Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Hned tři nové modely osmijádrových procesorů řady FX uvádí na trh společnost AMD. Nejpomalejším je model FX-8320E s takty 3,2 GHz v základu s 4,0GHz Turbem. Jeho TDP je 95 W, doporučená cena 146 dolarů. Výše míří model FX-8370, který má takty 3,3/4,3 GHz za cenu 199 dolarů. Za stejnou cenu AMD nabízí dosud nejvyšší 125W model, FX-8370 oproti FX-8350 zrychluje z 4,0/4,2 GHz na 4,0/4,3 GHz – jak vidíte, pokrok jen velmi malý až minimální.
Nasazená cena je ale poměrně vysoká a stále jde o procesory vyráběné 32nm sillicon on insulator (SOI) technologií u GlobalFoundries. Nemohou tedy nabídnout výkon či provozní parametry srovnatelné s Intelem. Navíc dosavadní model FX-8350 se prodává o dobrých 800 Kč levněji než FX-8370 a FX-8370E. Doporučuji tedy vyčkat, až se ceny novinek posadí na rozumné hodnoty. Případně, pokud vás netrápí spotřeba elektrické energie, jít do FX-9590, který nabízí takty 4,7/5,0 GHz při 220W TDP a ceně pod 6 tisíc Kč.
AMD v hi-endových procesorech zaostává. Asi shledala, že tuhle válku s Intelem nemůže vyhrát a soustředí se zejména na menší APU. Ta jsou totiž již vyráběna i 28nm technologií a navíc nesou pokročilejší x86 jádra, nástupce architektury Piledriver, tedy Steamroller.
Jednu výhodu však i tyto nové procesory mají: 32nm SOI technolgie GlobalFoundries v kombinaci s odemčenými násobiči, skrývá velký OC potenciál. Již nyní s procesorem FX-8370 padl overclockerský rekord: na tekutém dusíku se podařilo jej přetaktovat na 8 722 MHz se všemi aktivními CPU jádry, a to s napájecím napětí 2,004 V.
Socket označaovaný jako LGA2011-3, na kterém běží platforma Haswell-E, si vzal do parády Asustek. Zanalyzoval možnosti procesorů a zjistil, že využitím 6 z nevyužitých kontaktů může doílit daleko lepších OC možností vlastního CPU i paměťového řadiče.
Procesory této rodiny integrují vlastní regulátor napětí, použitím dodatečných kontaktů je ale možné jej obejít. Kromě možnostem, které se otevřely v overclockingu, je možné bypassem regulátoru a použitím kvalitnějšího ze základní desky dosáhnout běhu CPU na nižším napětí při zákadních parametrech. A tím i poklesu spotřeby. Podobně doznala výhod i lepší – desková – regulace napětí pro paměťový řadič / moduly. Nelze se divit, že Asus si své řešení právně chrání. Intel ale prý pro další generaci od integrovaného regulátoru pro desktopové procesory upustí, nepřinesl kýžené benefity.
Ještě se procesory Core-M válejí ve skladech a už je jasné, že se z nich prakticky nedostanou. Intel tuto genenraci prvních čipů 14nm rodiny Broadwell nakonec přeskočí a uvede rovnou jejich vylepšenou revizi. Konkrétně jde o ultramobilní čipy Core M 5Y70, 5Y10 a 5Y10A, což jsou mimo jiné čipy pro tablety. S jejich pomocí, v podstatě obdobou spíše paperlaunche před Vánoci, zajistí tu skutečnost, že 14nm Broadwell bude uveden an trh ještě letos. Ale reálné masové produkty náš čekají až po Novém roce, tyto tři čipy jsou nyní vyráběny v omezeném množství a objednávky se zastaví již za tři týdny.
Možná za vším stojí odhalení chyby v implementaci TSX instrukcí, na kterou se přišlo až po předání do výroby. Intel tak chce minimalizovat faux-pas, které by jinak hrozilo. Anebo jde celkově o nějaké drobné korekce v plánech, ale Intelu do hlavy nevidím.
Nový Radeon jsem zmiňoval již minule, nyní je tedy oficiálně venku a můžete si jej koupit za zhruba 6 tisíc Kč. Za tuto cenu nabídne 1792 stream procesorů, 112 texturovacích jednotek a 32 ROP, architekturu GCN 3. generace, 2 GB GDDR5 v 256bitovém uspořádání, to vše při TDP 190 W. Výkonu je 3,29 TFLOPS v single precision a karta podporuje všechny moderní technologie.
Budu se opět opakovat, ale jde o jedn z posledních záchvěvů 28nm GPU. Moc dalšího už se vymyslet nedá. Na bázi GPU Tonga ale čekejme alespoň ještě Radeon R9 285X. Ten by měl mít více stream procesorů (otázkou je, kolik) a dle některých odhadů také 384bitové paměti, logicky pak o velikosti 3 GB. Tím by měl vytvořit nástupce dobíhající řady R9 280 / R9 280X, tkerá staví na GPU Tahiti z Radeonu HD 7970 / GHz Edition. V Případé zájmu o podrobné informace o architektuře GPU „Tonga“ si vás dovoluji dokázat na tradiční no-Xův podrobný rozbor na Deep in IT.
Jako blesk z čistého nebe přišla tisková zpráva Matroxu. Firma, která své poslední záchvěvy slávy zažila na přelomu let 1999/2000 s kartou Millenium G400 Max (a implemetnací hardwarového enviromentálního bump-mappingu) a pokusy jako Parhelia 512 ji odkázaly již jen do profi segmentu, poslední roky stále méně a méně paběrkuje zlomky procenta podílu an trhu. Firmě se již nadále nevyplatí vývoj vlastních GPU, protože objemy prodejů má zoufale malé a nezaplatilo by se to. Dohoda s AMD je logickým vyústěním, Matrox začne používat GPU AMD, ovladače pro FirePro a vše obohatí svojí softwarovou vrstvou, kterou měl vždy vynikající.
Ano, chápete to správně, Matrox jako výrobce grafických karet je od nynějška de facto minulostí, stává se z něj softwarová společnost vyvíjející sw pro GPU od jiného dodavatele. Kdo zažil její slávu, nechť nyní se mnou drží minutu ticha za umírající legendu.
Návod na výrobu takového řpístroje je jednoduchý: vezměte bezzrcadlovku Sony, odstraňte z ní grip a ovládací prvky a nezapomeňte na dobrou WiFi, přes kterou tento „bajonet + snímač + akumulátor“ bude komunikovat se smartphonem. Sony doplňuje nabídku fotografickcých modulů pro smartphony, kde dosud nabízela modely s 1" snímačem a pevně osazenými objektivy, o model QX1 s bajonetem bezzrcadlovek Sony E a 20Mpix APS-C BSI CMOS čipem.
Modul nabídne efektivní rozlišení 5456×3632, rozsah ISO 100 až 16000, podporu RAW formátu, 25 AF bodů, echanickou závěrku zvládající časy až po 1/4000, rychlost snímání až 4 fps, podporu 1080/30p H.264 videa se stereo zvukem, slot na microSD/Memory Stick a vedle USB 2.0 také WiFi/NFC rozhraní. To vše v modulku velikosti 7,4 × 7 × 5,3 cm a hmotnosti 216 g včetně Li-ion akumulátoru s výdrží na 440 snímků. Za parametrů je jasné, že to není nejnovější špička, jako spíše zužitkování čipů/elektroniky pár měsíců staré generace (ISO končí pod 25600/51200, fps jsou nízká), ale i tak jde o velmi zajímavý produkt, který dokáže pro majitele smarpthonu nahradit bezzrcadlovku, byť samozřejmě ne tak elegantně z hlediska ergonomie.
Cena je stanovena na 400 dolarů, modul QX1 se objeví na trhu v listopadu. Vedle něj pak Sony uvedla i modul QX30 s 1/2,3" čipem a 30× zoom objektivem. Také taková zajímavá alternativa, tentokrát k běžným ultrazoomům. Zde se připravte na v přepočtu 24 až 720 mm při f/3.5-5.6, 1080/50p video, 10 fps, ISO 80 ž 3200 a výdrž na 200 snímků. Tento modul vyjde na 350 dolarů a objeví se na trhu již tento měsíc.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Výrobce boardu si patentuje využití servisních pinů, které do pouzdra procesoru zahrnul (= navrhl do všech podrobností) výrobce procesoru. To mi hlava nebere.
Dál už dráždí mou zvědavost jenom pár drobných věcných nejasností - konkrétně co to vlastně ASUS napíchnul. A) Přímo výstupy interního VRM? Pak by 5 pinů nestačilo na ty desítky ampérů, které žere Vcore, taky by to nestačilo na to hejno větví, které má interní VRM na výstupu... A pokud by část větví nechali na interním VRM, tak by mu museli dát vstupní napájení, takže by žádnou větev nemohli tahat dolů, směli by jenom přikrmovat nahoru... B) napíchli nějaký jiný bod v regulační smyčce interního VRM - buď interní referenci (nebo několik referencí pro různé větve) nebo zpětnou vazbu. C) napíchli nějakou digitální sběrnici, kterou se dá zvenčí provést override nastavení VRM (zevnitř skrz MSR to patrně nejde, nebo do toho kecá ACPI/OS apod.).
Vcelku mi to připadá, že Asusí PR zas jednou mocně vrtí psem. Ostatně co čekat od firmy, která si žebra chladiče na severním můstku přikryje plechovou kapotou, aby měla kam dát jakési sexy holografické logo
Gigabyte bývá v tomto ohledu o něco uměřenější.
Že by se Intel v budoucnu vrátil k externímu VRM na motherboardu? Pak by ale musel zmenšit počet vnitřních napájecích větví. Napájet 20 větví externími VRM by bylo neúměrně složité. Navíc nejžravější větve by měly zpátky starý problém s přechodovým odporem v kontaktech. A Intel by musel vrátit kus koláče výrobcům motherboardů. Možná se bude jednat o nějaký hybrid starého a nového přístupu, možná se to bude týkat jenom části portfolia (low-power SoC) apod.
.
technolgie, označaovaný, doílit, zákadních, genenraci, an (2x), jedn, tkerá, Případé, implemetnací, řpístroje, fotografickcých, echanickou, ž.