Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Tak máme vdr nainstalovaný a nahráváme, pusťme se do dalších záležitostí.
Pro streamování potřebujeme nainstalovat plugin streamdev-server, pokud chceme požívat vdr ke sledování signálu ze streamu, zvolíme plugin streamdev-client.
Po nainstalování streamdev-serveru (apt-get install vdr-plugin-streamdev-server) upravíme soubor
/etc/vdr/plugins/streamdevhosts.conf, kde nastavíme,
do jaké sítě se má stream pouštět, jsou tam uvedeny příklady i s komentářem.
Streamdev-server používá port 3000, takže po spuštění firefox http://localhost:3000 se nám objeví jednoduchá www stránka, z níž můžeme při správně nastaveném prohlížeči pouštět jednotlivé programy, zjistit jejich adresy nebo si uložit playlist se seznamem programů pro použití s oblíbeným multimediálním přehrávačem. Při sledování v lokální síti dáme samozřejmě místo localhost adresu příslušného stroje, na němž vdr a streamdev-server běží.
Pokud chytáme z éteru více multiplexů a chceme umožnit přepínání mezi nimi i pro ty, co sledují vysílání na streamu, je potřeba do souboru /var/lib/vdr/setup.conf přidat řádky
streamdev-server.AllowSuspend = 1 streamdev-server.SuspendMode = 1
Pro sledování TV s vdr potřebujeme plugin softdevice nebo xineliboutput. V Debianu a v Ubuntu softdevice v balíčcích není,
takže toho o něm moc nevím, instaloval jsem tedy xineliboutput (apt-get install vdr-plugin-xineliboutput). Po jeho instalaci
jsem se v dokumentaci (/usr/share/doc/vdr-plugin-xineliboutput/README.Debian) dočetl, že ještě potřebuji přiinstalovat libxineliboutput-fbfe pro sledování ve framebufferu,
nebo libxineliboutput-sxfe pro sledování v X-windows. Zvolil jsem druhou možnost (apt-get install libxineliboutput-sxfe).
Ve zmíněné dokumentaci jsou taky popsány parametry tohoto pluginu. Ty pak můžeme nastavit v souboru /etc/vdr/plugins/plugin.xineliboutput.conf
nebo je použít při spuštění vdr s tímto pluginem.
Dál je potřeba si dobře rozmyslet, jak vlastně chceme vdr používat. Pokud chceme jen sledovat televizní program bez streamování a bez nahrávání, není nutné pouštět vdr jako daemona způsobem popsaným v předchozím díle, stačí zadat příkaz (nebo dát do spouštěcího skriptu)
vdr -P"xineliboutput --local=sxfe --audio=auto --video=auto --fullscreen -c"V uvozovkách jsou parametry pluginu xineliboutput, v případě, že žádné parametry nezadáváme, nejsou uvozovky nutné. Jak už jsem předeslal, parametry mohou být i konfiguračním souboru.
Jestliže chceme používat počítač jen jako multimediální centrum, můžeme pustit vdr jako daemona i s pluginem xineliboutput (případně dalšími). Vdr totiž umí přehrávat CD, DVD, formáty mp3, mpeg4 (avi soubory) a patrně ještě mnoho dalšího. Já používám variantu, kdy vdr jako daemon streamuje do sítě a nahrává, pro sledování pak pouštím vdr s pluginy xineliboutput a streamdev-client. Aby se tyto pluginy nespouštěli spolu s daemonem, je potřeba upravit soubor /etc/vdr/plugins/order.conf, kam lze zadat seznam nepoužívaných pluginů (před jméno pluginu dáme znak "-").
Dále je vhodné oddělit konfiguraci pro daemona od konfigurace ručně pouštěného vdr (nazvěme ho lokální), stejně tak i prostor pro nahrávky, kam se budou ukládat, pokud se rozhodnete něco si nahrát při sledování, či pozastavíte právě běžící program. Jinak totiž může dojít ke zmatkům. Můžete si třeba vytvořit adresář ~/.vdr a v něm podadresář nahravky, do ~/.vdr překopírujte (a případně upravte) konfigurační soubory z /etc/vdr a do ~/.vdr/nahravky můžete dát symbolický link na adresář s "centrálními" nahrávkami (/var/lib/video.00). Pak spustíme coby uživatel franta vdr třeba takto:
vdr -c /home/franta/.vdr -v /home/franta/.vdr/nahravky -P"xineliboutput --local=sxfe --audio=auto --video=auto --fullscreen -p -c" -P"streamdev-client"V případě, že použijeme vdr s pluginem streamdev-client na sledování televize ze streamu po síti, nesmíme zapomenout přetáhnout si z počítače, který stream posílá, soubor channels.conf.
Při prvním spuštění si nakonfigurujeme klávesnici a dálkové ovládání (vřele doporučuji zprovoznit), tato konfigurace je uložena v /var/lib/vdr/remote.conf, lokální konfigurace podle uvedeného příkladu je samozřejmě v ~/.vdr/remote.conf. V případě, že si nastavení ovládání rozmyslíme jinak, stačí tento soubor přeeditovat nebo smazat a při dalším spuštění se vytvoří znovu.
Dalším krokem je nastavení vdr přímo při jeho běhu. V menu zvolíme příslušnou položku, měli bychom nastavit hlavně pluginy, např. adresu streamu pro streamdev-client, nějaké parametry u xineliboutput atd. Je tam toho k nastavení hodně, výsledek je pak lokálně v ~/.vdr/setup.conf. V nabídce Nastavení je také položka Restart, kterou vdr můžeme ukončit.
Myslím, že tím jsem zhruba vyčerpal, co o vdr vím. Jsou věci, o kterých vím, že vdr umí, ale nepoužívám je, takže bych nerad podával
zkreslené informace. Do této kategorie patří třeba postprocessing, externí příkazy, které umí vdr pouštět z menu (viz dokumentace a soubory v adresáři
/etc/vdr/command-hooks/), vdr by také mělo umět nastavit spuštění počítače v danou chvíli (spolupráce s nvram-wakeup),
pokud máte ten správný motherboard (není můj případ) atd. Další informace jsou v dokumentaci, na internetu a "někde tam venku"
.
Přeji bezproblémové sledování a nahrávání a moc to s televizí nepřehánějte.
PS: Děkuji Miloši Kozákovi za přečtení textu.
Tiskni
Sdílej: