Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Freedroid Classic (Freedroid RPG) si můžete stáhnout z webu projektu – k dispozici jsou zdrojové kódy a balíčky pro Debian, MS Windows a Mac OS X; je obsažen i v softwarových balících Dinguxu. Novější verze už pravděpodobně vycházet nebudou, vývoj byl ukončen v roce 2003.
Stručný úvod do děje: Kosmickým prostorem letí lodě plné robotů (droidů), ovšem při průletu rojem asteroidů jsou bombardovány – roboti se stávají hyperaktivními a útočí na posádku. Jedna z lodí navíc zamířila na nepřátelské území; pokud by roboti padli do rukou nepřítele, byl by to obrovský problém. Nejrychlejší možný pokus o řešení je vyslání speciálního zařízení na palubu. Do jeho role se vžívá hráč. Pomocí onoho zařízení lze pálit ze dvou laserů, připojovat se na jiné roboty a přihlašovat se k terminálům rozmístěným po prostorách lodi.
Hra se ovládá pomocí joysticku či spíše klávesnice (a myši). Na klávesnici slouží k pohybu kurzorové šipky nebo kombinace w-s-a-d, střílí se kombinací mezerníku a směrové klávesy, k terminálům se přihlašuje klávesou e a „hackovací“ mód se aktivuje samotným mezerníkem. Podle mého názoru je pohodlnější pohybovat se klávesnicí, ovšem na vše další používat myš. Levé tlačítko ke střelbě, pravé k aktivací „hackovacího“ módu a používání výtahů a terminálů. Mimochodem, Esc vyvolá nabídku ve hře a tedy i pauzu.
Co se technického provedení týče, grafika je jednoduchá, v rozlišení VGA – hra běží v okně (nebo roztažená přes celou obrazovku, což v dnešní době vypadá dost hrozně), prostředí je viděno kolmo shora. K dispozici je několik motivů vzhledu, buď silné retro, nebo jeden uhlazený modernější (na většině obrázků). Zvukové efekty jsou sice chrastivé, ovšem nevadí; hudby, podobně jako u většiny her, není mnoho, ale těch málo elektronických „vypalovaček“ stojí za to. Bohužel přinejmenším v balíčku v Ubuntu je chyba, která způsobuje, že zvuky nejde vypnout (tedy nelze místo dodané kulisy poslouchat něco jiného (hudbu, rádio)) a hudba se náhodně zapíná a vypíná (najednou začne hrát třeba až po půlhodině hraní, a to pouze do vyčištění úrovně nebo jiné události).
Ke hře samotné. Cílem je vyčistit celou kosmickou loď od ne právě přátelských robotů. Je to ale loď velká, je rozdělena na množství pater, mezi nimiž se můžete přesouvat výtahy. V každém podlaží číhá trošku jiná skvadra nepřátel. Někdy jsou to pomalí a vcelku neškodní roboti-opraváři, jindy zase bojoví droidi. Každý robot má svůj kód a jemu odpovídající charakteristiky. Poněkud poetičtěji shrnuté si je můžete přečíst, pokud se připojíte na některý z všudypřítomných terminálů.
Nicméně na ty klíčové vlastnosti rychle přijdete sami – číslo 302 je rychlé, hbité a útočí narážením do fyzické schránky; číslo 476 je pomalé, ale má jako první (oproti „nižším“ modelům) střelnou zbraň; bojoví roboti 711 a 742 ničí vše ve svém okolí – nevysílají žádné mířené paprsky; pomalá 883 má těžký kanón, který se ale nabíjí odpovídající dobu; nestabilní 999 byla v původní hře jedním z cenných úlovků… a tak dále. Nepřátel je opravdu pestrá sbírka, na každého pomáhá trošku jiná taktika boje. Někdy se vyplatí pálit ze zálohy, jindy vyvolat honičku, někdy je zase nejsnazší hacknout nepřítele, ať slouží vám. Mimochodem, umělá inteligence je poměrně zoufalá, ale nevadí.
Jak jsem zmínil, jedním ze způsobů likvidace nepřátel je jejich ovládnutí. Děje se tak prostřednictvím logické minihry. Roboti stojí proti sobě, každý má jednu barvu drátů a cílem je ovládnout více obvodů než soupeř. Celkem je jich dvanáct a přívody k nim jsou různě pospojovány, porozpojovány, zesíleny či slepě zakončeny. Prvním cílem tedy je lépe si zvolit v časovém limitu stranu, resp. barvu kabeláže. Pak je žádoucí, opět v časovém limitu, zabrat více obvodů pro sebe než soupeř. Pokud prohrajete, čeká vás pouze výbuch a možná zapsání se do listiny nejlepších výsledků (pokud tomu skóre odpovídá), V případě remízy není nic ztraceno – minihra se opakuje. A nakonec v případě nejlepším, tedy když vyhrajete, původního robota ztratíte, ovšem můžete ovládat robota nového se všemi jeho výhodami i nevýhodami.
Nabourávání se do silnějších nepřátel je sice obvykle snazší než řešení situace prostým soubojem, ovšem nemusí k němu vůbec dojít, protože energie vašeho robota je omezená a soupeři se intenzivně brání především střelbou. Situaci trošku usnadňují hojně rozšířené kruhy dobíjející akumulátor robota, ovšem výměnou za skóre. Což je cena poměrně vysoká, pokud se snažíte nahrát co nejvíce. Je to jeden z klíčových prvků zvyšujících znovuhratelnost Freedroid Classic. Tedy pokud vám především samotná minihra nepřijde dost poutavá.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: