Pro testování byl vydán 4. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Ben Sturmfels oznámil vydání MediaGoblinu 0.15.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. MediaGoblin (Wikipedie) je svobodná multimediální publikační platforma a decentralizovaná alternativa ke službám jako Flickr, YouTube, SoundCloud atd. Ukázka například na LibrePlanet.
TerminalPhone (png) je skript v Bashi pro push-to-talk hlasovou a textovou komunikaci přes Tor využívající .onion adresy.
Před dvěma lety zavedli operátoři ochranu proti podvrženým hovorům, kdy volající falšuje čísla anebo se vydává za někoho jiného. Nyní v roce 2026 blokují operátoři díky nasazeným technologiím v průměru 3 miliony pokusů o podvodný hovor měsíčně (tzn., že k propojení na zákazníka vůbec nedojde). Ochrana před tzv. spoofingem je pro zákazníky a zákaznice všech tří operátorů zdarma, ať už jde o mobilní čísla nebo pevné linky.
Společnost Meta (Facebook) předává React, React Native a související projekty jako JSX nadaci React Foundation patřící pod Linux Foundation. Zakládajícími členy React Foundation jsou Amazon, Callstack, Expo, Huawei, Meta, Microsoft, Software Mansion a Vercel.
Samsung na akci Galaxy Unpacked February 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy S26, S26+ a S26 Ultra a sluchátka Galaxy Buds4 a Buds4 Pro. Telefon Galaxy S26 Ultra má nový typ displeje (Privacy Display) chránící obsah na obrazovce před zvědavými pohledy (YouTube).
Byla vydána grafická knihovna Mesa 26.0.1 s podporou API OpenGL 4.6 a Vulkan 1.4. Je to první stabilní verze po 26.0.0, kde se novinky týkají mj. výkonu ray tracingu na GPU AMD a HoneyKrisp, implementace API Vulkan pro macOS.
Byla vydána nová verze 4.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Letos jsem nastoupil do 1. ročníku na VUT FIT. Po prvním týdnu, jsou mé pocity smíšené, ale převažují spíš kladné dojmy. Jeden z předmětů, který mám je IZP(základy programování). Když jsem si procházel projekty, které máme do konce semestru odevzdat, tak mě zaujal jeden, který se týkal výpočtu tangens a přirozeného logaritmu. Tak jsem se do něho vrhl. Programujem v C, takže co se jazyka týče nemám problém. Problém nastal až po důkladném přečtení zadání.
Ze zadání jsem se dozvěděl, že nesmíme využít funkcí sin a cos. Tak jsem našel vzoreček, který zabral asi tří řádky a využíval rekurze a počítal tg velmi přesně a rychle. Jebž po dalším důkladném přečtení jsem zjistil, že ani to nejde. A že musím využít Taylerovi řady či co. No super, tak jsem si našel vzoreček, jenže abych ho mohl využít, potřebuji jaká si Bernoulliho čísla. Takže hledám další vzoreček pro výpočet B čísel. Nakonec ho nacházím, ale ten obsahuje jakou si Riemannovu zeta funkci či co, a ta zase Gamma funkci. No nakonec jsme se stím popral. Ale chtěl bych se zeptat, zda někdo nezná elegantnější způsob pro výpočet tg, který by vyhovoval zadání.
Taky by mě zajímalo, proč to zadání vypadá jak vypadá, možná nás chtěl zadavatel pořádně potrápit s iterací, jinak si to nedokážu vysvětlit.
Tiskni
Sdílej:
...musím využít Taylerovi řady či co. No super, tak jsem si našel vzoreček... ...potřebuji jakási Bernoulliho čísla... ...obsahuje jakousi Riemannovu zeta funkci...
...potřebuji jaká jsi Bernouliho čísla...
...obsahuje jakou jsi Riemannovu zeta funkci...
Stačí nezakazovat X, ale uvést, že daná úloha je výhradně na procvičení Y.
protoze prvni 2 nejprirozenejsi zpusoby jsou bubblesort a insertsort.To by mě zajímalo, kdo tenhle blábol vymyslel. Pokaždé, když někde slyším o výuce třídích algoritmů, tak se setkám s tvrzením, že "asi první vás napadne bubblesort" Přitom podle mě ho použije akorát člověk, který se právě učí programovat, o třídění slyší prvně a jeho učitel mu tenhle alogoritmus ukázal jako první. Podle mě nejpřirozenější způsob (jednoduchého) řazení je quicksort.
Pletes si trideni a razeni coz je docela velka hrubka.Aby se tu hned nenašel někdo, kdo chytá za slovíčka...
No kdyz uz chces poucivat, tak by jsi k tomu chytani nemel davat prilezitost.
Jinak souhlasim s tim, ze bubble sort neni nejprirozenejsi, je jen nejednodusi an pochopeni kdyz ho nekdo predvede. Jako prirozeny mi pripada slect/insert sort (vemu, vlozim kam patri, ev. naopak). Quicksort ani nahodu, ten uz vyzaduje trochu vic predstavivosti.
S tříděním se nesetkáváme jen v počítačích, že. Docela ti gratuluju, jestli jsi třídil v běžném životě quicksortem už předtím, než ti ho někdo odvyprávěl.Blábol hodný autora tvého formátu.
Pedagog není vůl. Jedná se o základy programování. Hodně z lídí, co přišli do prváku, budou dělat svoje první programy v životě. Řekl bych, že úkoly jsou koncipované tak, abychom se naučili využívat všech výhod programovacího jazyka. A na něčem je to potřeba trénovat. 
PS: Kozzi, tak to jsme na jedny lodi. 
To já už jsem včera dávno ukázal, viz
http://forum.builder.cz/read.php?123,2759464
Ale evidentně to nestačí.
To já už jsem včera dávno ukázal, viz
http://forum.builder.cz/read.php?123,2759464
Ale evidentně to nestačí.
)
musím využít Taylerovi řadyNo jo, Kozzi a jeho cestina... Ma tam byt Taylerovy.
), ale jako čtvrtý projekt dostanou pravděpodobně české řazení (podle normy), což je pěkná je*čka.
Jinak autorovi blogu doporučuji, ať si pořídí tabulky od Bartsche. Budou se jistě hodit i mimo školu.
Jinak autorovi blogu doporučuji, ať si pořídí tabulky od Bartsche. Budou se jistě hodit i mimo školu.Fakt to má v době Wikipedie a Mathworldu od Wolframu nějaký smysl?
Tabulky jsou prostě tabulky a v Bartschovi jsou i ty nejobskurnější věci, které se na wikipedii nikomu nechce dávat.
Což o to, smysl to má - Wikipedia i Mathworld jsou zaměřeny spíš na výklad, nedaj se moc použít jako tabulky. Ale zrovna před Bartschem bych varoval, mám ho a zklamal mne. Nejenže je tam taky hodně výkladu, takže se v těch 800 stranách cokoli konkrétního blbě hledá, ale navíc je tam strašně moc středoškolských trivialit (třeba velikost součtu a rozdílu rovnoběžných vektorů), a chybí dost zajímavých věcí (např. tzv. matfyzácký pokřik tam není).Jinak autorovi blogu doporučuji, ať si pořídí tabulky od Bartsche. Budou se jistě hodit i mimo školu.Fakt to má v době Wikipedie a Mathworldu od Wolframu nějaký smysl?
Ale už si to nepamatuji. Přecijen prvák na střední je již móóóc daleko :-/