Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Jestli myslíte použití templatů \1
… \9
v replacement textu, odpověď zní ano.
(pozn.: předpokládám, že myslíte nestandardní) Možná to bude tím, že samotný program vi
je pravděpodobně starší než ty "standardy", kterým odporuje. Je to asi tak, jako když se laik ptá, proč se v Linuxu adresáře v cestě oddělují lomítkem místo "obvyklých" backslashů a proč si ti linuxáci musejí za každou cenu vymýšlet odlišnosti…
… a málo intuitivní
U programu, který používám několikrát denně, je mi intuitivnost ovládání naprosto ukradená. Daleko důležitější je pro mne efektivita a tam je na tom vim
velmi dobře. V některých situacích (např. editace souboru na vzdáleném počítači pří roundtripu okolo dvou sekund (to bohužel není hypotetický příklad)) je dokonce nedostižný…
… a hlavě se chovaj normálně
Co je normální, je značně subjektivní a navíc ještě závislé na kontextu.
vi
, z kterého vychází vim
, se říkalo, že je všude. Možná to byla kdysi pravda, ale dnes už není, v základních instalacích některých distribucích Linuxu chybí (překvapivě třeba v Gentoo, jak někteří psali), to ale nic nemění na tom, že zkušený unixový uživatel by měl znát nejméně základní příkazy. (Třeba ono naprosto přirozené a rozumné, nikoli úchylné [ESC][:][w][q][ENTER].) Obyčejný linuxový uživatel jej už v dnešní době znát nemusí - v konzoli je třeba ještě mcedit - ne nepodobný známému nceditu - a kopec dalších (pico, nano, ...), v Xkách Kate, Bluefish, gEdit a mnoho jiných.
O editoruMyslite pred instalaci, tj. na instalacnim bootovacim LiveCD, ktere jen nabootuje a jehoz ukolem je zajistit spojeni s ftp repozitari? Ano tam chybi stejne jako skoro vsechny ostatni aplikace. Aby tam byl kvuli par kratkym radkam textu, ktere je eventuelne treba napsat, by byl asi zbytecny luxus. Pri instalaci si pak VIM naopak muzete doinstalovat pred upravou vetsiny konfiguracnich souboru. Ze z Gentoo vyhodili VIM, je obycejny hoax (o to oblibenejsi). Naopak, ja se k VIM dostal diky Gentoo. Viz napr. Learning vi -- the "cheatsheet" technique - manual pro zacatecniky v dokumentaci ke Gentoo.vi
, z kterého vycházívim
, se říkalo, že je všude. Možná to byla kdysi pravda, ale dnes už není, v základních instalacích některých distribucích Linuxu chybí (překvapivě třeba v Gentoo, jak někteří psali)
:help ZZ
Kruci! On vim není náboženství, filozofie, nebo něco takového?
Ale vážně... Existují i jiné dobré editory, třeba jEdit.
Necítím valnou potřebu s kýmkoliv diskutovat o svém sexuálním životě, nicméně vás mohu ujistit, že z vimu jsem se ještě nikdy nevystříkal. I přesto si myslím, že jde o naprosto vynikající nástroj, který je ke spoustě účelů dokonce daleko vhodnější než moje manželka, ze které ...
Prostě melete hlouposti a předpokládám, že vám nejde o nic jiného, než provokovat. Kdybych se nicméně náhodou mýlil a toužíte po věcné diskusi na téma, co a jak s vimem, bránit se nebudu.
Tedy ne, že bych chtěl rýpat, jen… to „jynýho“ myslíš vážně?
:s%/jynýho/jiného/
Gvim pod OS Linux se rozjede také docela pomalu. Bohužel.Takový znalec Linuksu, jako vy, si jistě musel již dávno všimnout toho, že GVim podporuje asi nejvíce různých uživatelských rozhraní na světě. Ne všechna jsou pomalá jako GTK+ 2.
A aké to je to "štandardné ovládanie"?
Tiskni
Sdílej: