V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ještě donedávna jsem své "návody" a různé jiné texty psal jako html soubory aby se snado strkaly na web. Delší dobu jsem přemýšlel o tom jak to převést do pdf případně jiného formátu. Konečně jsem se odhodlal a podíval se na DocBook.
O DocBooku samozřejmě vím delší dobu, ale ještě jsem ho nějak aktivněji nepoužíval. Docela pěkným startem je stránka Jiřího Koska, kde najdete stručný úvod do problematiky. DocBook si samozřejmě nese dokumentaci s sebou, takže po nainstalování (nebo spíš rozbalení) najdete v adresáři doc docela zajímavé počtení. Domácí stránka projektu DocBook obsahuje spoustu zajímavých věcí.
Na začátu jsem zkoušel Jade a DSSSL, ale výstup do html nebyl zrovna 2x pěkný a tak jsem se zaměřil na XSL styly. Pro práci s XSL jsem si zvolil nástroj xsltproc. Zkoušel jsem i Saxon, ale nelíbí se mi. Nakonec jsem si ještě trochu poupravil šablonu pro generování html kódu a už jsem skoro spokojený. Teď budu řešit výstup do rtf a pdf. Pdf se mi docela daří, ale to rtf zlobí
Pro generování vícestránkové verze html (u knihy dělí podle kapitol) používám následující parametry:
xsltproc xhtml-chunk.xsl dokument.xmla pro generování jednostránkové verze (celý výsledek je jeden html soubor)
xsltproc xhtml-onechunk.xsl dokument.xmlObsah souborů
xhtml-onechunk.xsl a xhtml-chunk.xsl:
<?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?> <xsl:stylesheet xmlns:xsl="http://www.w3.org/1999/XSL/Transform" version="1.0"> <xsl:import href="http://docbook.sourceforge.net/release/xsl/current/xhtml/onechunk.xsl"/> <xsl:include href="xhtml-common.xsl"/> </xsl:stylesheet>
<?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?> <xsl:stylesheet xmlns:xsl="http://www.w3.org/1999/XSL/Transform" version="1.0"> <xsl:import href="http://docbook.sourceforge.net/release/xsl/current/xhtml/chunk.xsl"/> <xsl:include href="xhtml-common.xsl"/> </xsl:stylesheet>Jak jste si jistě všimli, tak se vkládá soubor xhtml-common.xsl, jeho obsah je:
<?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?> <xsl:stylesheet xmlns:xsl="http://www.w3.org/1999/XSL/Transform" version="1.0"> <!-- Úpravy parametrů --> <xsl:param name="chunker.output.encoding" select="'UTF-8'"/> <!-- Mají se používat rozšíření --> <xsl:param name="use.extensions" select="1"/> <!-- Vypneme podporu pro rozsireni tabulek --> <xsl:param name="tablecolumns.extension" select="0"/> <!-- Mají se sekce automaticky číslovat --> <xsl:param name="section.autolabel" select="1"/> <!-- Mají čísla sekcí obsahovat i čísla kapitol --> <xsl:param name="section.label.includes.component.label" select="1"/> <!-- Mají se číslovat kapitoly --> <xsl:param name="chapter.autolabel" select="1"/> <!-- Použijeme námi definovaný CSS--> <xsl:param name="html.stylesheet">docbook.css</xsl:param> <xsl:param name="html.stylesheet.type">text/css</xsl:param> <xsl:param name="generate.id.attributes" select="1"></xsl:param> <xsl:param name="make.valid.html" select="1"></xsl:param> <xsl:param name="generate.meta.abstract" select="1"></xsl:param> </xsl:stylesheet>Možná tam jsou nějaké nesmysly, ale funguje to podle mých představ.
Zkoušel jsem na editaci souboru používat XMLmind, ale to se mi moc nelíbilo, tak jsem se vrátil zpět k gVimu. Protože gVim nekontroluje validitu XML, používám na kontrolu príma nástroj xmllint.
xmllint --noout --valid xmlsoubor.xml
Update:
Tak mi nakonec funguje i výstup do RTF a PS (PDF). Použil jsem jade (který se mi nelíbil pro html) a výstupy jsou dokonce kompletně s diakritikou. Z DocBooku generuju přímo RTF. Pro generování používám příkaz:
jade -d ~/.docbook/dsssl/print/docbook.dsl\ -t rtf /usr/share/OpenSP/xml.dcl dokument.xmlPro generování PS a PDF používám tento postup:
jade -d ~/.docbook/dsssl/print/docbook.dsl -t tex\ -V tex-backend /usr/share/OpenSP/xml.dcl dokument.xml jadetex dokument.tex jadetex dokument.tex jadetex dokument.tex dvips dokument.dvi dvipdf dokument.dviSamozřejmě tam tyhle obludnosti neťukám ručně, ale mám na to Makefile.
Tiskni
Sdílej:
