Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
V úterý jsem se po delší době stekal se svou sestřenicí, setkali jsme se v pizzerii a už během domlouvání srazu z ní vypadla nabídka, kterou jsem nemohl odmítnout. O víkendu prý jede do Švýcarska(teda jen do toho našeho Českosaského) a že prý jestli nechci jet také.
Výletu se zúčastnilo celkem 11 lidí, 5 dospělých a 6 dětí. Akce začínala srazem po desáté hodině na Masarykově nádraží v Praze. Vlakem jsme vyrazili do Děčína, kde jsme přesedli na objednaný minibus, který nás zavezl do výchozího bodu, obce Jetřichovice. Z Jetřichovic jsme vyrazili po červené, hned na začátku je docela dost drsné (pro člověka od Pardubic) stoupání, kde jsme si užili chůze v písku do kopce, asi 40cm vyskoých schodů a podobných lahůdek. Touto cestou se dojde k Mariině skále. Sice nedávno vyhlídka na vrcholku vyhořela a cesta je oficiálně uzavřená, ale schody až navrchol jsou opravené a na vrcholu jsou připravené trámy pro novou vyhlídkovou plošinu. Cesta šla samozřejmě zase dolů a pak se znovu stoupalo, prostě "super". Myslím, že další bod kde jsme se zastavili byla Vilemínina stěna, ale tím názvem si nejsem moc jistý (mapu jsem neměl a tohle je jen to co jsem si zapamatoval od vedoucího výpravy). Další moc zajímavý místo, na které jsme na červené narazili je Rudolfův kámen. Na vrcholku té skály je malá dřevěná bouda. Výstup na vrchol je přes dva žebříky a pár trochu nepříjemných míst, ale určitě to za to stojí.
Cíl sobotního pochodu byl Šaunštejn, cestou k němu jsme udělali odbočku, protože nám docházela voda. V restauraci jsme se posilnili pivem (dospělí) a zmrzlinou (děti), vykopili jim zásoby sodovky a nechali doplnit vodu. Na cestu na Šauštejn jsme vyrazli tak abysme tam dorazili za světla. Nahoru jsem jako jediný z výpravy nešel, byl jsem utahaný, prý je to lehce nepřístupné pro rozměrnější lidi a hlavně se tam chci vydat během měsíce znovu, s menším počtem lidí a stativem
Pod Šauštejnem jsme přenocovali (spacáky a karimatky jsme táhli s sebou v báglech, pro ochránce přírody: nerozdělávali jsme oheň, nestavěli stany, nespali jsme v I. pásmu, neničili borůvči, ráno jsme si všechno odnesli s sebou, chrápali jsme vlastně na skále vedle cesty a všem se to tam líbilo). Noc byla super, ani teplo ani zima takže jsme se dobře vyspali a ráno po osmé jsme vyrazili dál.
Pokračovali jsme nahoru na Malou pravčickou bránu a potom dolů na Mezní louku, kde je kemp a hotely, takže jsme se tam nasnídali. Z Mezní louky následovalo stoupání na Pravčickou bránu. Pravčická brána je asi nejzajímavějším místem z této cesty. Skoro na vrcholu se nachází výletní restaurace Sokolí hnízdo. Dorazili jsme k ní před polednem, takže jsme měli asi 40 minut na ochutnávku budvárku (fuj, už si ho tam nikdy nedám) a vyrobení fotodokumentace (znáte to: Máňa u kamene, Máňa stojící na poslední rozkvetlé kytičce na vrcholku skály, nějaký běžící pán s holí v ruce a podobně).
Z Pravčické brány následovalo pouze klesání ke Třem pramenům, kde jsme se napojili na silnici a šli do Hřenska. Cesta z Pravčické brány není moc příjemná, jde se po strašně kamenité cestě a je to docela prudké. V Hřensku si nás vyzvedl zase minibus, odvezl nás do Děčína k nádraží, kde jsme se rozdělil. Část nedočkavých a lidí z Brna nás jela ECčkem a zbytek čekal na rychlík do Prahy.
Za víkend jsme ušli něco kolem 25km, ze začátku byl docela nepříjemný terén (samá prudká stoupání a klesání), pak bylo pár super míst, kde se šlo po vrstevnici no a nakonec už jen výšlap na Pravčickou bránu a sešup dolů. Děti na nás pořád čekaly, takže se to asi dalo ujít rychleji, ale přece se nebudeme honit... Na zádech je znát každé deka, takže se docela děsím toho, že si příště chci brát 3,5kg stativ, dva objektivy navíc a vodu tak na dva dny abych nemusel slejzat dolů do hospdy.
Děkuju všem účastníkům za super víkendovou akci, rád se zúčastním nějaké další.
Fotky dodám tak do 14 dní až je nechám vyvolat, teda jestli se mi nějaké podařily.
Tak pár fotek jsem dal na svou domácí stránku.
Tiskni
Sdílej:
asi pul roku pred tim nez ji ten debil podpalil. (Lepsi oznaceni pro toho silence s ohnem nemam.) Takze mam na marianu jiste osobni vzpominky. Navic predtim jsem tam byl nescetnekrat.
Rudolfak je ale lepsi. Je tam drsnejsi vystup a tak tam neprijde tolik turistu.
Tak ti dik za dobrou naladu...
Zdenek
(jenom vtip
)
IMHO je na ČK nejhezčí příhraniční oblast mezi Slavonicemi a Novou Bystřicí (okolí Rajchéřova, Hadí vrch).