Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
A není řeč jen o 8GB verzi, se kterou AMD přišla v reakci na GeForce GTX 980. Obecně platí, že z každého GPU či z každé grafické karty se dá vyvařit ještě pár procent výkonu navíc. Stačí prostě mít dostatečnou zásobu lepších GPU typicky ze středů waferů, obohatit je novějšími GDDR5 čipy (či ty stávající lépe chladit) a k tomu přidat mírně poupravenou napájecí kaskádu (nebo ani to ne). A výsledkem může být o pár procent rychlejší karta při téměř nezvýšeném, resp. vůbec nezvýšeném TDP: s možnostmi úprav provozních parametrů, které nabízí aktuální PowerTune 2, to AMD jistě zvládne.
Očekává se, že nová varianta karty s GPU „Hawaii“ bude zhruba tím, čím byl Radeon R9 280X oproti Radeonu HD 7970 (GHz Edition) – přeznačenou, mírně vylepšenou variantou, a to za daleko příznivější cenu. Nová verze tak dle mého soudu nenabídne 8 GB grafické paměti – tato pozice je vyhrazena pro již uvedenou 8GB variantu – ale vyvaří z již tak dost provařeného rendlíku další levnější variantu, kterou pak trh postaví proti GeForce GTX 970. Vše bude pochopitelně záviset na cenových hladinách, ve kterých budou mít své karty oba výrobci v momentu uvedení.
Dané hladiny výkonu bude možné dosáhnout jak za cenu vyšších taktů při nižším množství procesorů stream (a dalších jednotek v GPU), tak naopak za cenu nižších taktů, ale bez ubrání parametrů GPU (to v případě, že má AMD dostatek bezchybných, či jen mírně chybných GPU Hawaii – prostě podle toho, kolik výpočetních bloků má v tomto GPU (bez)chybných pro jednotlivé typy grafik).
Kdy tato karta přijde na trh, je nejasné. Nezapomeňme ale, že Radeon HD 7970 je s námi po obměnách dodnes. Radeon R9 280X se stále prodává. Stejně tak s námi podobně dlouho bude moci vydržet i GPU Hawaii, jelikož staví na spolehlivé a odladěné 28nm výrobě, přičemž pro next-gen výrobu nejsou k dispozici zatím jak kvalitně odladěné technologie (TSMC umí na 20 nanometrech malé Apple ARMy, na 16 FinFETových nanometrech možná první, ještě menší ARMy), tak potřebné výrobní kapacity. Ty, které si AMD možná alokovala, budou spolehlivě schopny konzumovat jiné typy produktů, ať již třeba firemní ARMy, firemní x86 APU či právě obrovské next-gen GPU. Takže „první polovina roku 2015“ je nejpřesnější termín, o kterém lze dnes hovořit.
Poměrně překvapivou novinkou od Nvidie je nová výpočetní karta Tesla K80. Ta totiž nepoužívá žádné dříve existující GPU, ani nepřináší generaci Maxwell do výpočetního segmentu. Od pohledu tedy jde o jakýsi meziprodukt, kterým Nvidia vyplňuje časovou díru před odladěním 20nm či 16nm FinFET výroby na GPU velikost více než 10 miliard tranzistorů.
Nový Kepler nese označení GK210 a podle všeho jde o výraznou modifikaci architektury. Samotná karta pak nese rovnou dva čipy a její TDP dosahuje brutálních 300 W. GPU doprovází 2× 12 GB 384bit 5GHz GDDR5 paměti. Výkonu je díky 2× 2496 CUDA jader k dispozici 8.74 TFLOPS v single, resp. 2,91 TFLOPS v double-precision. Tato karta tedy nabízí celkem 4992 CUDA jader a 24 GB paměti.
Použité GPU není plně aktivní, v běhu má 13 z 15 bloků. Fyzicky tedy v plné variantě (která, kdo ví, jednoho dne možná přijde na trh) nese 2880 CUDA jader jako dřívější GK110 známé z prvních Kepler Tesla karet, či z GeForce řad Titan a GTX 780.
Nvidii se podařilo vytvořit GPU, které má o téměř tři čtvrtiny vyšší výkon oproti předchůdci, přičemž jeho spotřeba vzrostla o méně než třetinu. Celkově je tak nová karta značně efektivnější. Dodávána je ve verzi s pasivním chlazením, ale počítá se, že pořádný průvan skrze mohutné žebroví zajistí chlazení v rackové či jiné skříni.
Mimochodem, souběžně představeno bylo propojení NVlink, díky kterému mohou jednotlivé karty sdílet data rychlostí pětinásobně převyšující PCI Express 3.0 ×16
IPS displej, LED podsvícení, kontrast v základu 1000:1, jas až 300 cd/m², odezva šedá-šedá 5 ms, 1× USB 2.0 hub, 1W reproduktorky, konektor pro sluchátka, jeden DisplayPort a jedno DVI-D a nakonec také typická spotřeba 25 W a maximální 64 W. To jsou všechny běžné parametry jednoho takového běžného monitoru od EIZO.
Čím vybočuje, je rozlišení displeje 1920×1920. Tento monitor s poměrem stran 1:1 si můžete představit jako běžný 21,5palcový monitor, který má na výšku stejné rozlišení jako na šířku. Slovo, které jej vystihuje nejlépe, je: unikátní.
Spousta z vás nadále používá s oblibou monitory s poměrem stran 4:3 či 5:4, případně 16:10 (či 16:9) na výšku. Pravdou je, že všechny poměry stran jsou kompromisní, ty klasické nevyhovují tolik na video (přesněji řečeno na filmy a seriály od přechodu na širokoúhlý záznam), nudle typu 16:9 (či nedej bože 21:9) zase nevyhovují na psaní či programování. Nejblíže kompromisu pro člověka, který se věnuje všem takovým činnostem tak nějak souměrně, je právě poměr 1:1. Ale je potřeba počítat s tím, že zatímco fotka na výšku se bude v RAW editoru zpracovávat božsky, na šířku je 1:1 asi nejhorší volba. Ona je to blbá volba i pro čtvercové negativy, ale to je asi v dnešní době omezený počet případů. Jak se na tento monitor díváte vy?
Prvním jmenovaným je menší varianta na dnes již klasické konstrukce NH-U14S a NH-U12S, a sice NH-U9S. Tedy jednoblokový chladič s ventilátorem, který v tomto případě přichází s asymetrickým designem a pěticí heatpipe. Vůči základní desce zabírá prostor pouze 95×95 mm a značně tak omezuje možnost kolize s paměťovými moduly či prvním PCI Express slotem desky.
Osobně mi ale zajímavější přijde chladič Model NH-D9L, který je dvoublokový s ventilátorem ve středové části, posazeným nízko až k základně chladiče. Celý chladič tak má výšku pouze 110 mm a též se vejde do podstavy velikosti 95×95 mm. Variantou tohoto chladiče pro Xeony s paticí LGA2011 je model NH-D9DX i4 3U. Noctua jako obvykle na chladiče poskytuje záruku v délce 6 let.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
No ale jinak je to takova filozoficka debata, co je lepsi...
Filosofická ani moc ne. Je potřeba si uvědomit, že různí lidé dělají různé věci, a i ti, kdo dělají stejné věci, mohou mít různé pracovní návyky. Takže nemá smysl se přít, co je (univerzálně) "lepší", konkrétní uživatel musí sám vědět, co jemu vyhovuje lépe.
Takže nemá smysl se přít, co je (univerzálně) "lepší", konkrétní uživatel musí sám vědět, co jemu vyhovuje lépe.Jo, v dokonalém světě. Já jako uživatel můžu stokrát vědět, že je pro mě lepší monitor 4:3, ale prostě ho nemám kde koupit za peníze, které jsem do monitoru ochotný investovat, protože jsou násobně, či až o řád dražší než 16:9.
preco je 16:9 pripadne sirsie zle na programovanie?Protože zdrojový kód je delší ve vertikálním směru, než v horizontálním. Asi by se to teoreticky dalo řešit otočením 16:9 monitoru, ale tam je zase problém s pozorovacími uhly a tím, že už se mi na strany nevejde nic dalšího (terminál, manuál, přehled proměnných a tak).
Ideal je samozrejme…
Žádný samozřejmý univerzální ideál neexistuje.
jak se na tento monitor díváte vy?