Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Dobré IDE je nejlepší přítel programátora. Vzpomínám si, jak jsem kdysi jsem na svém, již zaniklém blogu psal nadšeně o svém přechodu ze zastarávajícího Dev-C++ na jeho víceméně klon Code::Blocks. Léta plynou, já se opět přesouvám o dům dále a v tomto článku bych chtěl nasdílet své postřehy.
Chuť odejít od Code::Blocks jsem měl již delší dobu kvůli různým maličkostem, které si už přesně všechny nevybavuju a ostatně nejsou nyní už příliš důležité. Setrvával jsem u něj hlavně kvůli jeho podpoře v CMake, který u mnoha svých projektů používám. Prozkoušel jsem ostatní IDE, pro které hlásá CMake přímou podporu, ale ani jedno z nich nebylo výrazně lepší.
Až jsem se jednoho dne dostal právě ke Qt Creatoru. Primární berličkou pro sestavování projektů je u něj sice qmake, který se používá obecně u většiny věcí spojených s Qt, ale svede pracovat i s CMake díky parazitování na jím generovaných projektových souborech pro Code::Blocks. Tuto podporu získal podle mě hlavně díky tomu, že je build systém CMake využíván projektem KDE.
A co že se mi na něm tolik líbí? Jak to tak bývá, je toho více:
Aby to nevyznělo přehnaně optimisticky, zmíním i mouchy, na které jsem časem během používání aplikace narazil. Pro úplnost dodám, že pracuju s poslední verzí pro Ubuntu 11.10, což je 2.2.1.
Nenechte se zmást podstatně délším blokem negativ, protože ta jsou vždy více na očích než věci, které fungují bezvadně. Qt Creator je stále výborné IDE, zastoupené týmem profesionálních vývojářů, což se zřetelně odráží na jeho kvalitách. Věřím, že mě nezklame a i ten můj bugreport bude zakrátko vyřízený. Když už jsem u toho, zahlasujte pro něj. Díky. :)
Tiskni
Sdílej:
Qt je velmi solidní framework. Jen doufám, že ho stejně jako toto IDE Nokia nějakým způsobem neutne.