V červenci loňského roku organizace Apache Software Foundation (ASF) oznámila, že se částečně přestane dopouštět kulturní apropriace a změní své logo. Dnes bylo nové logo představeno. "Indiánské pírko" bylo nahrazeno dubovým listem a text Apache Software Foundation zkratkou ASF. Slovo Apache se bude "zatím" dál používat. Oficiální název organizace zůstává Apache Software Foundation, stejně jako názvy projektů, například Apache HTTP Server.
Byla vydána (𝕏) srpnová aktualizace aneb nová verze 1.104 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.104 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Spotify spustilo přehrávání v bezztrátové kvalitě. V předplatném Spotify Premium.
Spoluzakladatel a předseda správní rady americké softwarové společnosti Oracle Larry Ellison vystřídal spoluzakladatele automobilky Tesla a dalších firem Elona Muska na postu nejbohatšího člověka světa. Hodnota Ellisonova majetku díky dnešnímu prudkému posílení ceny akcií Oraclu odpoledne vykazovala nárůst o více než 100 miliard dolarů a dosáhla 393 miliard USD (zhruba 8,2 bilionu Kč). Hodnota Muskova majetku činila zhruba 385 miliard dolarů.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-09 aneb Eclipse 4.37. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
T-Mobile od 15. září zpřístupňuje RCS (Rich Communication Services) zprávy i pro iPhone.
Společnost ARM představila platformu Arm Lumex s Arm C1 CPU Cluster a Arm Mali G1-Ultra GPU pro vlajkové chytré telefony a počítače nové generace.
Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 17.0. Přidáno bylo 4 803 nových znaků. Celkově jich je 159 801. Přibylo 7 nových Emoji.
Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Tak jsem se konečně rozhoupal si pořídit nějaký ten netbook, konkrétně Acer Aspire One 722-C6Ckk. Teď se mi tedy nabízí zhodnotit tento "zázrak" v kontextu se svou postarší dosavadní patnáctkou od stejného výrobce, Acerem Extensa 5620Z z roku 2008. Nečekejte od tohoto zápisku nic přeborného, jsou to spíše pouze náhodné poznatky pro případné zájemce.
Nejdříve nějaké ty parametry:
Ve srovnání se svým stávajícím notebookem jsem vyhrál dvakrát tak velkou operační paměť, naprosto zbytečně a nechutně veliký pevný disk (který možná časem nahradím nějakým pěkným SSD) a procesor s o něco více než poloviční rychlostí.
Jednou z nepříjemných věcí jsou chybějící stavové diody pro aktivitu disku a Caps Lock. Zrovna u těchto dvou nemám tušení, proč by je kdo vyhazoval pryč. Ale dá se přes to přenést. Bluetooth pro jistotu postrádá jak diodu, tak jakýkoliv hardwarový vypínač.
Zvláštně vyřešené je také odvětrávání, které pro malý výstupní otvor a žádné zmínky po nasávání studeného vzduchu vypadá značně nedůvěryhodně. A to zcela oprávněně. Větráček běží nonstop bez přestávek a teploty se v běžném provozu obvykle pohybují kolem 70 stupňů. Zkrátka nic moc, ale alespoň že to funguje.
Modrou diodu na tlačítku pro zapnutí a vypnutí silně doporučuju přelepit malým čtverečkem z černé izolační pásky.
Ještě bych asi dodal, že neuzemněný AC adaptér spolu s varováním od Alzy ohledně přepětí ve mně nevzbuzuje zrovna dobrý pocit. (Na druhou stranu, jak jsem se tu dočetl, možná jsem byl jenom strašen nějakým obchodníkem.) Nepotěšil mě ani poměrně hlasitý zvuk, jaký notebook vydává při připojení a odpojení od adaptéru.
Doteď jsem neměl pořádně možnost spatřit, jak jde to CCFL podsvícení na starém notebooku do háje. Také přechod na vyšší DPI je docela zvláštní, pomalu se mi zdá, že jsem si na předchozím displeji už kazil oči. Jinak nejde o nic zvláštního, černá není zase tak černá, jak by mohla, a byl jsem obdařen jedním vadným subpixelem.
Zbytek výhod vychází z toho, že jde o netbook. Dá se krásně držet v jedné ruce, v batohu to téměř nic neváží, na stole nezabírá téměř žádné místo. Perfektní věc na cesty. Pendluju sem a tam autobusem do školy a obvykle se na tom dá po cestě pracovat.
Protože jsem mírný typomaniak, pozastavím se nad klávesnicí. Ta je dost podobná tomu, na co jsem za těch pár let od Aceru zvyklý, jen ji někdo totálně vyžehlil a usekl kraje. Také přibyly slovenské potisky. Zatím se snažím si zvyknout, ale vypadá to, že s tím nebude zase tak moc velký problém. Obecně je klávesnice velmi solidní, když opomenu kompromisy v oblasti kláves pro pohyb kurzoru. Zajímavý je pro mě ten trochu jiný charakter zvuku, jaký klávesy vydávají při psaní.
Jakmile jsem se pokusil o instalaci Ubuntu 12.04 a připojil se k Wi-Fi, pozdravil mě kernel panic. Jak jsem si dohledal, nejspíše za to může Ethernet NIC. Řešení je jak jednoduché tak obskurní: dát v Setupu bootování ze sítě na první pozici.
Další problémy byly s proprietárním ovladačem na grafický čip, který mi v Ubuntu kurví defaultní rozlišení KMS při náběhu systému a znemožňuje uspávání. Takže raději jedu na nějakém tom opensource ovladači, a jak se zdá, ničemu to ani nepřekáží.
Chvíli jsem zažíval potíže s tím, že po probuzení z uspání nenaběhl touchpad. Časem jsem objevil, že stačí nechat netbook projít dalším cyklem uspání, a ono to zpětně naběhne. Už dlouhou dobu se mi to však nestalo.
Uzavřel bych to zvláštním chováním Wi-Fi. Naučil jsem se, že je klávesovou zkratku pro vypínání třeba stisknout dvakrát po sobě.
Na takové to běžné užívání jsem na posledním Ubuntu s Unity 3D a připojeným externím FullHD monitorem nezaznamenal problémy. Jistě, nějak moc svižné to není. Nejvíc mi asi vadí, že můžu zapomenout na přehrávání HD videa, a v případě YouTube vůbec jakéhokoliv videa ve fullscreenu.
Celkově jsem z tohohle počítače docela šťastný. Svůj původní účel plní skvěle, a nezanevře na mě ani když ho využívám místo pracovní stanice.
Tiskni
Sdílej:
Také hlásím spolehlivé uspávání (nakonec... jinak bych zklamaný). To už spíš beru za standard.
Mno nevypadá to zle. Ale asi to bude dražší než 7.5 k CZK. :)
1.00 GHz (1.33 GHz turbo)
tak vydržet u kompu mimo domov dýl jak 5 hodin, to si nějak neumím představitPříklad use-case: z Bratislavy do Prahy vlakem.
Jinak zrovna vlak jsem nejmenoval, protože tam většinou není problém najít zásuvku.Většinou :).
jezdím už jenom RegioJety a tam si místenku musíš tak jako tak rezervovatCož je přesně důvod, proč s nimi obvykle nejezdím.
Nikdy jsem moc nepochopil módu netbooků [...] s cenou je to ale horší [...]Lidi nemají prachy. Tak jednoduché to je.
Nikdy jsem moc nepochopil módu netbooků15" obluda je prostě moc velká a výpočetně náročné operace se dají přenést po síti na výkonnější stroje. Pomalý CPU pak zase málo žere - třeba moje EE (původně bylo na víku nalepeno EEE, ale jedno E upadlo) má v idle asi 6 W.
K teplotě - mám Lenovo IdeaPad S10-3 a pod 70°C to jde jedině když jdu v zimních měsících ven
Navíc jsem zjistil, že se ten netbook chová jako termostat, když ho podložim aby líp nasával vzduch, tak větrák zrychlí a teplota pro jistotu STOUPÁ Kde udělali soudruzi chybu bohužel bez porušení záruky nezjistím, protože k větráku se nejde dostat aniž bych všechno nerozmontoval (mívával jsem starší Acer, kde stačilo povolit tři šroubky a byl jsem u větráku, bohužel po letech mi ho "někdo" polil vínem a chudáček umřel
).
Mimochodem nasávání větráku je přes trapně malou mřížku, přičemž mezi ní a motherboardem je cosi....co se má asi chovat jako filtr, ale spíš se chová jako izolace (po skončení záruky to půjde pryč). Nojo, v Lenovu maj na kurvítka očividně talent Bezolovnatej cín nemá rád tyhle změny teplot a když se mi to během několika minut z pokojový teploty dostane na 70°C, tak asi nemusím moc popisovat jak to může dopadnout....
Možná v budoucnu místo nefunkční wifi (jedu přes usb) zadělám tišťák s regulátorem otáček a posunu i mez z 70°C na třeba 50°C