Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »A kde ma zypper napriklad alternativu k apt-get autoremove? O aptitude nemluve.
apt-get autoremove?
"...will uninstall applications that, in dependency terms, have no reason for being on your system...."
Tohle jako může nějak smysluplně fungovat? Když jsem to zkoušel naposledy, buď to to nedělalo nic, nebo to vyhazovalo balíky, které jsem v systému chtěl. jinak saozřejmě existují rpmorphan (podobný princip) a rpm rollback (mnohem efektivnější výsledek)
Aptitude je ATP? A z aptitude chybí zypper/Yast kombinaci konkrétně co?
Nevim proc by to nemelo fungovat. V rade dalsich distribucich obdobna vec funguje vyborne. Rpmorphan urcite neni idelani reseni :) , rpm rollback neznam, ale podla nazvu to bude k drobet necemu jinymu.
V Deb distrech, kde je Apt doma, je i aptitude.
co to je funguje "vyborne"? Podle mych zkuenosti to bud "nefunguje" nebo funguje k blbe. rpmorphan je totéž pro RPM. Rollback je něco jiného, ale k vyházení programu i s nepotřebným bordelem je mnohem účinější.
Co to je "mnohem ucinejsi"?
Funguje to, ovšem podmínkou je konzistentní používání aptitude pro správu balíkůTo už delší dobu není pravda. apt-get dělá to samé.
V praxi to znamená, že nahradíš syslog za syslog-ng => odinštaluje sa ubuntu-standard (či ako sa to volá) a následne nepotrebuješ niekoľko desiatok balíkov :)
Zatiaľ ani jeden z mojich pokusov o reportovanie bugu v Ubuntu neskončil úspechom. Niežeby to neboli chyby, ale buď som čakal na odpoveď tak dlho, až verzia uź nebola podporovaná (opravil upstream), alebo som sa dozvedel (vlani na jeseň), že mám prejsť z LTS na LTS, ktorá je už v alfa verzii.
PS: Výber distribúcie nebol v mojich možnostiach a je to +/- politické rozhodnutie. Nemyslím si, že by to inde bez platenej podpory bolo výrazne lepšie.
to to ti mohu s klidným srdcem říct, že to nefunguje!
aptitude snad umí v CLI editovat repozitáře?
jinak v anketě je položka "jiný"
Protože místo abych napsal:
sudo zypper ar jmeno_repozitare alias_repozitare
Musím v případě Apt/Aptitude provést:
1) sudo nano/vi/.....buhvi_co_ještě /etc/apt/sources.list
2) editovat konfigurák
3) uložit konfigurák
4) případně povolit klíč
5) apt-get update
Tomu říkáte "nevidím důvod stavět další vrtsvu"? Tomu já říkám opruz! 5x horší opruz.
To je pravda. Debian má větší repozitáře se 5 let starým SW. To je fakt. Něco jako build service s jednotlivými repozitáři pro každý projekt v Debianu neexistuje, takže aktuální SW člověk shání těžko po repozitářích třetích stran nebo vůbec, pokud nechce lézt do unstable větve, kde zas půlka věcí nefunguje.
Debian má větší repozitáře se 5 let starým SW.Aspoň kdybys nemlel nesmysly...
tak nějak nevím, na desktopu používám sid/experimental + debian multimedia a nemám pocit, že mi něco chybí. KDE 4.2 zkouším odtud, nové jádro odtud.
Repo třetích stran nemám ani jeden
Ale jak to tak po tobě čtu, tak mám asi něco špatně ...
Není to tak dávno, jak všichni strašně bečeli, že Debian nemá KDE4 ani v sidovi. Kdyby měli build-service nebo launchpad repozitáře, tak by si nemohli stěžovat.
Není to tak dávno, jak všichni strašně bečeli, že Debian nemá KDE4 ani v sidovi.Odkaz?
Je to pravda. Nepoužívám přímo Debian, ale Ubuntu a bohatě mi stačí universe a multiverse, povolí se v klikátku. Nikdy jsem nepotřeboval přidávat nějaký repozitář třetí strany.
Vzhledem k množntví softwaru v repozitářích Ubuntu mám potřebu nějaký repozitář přidávat tak jednou za půl roku. To mě pár ušetřených bouchnutí do klávesnice fakt nevytrhne.
Však apt je označen jako zastarávající a mělo by se používat aptitude.
Ja na pridani/zakazani repozitae pouzivam /etc/apt/sources.list prijde mi to jednoduche a prehledne
pokud chcete nejake rozhrani pak: aptitude(ncurses), synaptic(gtk), adept_manager(qt) ... staci si jen vybrat.
Mluvim o CLI rozhrani.
Bohužel, z ATP grafických rozhrani pod Xorg mi přijd použitelný akorát Synaptic, Adept je hrůzná parodie! Ale ani Synaptic nedosahuje možností modulu Yastu pro správce balíčků. Například když mám 5 repozitářů obsahující tentýž balíček, Synaptic mi nainstaluje automaticky nejnovější verzi. V Yastu můžu zvolit, který repozitář bude pro daný balíček upřednostněn a nejnovější verze jen jen defaultní volbou.
Editaci /etc/apt/sources.list lze považovat za jednoduchou jen do doby, než člověk objeví:
"sudo zypper ar jmeno_repozitare alias"
Pak vám přijde editace nějakého conf souboru jako neskutečný opruz.
Balíčkovací systém Archu neznám vůbec, takže upřímně moc nevím o čem mluvíš. Argumentací o napsání nějakého skriptu ale nepřijímám. Na všechno si můžu napsat skript, tak proč všechny ty nepotřebné funkce v Aptech, Zypperech a Packmanech?
To že se APT přesune na mém žebříču z místa 1. na místo 2. je shazování? Každý komu nepřipadá APT jako nejlepší balíčkovač na světě je hned shazovač Aptu? Můj postřeh byl jednoduchý, zda zypper nepředběhl APT, neboť obsahuje features, které mi ulehčí život a APT je bohužel nemá a v Aptu mi chybí.
a co takhle: echo "xxxxxxx" >> /etc/apt/sources.list ?
moc složité?
workaround.
nebavím se o tom zda to jde.
Reálná aplikace nástroje APT v distribucích mi pak přijde poněkud nešťastná, protože všichni zavedli defaultní nastavení, kdy doporučené balíky jsou brány jako závislosti, což vede k absurdním situacem, kdy instalace nějakého programu na router vede přes řetězec "recommended dependecies" třeba až k instalaci Xorg, což je krajně nemilé...(ano, vím dá se to potlačit nebo překonfigurovat)
Osobne si myslim, ze to tak je v poradku. Instaluju balik. K nemu mam NUTNE zavislosti. Dale k nemu mam doporucene (RECOMMENDED), ktere jsou dobre k danemu baliku priinstalovat (nekdo zrejme zjistil, ze k zadanemu baliku se obvykle doinstalovavaji jeste tyhle baliky, tak jsou doporucene) - kdyz je ale nechci, tak ja instalovat nemusim, jak pises, da se to zmenit prepinacem nebo v konfiguraci. Dale jsou navrhovane (SUGGESTED), ktere maji se zadanym balikem nejaky vztah, ale zalezi na uzivateli, jestli je priinstaluje nebo ne. Mas tam teda vsechny moznosti, podle me jsou RECOMMENDED baliky dobre pro obyc usera, protoze takovej si nainstaluje nejakej program a pak bude nadavat, ze to nebezi stejne jako na jinym distru, protoze tam nejsou nejaky dodatecny veci. Takze se obyc userovi nainstalujou i tyhle veci, ale pokrocilejsi uzivatel je muze treba vynechat, protoze je nepotrebuje. Jsou to takove "nepovinne zavislosti", ikdyz "zavislosti" je spatne slovo, protoze zadany program bez toho bezi.
BTW: Zrejme sis necetl ten bugreport, na kterej odkazujes z toho "instalaci Xorg"? Je to z 6.7.2008, jeste ve stejny den tam byla odpoved, zadna dalsi odpoved se tam neobjevil a ta "chyba" je uzavrena.
apt-get (and aptitude) needs an option for only installing hard dependencies. That is, those dependencies that must be satisfied or the package can't work. Something like --no-recommended.
