picogame (GitHub) je malý 2D herní engine pro mikrokontroléry jako RP2040, čip uvnitř kapesní konzole Picopad. Hru napíšeš v Pythonu a vyzkoušíš ji v prohlížeči nebo desktopovém simulátoru. Až bude hotová, zkopíruješ ji na podporovanou desku. Na začátku nepotřebuješ C, sestavení firmwaru ani hardware.
Multiplatformní prohlížeč elektronických knih KOReader byl vydán ve verzi 2026.07 "Sailing Walrus". U PDF souborů s SMask lze vyčistit pozadí. Přibyla podpora Kobo v5 nebo základní podpora OPDS 2.0.
Společnost Valve sponzoruje a společnost Collabora portuje RADV (open source Vulkan ovladač pro AMD GPU z projektu Mesa) na Windows.
Starling (GitHub) je desktopové prostředí vytvořeno umělou inteligencí (s dohledem jednoho vývojáře během šesti měsíců).
Dne 30. června 2026 byla završena fyzická realizace projektu Czech National Quantum Communication Infrastructure (CZQCI), tedy České národní kvantové komunikační infrastruktury. Projekt byl realizován od 1. března 2023 a financován z Národního plánu obnovy částkou 121,6 milionu Kč. Cílem podpořeného projektu bylo vybudovat základy národní kvantové komunikační infrastruktury a ověřit možnosti jejího praktického využití. Mezi
… více »Město Šumperk se stalo terčem kybernetického útoku, chod úřadu je omezen. Zjišťuje se, jestli unikla nějaká data. Cílem hackerů byla městská datová síť. První útoky zaznamenali odborníci na informační technologie již v pondělí večer, závady se ale plně projevily až dnes ráno. Město událost nahlásilo Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB).
Samba, svobodná implementace síťového protokolu SMB/CIFS, byla vydána ve verzích 4.24.5, 4.23.10 a 4.22.11. Řešeno je 6 zranitelností.
Přední technologické společnosti (Adobe, Cadence, Capital One, Cisco, Cloudera, Cloudflare, Cognition, CrowdStrike, Databricks, Dell Technologies, DoorDash, Elastic, HPE, Hugging Face, IBM, LangChain, Linux Foundation, Microsoft, NAVER, NetApp, Nous Research, NVIDIA, OpenClaw, Palantir, Palo Alto Networks, Red Hat, Reflection AI, Salesforce, SAP, ServiceNow, Siemens, SK Telecom, Snowflake, SpacexAI, Synopsys, Thinking
… více »Krabix.cz je online 3D konfigurátor krabiček pro 3D tisk s exportem do STL. Běží přímo v prohlížeči. Nic se neposílá na server.
Nadace Open Home Foundation spustila veřejnou preview verzi komunitní databáze zařízení pro Home Assistant. Má fungovat jako „Wikipedie pro chytrá zařízení".
Letos jsem nastoupil do 1. ročníku na VUT FIT. Po prvním týdnu, jsou mé pocity smíšené, ale převažují spíš kladné dojmy. Jeden z předmětů, který mám je IZP(základy programování). Když jsem si procházel projekty, které máme do konce semestru odevzdat, tak mě zaujal jeden, který se týkal výpočtu tangens a přirozeného logaritmu. Tak jsem se do něho vrhl. Programujem v C, takže co se jazyka týče nemám problém. Problém nastal až po důkladném přečtení zadání.
Ze zadání jsem se dozvěděl, že nesmíme využít funkcí sin a cos. Tak jsem našel vzoreček, který zabral asi tří řádky a využíval rekurze a počítal tg velmi přesně a rychle. Jebž po dalším důkladném přečtení jsem zjistil, že ani to nejde. A že musím využít Taylerovi řady či co. No super, tak jsem si našel vzoreček, jenže abych ho mohl využít, potřebuji jaká si Bernoulliho čísla. Takže hledám další vzoreček pro výpočet B čísel. Nakonec ho nacházím, ale ten obsahuje jakou si Riemannovu zeta funkci či co, a ta zase Gamma funkci. No nakonec jsme se stím popral. Ale chtěl bych se zeptat, zda někdo nezná elegantnější způsob pro výpočet tg, který by vyhovoval zadání.
Taky by mě zajímalo, proč to zadání vypadá jak vypadá, možná nás chtěl zadavatel pořádně potrápit s iterací, jinak si to nedokážu vysvětlit.
Tiskni
Sdílej:
...musím využít Taylerovi řady či co. No super, tak jsem si našel vzoreček... ...potřebuji jakási Bernoulliho čísla... ...obsahuje jakousi Riemannovu zeta funkci...
...potřebuji jaká jsi Bernouliho čísla...
...obsahuje jakou jsi Riemannovu zeta funkci...
Stačí nezakazovat X, ale uvést, že daná úloha je výhradně na procvičení Y.
protoze prvni 2 nejprirozenejsi zpusoby jsou bubblesort a insertsort.To by mě zajímalo, kdo tenhle blábol vymyslel. Pokaždé, když někde slyším o výuce třídích algoritmů, tak se setkám s tvrzením, že "asi první vás napadne bubblesort" Přitom podle mě ho použije akorát člověk, který se právě učí programovat, o třídění slyší prvně a jeho učitel mu tenhle alogoritmus ukázal jako první. Podle mě nejpřirozenější způsob (jednoduchého) řazení je quicksort.
Pletes si trideni a razeni coz je docela velka hrubka.Aby se tu hned nenašel někdo, kdo chytá za slovíčka...
No kdyz uz chces poucivat, tak by jsi k tomu chytani nemel davat prilezitost.
Jinak souhlasim s tim, ze bubble sort neni nejprirozenejsi, je jen nejednodusi an pochopeni kdyz ho nekdo predvede. Jako prirozeny mi pripada slect/insert sort (vemu, vlozim kam patri, ev. naopak). Quicksort ani nahodu, ten uz vyzaduje trochu vic predstavivosti.
S tříděním se nesetkáváme jen v počítačích, že. Docela ti gratuluju, jestli jsi třídil v běžném životě quicksortem už předtím, než ti ho někdo odvyprávěl.Blábol hodný autora tvého formátu.
Pedagog není vůl. Jedná se o základy programování. Hodně z lídí, co přišli do prváku, budou dělat svoje první programy v životě. Řekl bych, že úkoly jsou koncipované tak, abychom se naučili využívat všech výhod programovacího jazyka. A na něčem je to potřeba trénovat. 
PS: Kozzi, tak to jsme na jedny lodi. 
To já už jsem včera dávno ukázal, viz
http://forum.builder.cz/read.php?123,2759464
Ale evidentně to nestačí.
To já už jsem včera dávno ukázal, viz
http://forum.builder.cz/read.php?123,2759464
Ale evidentně to nestačí.
)
musím využít Taylerovi řadyNo jo, Kozzi a jeho cestina... Ma tam byt Taylerovy.
), ale jako čtvrtý projekt dostanou pravděpodobně české řazení (podle normy), což je pěkná je*čka.
Jinak autorovi blogu doporučuji, ať si pořídí tabulky od Bartsche. Budou se jistě hodit i mimo školu.
Jinak autorovi blogu doporučuji, ať si pořídí tabulky od Bartsche. Budou se jistě hodit i mimo školu.Fakt to má v době Wikipedie a Mathworldu od Wolframu nějaký smysl?
Tabulky jsou prostě tabulky a v Bartschovi jsou i ty nejobskurnější věci, které se na wikipedii nikomu nechce dávat.
Což o to, smysl to má - Wikipedia i Mathworld jsou zaměřeny spíš na výklad, nedaj se moc použít jako tabulky. Ale zrovna před Bartschem bych varoval, mám ho a zklamal mne. Nejenže je tam taky hodně výkladu, takže se v těch 800 stranách cokoli konkrétního blbě hledá, ale navíc je tam strašně moc středoškolských trivialit (třeba velikost součtu a rozdílu rovnoběžných vektorů), a chybí dost zajímavých věcí (např. tzv. matfyzácký pokřik tam není).Jinak autorovi blogu doporučuji, ať si pořídí tabulky od Bartsche. Budou se jistě hodit i mimo školu.Fakt to má v době Wikipedie a Mathworldu od Wolframu nějaký smysl?
Ale už si to nepamatuji. Přecijen prvák na střední je již móóóc daleko :-/