Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
„There was an error with your submission. Please make sure you are actually logged in.“Jenže přihlášený bych měl být, když tam vidím svoje jméno, tlačítko „odhlásit“ a tlačítko „Podepsat se jako Franta“, ne? Vzdávám to, komentář vložím do svého blogu a pošlu ti odkaz starým dobrým e-mailem, to bude nejlepší. Můj komentář:
Závorky stejně jako třeba čárky, středníky, dvojtečky atd. jsou rezervované znaky v proto by se tam neměly objevit (měly by být zakódované jako %29 atd.). Takže podle toho Twitter může poznat (tzn. měl by si opravit chybu, jak píše Martin), kde URL končí – leda že by se rozhodl podporovat i vkládání nezakódovaných URL (jako např. to, co zobrazují prohlížeče v adresním řádku), ale pak by skutečně nemohl jednoznačně rozhodnout, kde odkaz končí (to by tam taky mohly být mezery). Lepší by bylo, kdyby uživatel mohl vložit normální (X)HTML <a/> značku a Twitter nemusel nic „věštit“ – navíc by šel vložil skutečný odkaz, který má jak text, tak URL – ne jen samotné URL (které je navíc často ještě obfuskované nějakým „zkracovačem“). Pak by v příspěvcích nemusely být „nesmyslné klikyháky“ a jednoduše by se dalo kliknout na lidsky čitelný text (klasický odkaz). A celé je to vůbec pošahané a důkaz jak dnešní web hnije :-/ Twitter vytvořil jakýsi umělý limit na počet znaků (zřejmě asi kvůli úspornosti) a lidé pak vkládají do příspěvků zkrácená* URL. Ale ejhle, zjistilo se, že z paznaků typuU toho vkládání komentářů se mi navíc potvrdilo to, co jsem psal už dříve na Zdrojáku – služba nechá uživatele udělat nějakou práci (např. napsat komentář) a pak se teprve řeší ty nepříjemné věci (přihlašování, registrace, platby atd.), nejde o pohodlí, ale o snahu vmanipulovat uživatele do něčeho, co zase tak moc (nebo vůbec) nechce – ale je mu líto úsilí, které už tomu věnoval.http://jdem.cz/q3hx2člověk nic nevykouká a že by bylo dobré vědět, kam ten odkaz vede – tak Twitter všechny tyhle zkrácené odkazy projde (tzn. DNS překlad doménového jména + HTTP požadavek + zkoumání odpovědi) a vloží ho dotitleatributu. Někdy člověk narazí dokonce na tři URL: 1) uvnitř <a/> elementu (normálně v textu), jedna zkracovací služba 2) vtitleatributu (cílové URL) a 3) v atributuhref, zobrazuje se ve stavovém řádku po najetí myší (druhá zkracovací služba). Vážně to nikomu nepřijde padlé na hlavu? Kam se poděla ta jednoduchost a úspornost? *) navíc někdy se jim tam nevejde ani celý text příspěvku, takže používají nějaké „prodlužovací služby“, ale to je zase jiná kapitola
Tiskni
Sdílej:
Přijde vám, že se web resp. HTTP protokol dnes často používá k věcem, pro které by byl vhodnější jiný protokol?
Ano
No nič, idem ďalej písať komunikáciu s webovou aplikáciou cez xml http requesty ;).
založené na dotazu a odpovědi, kdy alespoň jedno z toho je obvykle trochu rozsáhlejší než jen pár znaků/hodnotKdyž to definuješ takhle, tak je HTTP samozřejmě naprosto v pořádku
(ale trochu mi to připomíná některá výběrová řízení ve státní správě)
Když to definuješ takhle, tak je HTTP samozřejmě naprosto v pořádkuDefinoval jsem to tak, aby to odpovídalo potřebám :). Když k tomu přidáš ještě HTTP connect, tak máš i dlouhodobá spojení multiplexovaná na aplikační úrovni.
aby to odpovídalo potřebámJakým potřebám? Můžeme říct, že HTTP vyhovuje (jakž takž) potřebám, pro které byl vytvořen (a dokonce i některým jiným). Je to tedy dobrý protokol (s tímhle tvrzením nemám problém, souhlasím s tím). Ale šlo mi o to „nadužívání HTTP protokolu“ a jeho používání pro účely, pro které nebyl ani určen, ani pro ně není vhodný. P.S. už se to řešilo jinde
IDLE a čeká. Pak mu buď ze serveru přijde upozornění na novou zprávu, nebo to klienta přestane bavit (bude chtít dělat něco jiného) a pošle DONE a další příkazy.
V HTTP (rok 1999) tohle neuděláš, protože když pošleš HTTP požadavek, už jen čekáš na odpověď a nemůžeš ho odvolat nějakým DONE nebo k němu něco doplnit. Takže se to musí obcházet a ohýbat – třeba tím, že si otevřeš dvě TCP spojení a na jednom čekáš a na druhém děláš něco jiného. Nebo čekací spojení násilně ukončíš, aniž bys přijal odpověď, a otevřeš si nové. Nebo se periodicky ptáš, jestli už přišla nová zpráva…
HTTP je v mnoha ohledech fajn a umí toho dost, ale má svoje limity – v tom budou vždycky lepší protokoly šité na míru danému účelu.
Abych byl trochu konkrétnější: už taková drobnost jako upozornění na novou zprávu (tzn. obousměrná komunikace) je docela problém.CONNECT
Upgrade: websocket…
Líbí se vám, kam se dnes web ubírá?Já z pohledu uživatele i programátora nemám až tak rád moderní "AJAXový" svět webu. Nemám nic proti modernizaci, ale HTML je naprosto nevhodné pro účel budování uživatelských rozhraní, která mají připomínat klasické aplikace. Říkejte si, co chcete, ale když už aplikace na webu, tak zlaté javovské aplety! GUI a všechno kolem (naklikané a) naprogramované raz dva, snadno se dodržují typické "GUI konvence", výkon bez problémů, kompatibilita taky... a na to ostatní nativní aplikace. Co nám před těmi 10 lety chybělo?
https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:strucny.misantrop.info/mily-twittere-nezkracuj-kdyz-neumis
Tak uznávám, že není úplně košer, když jsou pod článkem, který zprostředkuje nějakou negativní zkušenost (ale to bych si je musel nechat od cesty a zeptat se na ně třeba v příštím zápisku, který bude o něčem úplně jiném, což se mi nechtělo). Nicméně co je manipulativního na těch otázkách jako takových?