Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
...musím využít Taylerovi řady či co. No super, tak jsem si našel vzoreček... ...potřebuji jakási Bernoulliho čísla... ...obsahuje jakousi Riemannovu zeta funkci...
...potřebuji jaká jsi Bernouliho čísla...
...obsahuje jakou jsi Riemannovu zeta funkci...
Stačí nezakazovat X, ale uvést, že daná úloha je výhradně na procvičení Y.
protoze prvni 2 nejprirozenejsi zpusoby jsou bubblesort a insertsort.To by mě zajímalo, kdo tenhle blábol vymyslel. Pokaždé, když někde slyším o výuce třídích algoritmů, tak se setkám s tvrzením, že "asi první vás napadne bubblesort" Přitom podle mě ho použije akorát člověk, který se právě učí programovat, o třídění slyší prvně a jeho učitel mu tenhle alogoritmus ukázal jako první. Podle mě nejpřirozenější způsob (jednoduchého) řazení je quicksort.
Pletes si trideni a razeni coz je docela velka hrubka.Aby se tu hned nenašel někdo, kdo chytá za slovíčka...
No kdyz uz chces poucivat, tak by jsi k tomu chytani nemel davat prilezitost.
Jinak souhlasim s tim, ze bubble sort neni nejprirozenejsi, je jen nejednodusi an pochopeni kdyz ho nekdo predvede. Jako prirozeny mi pripada slect/insert sort (vemu, vlozim kam patri, ev. naopak). Quicksort ani nahodu, ten uz vyzaduje trochu vic predstavivosti.
S tříděním se nesetkáváme jen v počítačích, že. Docela ti gratuluju, jestli jsi třídil v běžném životě quicksortem už předtím, než ti ho někdo odvyprávěl.Blábol hodný autora tvého formátu.
Pedagog není vůl. Jedná se o základy programování. Hodně z lídí, co přišli do prváku, budou dělat svoje první programy v životě. Řekl bych, že úkoly jsou koncipované tak, abychom se naučili využívat všech výhod programovacího jazyka. A na něčem je to potřeba trénovat. 
PS: Kozzi, tak to jsme na jedny lodi. 
To já už jsem včera dávno ukázal, viz
http://forum.builder.cz/read.php?123,2759464
Ale evidentně to nestačí.
To já už jsem včera dávno ukázal, viz
http://forum.builder.cz/read.php?123,2759464
Ale evidentně to nestačí.
)
musím využít Taylerovi řadyNo jo, Kozzi a jeho cestina... Ma tam byt Taylerovy.
), ale jako čtvrtý projekt dostanou pravděpodobně české řazení (podle normy), což je pěkná je*čka.
Jinak autorovi blogu doporučuji, ať si pořídí tabulky od Bartsche. Budou se jistě hodit i mimo školu.
Jinak autorovi blogu doporučuji, ať si pořídí tabulky od Bartsche. Budou se jistě hodit i mimo školu.Fakt to má v době Wikipedie a Mathworldu od Wolframu nějaký smysl?
Tabulky jsou prostě tabulky a v Bartschovi jsou i ty nejobskurnější věci, které se na wikipedii nikomu nechce dávat.
Což o to, smysl to má - Wikipedia i Mathworld jsou zaměřeny spíš na výklad, nedaj se moc použít jako tabulky. Ale zrovna před Bartschem bych varoval, mám ho a zklamal mne. Nejenže je tam taky hodně výkladu, takže se v těch 800 stranách cokoli konkrétního blbě hledá, ale navíc je tam strašně moc středoškolských trivialit (třeba velikost součtu a rozdílu rovnoběžných vektorů), a chybí dost zajímavých věcí (např. tzv. matfyzácký pokřik tam není).Jinak autorovi blogu doporučuji, ať si pořídí tabulky od Bartsche. Budou se jistě hodit i mimo školu.Fakt to má v době Wikipedie a Mathworldu od Wolframu nějaký smysl?
Ale už si to nepamatuji. Přecijen prvák na střední je již móóóc daleko :-/
Tiskni
Sdílej: