O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »Letos jsem nastoupil do 1. ročníku na VUT FIT. Po prvním týdnu, jsou mé pocity smíšené, ale převažují spíš kladné dojmy. Jeden z předmětů, který mám je IZP(základy programování). Když jsem si procházel projekty, které máme do konce semestru odevzdat, tak mě zaujal jeden, který se týkal výpočtu tangens a přirozeného logaritmu. Tak jsem se do něho vrhl. Programujem v C, takže co se jazyka týče nemám problém. Problém nastal až po důkladném přečtení zadání.
Ze zadání jsem se dozvěděl, že nesmíme využít funkcí sin a cos. Tak jsem našel vzoreček, který zabral asi tří řádky a využíval rekurze a počítal tg velmi přesně a rychle. Jebž po dalším důkladném přečtení jsem zjistil, že ani to nejde. A že musím využít Taylerovi řady či co. No super, tak jsem si našel vzoreček, jenže abych ho mohl využít, potřebuji jaká si Bernoulliho čísla. Takže hledám další vzoreček pro výpočet B čísel. Nakonec ho nacházím, ale ten obsahuje jakou si Riemannovu zeta funkci či co, a ta zase Gamma funkci. No nakonec jsme se stím popral. Ale chtěl bych se zeptat, zda někdo nezná elegantnější způsob pro výpočet tg, který by vyhovoval zadání.
Taky by mě zajímalo, proč to zadání vypadá jak vypadá, možná nás chtěl zadavatel pořádně potrápit s iterací, jinak si to nedokážu vysvětlit.
Tiskni
Sdílej:
...musím využít Taylerovi řady či co. No super, tak jsem si našel vzoreček... ...potřebuji jakási Bernoulliho čísla... ...obsahuje jakousi Riemannovu zeta funkci...
...potřebuji jaká jsi Bernouliho čísla...
...obsahuje jakou jsi Riemannovu zeta funkci...
Stačí nezakazovat X, ale uvést, že daná úloha je výhradně na procvičení Y.
protoze prvni 2 nejprirozenejsi zpusoby jsou bubblesort a insertsort.To by mě zajímalo, kdo tenhle blábol vymyslel. Pokaždé, když někde slyším o výuce třídích algoritmů, tak se setkám s tvrzením, že "asi první vás napadne bubblesort" Přitom podle mě ho použije akorát člověk, který se právě učí programovat, o třídění slyší prvně a jeho učitel mu tenhle alogoritmus ukázal jako první. Podle mě nejpřirozenější způsob (jednoduchého) řazení je quicksort.
Pletes si trideni a razeni coz je docela velka hrubka.Aby se tu hned nenašel někdo, kdo chytá za slovíčka...
No kdyz uz chces poucivat, tak by jsi k tomu chytani nemel davat prilezitost.
Jinak souhlasim s tim, ze bubble sort neni nejprirozenejsi, je jen nejednodusi an pochopeni kdyz ho nekdo predvede. Jako prirozeny mi pripada slect/insert sort (vemu, vlozim kam patri, ev. naopak). Quicksort ani nahodu, ten uz vyzaduje trochu vic predstavivosti.
S tříděním se nesetkáváme jen v počítačích, že. Docela ti gratuluju, jestli jsi třídil v běžném životě quicksortem už předtím, než ti ho někdo odvyprávěl.Blábol hodný autora tvého formátu.
Pedagog není vůl. Jedná se o základy programování. Hodně z lídí, co přišli do prváku, budou dělat svoje první programy v životě. Řekl bych, že úkoly jsou koncipované tak, abychom se naučili využívat všech výhod programovacího jazyka. A na něčem je to potřeba trénovat. 
PS: Kozzi, tak to jsme na jedny lodi. 
To já už jsem včera dávno ukázal, viz
http://forum.builder.cz/read.php?123,2759464
Ale evidentně to nestačí.
To já už jsem včera dávno ukázal, viz
http://forum.builder.cz/read.php?123,2759464
Ale evidentně to nestačí.
)
musím využít Taylerovi řadyNo jo, Kozzi a jeho cestina... Ma tam byt Taylerovy.
), ale jako čtvrtý projekt dostanou pravděpodobně české řazení (podle normy), což je pěkná je*čka.
Jinak autorovi blogu doporučuji, ať si pořídí tabulky od Bartsche. Budou se jistě hodit i mimo školu.
Jinak autorovi blogu doporučuji, ať si pořídí tabulky od Bartsche. Budou se jistě hodit i mimo školu.Fakt to má v době Wikipedie a Mathworldu od Wolframu nějaký smysl?
Tabulky jsou prostě tabulky a v Bartschovi jsou i ty nejobskurnější věci, které se na wikipedii nikomu nechce dávat.
Což o to, smysl to má - Wikipedia i Mathworld jsou zaměřeny spíš na výklad, nedaj se moc použít jako tabulky. Ale zrovna před Bartschem bych varoval, mám ho a zklamal mne. Nejenže je tam taky hodně výkladu, takže se v těch 800 stranách cokoli konkrétního blbě hledá, ale navíc je tam strašně moc středoškolských trivialit (třeba velikost součtu a rozdílu rovnoběžných vektorů), a chybí dost zajímavých věcí (např. tzv. matfyzácký pokřik tam není).Jinak autorovi blogu doporučuji, ať si pořídí tabulky od Bartsche. Budou se jistě hodit i mimo školu.Fakt to má v době Wikipedie a Mathworldu od Wolframu nějaký smysl?
Ale už si to nepamatuji. Přecijen prvák na střední je již móóóc daleko :-/