HW novinky: Intel tick-tock skončil, nahrazuje jej třístupňový vývoj PAO

5. 4. 2016 | David Ježek | Hardware | 2948×

Dnes se ještě jednou vrátíme ke změně, kterou Intel definitivně zavádí do vývoje svých CPU. Přechod na třístupňový vývoj vlastně proběhl již před pár lety, ale až nyní se z něj stává „oficiální doktrína“. Kromě Intelových hrátek s CPU se podíváme na jeden skvělý fotoaparát, jednu hodně šílenou myš a nevynecháme ani další přírůstek mezi monitory s rozlišením 5120×2880.

Intel nahrazuje tick-tock za PAO

O tom, že Intel skončil se dvoustupňovým modelem vývoje CPU, víme už dva měsíce. Nyní je oficiálně známo, jak to bude dál. Procesorový gigant zavádí třístupňový vývoj CPU, kdy tick-tock je nahrazen metodou proces → architektura → refresh.

Toto konkrétně znamená, že nový výrobní proces vždy přijde na ověřené a odladěné CPU architektuře. Následovat bude, po odladění tohoto nového procesu, přechod na novou CPU architekturu, která se pak ve třetím kroku „refreshne“ na mírně upravenou verzi, která z procesu vyždímá maximum. A pak bude následovat další krok směrem k opět menším nanometrům.

Tento model vývoje de facto používá Intel už od 22nm architektury, která začala s procesory Ivy Bridge (známá architektura 32nm Sandy Bridge převedená na 22nm proces), následovanými Haswell (nová CPU architektura) a Haswell Refresh (no, zde to bylo rovnou v názvu). I na 14nm procesu se toto již rozložilo, začínal Broadwell následovaný novou architekturou Skylake, kterou v nepříliš vzdálené budoucnosti vystřídá Kaby Lake a až teprve po ní přijde 10nm Cannonlake, následovaná novou architekturou Ice Lake, která bude posléze refreshnuta na Tiger Lake. Po této 10nm éře bude následovat 7nm, ale tam je vše ještě hodně nejasné.

K tomu všemu je samozřejmě potřeba si jen v rámci desktopů přičíst enterprise řady procesorů jako Sandy Bridge-E, Ivy Bridge-E, Haswell-E, Broadwell-E atd. Ty vždy přicházejí s výraznějším zpožděním oproti výše uvedeným „mainstreamovým“ CPU řadám,ale přinášejí vyšší počet CPU jader. V případě Haswellu-E to bylo 8 CPU jader (16×HT), Broadwell-E přijde s 10 CPU jádry a můžeme aktuálně k tomuto tématu doplnit, že zatímco serverový Haswell-EP (tedy procesory Xeon) nabízel až 18×CPU variantu, čerstvě uvedený 14nm Broadwell-EP přináší/přinese 22/24jádrová CPU.

Sony představila ultrazoom Cyber-Shot DSC-RX10 III s 1" čipem

Již třetí generaci ultrazoomu s větším 1% čipem o rozlišení 20 megapixelů uvádí na trh japonská Sony. Zatímco předchozí modely se držely relativně konzervativního rozsahu ohnisek 24 až 200 mm (v přepočtu na kinofilmové políčko) při konstantní světelnosti f/2.8, nový model přichází se zcela jiným objektivem. Jeho rozsah je ekvivalentní 24 až 600 mm a světelnost proměnlivá od f/2.4 po f/4.0. To je hlavní novinka této řady, vedle ní pak přichází také podpora 4k videa, konkrétně ve formátech MPEG-4/H.264/XAVC S a rozlišení 3840×2160 se stereo zvukem. Podporováno je též slow-motion video s až 960 fps v 1080p.

Další výbava poměrně odpovídá předchozímu modelu RX10 II, objektiv tedy má optickou stabilizaci, je zde Wi-Fi a NFC. Akumulátor vydrží na 420 snímků (měřeno metodikou CIPA), na HDMI lze získávat nekomprimovaný 4k/30fps výstup a zmiňme také třeba, že rozšířený rozsah ISO je od hezkých ISO 64 po ISO 25600. Sony zde používá svůj poslední vrstvený BSI CMOS snímač s rozlišením 21 megapixelů, z nějž je efektivně využíváno 20 Mpix, přesněji 5472×3648. Cena je stanovena na 1500 dolarů, zhruba 200 dolarů nad cenu RX10 II. Z povahy porovnání objektivů obou strojů je jasné, že RX10 III předchozí model nenahrazuje. Jelikož model RX10 II u nás stojí kolem 42 tisíc korun, lze předpokládat, že nový RX10 III vyjde na zhruba 48 tisíc korun. A možná se ještě sluší doplnit, že původní model RX10 se aktuálně dá sehnat už kolem 21 tisíc korun. Tato řada představuje dobrý kompromis mezi fotoaparátem s velkým rozsahem ohnisek a klasickou velkou zrcadlovkou. I díky podpoře 4k videa (a samozřejmě RAWu) si ji ale Sony nechává více než adekvátně zaplatit, s čímž je potřeba se v případě zájmu smířit.

Corsair představil myš s 12000dpi snímačem

Herní myš Corsair M65 Pro RGB si aktuálně připisuje pozici myši s nejcitlivějším snímačem na trhu. Dle slov výrobce její snímač zvládá 12 000 dpi a k tomu obvyklou, až bych řekl samozřejmou várku výbavy. Ta zahrnuje nastavitelnou hodnotu dpi, od oněch 12 tisíc až po 100 dpi, dále komunikaci nastavitelnou v krocích 125 - 250 - 500 a 1000 Hz a obvyklou plnou programovatelnost tlačítek díky dodávanému softwaru s podporou maker. Kabel má standardní délku 1,8 m, tlačítek je celkem 8 a primární tlačítka používají kvalitní spínače Omron s udávanou životností 20 miliónů kliknutí (což je tak týden v Diablu I či Cookie Clickeru . Tělo lze vyvážit osazením tří závažíček, které umožňují měnit celkovou hmotnost myši v rozsahu 115 až 135,5 gramů. Po fyzické stránce je spodní část těla myši vyrobena z kovu a stejně tak má hliníkový základ i kolečko. Tělo myši se vejde do rozměrů 118 × 72 × 39 mm. Myš by tak měla vydržet opravdu hodně a současně být dobře vyvážená (či vyvážitelná). Na trh jde černá a bílá varianta, cena je stanovena na 59,99 dolarů.

Další 5k monitor uvádí Philips, cena klesá na 30 až 35 tisíc korun

Po firmách Hewlett-Packard, Dell či Apple přichází se svým monitorem s 5k rozlišením také Philips. Jeho model nese označení 275P4VYKEB a najdeme v něm jako dominantu displej typu PLS (Plane-to-Line Switching, evoluce IPS), samozřejmě s rozlišením 5120×2880 (což je čtyřnásobek 2560×1440). Úhlopříčka je zcela shodná s konkurenty, tedy 27 palců. A ač už sice víme o specifikaci rozhraní DisplayPort 1.4 a verze DisplayPort 1.3 existuje již řadu měsíců, jelikož stále nejsou na trhu grafické karty disponující alespoň „jedna-trojkou“, i tento Philips nadále využívá dvojici vstupů DisplayPort 1.2, ze kterých ono 5k rozlišení vytváří.

Monitor tedy zobrazí 5120×2880 při 60 Hz. Jeho základní kontrast je 1000:1 (dynamický 50 miliónů:1), jas podsvícení dosahuje až 300 cd/m², udávané zorné úhly pro kontrastní poměr 10:1 jsou 178°/178°, odezva pro ideální přechod šedá-šedá pak 8 ms. Monitor pokrývá 99 % barevného prostoru AdobeRGB a umí 10bitové barvy. Polohovatelnost stojanu je slušná, výškově o 15 cm, nechybí natočení či vyklopení a podpora pivotu. Součástí jsou 2×2W reproduktorky či webová kamerka s rozlišením 2 megapixely a mikrofonkem. Spotřeba dle měření EnergyStar 6.0 činí až 68,9 W, k dispozici je ale ECO režim, s nímž se monitor vejde do 45,1 W. Životnost MTBF je 70 tisíc hodin (bez podsvícení). Z hlediska ceny je ještě potřeba počkat, až se monitor na trhu „usadí“, obecně ale tyto 5k monitory stojí mezi 30 a 35 tisíci korun.

       

Komentáře

[ʚĭɞ 🍉]

Na senzoru Pixart 3360 jsou zajímavější parametry než DPI. Ostatně, Logitech G502 už 12k dpi umí už nějaký ten pátek (taky měli rok exkluzivní práva na nasazení příslušného senzoru), ale to rozlišení je prakticky jenom vedlejší efekt, takže proč ne? S příchodem 8k se to bude hodit, pokud ty periferie do té doby vydrží.

[j]

Jinak receno, dusledek nulove konkurence. Proc neco vyvijet, a ladovat do toho $$$, kdyz se da klidne 10 let prodavat defakto totez, jen se to semo tamo lehce precisluje a preznaci.

[Conscript89]

Nemusi to byt ani tak konkurence jako ekonomicka vyhodnost. Otazkou je, jestli by Intel mel stejne problemy s vyvojem (a odbytem) nove vyroby/architektury/optimalizace kdyby AMD bylo na srovnatelne urovni jako je Intel.

[pc2005]

Tu myš bych teda nechtěl časem čistit :-/.

[Honz]

Lepší hadrem, než časem...