Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Po velkém úspěchu prvního MobileLinux Hackdaye se vracíme do Českých Budějovic s druhým ročníkem. V pátek 30. října 2026 od 10:00 se v prostorách Jihočeské univerzity uskuteční Embedded & MobileLinux Hackday #2. Těšit se můžete na témata jako Immutable Linux na telefonech (BengalOS), U-Boot a upstream vývoj, AI optimalizace pro embedded systémy nebo otevřený hardware. Nebude chybět praktické hackování, sdílení zkušeností a možnost … více »
Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »Francouzský výrobce kabelů Nexans upozornil na napjaté dodávky elektrických kabelů. Výstavba nové výrobní linky pro některé typy kabelů může trvat přibližně tři roky. Datacentra potřebují rozsáhlé nízkonapěťové a středněnapěťové rozvody. Poptávka roste současně s modernizací elektrických sítí. Někteří odběratelé proto uzavírají výrazně delší dodavatelské smlouvy [Reuters].
Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
V dnešním dílu, který následuje po menší přestávce, se podíváme na vyhodnocování záznamů v provozních denících, nebo-li log souborech a představíme si několik programů, které by nám s tím měly pomoci.
Sami asi dobře víte, že do těchto souborů ukládají veškeré unixové (a
Linux samozřejmě nevyjímaje) systémy své provozní záznamy. Vlastní soubory
pak nalezneme v adresáři /var/log (není to nahodilé umístění,
vzpomínáte na hierarchickou strukturu adresářů?). Není jich tu zrovna málo
a jejich obsah se neustále mění. To proto, že systém sem zapisuje neustále
nové a nové informace. A nyní se dostáváme k "jádru pudla". Totiž, jak z
této spousty informací získat určitý přehled. Jistěže existuje řada
nástrojů, která nám v tomto směru dokáží vypomoci.
Tím prvním je logcheck. Tedy nástroj, který umí prohlížet vybrané log soubory, jejich obsah porovná s klíčovými záznamy ve svých parametrických souborech a "podezřelé" záznamy zapíše do hlášení, které nám odešle do pošty (asi by to šlo uložit rovnou do souboru, ale uznejte, proč si to jednoduše neposlat do schránky?).
Anglický popis najdete například zde (freeos.com), český popis je zde (linuxzone.cz)
Stručně řečeno: Logcheck (nověji též pod názvem Logsentry) pracuje se dvěma seznamy klíčových slov. Do prvního seznamu administrátor zařadí klíčová slova týkající se důležitých stavů, o kterých chce být informován. Druhý seznam obsahuje klíčová slova týkající se obvyklých stavů a událostí, které nevyžadují pozornost administrátora a budou potlačeny. Logcheck pak prohledá všechny zadané soubory (jejich seznam má v samostatném parametrickém souboru) a vyhledá v nich veškeré záznamy obsahující klíčová slova z prvního seznamu. Pak ještě log porovná s druhým seznamem, kde jsou zapsána klíčová slova představující "normální hlášení", která ve výstupu naopak mít nechceme. Na výstupu je pak zkrácená verze systémového logu obsahující významné události (dle administrátorem zadaných klíčových slov) a dále také ostatní události, které administrátor nezařadil mezi "obvyklé" zprávy určené k odfiltrování. Tím je zaručeno, že budou odfiltrovány pouze ty zprávy, které administrátor dopředu ohodnotil jako nevýznamné.
Vlastní logcheck se spouští periodicky (pomocí cronu) a musí si pamatovat pozici logu, na které při posledním spuštění skončil. Jak jsem již uvedl, výstupem z logcheck je zpráva v elektronické poště, která může vypadat například takto:
hostname 2003/04/10 05:02 ACTIVE SYSTEM ATTACK!
This mail is sent by logcheck. If you do not want to receive it any more,
please modify the configuration files in /etc/logcheck or
deinstall logcheck.
Active System Attack Alerts
=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=
[**] [1:660:2] SMTP expn root [**]
[Classification: Web Application Attack] [Priority: 1]
Possible Security Violations
=-=-=-=-=-=-=-=-=-=
Apr 9 18:04:48 xxx kernel: Packet log: input REJECT eth0 PROTO=6 211.147.3.62:21 X.X.X.X:21 L=40
S=0x00 I=12778 F=0x0000 T=111 SYN (#14)
Apr 9 21:22:41 xxx kernel: Packet log: input REJECT eth0 PROTO=6 80.52.13.137:3993 X.X.X.X:21 L=60
S=0x00 I=42943 F=0x4000 T=54 SYN (#14)
Unusual System Events
=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=
Zde jsou umístěny všechny záznamy, které logcheck nedokázal zařadit.
Vidíme, že zpráva je nadepsána jako "ACTIVE system ATTACK!". To proto,
že obsahem zprávy je odstavec "Active System Attack Alerts" což znamená, že
v některém z log souborů našel logcheck posloupnost klasifikovanou jako
"violation", tedy pokus o narušení systému. V mém případě tedy narazil na
shodu záznamu v log souboru s klíčem v parametrickém souboru
/etc/logcheck/logcheck.violations (Debian Woody). Nyní je již
na správci, aby z hlášení poznal, že se někdo pokouší o exploit zvaný "SMTP
expn root" a pokouší se "sesvačit" váš poštovní server. Hlášení "Web
Application Attack" je zde poněkud matoucí, neboť se jedná o upozornění na
jiný útok, který se týkal webového serveru Apache.
Jsem opravdu zvědav jestli poznáte, o co se pokoušel "neposeda" podle hlášení z odstavce "Possible Security Violations". Měli byste to poznat z prvního řádku.
Pokud logcheck v žádném z prohledávaných log souborů nenarazí na shodu s
klíči v souboru logcheck.violations, pak bude zpráva nadepsána
nějak takto:
hostname 2003/04/01 14:02 system check
a bude obsahovat pouze sekce Possible Security Violations a
Unusual System Events.
Tušíte ovšem správně, že na "hlídaném" stroji budete potřebovat nějakého poštovního démona alespoň v té nejjednodušší konfiguraci (tj. umím odeslat mail). Sice by tuto podmínku bylo možné obejít (např. přinutit logcheck, aby uložil hlášení do souboru a pak tento soubor vnutit nějakým skriptem na port 25 stroje, který poštovního démona má), ale to vidím jako zbytečnou komplikaci.
Z poněkud jiného soudku je nástroj (IPChains log analyzer) Firewaller.
Velmi pěkný perlový nástroj na analýzu záznamů z paketového filtru
ipchains. Umí moc hezký HTML výstup, ale "nepamatuje" si pozici logu od
svého posledního spuštění. Já osobně to řeším tak, že skript
firewaller.pl volám ze skriptu fwlogger, který
vypadá takto:
#!/bin/sh
tail -500 /var/log/messages > /firewall/messages500
/firewall/firewaller.pl
Nebo-li "Prosil bych posledních 500 záznamů ze souboru
/var/log/messages/ do souboru messages500".
Ve skriptu firewaller.pl ještě musíte provést tyto
úpravy:
my $LOGFILE="/firewall/messages500";
my $OUTPUT="/firewall/firewall_log.html";
A je to. V souboru /firewall/firewall_log.html je nyní náš
HTML výstup s "profiltrovanými" záznamy z paketového filtru. Jsou k tomu
ovšem nutné dva předpoklady:
/var/log/messages (neplatí u
všech distribucí!).
/var/log/messages.
Kýžený HTML výstup pak vypadá nějak takto:
1152x894, 266 kB
Vlastní soubor si můžete "poslat" např. perlovým skriptem SendEmail, k dostání na freshmeat.net. Nezapomeňte si však uvnitř skriptu správně nastavit časové pásmo!
Další z programů, který můžeme použít k analýze logu je tato "grafická" utilitka s nazvem IPTables logs analyzer. Tento program pracuje pouze s jádry 2.4 a s paketovým filtrem NETFILTER/IPTABLES. S jeho pomocí můžete prohlížet veškeré zalogované pakety (přijaté, zahozené, maškarádované atd.). Vše dokáže zobrazit v krásné HTML stránce (viz. obrázek).
Program IPTables logs analyzer se skládá se ze dvou rozdílných částí.
/var/log/messages) a ukládá je do databáze.
Mimo samotného programu IPTables logs analyzer ještě budeme potřebovat následující programy:
Nic z toho by asi neměl být problém. Nyní si možná řeknete, že provozovat na firewallu všechno výše uvedené jen kvůli analyzátoru logů je šílenost. Na tohle samozřejmě tvůrci programu mysleli. Pokud nechcete vše provozovat přímo na firewallu a máte ve své síti databázový server, web server atd., můžete činnost programu "rozdělit" takto:
Výhodou může být to, že na jeden databázový stroj můžete přijímat data z více firewallů, pouze je nutné aby na každém z nich byl nainstalován "database feeder".
Samotná instalace je popsána v dokumentaci, kterou naleznete na domovské stránce programu. Stručně řeknu, že instalace se skládá z několika kroků:
),
Pokud si nejste jisti, jestli by se vám program líbil, můžete se podívat (vřele to doporučuji) na jakési "demo", na kterém si prohlédnete a vyzkoušíte jak program pracuje.
Další prográmek vytvořený v Perlu. Jedná se o skript, který dokáže vytvářet denní reporty o všech paketech, které byly zalogovány paketovým filtrem ipchains nebo iptables.
Tento report může být formátován jako prostý text či barevná HTML tabulka a můžete si jej nechat zasílat mailem či prohlížet přímo na v souboru na firewallu. Pro představu se můžete podívat na malou ukázku:
Jak můžete vidět na ukázce, report obsahuje všechny potřebné informace jako jsou např.:
Tolik tedy z dnešního dílu. Doufám, že vás některý nástroj zaujme a pomůže vám při sledování logů na vašem firewallu. Pokud používáte jiný zajímavý program, tak budeme rádi, pokud se o zkušenosti podělíte v diskuzi.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: