Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Dobré IDE je nejlepší přítel programátora. Vzpomínám si, jak jsem kdysi jsem na svém, již zaniklém blogu psal nadšeně o svém přechodu ze zastarávajícího Dev-C++ na jeho víceméně klon Code::Blocks. Léta plynou, já se opět přesouvám o dům dále a v tomto článku bych chtěl nasdílet své postřehy.
Chuť odejít od Code::Blocks jsem měl již delší dobu kvůli různým maličkostem, které si už přesně všechny nevybavuju a ostatně nejsou nyní už příliš důležité. Setrvával jsem u něj hlavně kvůli jeho podpoře v CMake, který u mnoha svých projektů používám. Prozkoušel jsem ostatní IDE, pro které hlásá CMake přímou podporu, ale ani jedno z nich nebylo výrazně lepší.
Až jsem se jednoho dne dostal právě ke Qt Creatoru. Primární berličkou pro sestavování projektů je u něj sice qmake, který se používá obecně u většiny věcí spojených s Qt, ale svede pracovat i s CMake díky parazitování na jím generovaných projektových souborech pro Code::Blocks. Tuto podporu získal podle mě hlavně díky tomu, že je build systém CMake využíván projektem KDE.
A co že se mi na něm tolik líbí? Jak to tak bývá, je toho více:
Aby to nevyznělo přehnaně optimisticky, zmíním i mouchy, na které jsem časem během používání aplikace narazil. Pro úplnost dodám, že pracuju s poslední verzí pro Ubuntu 11.10, což je 2.2.1.
Nenechte se zmást podstatně délším blokem negativ, protože ta jsou vždy více na očích než věci, které fungují bezvadně. Qt Creator je stále výborné IDE, zastoupené týmem profesionálních vývojářů, což se zřetelně odráží na jeho kvalitách. Věřím, že mě nezklame a i ten můj bugreport bude zakrátko vyřízený. Když už jsem u toho, zahlasujte pro něj. Díky. :)
Tiskni
Sdílej:
Qt je velmi solidní framework. Jen doufám, že ho stejně jako toto IDE Nokia nějakým způsobem neutne.