A odpoved o 2 hodiny pozdeji:
Did you check the manual? This feature was added years ago, quoting from the manual: -R, --without-recommends Do not treat recommendations as dependencies when installing new packages (this overrides settings in /etc/apt/apt.conf and ~/.aptitude/config). Packages previously installed due to recommendations will not be removed. This corresponds to the pair of configuration options Apt::Install-Recommends and Aptitude::Keep-Recommends. -r, --with-recommends Treat recommendations as dependencies when installing new packages (this overrides settings in /etc/apt/apt.conf and ~/.aptitude/config). This corresponds to the configuration option Apt::Install-Recommends
V manuálu k aptu se mi nepovedlo nalézt nic jako "repository management". Když pak chce člověk pracovat s repozitáři, připadá mu Apt jako velmi chudý příbuzný zypperu. Místo efektního konfigurování přímo v CLI se u APTu používají skoro se mi chce říct workaroundy, protože nic jako "apt add repository", nebo "apt disable repository" pravděpodobne neexistuje.
Repository management neni, zrejme protoze neni potreba. Je to totiz jednoducha editace text.souboru /etc/apt/sources.list. Definice repozitory je jedna jednoducha radka. Jak jsem koukal, zypper ma repos taky v text souboru, ale je to *.INI format s nekolika dalsima atributama, takze je jasne, ze je potreba dodat nastroj, ktery o sobe vypise i napovedu (seznam parametru). Ja osobne edituju sources.list rucne, ale verim, ze existuji ruzne GUI nadstavby, ktere jednoduse pracuji s text.souborem.
Kdyby ses opet podival na ten odkaz pod slovem "workaroundy", tak bys zjistil, ze ten prikaz sudo wget http://www.medibuntu.org/sources.list.d/intrepid.list --output-document=/etc/apt/sources.list.d/medibuntu.list
stahne definici pro apt (ten soubor interpid.list), kterej obsahuje 3 radky komentare a jeden prikaz pro apt repository deb http://packages.medibuntu.org/ intrepid free non-free
, takze muzes tuhle radku pridat ruzne do /etc/apt/sources.list sam nebo do toho /etc/apt/sources.list.d/FILE. Ano, neni to nic slozityho, proto je zbytecne delat nejakej repository management.
Rychlost zypperu je subjektivně vyšší než u aptu, což mě docela nutí k zamyšlení vzhledem k tomu, že na solver zypperu jsou kladeny vyšší nároky.
Tohle bohuzel nemuzu srovnavat. Zypper jsou na nejakych opensuse zkousel a je opravdu rychlej, nicmene apt-get a aptitude jsou taky rychly, ale co je rychlejsi jsem nezkousel. Ono to taky bude trosku souviset s tim, kolik ma kdo balicku, z kolika a jak rychlych repository se stahuji seznamy. Dal jsem ted vyhledat vsechny baliky na opensuse 11, naslo jich to celkem 8234 (zypper pa), mam repository OSS, NON-OSS a Updates. V debianu mam jenom deb (zadny deb-src), mam tam pro etch release a security updates pro main, non-free a contrib a naslo mi to 20614 balicku (samozrejme, jsou tam i virtualni balicky, ale s tema se taky pracuje). Takze vidis, v debianu mam skoro 2,5krat vic balicku. Ale jinak jsem rad, ze zypper je rychlejsi nez yum - kdyz jsem delal s Fedorou 2, tak jsem si tam musel nainstalovat apt-get pro Fedoru, aby s tim slo aspon trosku normalne pracovat.
Jak je to dnes s APTem? Vyvíjí se? zlepšuje se?
No, rekl bych, ze se urcite vyviji, prave treba tema RECOMMENDED balika, ale mozna i vecma uvnitr, aby se napr. rychleji pracovalo s vetsim mnozstvim baliku. Pridavani novych funkci na frontendu se asi nekona, ale apt je proverenej rokama - vezmi si to, ze Debian byl zalozen v roce 1993 a prvni verze (aspon changelogu) byla v 1998. Prece jenom 10 let vyvoje uz muze obsahovat zrejme vsechny funkce. A zrovna balickovaci system neni vec, ktera by se mela nejak razantne ve frontendu menit. Zypper byl zalozen v roce 2006.
K tomu repository management u jsem myslel například toto. Samozzřejmě, že mi to může někdo jako ubuntu předžvýkat, ale tak praktické jako u zypperu to u obecného repozitáře k aptu nebude.
S politikou instalace Recommended skutečně nsouhlasím a to velmi důrazně. Když například do Kubuntu desktop chceš nainstalovat Firefox, Apt ti tam narve celé gnome s půlkou gnome/ubuntu aplikací. Tomu říkáš, že je to praktické pro obyčejného usera? Podle mě by bylo rozumné, kdyby APT na recomended pouze upozornil, ale instaloval je jen na přání uživatele. Navíc on doporučenost mi u 3/4 balíků silně uniká. K čemu mám u Firefoxu doporuenou půlku ubuntu-deskop?
K tomu repository management u jsem myslel například toto. Samozzřejmě, že mi to může někdo jako ubuntu předžvýkat, ale tak praktické jako u zypperu to u obecného repozitáře k aptu nebude.
No, asi takhle. Apt uz pouziva hodne adminu a uzivatelu pres 10 let. Kdyby to pro ne byla dulezita funkce, tak by o repository management urcite zazadali a rekl bych, ze by jim vyvojari vyhoveli. Mozna je proste debian spis pro o malinko vic advanced uzivatele nez jsou uzivatele suse. Proste na debianu to bud umi uzivatele pridat rucne sami, nebo pres nejakej dalsi tool. V suse to proste chteji uzivatele primo v zypperu.
S politikou instalace Recommended skutečně nsouhlasím a to velmi důrazně.
Ano, tohle bude asi spis na pocitu konkretnich lidi.
Když například do Kubuntu desktop chceš nainstalovat Firefox, Apt ti tam narve celé gnome s půlkou gnome/ubuntu aplikací.
Ano, protoze se da predpokladat, ze kdyz si instalujes aplikaci postavenou na gnome gui, tak budes pouzivat i dalsi gnome aplikace.
Tomu říkáš, že je to praktické pro obyčejného usera?
Podle me ano. Obycejny user se nechce starat o to, ze nainstalovanim jednoho programu bude mit nainstalovanej opravdu jenom tenhle program. On chce nainstalovat Firefox, ale chce, aby v nem vsechno chodilo. Takze je dobre, aby se nainstalovaly dalsi programy napr. prohlizec PDF, balickovaci program atd., aby potom firefox pri otevreni PDF mel 100% jistotu, ze tam je prohlizec PDF, pri otevreni ZIPu, ze tam je archiver atd. Takhle to vidim jako dobre pro obyc usera - ten se nechce o nic starat. Ano, mozna by se to dalo resit skupinama, ale pak by user musel vedet, ze ke 100% spravnej funkci Firefoxu (vcetne prohlizece PDF a archivu) musi nainstaloval skupinu gnome a ne jenom firefox. Takhle proste uzivatel chces firefox a dostane ho 100% funkcni.
Podle mě by bylo rozumné, kdyby APT na recomended pouze upozornil, ale instaloval je jen na přání uživatele.
Ale tak to prece je. Podivej se na parametr --without-recommends a --with-recommends. Navic mas moznost si nechat zobrazit, co se bude instalovat, kde ti apt i aptitude rekne, co vsechno bude instalovat a pokud mas without-recommends , tak ti napise, ktere recommended nebude instalovat. U uzivatele se totiz predpoklada, ze nebude studovat manulovou stranku a navic ani pri vypisu nekolika recommended baliku zrejme nebude tisit, k cemu jsou. Na druhou stranu u administratoru a pokrocilych uzivatelu se predpoklada, ze se systemem umi pracovat, nez neco instalujou, tak se podivaji, co se bude instalovat, dokazou si v manualove strance najit spravne parametry a budou mit aspon letmy prehled, co ktery balik dela, pripadne si to dokazou zjistit. Pro usera se tak instaluje radsi vic, nez aby mel potom problemy, ze neco chybi, a pokrocilej uzivatel si sam dokaze presne rict, co se ma instalovat.
Navíc on doporučenost mi u 3/4 balíků silně uniká. K čemu mám u Firefoxu doporuenou půlku ubuntu-deskop?
No, mozna kdyz se na to podivas poradne, tak to pochopis. Rekl bych, ze hodne veci bude doporucena prave proto, ze slo spousta veci otevirat primo z firefoxu. K nekolika balikum pak muze byt recommended par dalsich, takze nakonec z toho vyjde pulka gnome.
Jenže to tak nefunguje. Mám Firefox v KDE, a všechno otvírá pomocí KDE aplikací. K čemu gnome?
Jenže to tak nefunguje. Mám Firefox v KDE, a všechno otvírá pomocí KDE aplikací. K čemu gnome?
No, na tohle by ti asi odpovedeli lidi od firefox nebo od gnome, ale mam dojem, ze vazba mezi firefoxem a gnome/gtk je.
Mel jsem v tomto smeru takovy napad, tak se o nej podelim:
Vsechny zavislosti ruznych aplikaci, knihoven a jejich casti si lze predstavit jako velky graf (nemusi byt orientovany, pro jednoduchost). Napadlo me, ze by mohlo byt zajimave rozdelit balicky na 2 druhy - zhruba na ty, ktere odpovidaji hranam a ktere odpovidaji vrcholum toho grafu. Napriklad, pokud bych chtel soucasne nainstalovat Python (coz by byl balicek odpovidajici vrcholu) a Postgresql (take vrchol), tak by se mi soucasne nainstalovala i podpora pro Postgresql v Pythonu. Nebo kdyz bych si nainstaloval "dokumentacni" metabalicek (vrchol), tak by se mi automaticky ke vsem balickum instalovala dokumentace. A tak podobne. Vyhoda by byla, ze bych nemusel vubec resit hranove balicky (protoze by se instalovaly vicemene samy), jenom ty vrcholove (a tech by bylo radove min). Pak by se to dalo jeste rozsirit, ze by mohly byt hrany i mezi hranami. Nebo by to bylo mozne rozsirit tak, ze nekterym vrcholum by odpovidala konfigurace, a ty hranove balicky s temito vrcholy by konfigurovaly ten druhy balicek v zavislosti na prislusnem nastaveni. No mozna se toho nekdo chytne a nejakym takovym zpusobem zkusi jit.
Ale jinak jsem rad, ze zypper je rychlejsi nez yum - kdyz jsem delal s Fedorou 2, tak jsem si tam musel nainstalovat apt-get pro Fedoru, aby s tim slo aspon trosku normalne pracovat.
"Mě osobně se zdá"
Mně.
Nemám "humanitární" ani lingvistické vzdělání jako ty. Ale máš pravdu
Co je to humanitární vzdělání?
Mimochodem, na daný jev není zapotřebí žádné vysoké vzdělání, jen první stupeň ZŠ, a to předpokládám, že už máš za sebou. Ale možná jsi zrovna chyběl.
Pravděpodobně něco podle vzoru humanitárního bombardování...
Ty hele, ten web GNOME Česko, který jsi s takovou pompou rozjel, je už mrtvý? Už měsíc a půl se tam nic neděje. Takhle asi končí one man show.
Mám toho hodně rozepsáno. Není teď moc času. :-/ Nicméně největší návštěvy stejně nejsou u článků.
A chceš s tím pomoct? Od doby, co tě nevidím na jabberu a přispíváš bez přihlášení je obtížné tě nějak zastihnout, aniž bych musel psát mail, to nemám rád.
Humanitární vzdělání je ironie. Myšleno bylo humanitní. proto je to v uvozovkách, na rozdíl od ligvistické, které je bez uvozovek.
lol
poslední 3 tvé zápisky byly stějně divné jako ten dnešní.... apt/aptitude mi nic nevadí a nepotřebuji, aby uměl přidáváat takto repozitáře, když konfigurák stačí.
Za další ty snad přidáváš denně 3 repozitáře, nebo co? někdy absolutně nechápu Tvé srovnávání a požadavky...
a jinak raději budu používat to co mě nezklame, než to co se vyvíjí hyperrychle a semtam to lehne..
Za další ty snad přidáváš denně 3 repozitáře, nebo co? někdy absolutně nechápu Tvé srovnávání a požadavky...
Hehe, nad tim jsem taky premyslel Ja osobne pridam pri instalaci repository a dalsich X mesicu to nemenim. Leda kdyz treba potrebuju nejakej spesl balik z jiho repo, tak ho pridam a tam me opravdu to copy&paste nezabije.
No jo. Vyprávět slepci o barvách duhy je fakt marné. Debian nemá nic jako build-service, takže si fakt vystačí s jením repo a 5let starým SW.
Ovšem že je to na hlavu ukazuje hned APT Ubuntu, ke kterému je dodatkových repozitářů obrovská hromada!
Co je na tom k nepochopeni. Vyjde nová verze programu XYZ. jak dlouho trvá než je zařazen do Debianu? Kdo to tom rozhodne že bude zařazen do Debianu? V buildservice má program daný repozitář a když dojde k významnému posunu, můžu si udržovat program aktuální. Setjně funguje i Launchpad v Ubuntu, kde má spousta SW svůj repozitář kde se neustále aktualizuje. Kdybych se spoléhal na jeden oficiální repoztář, mnohdy se dočkám aktualizace až s novou verzí, což zrovna u Debianu znamená čekání 100 let. Ale vidím že opět se zde diskutuje úplně od tématu.
Ale to je balíčkovací politika Debianu a to je něco trochu jiného, ne? Trošku off-topic vůči problémům s apt....
Nevidíš problém v konzervativnosti Debianu?
Aha, tak proto resis resis pridavani repozitaru.
Ja se treba na officialni repozitar spoleham a nemam s aktualnosti softwaru problem. Jediny repos, ktery mam oproti defaultu navic je debianmultimedia. Samozrejme na desktopech provozuji debian sid nebo lenny, stable vetev mi na takove pouziti uplne vhodna neprijde.
Ono casto mit verzi programu o 0.0.1 vyssi je moc pekne na papire. Casto kdyz si clovek precte changelog, tak zjisti, ze nova verze problemy, ktere mam vubec neresi.
já to neřeším. Jen jsem konstatoval, že zypper se mi začíná zdát být komfortnější než apt. To nyvpovídá nic o tom, že by Apt byl nejhorší balíčkovač na světě. jen už si nebude jednička, jak mi tak připadá.
build service
A k čemu je to vůbec dobré? Teda krom toho, že je to otevřená a kompletní distribuční vývojářská platforma, která poskytuje zázemí pro vývoj budoucích verzí distribuce OpenSuSE(a asi i jiných jak tady čtu)? Je to kulatější, jemnější, hebčí a zelenější?
takže si fakt vystačí s jením repo a 5let starým SW.Kecáš záměrně, nebo jsi jen trouba? Opakování bludu o zastaralém softwaru v Debianu už přestalo být vtipné. A tím jedním repozitářem myslíš co?
No, musim priznat, ze vetsina softu i pro serverove nasazeni je pomerne out of date... A obcas je nutne do backports sahnout.
vite co me sere vic nez tyhle debilni zapisky? to ze si je stejne prectu..
... a pak jsem za to bit.
a proč ne rovnou celý byte ?
Jestli máš zařízlé spoďáry, tak někoho požádej, ať ti s problémem pomůže. Nicméně pojišťovna zákrok asi nehradí...
Na tuto otázku neumím odpovědět. Mohl bys mi vysvětlit co si mám představit pod pojmem pinning v distribuci, která vychází častěji než jednou za 100 let jako Debian? Pak ti snad budu schopen odpovědět
Treba priority baliku/repozitaru.
A jsou vubec v Zypperu miny?
Tak mám pro tebe docela pěkné a unikátní řešení: PackageKit.
Trošku jsem si o tom BuildService přečetl a musím uznat že společně s NetworkManagerem, současným stavem LSB a PackageKitem se nám to pěkně rýsuje(i když se jde cestou menšího odporu a přídávání vrstev aneb zase ta prokletá cibule).
Tiskni
Sdílej: