Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Tiskni
Sdílej:
Všimli jste si toho, že když nějaký e-mail pošlete v kopii dalším lidem (typicky kolegům) diskuse se často rozvine v hádku? Zatímco když e-mailová diskuse probíhá jen mezi dvěma, bývá většinou konstruktivnější a přátelštější.Ne, nevšimnul. Já akorát vypozoroval, že když dám do kopie nadřízené, pak se dají věci do pohybu. Toliko k zahraničí. V Čechách jsem vypozoroval následující:
V Čechách jsem vypozoroval následující:
- Když je e-mail určen konkrétní osobě, dostane se vám odpovědi kategorie "nebuzeruj".
- Když dáte do kopie nadřízené, vše probíhá tak jak má a v soukromých e-mailech chodí správy typu "nebuzeruj".
- Dost pomáhá ohánění se sociálkou.
To by možná chtělo upřesnit. To v těch emailech posíláte osobní výtky, chyby a tak?
nebo mít v peněžence několik kartiček!Velmi hloupý argument. Když si bude každé město šmudlat nějakou svojí „opencard“, budu muset mít v peněžence těch karet několik**. V opačném případě mi bude stačit jedna karta – třeba Visa, MC nebo AmEx…. Navíc já stejně radši budu platit hotovostí
P.S. Líbí se mi jeho věta
Hlavní rozhodnutí pro Mifare Desfire - bezpečnou technologii, nemá chybuKdyby lidi z IuRe neomlátili magistrátu o hlavu bezpečnost karty, tak by se vesele používala Mifare Classic
*) možná někoho napadne, proč soukromé mikroplatební karty teprve budou, zatímco státní (městskou) opencard „máme“ už teď. Je to tím, že podnikatelé nad svými investicemi přemýšlejí a důkladně zvažují rentabilitu svých projektů – jsou schopní počkat, až technologie nazraje nebo bude dostatečně levná, aby se investice vyplatila. Zatímco politici se chovají nezodpovědně – nerozhodují totiž o svých penězích, a vrhají se tak bezhlavě do investic jejichž návratnost je v lepším případě neznámá (v horším je předem jasný neúspěch, ale oni z toho mají něco bokem).
**) Což je mně osobně jedno – i kdybych měl mít v peněžence několik kartiček, nevadí mi to – naopak oddělení považuji za výhodné z hlediska ochrany soukromí – nerad bych, aby se slučovala třeba občanka s nějakými věrnostními kartami obchodů nebo jiné komerční využití (což by se klidně mohlo stát, až zase nějaký chytrák přijde s nějakým skvělým PPP nápadem).
ad Poradna – sám sobě:
Tohle se mi stává i v běžné diskusní při. Během psaní najdu argumenty, které by na to mohla protistrana použít. Protože se mi často nechce promýšlet další iterace (zvlášní je, že dřív jsem takto šel do hloubky 4 půltahů - asi už se mi nechce přemýšlet nebo co), tak mohou nastat dvě možnosti:
- komentář raději neodešlu
- napíšu možné protiargumenty přímo, ať se ušetří jedno kolo 
- komentář raději neodešlu
+1
komentář raději neodešluTohle se mi taky někdy stává. Občas rozepíši komentář a pak začnu přemýšlet, jak by se asi diskuse vyvinula dál po „pár kolech“. A někdy zjistím, že to nemá cenu a rozepsaný komentář zavřu. Tím se tak trochu dostávám k tomu: co nám dává diskutování na webu? A co nám bere?
Všimli jste si toho, že když nějaký e-mail pošlete v kopii dalším lidem (typicky kolegům) diskuse se často rozvine v hádku?
Tohle zhusta závisí na obsahu toho emailu. V kopii rozesílám v podstatě každý firemní email (z principu týmové práce to ani jinak nejde) a žádné hádky nevznikají. Pokud k tomu má někdo co říct, tak své poznámky shrne do odpovědi a probere se to na poradě. To ovšem taky občas není hádka
.