Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
Kermit, tj. protokol pro přenos souborů, vznikl před 45 lety. Při této příležitosti byla po 15 letech od vydání poslední stabilní verze 9.0.302 vydána nová stabilní verze 11 implementace C-Kermit. S podporou IPv6.
První verze konverzního nástroje Pandoc byla vydána před 20 lety. Jeho autor John MacFarlane při tomto výročí rekapituluje jednotlivé etapy vývoje a přidávání nových funkcí – rozšíření nejen Markdownu a podporu mnoha dalších formátů.
Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Zní to šíleně, ale takovým směrem míří dle Bloombergu dosavadní vyjednávání mezioběma procesorovými společnostmi. IBM je dlouhodobě v krizi, její výrobní kapacity nejsou konkurenceschopné tak jako kdysi. Nemilý osud potkal i procesory PowerPC, když se jich před téměř 10 lety vzdal i držák Apple, architektura POWER jako taková už též tolik netáhne a procesory jako Cell též nenalezneme v současné generaci herních konzolí.
IBM je tak v situaci, kdy její výrobní kapacity – tedy 300mm továrna v East Fishkill ve státě New York a 200m továrna v Burlingtonu ve státě Vermont – nejenže nepřinášejí firmě zisky, ale dokonce generují ztráty na úrovni 1,5 miliardy dolarů každý rok. IBM v nich zaměstnává tisíce a tisíce lidí, z nemalé části expertů v oboru.
Již před nějakou dobou se tedy, vedle „předání“ architektury POWER do rukou OpenPOWER konsorcia začala rozhlížet po potenciálním zájemci. Nějakou dobu běží vyjednávání s GlobalFoundries, někdejší výrobní divizí AMD, s níž pojí IBM letitá spolupráce ve vývoji výroby čipů. GlobalFoundries dokonce zájem má, ale ne za stávjících podmínek. Firma otevřeně říká, že než nějakou výrobní kapacitu, raději by chtěla intelektuální vlatnictví IBM v oboru a také její vědecké a inženýrské špičky. Ale právě toho se IBM nechce vzdát. Její nabídka je taková, že GlobalFoundries ráda přenechá své továrny a navrch jí dá 1 miliardu dolarů.
GlobalFoundries oponuje tím,že vybavení továren IBM je již zastaralé a převedení na novou výrobní technologii, plus ten prostý fakt, že továrny ani v současné době neběží jako ziskové, znamená, že finanční pobídka je malá. IBM nabízí 1 miliardu, GlobalFoundries chce miliardy dvě. Uvidíme, jesli a případně jaká varianta nastane. Možné je cokoli včetně jednoduchého kompromisu na 1,5 miliardě dolarů.
Zajímavější a současně smutnější je ale pohled na vývoj kdysi kralující firmy oboru. Nechci vyvolávt dojem, že se IBM nedaří, naopak jde nadále o jednu z největších společností a současně technologického tahouna celého oboru. Ale jsem přesvědčen, že pomalu lze tvrdit, že její procesorová architektura prohrála boj s x86 (ať již před dekádou u Applu, nebo před pár lety, když se Microsoft a Sony rozhodovaly o architektuře svých budoucích herních konzolí), nevyhrála to ani IBM jako výrobce vlastních x86 (spolu s Cyrixem – jejich x86 CPU nestačily ani na AMD v dobách před generací K6) a její továrny nyní prohrávají dlouhodobě boj s dravou asijskou konkurencí. Mají nevýhodu, stojí v USA, kde je velmi drahá pracovní síla, která se navíc nebojí si stěžovat na všechno možné. Tak trochu mi osud IBM připomíná osud dalšího amerického giganta, který v podstatě stvořil svůj obor, aby pak prohrál. Tím druhým je Kodak, který nyní pomalu směřuje dokonce k ukončení výroby filmových materiálů i pro filmový průmysl, dosavadního držáka jeho upadající existence-neexistence. Jedinou klikou IBM je, že v jejím oboru nedošlo ke zcela fatální změně toku dějin, jako tomu bylo v případě Kodaku po masovém příchodu digitální fotografie.
Uvedené GPU má maximální možný poměr výkonu v double-precision vůči single-precision, dosahuje tak 5,07 TFLOPS v single a adekvátně tomu 2,53 TFLOPS v double. Jde aktuálně o zdaleka nejvýkonnější jednočipové řešení, navíc na kartě s hromadou GDDR5 paměti a k tomu pasivním chlazení, které jemožné díky pouze 235W TDP. Ale tu pasivitu berte s rezervou, karta má obrovský pasiv, ale vyžaduje přídavné chlazení (např. v racku), které bude tento její pasiv profukovat. Cenu AMD zatím neoznámila.
Vedle modelu FirePro S9150 jde na trh též FirePro S9050 vybavěné GPU s 1792 stream procesory 12 GB 384bit GDDR5 paměti, které dosahuje 3,23 TFLOPS v single a 0,81 TFLOPS v double (tedy 1/4). Tento model je již vybaven plnohodnotným DisplayPortem a jeho TDP je 225 W.
Dell to vidí střízlivě. Až budou moci výrobci serverů koupit ARMy vhodné pro serverové nasazení a takové řešení se pro určité typy úloh ukáže výhodnějším než stávající architektury (zejména x86), pak se tak i stane. Ale v současné době jsou ARMové servery hlavně výzkumné projekty, kdy takové si vede i Dell. Nelze očekávat, že by se to v dohledné době změnilo, ostatně do pozic ARMů se stále silněji tlačí kupříkladu z Atomů odvozené procesory a SoC Intelu. Opačným měrem míří ARMové Opterony od AMD. Ale majorita trhu asi ARMům hned tak patřit nebude, pokud vůbec někdy. Trh je zvyklý na ekosystém x86, umí s ním nejlépe pracovat, je v jeho použití nejefektivnější.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
správná připomínka...
Ještě jsem si všiml jedné zajímavé zprávičky v souvislosti s IBM. Ona IBMka zřejmě sama provozuje či přinejmenším štědře podporuje základní výzkum. A zaznamenal jsem zmínku, že nějaký jejich neuro-čip pro ně bude z křemíku leptat... chvilka napětí... Samsung
na svém 28nm procesu.
http://www.theregister.co.uk/2014/08/07/ibm_synapse_chip/
Ačkoli... když teď Samsung spolupracuje s GlobalFoundries na 14nm hřišti... tak to asi není zas tak moc mimo rodinu. Nebo možná prostě jenom "každej s každym". Kromě toho, zatímco serverové Power CPU se vyrábí nějakým high-performance procesem, zmíněný neuro-čip má vynikat nepatrnou spotřebou, což se skutečně podobá spíš telefonním procesorům, které jsou parketou např. Samsungu.