Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Pokud vás Bulldozer zajímá, jistě jste již pročetli všemožné recenze a testy. Ty se v zásadě shodují v několika aspektech. AMD Bulldozer v podání aktuálních procesorů, tedy zejména osmijádra FX-8150 (přiznejme si, že 6core či 4core není zas tak zajímavé), nepřináší nijak výrazný nárůst výkonu oproti předchozí generaci Phenomů II, často spíše při pohledu na výkon jednoho CPU jádra dokonce pokles. Oproti konkurenční, již téměř 11 měsíců prodávané, architektuře Intel Sandy Bridge jsou Bulldozery pomalejší, nenasytnější a celkově až překvapivě „nelepší“ na to, že od uvedení Sandy Bridge uběhne zanedlouho rok a pomalu se nám blíží 22nm procesory Intel Ivy Bridge.
Příčin může být hned několik, ale také nastíním jisté paralely s dřívějšími „firemními průšvihy“. Jádrem problému může být jednoduše samotné Bulldozerové dvoujádro, jehož obsahuje procesor FX-8150 čtyři kusy. To je navrženo poměrně odlišně od dosavadních procesorů, nemálo částí, včetně FPU jednotky, obě CPU jádra sdílejí, což není zrovna ideální pro jisté typy úloh. Konkurenční výhodou nemůže být ani nová instrukční sada AVX, neboť tou Sandy Bridge také disponuje. Bulldozery sice nesou navíc třeba instrukční sadu XOP, která se má šanci dobře uplatnit mimo jiné v multimediálních aplikacích (součástí testovacího kitu pro Bulldozer je mimochodem i XOP verze x264 encoderu), ale protože ji nepoužívá Intel, lze předpokládat, že tvůrci programů do ní nebudou tolik žhaví (a raději počkají/se připraví na AVX2).
Dalším problémem Bulldozeru je 32nm výroba u GlobalFoundries. Jednoduše jsou s ní problémy, o stabilních parametrech jednotlivých čipů na waferech (co do dosažitelných frekvencích na daných napětích) si můžeme nechat jen zdát. Sandy Bridge je pro Intel již druhá generace 32nm procesu, který je nyní perfektně odladěn a firma mohutně finišuje 22nm proces pro Ivy Bridge, zatímco AMD teprve nyní přichází s 32nm procesory.
Další nevýhodou Bulldozeru je pak nepochybně to, co bylo vytýkáno Nvidia Fermi (ve srovnání s AMD Cayman) – samotný čip nese příliš velké množství tranzistorů a to se samozřejmě podepisuje na výtěžnosti výroby a nákladech, tedy možnosti AMD na čipech Bulldozer rozumně vydělat. Nevyděláš = nebudeš moci tolik investovat do budoucích produktů – tato nekonečná smyčka si u AMD s Bulldozerem tedy přidá další iteraci. Nicméně jedno se musí nechat, všechna čest a obdiv inženýrům AMD, kteří dokázali zhruba o 100 % více tranzistorů oproti Sandy Bridge vměstnat do pouze u zhruba 50 % většího čipu a všechna čest a obdiv GlobalFoundries, že to dokáží, byť se skřípajícími zuby, vyrábět. Ale není to nějak šokující zázrak, obrovskou část 8jádrového čipu Bulldozer zabírají cache, které se lépe „komprimují“ do přijatelnější vyrobitelné struktury.
Nyní mi dovolte onu paralelu s Pentiem 4. Pokud si vzpomenete na onu dobu před přibližně 10 roky, tak tehdy Intel udělal jednu ze svých historicky největších chyb (danou mimo jiné dozvuky toho, kterak to byla AMD, jež první uvedla 1GHz procesor, což tehdejší CEO Intelu málem „nevydejchal“) a rozhodla se místo dalšího ladění a prioritního tlačení architektury procesorů Pentium III (z nichž byla vytvářena výborná odnož Pentium M) prosazovat v desktopech architekturu procesorů Pentium 4, jež měla jedinou prioritu: schopnost dosahovat extrémně vysokých frekvencí. Hovořilo se tehdy o tom, že tato architektura bude schopna jít až na 10GHz mez. To, že nakonec skončila s 3,8GHz Pentiem 4 a celý ten nenasytný a nevýkonný nesmysl spláchla historie a následníci Pentií III/M v podobě prvních Intel Core procesorů, je již jiná pohádka. AMD však tehdy Pentiím 4 konkurovala vynikajícími Athlony/Athlony 64, které musely být značeny pomocnými indexy (např. Athlon XP 3200+), aby lépe vyjádřily skutečný výkon ve srovnání k Intelu.
Karta se nám nyní dokonale obrátila. Intel má vynikající procesory schopné na relativně nízkých frekvencích podávat parádní výkony a současně schopné velice slušného přetaktování (paralela k Athlonům XP „Thoroughbred“ čistě náhodná ). AMD má CPU poměrně hladová, v základu běžící na vysokých taktech a schopná jít s frekvencí extrémně vysoko (oficiální Turbo Core ždíme z FX-8150 až 4,2 GHz!), ale za cenu velmi vysoké spotřeby (vizte graf kolegů z TechReportu a nárůst spotřeby po přetaktování).
Z tohoto hlediska a při porovnání dosud vydaných testů Bulldozeru se dá říci, že pro AMD je Bulldozer něco jako Pentium 4 pro Intel. Nejenže nijak výrazně neposunuje výkon oproti předchozí generaci, ale současně je horší oproti konkurenci.
Ničemu nenapomáhá ani zastaralý koncept čipsetů řady 900, který vychází z letité řady 700. Ano, je zde řada novinek jako 6,0Gbps SATA či USB 3.0, ale stále platí, že grafická karta komunikuje s procesorem přes severní můstek, tedy přes PCI Express a následně HyperTransport sběrnice. U Intelu je (v závislosti na konfiguraci desky) často napojena přímo na 16 PCI Express linek z řadiče v CPU a proto si mohou výrobci dovolit již nyní hlásat podporu PCI Express 3.0, neboť tu přinese Ivy Bridge s odpovídajícím řadičem. AMD tímto nedisponuje.
Pokud by předchozí odstavce měly vyznít tak, že Bulldozer je zoufale špatný, pak to musím uvést na pravou míru. Není vysloveně špatný, jen není dostatečně dobrý na to, aby se dal považovat za vhodný upgrade. Jeho doba přijde teprve ve chvíli, kdy budou aplikace ve velké míře schopny těžit z jeho osmi jader, instrukcí AVX a dalších prvků. Momentálně je řadě her v podstatě jedno, jestli máte 4core nebo 8core CPU, důležité je, aby výkon CPU nebrzdil grafickou kartu atd. Bulldozer v tomto nepřináší oproti Phenomům II X4/X6 prakticky nic nového.
Jiná paralela připomíná dobu před pár lety, kdy Nvidia měla na trhu výbornou GeForce 8800 GTX a ATI se s odstupem řady měsíců vytasila s Radeonem HD 2900 XT. Ten byl s ohledem na chybně odhadnuté využívání jednotlivých prvků GPU hrami té doby v některých aspektech předimenzován, současně se úplně nepovedl výrobní proces a GPU disponovalo revolučními prvky, které byly ale výpočetně náročné a současně hry nebyly schopny jich efektivně využívat. Radeon HD 2900 XT tedy byl svým způsobem takový malý propadák, ale ATI (AMD) se z toho dokázala velice rychle oklepat. Během pouhých cca 5 měsíců očesala návrh GPU o zbytečnosti, vyladila výrobu a uvedla vynikající Radeony HD 3800. Další rok již dokázala kartu obrátit o 180° a naprosto zdrtit Nvidii a její GeForce GTX 200 svými famózními Radeony HD 4800 s nízkou cenou a parádním výkonem.
Bojím se ale, že CPU divize AMD žádné takové oklepání a kouzlo s Bulldozerem během pár měsíců neudělá, a tudíž Bulldozer si zapíšeme mezi neúspěšné projekty. Svým způsobem toto naznačuje i personální šachová partie v AMD, kdy se během několika týdnů vyměnila podstatná část nejvyššího vedení společnosti. AMD se dle mého léta zmítá v personální krizi a firmě chybí kvalitní a stálé vedení, které by mělo dobrou vizi a současně bylo schopné zaměstnance motivovat a dát jim prostor a prostředky ke zlepšení konkurenceschopnosti. Vždyť AMD umí dobré produkty, platforma Fusion, zejména úsporná jádra Bobcat jsou toho důkazem, byť v tomto pochopitelně AMD těží ze svého bohatství z ATI, neboť GPU část hraje významnou roli ve válce APU.
Prozatím lze pouze říci, že Bulldozer může být dobrou investicí, pokud vysloveně nechcete Intel a současně nemáte Phenom X6 poslední generace. Upgradujete-li z něčeho staršího, lze o Bulldozeru uvažovat a u aplikací schopných využívat 8 procesorových jader se odvděčí velice slušným výkonem, často i srovnatelným či lepším těch nejvýkonnějších procesorů Sandy Bridge a pokud sáhnete po přetaktování, bude svět ještě růžovější.
Poměrně čerstvá novinka říká, že počáteční vydání Bulldozeru, které je stepping B2, tu s námi dlouho nebude. Firma již pracuje na steppingu B3. Od něho se, doufejme, dočkáme jistých zlepšení v oblasti spotřeby a snad i trochu výkonu (ale budou to jen velmi mírná až zanedbatelná zlepšení).
Na závěr mi dovolte připomenout, že na trhu již je i serverová varianta Bulldozeru, a to dokonce v podání dual-die, kdy nejvyšší Opterony nabízejí 16 procesorových jader. Příští rok nás čeká Piledriver, který by měl být oproti Bulldozeru o 10 až 15 % lepší. Bude-li to stačit na Ivy Bridge, to ukáže teprve čas, ale skoro se začínám bát, že nikoli. Leda by se v AMD i GlobalFoundries povedl zmíněný zázrak.
Jinak pokud si kladete dotaz, proč AMD uvedla něco, co vlastně není lepší než předchozí generace, pak nabízím následující vysvětlení: AMD je již nějakou dobu poháněno platformami. To je stěžejní pro velké OEM partnery a ti nemají zájem prodávat v sestavách nové grafiky se starými procesory, to by jim zákazníci omlátili o hlavu. Nepsané pravidlo prostě říká, že jednou za čas musíte uvést nový produkt, i kdybyste nic nového neměli. Proto tu máme různé faceliftnuté Radeony či dokonce přeznačené Nvidie, které nepřinášejí nic nového. Trh si to prostě žádá.
AMD jednoduše MUSELA uvést na trh nové procesory a v této chvíli si již nemohla dovolit jen vyladit stávající Phenomy, musela přinést architekturu s AVX a dalšími vylepšeními. A tak zkrátka musela uvést Bulldozery, byť by jistě ráda na nich ještě aspoň čtvrt roku pracovala a také popohnala GlobalFoundries k lepší a kvalitnější výrobě čipů. Nic naplat, Bulldozery jsou zde a jsou takové, nikoli makové.
Na úplný závěr snad ještě přehled modelů a poděkování Jirku Součkovi za některé postřehy, jež v tomto článku zazněly.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
...,ale protože ji nepoužívá Intel, lze předpokládat, že tvůrci programů do ní nebudou tolik žhavíTakze tam, kde by mel AMD sanci, tak ji stejne nedostane.
Karta se nám nyní dokonale obrátila. Intel má vynikající procesory schopné na relativně nízkých frekvencích podávat parádní výkony a současně schopné velice slušného přetaktovánJeste dotedka slyham lidi rikat jak P4 byla dobra.... Mam dojem, ze at tak ci onak, tak Intel dycky bude diky marketingu vypadat jako ten nejlepsi.
.vzpomeňte na dobu AMD Athlon/Intel Pentium IVto byla odlišná situace ze dvou důvodů:
ANO. ATI koupili až potom, co jednání s nV zkrachovala. Proslýchá se, že jedním z důvodů byl H. Ruiz, který chtěl být za každou cenu CEO výsledné společnosti.Většinou jsem to slyšel tak, že "jedním z důvodů byl boss Nvidie, který chtěl být za každou cenu CEO výsledné společnosti". Jasně, je to o úhlu pohledu, ale přece jen myslím, že AMD jako cpu firma je/byla/bude(?) důležitější než Nvidia.
Já bych si i profesora, který si bude v mém PC hrát na skřítka s kalkulačkou koupil, ..., ale když oni jsou strašně nákladní. To už je výhodnější koupit si normální procesor s integrovanou grafárnou.
podľa mňa, v tom, že ľudia od 8 jadrového procesora očakávajú výrazne viacMě by spíš zajímalo srovnání AMD vs. Intel u procesorů za stejné peníze.
a ona ta i5 se zamčeným násobičem bude v single thread a mnoha jiných věcech rychlejší jak 8mi jádro od amd tak jak jsou momentálně nastaveny ceny za bulldozer CPU jsou tyto CPU dle mého názoru pro uživatele nezajímavé (mimo servery a vyloženě težce multithread aplikace). Ale je to novinka, tak to půjde snad dolů
upřímně řečeno jsem rád, že jsem na bulldozer nečekal. Protože bych si ho teď stejně nepořídil a raděj vzal intel. Ty světové recenze a testy mě dost zklamaly.
rekl bych podsazenych ...
Intel má vynikající procesory schopné na relativně nízkých frekvencích podávat parádní výkony a současně schopné velice slušného přetaktováníTo už Intel zavrhl zamčenej násobič?
pouze u K procesorů (i5-2500K apod)
Recommended Channel Price $216 - $224Dobrej šok