Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
V dnešním dílu, který následuje po menší přestávce, se podíváme na vyhodnocování záznamů v provozních denících, nebo-li log souborech a představíme si několik programů, které by nám s tím měly pomoci.
Sami asi dobře víte, že do těchto souborů ukládají veškeré unixové (a
Linux samozřejmě nevyjímaje) systémy své provozní záznamy. Vlastní soubory
pak nalezneme v adresáři /var/log (není to nahodilé umístění,
vzpomínáte na hierarchickou strukturu adresářů?). Není jich tu zrovna málo
a jejich obsah se neustále mění. To proto, že systém sem zapisuje neustále
nové a nové informace. A nyní se dostáváme k "jádru pudla". Totiž, jak z
této spousty informací získat určitý přehled. Jistěže existuje řada
nástrojů, která nám v tomto směru dokáží vypomoci.
Tím prvním je logcheck. Tedy nástroj, který umí prohlížet vybrané log soubory, jejich obsah porovná s klíčovými záznamy ve svých parametrických souborech a "podezřelé" záznamy zapíše do hlášení, které nám odešle do pošty (asi by to šlo uložit rovnou do souboru, ale uznejte, proč si to jednoduše neposlat do schránky?).
Anglický popis najdete například zde (freeos.com), český popis je zde (linuxzone.cz)
Stručně řečeno: Logcheck (nověji též pod názvem Logsentry) pracuje se dvěma seznamy klíčových slov. Do prvního seznamu administrátor zařadí klíčová slova týkající se důležitých stavů, o kterých chce být informován. Druhý seznam obsahuje klíčová slova týkající se obvyklých stavů a událostí, které nevyžadují pozornost administrátora a budou potlačeny. Logcheck pak prohledá všechny zadané soubory (jejich seznam má v samostatném parametrickém souboru) a vyhledá v nich veškeré záznamy obsahující klíčová slova z prvního seznamu. Pak ještě log porovná s druhým seznamem, kde jsou zapsána klíčová slova představující "normální hlášení", která ve výstupu naopak mít nechceme. Na výstupu je pak zkrácená verze systémového logu obsahující významné události (dle administrátorem zadaných klíčových slov) a dále také ostatní události, které administrátor nezařadil mezi "obvyklé" zprávy určené k odfiltrování. Tím je zaručeno, že budou odfiltrovány pouze ty zprávy, které administrátor dopředu ohodnotil jako nevýznamné.
Vlastní logcheck se spouští periodicky (pomocí cronu) a musí si pamatovat pozici logu, na které při posledním spuštění skončil. Jak jsem již uvedl, výstupem z logcheck je zpráva v elektronické poště, která může vypadat například takto:
hostname 2003/04/10 05:02 ACTIVE SYSTEM ATTACK!
This mail is sent by logcheck. If you do not want to receive it any more,
please modify the configuration files in /etc/logcheck or
deinstall logcheck.
Active System Attack Alerts
=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=
[**] [1:660:2] SMTP expn root [**]
[Classification: Web Application Attack] [Priority: 1]
Possible Security Violations
=-=-=-=-=-=-=-=-=-=
Apr 9 18:04:48 xxx kernel: Packet log: input REJECT eth0 PROTO=6 211.147.3.62:21 X.X.X.X:21 L=40
S=0x00 I=12778 F=0x0000 T=111 SYN (#14)
Apr 9 21:22:41 xxx kernel: Packet log: input REJECT eth0 PROTO=6 80.52.13.137:3993 X.X.X.X:21 L=60
S=0x00 I=42943 F=0x4000 T=54 SYN (#14)
Unusual System Events
=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=
Zde jsou umístěny všechny záznamy, které logcheck nedokázal zařadit.
Vidíme, že zpráva je nadepsána jako "ACTIVE system ATTACK!". To proto,
že obsahem zprávy je odstavec "Active System Attack Alerts" což znamená, že
v některém z log souborů našel logcheck posloupnost klasifikovanou jako
"violation", tedy pokus o narušení systému. V mém případě tedy narazil na
shodu záznamu v log souboru s klíčem v parametrickém souboru
/etc/logcheck/logcheck.violations (Debian Woody). Nyní je již
na správci, aby z hlášení poznal, že se někdo pokouší o exploit zvaný "SMTP
expn root" a pokouší se "sesvačit" váš poštovní server. Hlášení "Web
Application Attack" je zde poněkud matoucí, neboť se jedná o upozornění na
jiný útok, který se týkal webového serveru Apache.
Jsem opravdu zvědav jestli poznáte, o co se pokoušel "neposeda" podle hlášení z odstavce "Possible Security Violations". Měli byste to poznat z prvního řádku.
Pokud logcheck v žádném z prohledávaných log souborů nenarazí na shodu s
klíči v souboru logcheck.violations, pak bude zpráva nadepsána
nějak takto:
hostname 2003/04/01 14:02 system check
a bude obsahovat pouze sekce Possible Security Violations a
Unusual System Events.
Tušíte ovšem správně, že na "hlídaném" stroji budete potřebovat nějakého poštovního démona alespoň v té nejjednodušší konfiguraci (tj. umím odeslat mail). Sice by tuto podmínku bylo možné obejít (např. přinutit logcheck, aby uložil hlášení do souboru a pak tento soubor vnutit nějakým skriptem na port 25 stroje, který poštovního démona má), ale to vidím jako zbytečnou komplikaci.
Z poněkud jiného soudku je nástroj (IPChains log analyzer) Firewaller.
Velmi pěkný perlový nástroj na analýzu záznamů z paketového filtru
ipchains. Umí moc hezký HTML výstup, ale "nepamatuje" si pozici logu od
svého posledního spuštění. Já osobně to řeším tak, že skript
firewaller.pl volám ze skriptu fwlogger, který
vypadá takto:
#!/bin/sh
tail -500 /var/log/messages > /firewall/messages500
/firewall/firewaller.pl
Nebo-li "Prosil bych posledních 500 záznamů ze souboru
/var/log/messages/ do souboru messages500".
Ve skriptu firewaller.pl ještě musíte provést tyto
úpravy:
my $LOGFILE="/firewall/messages500";
my $OUTPUT="/firewall/firewall_log.html";
A je to. V souboru /firewall/firewall_log.html je nyní náš
HTML výstup s "profiltrovanými" záznamy z paketového filtru. Jsou k tomu
ovšem nutné dva předpoklady:
/var/log/messages (neplatí u
všech distribucí!).
/var/log/messages.
Kýžený HTML výstup pak vypadá nějak takto:
1152x894, 266 kB
Vlastní soubor si můžete "poslat" např. perlovým skriptem SendEmail, k dostání na freshmeat.net. Nezapomeňte si však uvnitř skriptu správně nastavit časové pásmo!
Další z programů, který můžeme použít k analýze logu je tato "grafická" utilitka s nazvem IPTables logs analyzer. Tento program pracuje pouze s jádry 2.4 a s paketovým filtrem NETFILTER/IPTABLES. S jeho pomocí můžete prohlížet veškeré zalogované pakety (přijaté, zahozené, maškarádované atd.). Vše dokáže zobrazit v krásné HTML stránce (viz. obrázek).
Program IPTables logs analyzer se skládá se ze dvou rozdílných částí.
/var/log/messages) a ukládá je do databáze.
Mimo samotného programu IPTables logs analyzer ještě budeme potřebovat následující programy:
Nic z toho by asi neměl být problém. Nyní si možná řeknete, že provozovat na firewallu všechno výše uvedené jen kvůli analyzátoru logů je šílenost. Na tohle samozřejmě tvůrci programu mysleli. Pokud nechcete vše provozovat přímo na firewallu a máte ve své síti databázový server, web server atd., můžete činnost programu "rozdělit" takto:
Výhodou může být to, že na jeden databázový stroj můžete přijímat data z více firewallů, pouze je nutné aby na každém z nich byl nainstalován "database feeder".
Samotná instalace je popsána v dokumentaci, kterou naleznete na domovské stránce programu. Stručně řeknu, že instalace se skládá z několika kroků:
),
Pokud si nejste jisti, jestli by se vám program líbil, můžete se podívat (vřele to doporučuji) na jakési "demo", na kterém si prohlédnete a vyzkoušíte jak program pracuje.
Další prográmek vytvořený v Perlu. Jedná se o skript, který dokáže vytvářet denní reporty o všech paketech, které byly zalogovány paketovým filtrem ipchains nebo iptables.
Tento report může být formátován jako prostý text či barevná HTML tabulka a můžete si jej nechat zasílat mailem či prohlížet přímo na v souboru na firewallu. Pro představu se můžete podívat na malou ukázku:
Jak můžete vidět na ukázce, report obsahuje všechny potřebné informace jako jsou např.:
Tolik tedy z dnešního dílu. Doufám, že vás některý nástroj zaujme a pomůže vám při sledování logů na vašem firewallu. Pokud používáte jiný zajímavý program, tak budeme rádi, pokud se o zkušenosti podělíte v diskuzi.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: