Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jak se nám pomalu plní trh tablety a mobilními telefony s displeji o rozlišení 1280×720 (o některých nových si povíme zase jindy), je vhodný moment se podívat o stupínek dále. Nepsaným tajemstvím, byť pochopitelně nepotvrzeným z Applu, je informace o tom, že iPad 3 přinese čtyřnásobné rozlišení oproti iPadům 1 a 2, tedy místo 1024×768 rovnou 2048×1536, takže si úplně stejně vynásobme i displeje Androidích smartphonů a tabletů a dostaneme se na rozlišení nového displeje japonské Toshiby.
Její 6,1palcový displej s rozlišením 2560×1600 je jako z říše snů. V mobilech jej samozřejmě nečekejme, to už by nebyl mobilní telefon, ale mobilní pádlo, nicméně pro menší tablety a jiná zařízení se s uplatněním jistě brzy shledáme. Hustota 498 pixelů/palec je parádní kontrast 1000:1 pak doprovází zorné úhly na hodnotě 176° (při 10:1). Displej nabízí gamut 61 % (NTSC, CIE1931) a dle Toshiby zvládne zobrazit 16,7 miliónů barev (mňo...). Před několika dny jej firma předváděla na FPD International 2011 v Japonsku.
Problémem zařízení, která displej využijí, bude spíše dostatečný výpočetní výkon. Při představě flashových či 3D her na mini-tabletech s tímto displejem je jasné, že SoC uvnitř bude muset podávat hodně dobrý výkon při současně co nejnižší spotřebě. Na druhou stranu než se praktického nasazení dočkáme, budou jistě na trhu ARM SoC mnoha výrobců produkovaná 28nm technologií, ať již u TSMC, či Samsungu, GlobalFoundries či kohokoli dalšího.
Další úlet si pro své zákazníky připravila firma Zotac. Ač plně chápu a chválím počiny jako GeForce GTX 560 (Ti) s DisplayPortem, smysl PCI varianty GeForce GT 520 mi poněkud uniká. Jako vždy ale platí zlaté pravidlo: to si svého kupce najde.
Kupodivu není PCI model nijak na parametrech očesán oproti standardní PCI Express ×16 variantě (totéž mimochodem platí pro taktéž uvedenou PCI Express ×1 variantu). Frekvence jsou standardní, 512MB DDR3 paměť také tepe na svém referenčním taktu a dokonce je zde i pasivní chlazení. Každopádně Zotac neuvádí minimální verzi PCI sběrnice, takže například do 486 bych se pomalu bál to osadit .
Překvapením s ohledem na použití absolutně low-endového 40nm GPU by nemělo být, že karta se uživí z PCI slotu bez nutnosti přídavného napájení. S oběma verzemi (PCI, PCI Express ×1) jsou dodávány i nízkoprofilové záslepky.
Hewlett Packard se snaží navázat na úspěch některých svých dřívějších S-IPS LCD monitorů hned třemi novými modely, ale je to taková spíše zoufalost. Všechny tři sice nesou displej typu IPS (což klidně může znamenat e-IPS či cokoli jiného), ale kromě nejvyššího modelu mají zbývající dva hodně očesanou elektroniku. Upřímně, IPS monitor s pouze 6bitovým barevným zpracováním + Frame Rate Control, to už člověk rovnou může sáhnout třeba po TN od EIZO. Oba nižší modely tedy zcela pominu a povíme si o jejich vypaseném taťkovi.
ZR2740w totiž nese poctivou 10bitovou elektroniku a ve spojení s patřičně vybavenou grafickou kartou (typicky nějaké Quadro či FirePro) tak nabídne více než 1 miliardu barev. Ceny jsou stanoveny na 729, 425 a 289 dolarů, v Česku jsou doporučené ceny 15 400, 9 200 a 6 000 Kč. Každopádně cena za nejvyšší, plně 10bitový model rozhodně není špatná (samozřejmě nevím nic o kvalitě podsvícení atd.).
Moc nápadité označení v Nikonu pro svoje bezzrcadlové fotopřístroje s výměnnými objektivy nevymysleli, ale co naplat. Nová řada označená prostě číslicí 1 ve svém názvu () automaticky ukrývá velikost snímacího čipu: 1„. Nikon tak své přístroje posazuje mezi Pentaxův systém Q s 1/2,33“ snímačem a Micro Four Thirds s 4/3" snímači. Na trh jdou zpočátku dva modely, Nikon J1 a V1 (podobnost s „fau eins“ čistě náhodná).
Výhodou Nikonu oproti Pentaxu je nepochybně větší snímač, jehož rozměry jsou 13,2 × 8,8 mm, tedy 2,7× crop vůči kinofilmovému políčku (Micro Four Thirds má 2,0× crop), resp. zhruba 5× větší rozměr snímače oproti Pentaxu. Obrovským plusem Nikonu je to, co třeba Sony řešení principielně stupidním polopropustným zrcátkem (a že je na tom u A77 bito jako blázen), a sice integruje phase-detect AF rovnou do vlastního snímače. Spolu se 73bodovým ostřením si Nikon dovoluje označovat svůj systém za ten s vůbec nejrychlejším autofocusem. Současně se Nikon oproti Pentaxu s 12Mpix držel s rozlišením při zemi, u řekněme „slušného základu“ v podobě 10Mpix rozlišení (3872×2592).
I mnoho funkcí mají oba přístroje společné. Záznam videa do 1080/60i/30p H.264/MOV, stejně jako 400 fps v 640×480 či 1200 fps v 320×120, dále samozřejmou podporu RAWu (NEF), či rozsah citlivosti od ISO 100 do 3200. Levnější J1 s cenou ~12 000 Kč za kit s 3× zoom sklem má 3palcový displej s 460k body, dražší V1 s cenou ~16 500 za kit již nese 921k displej. Napájení je řešeno akumulátorem, rozměry těl jsou 106 × 61 × 30 mm u J1 a 113 × 76 × 44 u V1, což je velmi pěkné. Vyšší model nese navíc EVF a sáňky pro externí blesk (levnější model má blesk zabudován)
Základním objektivem v kitu je 10-30 mm/f3.5-5.6 (přepočteně 27-81 mm), dále nebude chybět 10mm/f2.8 pancake a 30-110mm/f3.8-5.6 tele plus obvyklý video ultrazoom, zde v podání 10-100mm/f4,5-5,6 skla (ano, světelnost je uvedena správně) s motorem poháněným tichým zoomováním. Adaptér na Nikon F bajonet bude k dispozici, jen je potřeba počítat s adekvátním prodloužením ohniska, které třeba z „referenčního“ 50mm/f1.4 skla udělá sakrasvětelné 135mm tele.
Nikon je předposledním z velkých výrobců, který naskakuje do vlaku bez zrcátek. Nyní se již čeká jen na systém od Canonu. Na pořádné testy Nikonu 1 si ještě počkáme, ale z principu věci je jasné, že ani zde nebude ISO 1600 a výše stát za moc, to prostě není v silách ani současné generace snímačů BSI CMOS. Na druhou stranu Nikon je tradičně dobrý ve „ždímání“ co nejlepších výstupů ze snímačů Sony, které používá (podobně je na tom i Pentax), takže čekejme nadstandardně dobré výsledky, za které si ale také nechá nadstandardně zaplatit – srovnejte cenu Nikonu 1 třeba s 20Mpix APS-C Samsungem NX200 (jehož ISO 3200, ať jsem férový, také za moc nestojí).
To co si již dlouhé měsíce (možná více než rok) štěbetají vrabci na střechách po celém světě, je definitivně realitou. Sony po rozjezdu řady přístrojů Axx s polopropustnými zrcátky a bezrcadlové řady NEX definitivně končí s klasickými fotoaparáty se sklopným zrcátkem, tedy zrcadlovkami v pravém slova smyslu.
Firma již v podstatě ukončila jak fullframovou A850, tak nyní svoji vlajkovou loď model, A900. Žádní nástupci nebudou, firma se již plně soustředí na řadu Axx, kde nedávno uvedla 24Mpix model A77. Dá se tedy říci, že další části dědictví legendární Minolty tímto umírají.
Sony ale hodně riskuje. (Polo)profíci samozřejmě nějakými NEXy fotit nebudou a A77 oproti NEXu7 vybavenému stejným snímačem trpí značně šumem daným výraznou ztrátou světla pro snímač, které polopropustné zrcátko odklápí na AF senzor. Je to sice již ohraná písnička, ale tak významná, že je ji třeba neustále opakovat. Značné obavy jímají s ohledem na velmi vysokou pixelovou hustotu použitého nejnovějšího snímače i v táborech příznivců firem Nikon a Pentax, neboť pokud by se tito rozhodli opět použít snímač Sony (s jistými nemalými úpravami) ve svých tělech, je více než jasné, že pro majitele extrémně povedených zrcadlovek Nikon D7000 a Pentax K-5 nebude mít takový upgrade smysl, zejména s ohledem na nemožnost fotit velice slušně i na ISO 6400, což dosavadní 16Mpix snímač umožňuje.
Určitě ale držme Sony palce. Olympus se nám definitivně přesunul do bezzrcadlovek, neboť po neúspěchu s D-SLR E-5 se stále potácel ve ztrátách, Pentax je „v přechodném období“ kdy opouští firmu Hoya a přesouvá se pod Ricoh (a přiznejme si, že by bylo dobré, aby se 1. neopakovaly porodní problémy modelu K-5; 2. vyřešilo se „SDM issue“) a kdyby to zabalila i Sony, tak by Nikonu a zejména Canonu moc konkurence nezbylo. A to není příjemná představa (Sigmu se superpředraženou SD1 nepočítám).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Tajemství není "nepsané", tajemství je veřejné. Nepsaná je dohoda.Lol...
Davide, dobrý den.
Trochu mne zmátlo to (polo) označování. Tedy ti Vaši "(Polo)profíci". Hned mne napadlo mnoho dalších a dalších možnosti využití této skvělé písmenkové kombinace. Například:
Ano. Recenze těchto tovarů vypadá pohledně. Ale je vidět, že Vás něco trápí. Je to jen pocit. Ten neskonalý pocit "spodního vejra".
No! Určitě víte o čem mluvím. Nu, kdyby ne, vězte pak, že problém mi dělá nedostatek faktů. Taková ta malá polovičatost. Snad není Vaší polovičatostí. To bych si nedovolil tvrdit. Víte, to je systémová polovičatost, vyplývající ze všeobecného poklesu kvality vzdělání a - možná (?), snad (?) - ze všeobecného poklesu výchovy. Snad víry v cosi.
Ano. Sebrali nám a našim dětem víru v cosi co je vlastní každému z nás. A tuto víru nahradili vírou v nekonečnou možnost konzumu. Nekonečný vývoj a nekonečný rozvoj a nekonečný růst. No jo. Když ono se to nekonečno nekoná. Dobře si všimněme co kdo dělá a jak to dělá. A hodnoťme pouze to, co jsme si každý z nás sám mohl ošahat, přeměřit, prověřit a vyzkoušet.
Mám takový smutný dojem, že jste ty tovary ve Vaší ruce ani neměl. Je to škoda. Protože Vaše recenze čtu rád. Ale tato poslední mne trochu zklamala.
I tak díky.
S úctou Váš 100% Lenin
Co na tom, že rozlišení displeje je několikanásobně větší, než rozlišovací schopnost lidského oka.Tím bych si nebyl tak jistý, uvážím-li, že na papíře rozdíl mezi tiskem ve 300 DPI a 600 DPI bývá jasně vidět.
Značné obavy jímají s ohledem na velmi vysokou pixelovou hustotu použitého nejnovějšího snímače i v táborech příznivců firem Nikon a Pentax
Zvlášť když se zdá, že Canon se rozhodl vyslyšet hlasy kritiků, protože 1D X má hustotu pixelů nižší než 1D Mark IV i 1Ds Mark III.
Každopádně Zotac neuvádí minimální verzi PCI sběrnice, takže například do 486 bych se pomalu bál to osadit .V mý 486 desce by to nefungovalo, protože chipset nemá zapojený do CPU všechny adresní linky