Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Americký výrobce čipů Nvidia získal od vlády prezidenta Donalda Trumpa souhlas s prodejem svých pokročilých počítačových čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI) H20 do Číny. Prodej těchto čipů speciálně upravených pro čínský trh by tak mohl být brzy obnoven, uvedla firma na svém blogu. Americká vláda zakázala prodej v dubnu, v době eskalace obchodního sporu mezi oběma zeměmi. Tehdy to zdůvodnila obavami, že by čipy mohla využívat čínská armáda.
3D software Blender byl vydán ve verzi 4.5 s prodlouženou podporou. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Nedávno ohlášená spolupráce firem AMD a ASMedia na poli řadiče rozhraní SATA Express má mít velmi zajímavé a historickými souvislostmi protkané pokračování. ASMedia údajně – dle zdrojů z tchajwanských firem napojených na výrobní řetězec – bude pro AMD vytvářet celé čipsety. Mezi důvody je zmiňována i snaha ještě zlepšit finanční bilanci AMD, kdy by návrh a výroba v roli ASMedia jako outsourcingového partnera mohla být ziskovější, snadnější, rychlejší a celkově pro AMD pohodlnější a výhodnější než stávající in-house vývoj.
Má to celé tři roviny, takže si povězme o těch dvou zbývajících.
Nemohu nezmínit historické souvislosti. AMD tradičně (no, řekněme minimálně v tomto století, ale platí to obecně) sama čipsety nevytvářela. Když se odpíchneme od doby, kdy se oddělila od Intelu, tedy od rozkolu jménem „Slot-1 × Socket Super 7“, kdy naposledy obě firmy držely kompatibilitu takovou, že nebyl problém provozovat kupříkladu procesor AMD K6 na desce s čipsetem Intel TX (moje osobní zkušenost), tak musíme zakotvit v období příchodu rozhraní Slot-A prvních procesorů Athlon. Tato variace na Intelův Slot-1 měla krátkou životnost, prakticky co se týče doby skonu ne delší než právě Slot-1. Tohle řešení procesoru na PCB ve slotu s vlastní externí cache bylo příliš drahé a oba výrobci se rychle vrátili k socketovému řešení – Intel k S370 s Pentii II / Celerony, AMD Socketu A s Athlony / Durony (a posléze Semprony). Tehdy také definitivně skončila kompatibilita čipsetů. Intel měl kupříkladu již z dob Slotu-1 svůj legendární čipset BX (vzpomeňme kultovní desky jako Asus P2B či Abit BX133), AMD měla svůj – chvilka napětí – severní můstek AMD 750. Jižní můstek ji tou dobou zajišťovaly typicky produkty jiných výrobců, zejména VIA 686A (vlastní řešení AMD 756 se moc nepoužívalo). Totéž přišlo se Socketem A, kde severní můstek AMD 760 byl typicky párován s jižákem VIA 686B, tehdy již s podporou ATA100 (byť AMD měla i svůj AMD 766/768. Později přišly čipsety na bázi ATI jako 480X či dodnes známá řada 690 s integrovaným Radeonem X1200/X1250, pak sedmistovková řada a tak dále.
Jenže to by byla jen polovina povídání. Vedle čipsetů AMD totiž existovaly plnohodnotné čipsety jiných výrobců, jako svého času u nás populární Sis 735/745, VIA KT133(A), KT266(A), KT333, KT400, KT600 či KT880. Nesmím opomenout ani Nvidii a její nForce čipsety, zejména nForce 2-400, asi nejlepší čipset pro Socket A (resp. desky s ním byly nejnabušenější, umožňujíce nejvyšší OC). Později, v éře Athlonů 64 se objevili i další výrobci parádních 3rd-party čipsetů, jako třeba ULi M1697. Zrovna tenhle ULi byl tak famózní, až narušoval kšefty Nvidii s jejími nForce (řady jako 3 a 4 už tak povedené nebyly, ba právě naopak), až Nvidia firmu ULi koupila a okamžitě čipsety zařízla. Ale to už se vlastně blížila éra ryzích řešení, kdy si výrobce držel svoji celou platformu. Zlé jazyky připomínají, že to, čím Intel vyhrával nad AMD, byla právě schopnost nabízet celou platformu, zatímco AMD měla jen CPU, a tudíž výrobci počítačů museli jednat s AMD, výrobcem čipsetu či dalších řadičů a karet (Wi-Fi). Intel Centrino byl skvělý marketingový tah a AMD se z něj poučila. Důsledky takového poučení vidíme dodnes, když AMD i Intel jedou na vlastních platformách, což z byznysu čipsetů mimochodem zcela vyšachovalo Nvidii (mnozí to berou jako karmický trest za vykradení a následné odkoupení/zabití 3Dfx plus již zmíněné odkoupení a zabití ULi).
Flexibilita řešení využívajícího řadiče třetích firem ale měla něco do sebe. Zejména v dobách, kdy AMD měla hluboko do kapsy (a přiznejme, že z hlediska GPU a Nvidie: nevlastnila ATI). Bylo to levné, rychlé a pohodlné. Dnes je AMD již řadu let v hubeném období a tak toto bere jako cestu, jak si polepšit. Jestli se to ukáže jako dobrý tah, to teprve uvidíme, nejdřív tak za rok. Faktem ale je, že čipsety pro hi-end desktopy AMD jsou již zastaralé (nemají USB 3.1, nemají PCI Express 3.0, nemají a nechystají DDR4 a tak by se dalo pokračovat).
Sotva jsem napsal pár odstavců, už jsem se do pustil nevhodného srovnání. Outsourcování čipsetů v letech řekněme 1995 až 2005 byla jedna věc, nyní je to ale jiné. AMD, stejně jako Intel, totiž velkou část toho, co historicky vnímáme jako čipset, již dávno přesunula do CPU. Jde o paměťový řadič, řadič sběrnice PCI Express, grafické jádro a jeho výstupy, zvukovou část, ethernet a tak by se dalo pokračovat. Ostatně zářnou ukázkou schopností integrace jsou kupříkladu aktuální Intel Atomy nebo právě AMD Kabini (na fotografii desktopová verze) neboli SoC v jednom čipu. Pokud tedy bude ASMedia pro AMD vyrábět čipsety, tak již nepůjde o brutální zakázku, v podstatě se bavíme jen o dílčí část jižního můstku, protože víc toho dnes na „čipset“ nezbývá, vždyť i ty PCI Express linky často již jen přeposílá/přepíná z CPU do slotů.
Nové (oficiálně v tuto chvíli nepotvrzené) rozhodnutí AMD vnímám jako velmi dobrý nápad, za předpokladu, že má AMD smluvně ošetřeno, že nebudou s ASMedia problémy a nestane se žábou na prameni v uvádění nových platforem AMD do výroby, resp. implementace nových technologií do čipsetů. Nad ASMedia v tuto chvíli visí například Damoklův meč v podobě soudního sporu s VIA, která ASMedii viní z ukradení technologií pro řadiče USB 3.x.
Nad nejnovějším ultrazoomem od Panasonicu nemohu jinak než pět samými superlativy. Foťák, který v sobě kombinuje sice malý, ale přesto velký čip, výbornou světelnost objektivu i rozsah ohnisek a k tomu přídává dobrou ergnomii a hlavně UltraHD video, to je prostě vlhký sen všech fotogeeků.
FZ1000 je totiž přístroj s 20Mpix čipem velikosti 1" (shodné třeba s Nikon 1 či Sony RX10 / RX100), který díky pokročilé technologii umí solidní kvalitu snímků (na D-SLR úrovni od základních ISO 125 do řekněme 800 – 1600, plně použitelnou do ISO 3200/6400 a dále pak až k 25600, resp. k nízkému ISO 80 v rozšířeném režimu), nabízí 5-osou stabilizaci, RAW formát, rozsah ohnisek ekv.- 25 až 400 mm při světelnosti f/2.8 – f/4.0, 921k LCD a 2359k EVF, mechanickou závěrku až do 1/4000, elektornickou do 1/16000 (nejdelší čas je 60 s), rychlost snímání až 12 fps, Wi-Fi NFC, ale hlavně: video v 3840×2160 / 30p, resp. 1920×1080 / 50p(60p), a to v MP4 / AVCHD. UltraHD video sviští s datovým tokem 100 Mbps (kvalitativně tedy bude srovnatelné s 25Mbps FullHD H.264), záznam zvuku je stereofonní.
Ano, je to stroj s kompromisy: nemá rozsah ultrazooooooomů s 1/2,3" pidičipem (aktuálně Panasonic nabízí 20 až 1200 mm), nemá kvalitu a dynamický rozsah D-SLR (čip je prostě menší, je menší i než micro four thirds), nemá světelnost f/1.4 jako 3-5× zoomové profi kompakty, nemá kvalitu 4k videa profi kamer či Lumixu GH4 (tj. all-I, bezztrátové video či vzorkování 4:2:2/4:4:4), ale vše jsou to kompromisy velmi mírné. Tohle je parádní univerzální přístroj, nikdo nic tak vyladěného na trhu nemá a jsem přesvědčen, že po nějakou dobu mít nebude. Jedinou otázkou je cena. Lumix FZ1000 vyjde na 899 dolarů, což je v čistém přepočtu 18&nbso;000 Kč+, takže čekejme cokoli mezi 23 až 30 tisíc Kč (podle toho jak se zrovna vychrápou v ČNB).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
dnes koupíteTo je docela důležité, protože před 15 (10, 5) lety by to nekoupil. Ani za ty peníze, ani s tak nízkou spotřebou. b) Jestliže je to pracovní počítač, tak pokud Mintaka není workoholik, tak je tisícovka ročně hodně nadsazená (8 až 24 hodin denně neznamená, že to každý den běží 24 hodin). Já bych tipoval spíš 700Kč/rok c) Počítač není deska s procesorem a pamětí, je taky potřeba zdroj (z tak starého kompu nepůjde ten starý - nejspíš - použít) a dost možná bedna. Krom toho bych pochyboval i o onboard PATA řadiči, takže ještě nový disk. Pokud se na tom stroji používají Windows, bude potřeba taky koupit novou licenci, protože pro původní starý OS nebudou ovladače pro hardware. To se najednou pohybujeme o dost jinde než na 2tis, hádal bych tak 5. Tj. celý ten strašně výhodný upgrade se vyplatí podle vás za 5 let, podle mě ještě za delší dobu, a to POUZE v případě, že ten nový počítač vydrží a nebude potřeba do něj nic kupovat nebo ho dokonce vyměnit
Nový zdroj se dá koupit za 300kčNejlevnější no-name v CzC za 400 a něco málo, případně o pár korun víc Eurocase. Pravda, možná už zvládli to, aby ten zdroj byl schopen dodat svůj nominální výkon, ale i tak bych ho nechtěl. Účinnost tam nepíšou, takže hádám žádné 80+
deska se dá (např chipset H61) koupit za 500 na aukru, podobně procesorZa půl roku k výměně, protože na to předchozí majitel blbě sáhnul
Case samozřejmě měnit nemusíteS tou samozřejmostí bych byl opatrnější. Ne všechny (staré) bedny mají správně díry na všechny desky.
HDD seženete do tisícovky.Opět CzC, nejlevnější disk za 1200. Jestli chcete kupovat second-hand disk, jste blázen.
Když vezmu 40% účinnost uhelné elektrárny a výhřevnost uhlí 5 kWh/kg, tak denně kvůli vám spálí o 0,3kg uhlí vícOpomínáte fakt, že nemáme jenom uhelné elektrárny. Skoro polovina energie se vyrábí v JE.
Ano, máme JE. To na plácání energií něco mění?No… čistě teoreticky není můj problém, že kvůli iracionálnímu chování společnosti šedesát let po spuštění první JE stále ještě vyrábíme elektřinu pálením uhlí.
CZC je jediný obchod na světě?Ne, a pak by mě zajímalo, kde nakupuješ. A to SSD za 800 je jaká kapacita?
minimálně 3 roky už mohl mít spotřebu 30w. 2 roky před tím 40w.To je jedna kompletní a jedna částečná obměna hardware.
Windows dnes ještě někdo potřebuje?Co nepotřebuju já, to neexistuje?
Tedy s výjimkou disků, ale to řeší SSD.Tohle docela pobavilo, zejména v kombinaci s cenou 800Kč
Ale když už se vaše myšlenky ubírají tímto směrem...
Re. Uhlí: V mnoha ohledech žiji tak nenáročně (ve srovnání s průměrnými středoevropany), že si těch, bajvoko 45W navíc, bezostyšně dopřeji. BTW: Skryté eko náklady, typu spálené palivo těžební stoje dolující suroviny pro výrobu HW, spotřebovaná elektřina při tavbě a výrobě, palivo pro nákladní loď vezoucí z Číny nové komponenty, kamión z Hamburku, to se nepočítá?
Re. Windows dnes ještě někdo potřebuje?: Nejsem žádný OS dogmatik. OS je pro mě prostředek, nikoliv cíl. Používám to co je pro mě výhodné. Pohybuji se v prostředí, kde mí zákazníci mají převážně WinXP/Win7, někteří ještě i Win98 a neemulovaný DOS. Když se kolem mě točí stovky Win aplikací, které potřebuji spouštět a čas od času se v nich povrtat, logicky používám taky Win. Virtualizace není zdaleka 100% použitelná. Takže jo, dnes ještě pořád někdo Widle potřebuje. Lidem, kteří si vystačí jen s browserem, kancelářským balíkem a přehrávačem s radostí frknu nějaké to Xubuntu. Na serveru bych nic jiného než Linux nebo BSD nechtěl.
... je spolehlivost proti HDD úplně jinde.Vseho docasu. SD karty sem taky driv povazoval za pohodlny a levny zpusob, jak k 8bit ARVku pripojit strasnou spoustu (ehm...2 GB) pameti... kupodivu dnes ty "levne" sd karty (nekolik znacek) neprezivaji hromadne/opakovane cteni ... rozbiji se na nich data (nahodne poprepisovanych par bitu v ramci 16kB bloku). Kdyz zadavatel nakoupil na test sd karty v provedeni industrial (snad uz/jeste SLC), tak se "kupodivu" problem ztratil... jen cena byla cca 10x vyssi a uz mu to dost kecalo do celkove ceny zarizeni... tak dost mrucel. Problem driv nebyl (urcite ne tak vyrazny) ... az posledni roky. ... tesim se na dobu, kdy i ssd budou tak skvele, kdy jeden nebude vedet do ceho jde. A pak nekomu doporucte levne ssd, kdyz i drahe obcas hnily bez varovani. :-P Tim ovsem nerikam, ze se spolehlivost hdd nejak zlepsuje. :-/
Na našich serverech se mi za posledních cca 5 let snad ani jednou nestalo, že by disk vydržel déle, než 3 roky(stovky HDD většinou enterprise edice).Máte nějaký divný servery. Na těch, co spravuju já, se taky spousta disků točí pět let.