plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Dokonáno jest, dalo by se říci. Před časem jsme si psali o tom, že Intel v rámci boje s rostoucími ARMy a vlastně tak trochu i kvůli optimalizaci vlastních výrobních kapacit, láme dva přední čínské výrobce, aby přestali vyrábět „ten ohavný ARM“ a pustili se do krásného x86 světa. Tak se nyní stalo, Rockchip i Spreadtrum od nynějška zahajují proces přechodu výroby na x86 procesory, tedy přesněji malá SoC.
Přechod to bude postupný, obě firmy mají ledasco nasmlouváno a nemohou jen tak ze dne na den odkopnout zakázky. V horizontu dvou až tří let ale zcela přejdou na x86. Dle slov Intelu přitom k tomu nebyli nijak tlačeni, firmě se podařilo je přesvědčit o kvalitě x86 as budoucnosti, která jim zajistí, že o odbyt jejich výrobků nebude nouze. Rockchip aktuálně vyrábí své produkty 28nm procesem u GlobalFoundries a je nad slunce jasné, že propříště hodlá nasadit 14nm FinFET technologii, na které se GlobalFoundries sjednotila se Samsungem. Procesory x86 Intel v návrhu a realizaci čínského výrobce tak do budoucna bude pro něj vyrábět bývalá výrobní divize společnosti AMD.
Intel ani tímto novým partnerstvím nekončí. Hodlá oslovit a nabídnout x86 architekturu i dalším potenciálním partnerům, kteří dnes dělají ARM. Už před pár lety jsem s drzostí sobě vlastní hlásal, že Microsoft bude chtě-nechtě muset více přiblížit svůj svět k open-source a hle, děje se to (pravda, nenapadlo mě ani ve snu, že mu bude pro to muset šéfovat „jakýsi dosud neznámý“ pán z Indie). Stejně tak jsem předpokládal, že Intel se bude potýkat se stále větším problémem v podobě rostoucího ARMu. I to se nyní naplňuje. Dle mého není daleko doba, kdy Intel pokročí velmi blízko konceptu ARMu (tedy pouze návrh a následné licencování technologií výrobcům) či možná spíše konceptu Nvidie (návrh a vlastní výroba hi-end produktů, na kterých se skvěle rejžuje, plus později nastupující licencování dané architektury dalším subjektům).
Zahraju si na opravdu šíleného proroka: Dle mého - pokud to antimonopolní úřady nezatrhnou - nás čeká v horizontu 10 let den, kdy AMD bude s Intelem rovnocenným partnerem ve snaze udržet x86 architekturu na co nejširším množství trhů. Budou společně vylepšovat instrukční sady x86 procesorů a dělit se o zisky a přitom paradoxně oba též využívat ARM architektury všude tam, kde se jim to bude ve vlastních výrobcích hodit. Ano, dnes tohle zní šíleně, ale to znělo open-sourcování .NET či přispívání do linuxového kernelu ze strany Microsoftu před 10 lety také. Bývaly doby, kdy Intel tvrdě držel otěže x86 a skrze licencování neumožňoval nikomu dalšímu tuto architekturu vyrábět. Dnes ji naopak nabízí světu. Není to paradox, je to pragmatismus.
Pomalu se nám rýsují parametry nových grafických karet, které v nadcházejících měsících přijdou na trh. Tou nejbližší jistě je GeForce GTX 960, která je levnější variantou na GeForce GTX 970, resp. GTX 980. Prostě Maxwell 2.0 pro ty, kdož mají trošku hlouběji do kapsy. Nicméně doba pokročila, takže vedle vlastního GPU GM204 zde stále bude 256bitová paměťová sběrnice a 4 GB grafické paměti. Kolik bude aktivních CUDA jader či ROP jednotek, to zatím nechme koňovi. Termín uvedení této karty je zatím otázkou. Nvidia si tradičně nebude parazitovat stávající (dobíhající) karty, takže tento model čekejme až příští rok. Jestli (z hlediska ohlášení) hned na CESu, nebo až na CeBITu, toť otázka.
Pokud lze věřit databázi SiSoftu, pak nás čeká óbrčip GM200 s 3072 CUDA jádry a 96 ROP jednotkami, 384bitovou paměťovou sběrnicí využívající ty nejrychlejší GDDR5 paměti a prý také 12 GB paměti. To se může týkat Tesly / Quadra, nevylučoval bych v případě GeForce 6GB variantu, ale otázkou je, jaké GDDR5 čipy budou v té době na trhu a jak to bude s hraním na UltraHD monitorech, resp. na více kusech, pokud to tato grafika výkonově utáhne.
