Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
„There was an error with your submission. Please make sure you are actually logged in.“Jenže přihlášený bych měl být, když tam vidím svoje jméno, tlačítko „odhlásit“ a tlačítko „Podepsat se jako Franta“, ne? Vzdávám to, komentář vložím do svého blogu a pošlu ti odkaz starým dobrým e-mailem, to bude nejlepší. Můj komentář:
Závorky stejně jako třeba čárky, středníky, dvojtečky atd. jsou rezervované znaky v proto by se tam neměly objevit (měly by být zakódované jako %29 atd.). Takže podle toho Twitter může poznat (tzn. měl by si opravit chybu, jak píše Martin), kde URL končí – leda že by se rozhodl podporovat i vkládání nezakódovaných URL (jako např. to, co zobrazují prohlížeče v adresním řádku), ale pak by skutečně nemohl jednoznačně rozhodnout, kde odkaz končí (to by tam taky mohly být mezery). Lepší by bylo, kdyby uživatel mohl vložit normální (X)HTML <a/> značku a Twitter nemusel nic „věštit“ – navíc by šel vložil skutečný odkaz, který má jak text, tak URL – ne jen samotné URL (které je navíc často ještě obfuskované nějakým „zkracovačem“). Pak by v příspěvcích nemusely být „nesmyslné klikyháky“ a jednoduše by se dalo kliknout na lidsky čitelný text (klasický odkaz). A celé je to vůbec pošahané a důkaz jak dnešní web hnije :-/ Twitter vytvořil jakýsi umělý limit na počet znaků (zřejmě asi kvůli úspornosti) a lidé pak vkládají do příspěvků zkrácená* URL. Ale ejhle, zjistilo se, že z paznaků typuU toho vkládání komentářů se mi navíc potvrdilo to, co jsem psal už dříve na Zdrojáku – služba nechá uživatele udělat nějakou práci (např. napsat komentář) a pak se teprve řeší ty nepříjemné věci (přihlašování, registrace, platby atd.), nejde o pohodlí, ale o snahu vmanipulovat uživatele do něčeho, co zase tak moc (nebo vůbec) nechce – ale je mu líto úsilí, které už tomu věnoval.http://jdem.cz/q3hx2
člověk nic nevykouká a že by bylo dobré vědět, kam ten odkaz vede – tak Twitter všechny tyhle zkrácené odkazy projde (tzn. DNS překlad doménového jména + HTTP požadavek + zkoumání odpovědi) a vloží ho dotitle
atributu. Někdy člověk narazí dokonce na tři URL: 1) uvnitř <a/> elementu (normálně v textu), jedna zkracovací služba 2) vtitle
atributu (cílové URL) a 3) v atributuhref
, zobrazuje se ve stavovém řádku po najetí myší (druhá zkracovací služba). Vážně to nikomu nepřijde padlé na hlavu? Kam se poděla ta jednoduchost a úspornost? *) navíc někdy se jim tam nevejde ani celý text příspěvku, takže používají nějaké „prodlužovací služby“, ale to je zase jiná kapitola
Tiskni
Sdílej:
Přijde vám, že se web resp. HTTP protokol dnes často používá k věcem, pro které by byl vhodnější jiný protokol?
Ano
No nič, idem ďalej písať komunikáciu s webovou aplikáciou cez xml http requesty ;).
založené na dotazu a odpovědi, kdy alespoň jedno z toho je obvykle trochu rozsáhlejší než jen pár znaků/hodnotKdyž to definuješ takhle, tak je HTTP samozřejmě naprosto v pořádku
Když to definuješ takhle, tak je HTTP samozřejmě naprosto v pořádkuDefinoval jsem to tak, aby to odpovídalo potřebám :). Když k tomu přidáš ještě HTTP connect, tak máš i dlouhodobá spojení multiplexovaná na aplikační úrovni.
aby to odpovídalo potřebámJakým potřebám? Můžeme říct, že HTTP vyhovuje (jakž takž) potřebám, pro které byl vytvořen (a dokonce i některým jiným). Je to tedy dobrý protokol (s tímhle tvrzením nemám problém, souhlasím s tím). Ale šlo mi o to „nadužívání HTTP protokolu“ a jeho používání pro účely, pro které nebyl ani určen, ani pro ně není vhodný. P.S. už se to řešilo jinde
IDLE
a čeká. Pak mu buď ze serveru přijde upozornění na novou zprávu, nebo to klienta přestane bavit (bude chtít dělat něco jiného) a pošle DONE
a další příkazy.
V HTTP (rok 1999) tohle neuděláš, protože když pošleš HTTP požadavek, už jen čekáš na odpověď a nemůžeš ho odvolat nějakým DONE
nebo k němu něco doplnit. Takže se to musí obcházet a ohýbat – třeba tím, že si otevřeš dvě TCP spojení a na jednom čekáš a na druhém děláš něco jiného. Nebo čekací spojení násilně ukončíš, aniž bys přijal odpověď, a otevřeš si nové. Nebo se periodicky ptáš, jestli už přišla nová zpráva…
HTTP je v mnoha ohledech fajn a umí toho dost, ale má svoje limity – v tom budou vždycky lepší protokoly šité na míru danému účelu.
Abych byl trochu konkrétnější: už taková drobnost jako upozornění na novou zprávu (tzn. obousměrná komunikace) je docela problém.CONNECT
Upgrade: websocket
…Líbí se vám, kam se dnes web ubírá?Já z pohledu uživatele i programátora nemám až tak rád moderní "AJAXový" svět webu. Nemám nic proti modernizaci, ale HTML je naprosto nevhodné pro účel budování uživatelských rozhraní, která mají připomínat klasické aplikace. Říkejte si, co chcete, ale když už aplikace na webu, tak zlaté javovské aplety! GUI a všechno kolem (naklikané a) naprogramované raz dva, snadno se dodržují typické "GUI konvence", výkon bez problémů, kompatibilita taky... a na to ostatní nativní aplikace. Co nám před těmi 10 lety chybělo?
https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:strucny.misantrop.info/mily-twittere-nezkracuj-kdyz-neumis