Z hlediska výrobního procesu se spekulovalo, spekuluje a spekulovat nadále bude o všem možném. Od stávající 28nm TSMC technologie, přes 20nm ač po 16nm FinFET, jejíž rozjezd na RISC waferech prý již probíhá. Osobně si myslím, že 28 nm je méně pravděpodobné, protože GPU bude opět obrovské. Hned to vysvětlím: GM204 z GeForce GTX 970/980 má velikost 398 mm² a GM200 má být právě o polovinu větší co do počtu jednotek apod. Ano, bavíme se tedy o čipu dosažitelném 28nm technologií (řekněme o zhruba 530 až 600 mm²), který by se Nvidii v podobě karet Tesla či Quadro zaplatil, na druhou stranu není jasné, jak na tom je z hlediska výkonu v double-precision.
Jenže druhá varianta, tedy cokoli menšího, zejména pak více pravděpodobný 16nm FinFET proces, zní také jako z říše snů. Že by TSMC hned na první dobrou zvládala čip s přibližně 8 miliardami tranzistorů a velikostí řekněme 380 až 450 mm², to by musel být malý zázrak. V tuhle chvíli si vůbec netroufám vsadit ani na jednu variantu.
Ještě víc na obláčku zatím leží příští generace Radeonů. I k ní se objevily první náznaky specifikací z jakýchsi uniklých dat a i u ní se nyní hovoří o 28nm TSMC procesu. A když už, tak se vší parádou, GPU má mít velikost 500 mm²+ a podporovat paměti typu HBM, které efektivně umožní obejít výkonnostní limit daný současnými, již bohužel nedostačujícím GDDR5 (bez ohledu na možnost taktovat je až někam k efektivně 7 GHz+). SiSoft tak hovoří o 4096bitové paměťové sběrnici (!) a celkem 4096 stream procesorech s taktem GPU zhruba 1 GHz. Toto vše je v kombinaci s hybridním chladičem ve stylu Radeonu R9 295 X2 možné na 28nm procesu dosáhnout. Jelikož mají být v oběhu již nějaké reálné vzorky, nelze předpokládat, že by takto obrovské GPU bylo vyráběno u TSMC novou 16nm FinFET technologií.
Je to opravdu s novými GPU poměrně zamotané. Tento chaotický stav pochopitelně prospívá oběma výrobcům, jelikož jim umožňuje udržovat představu, že něco opravdu velkého je za rohem. Ano, může to platit, ale třeba jen pro profi produkty typu Quadro, Tesla, FirePro. Stejně tak to ale může znamenat, že spotřebitelské karty řad Radeon a GeForce, myšleno hi-endové modely, se reálně (a slovo reálně zdůrazňuji) na trhu objeví někdy po Computexu 2015 (koná se v červnu), nebo až na podzim. Pak bude záležet i na tom, v jakém stavu bude 16nm FinFET výroba u TSMC a jak velká GPU bude možné s ní vyrábět, případně jaká budou mít již v šuplíku ve finálním stádiu vývoje oba výrobci.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
15.11.2014 09:33
the.max | skóre: 46
| blog: Smetiště
Jo jo pravda, že by nějaká líheň?No, tak v prognosťáku, pokud měli aspoň trochu dobře prognózovat, tak museli vědět, co je špatně (jen to nesměli veřejně říkat). Takže vpodstatě jo, líheň lidí, kteří věděli proč jsme byli tam kde jsme byli i po teoretické stránce. A protože jsou to oba pánové chytří, tak měli/mají fundovaný (nikoli však nutně jediný správný) názor na to jak z toho ven a jak dnes pokračovat. No a protože jsou oba jací jsou, tak se ten svůj názor pokusili prosadit. (Jestli úspěšně nebo správně hodnotit nebudu, začlo by to další zbytečný flame).
přispívání do linuxového kernelu ze strany MicrosoftuOkolo toho byl akorát velký humbuk. Ve skutečnosti jenom hodili vývojářům na hlavu nějaké ovladače pro běh Linuxu pod Hyper-V, o ty ovladače se pár měsíců nikdo nestaral, takže z mainline zase vypadly.
Ked nie je iste, ze x86 vobec bude pokracovat, lebo o novejzmluve vzdy obe firmy hulakaliJá myslím, že jisté to je. Sice "nehulákají", ale to je tak všechno, není to IMHO vůbec dostatečný důvod k vyvozování, že agreement nebude prodloužen a x86 by se dostalo do problémů. Ten průšvih, do který by to uvrhlo nejen Intel/AMD, ale i celé IT by byl tak drahý, že si to zúčastnění nelajznou. I kdyby se třeba Intel úplně dočista zbláznil, tak by ho velcí klienti dávno dotlačili k změně názoru (HP, Dell, Lenovo, Asus, Apple, Acer, Microsoft, ale dále by to pokračovalo velkými provozovateli datacenter, jako je Amazon, Google, Facebook - ten používá vedle Xeonů i ARMy, ale stejně by to pro něj byl průšvih, kdyby se najednou Xeony vypařily z trhu. ETC ETC).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz