Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Jako první inkarnace „Maxwellu“ se představí mobilní GPU Nvidia GM107. Jde o 28nm čip s optimalizacemi spotřeby a výkonu a novým uspořádáním poměru výpočetních a dalších jednotek. „Maxwell“ používá uspořádání SMX bloků se 128 CUDA procesory (dosud to bylo 192), což zvyšuje poměr texturovacích jednotek vůči aritmeticko-logickým. Dojde i na změny v scheduleru úloh, nový paměťový řadič a výrazně větší L2 cache, dále také přijde nový napájecí režim GC5 pro nečinný stav. Jistě také dojde na novinky v části PureVideo a podporovaných verzích výstupů, ale bližší podrobnosti se dozvíme až při oficiálním uvedení na trh. GPU GM107 má podle všeho nést v součtu 640 CUDA jader, ale 3D výkon bude vyšší než by odpovídalo propočtu podle stávající architektury „Kepler“, jelikož došlo k již zmiňovanému zvýšení poměru TU. Uvedená karta ponese označení GeForce GTX 750 Ti, což ji řadí do řekněme nižšího mainstreamu.
Po GM107 má přijít ještě 28nm GM108. Drby pak hovoří o již 20nm čipech GM206, GM204 a GM200, což je logické: Nvidia bude na 20nanometrovou technologii přecházet nejdřív s malými GPU. Uvidíme, kdy to v průběhu letošního roku bude a jakými čipy na to zareaguje konkurenční AMD. Pokud ale oba výrobci rozjedou 20nm výrobu nejdříve v low-endu, potvrdí se dřívější odhady, že v hi-endu to na 20 nanometrů letos ještě nevypadá, ať již z hlediska odladěnosti výrobní technologie pro velké čipy, nebo z hlediska výrobních nákladů, které si TSMC s každou další generací účtuje výrazně vyšší než u aktuální.
Do nadpisu této části jsem dal záměrně vykřičník. Usadil se ve mě totiž pocit, že Panasonic právě odhalil naprosto nejlepší a nejuniverzálnější fotoaparát letošního roku. Přístroj, který předznamenává novou éru, ve které se odpíchneme pryč od FullHD, směrem k UltraHD. V tomto případě dokonce ke 4k, ale nepředbíhejme.
Než se pustím do parametrů, připomenu, že již nějakou dobu se dají koupit na českém trhu relativně levné UltraHD televizory. Namátkou třeba Changhong UHD55B6000IS s úhlopříčkou 55 palců (140 cm), rozlišením 3840×2160, 100Hz elektronikou a nějakými těmi HDMI vstupy a další výbavou. Ano, je zde omezení 100Hz zpracováním a pouze 30fps HDMI vstupy, ale jako základ je to za docela přijatelnou cenu. Jenže kde brát ten obsah, zejména obsah srdci nejbližší, rodinný. Na to odpoví Lumix DMC-GH4 asi lépe než libovolný smartphone příští generace, protože kvalita 4k videa z něj bude daleko vyšší (stejně tak možnosti v oblasti zvuku i videa).
Takže tedy, Panasonic Lumix DMC-GH4 je micro43 bezzrcadlovka, využívající nový LiveMOS čip od Panasonicu. Ten se vyznačuje velice rychlým odečítáním dat a protože jej doprovází nový čtyřjádrový Venus Engine IX, dosahuje vyšších výkonů než předchozí modely. Jinak jde stále o 17Mpix, efektivně 16Mpix Micro43 snímač, dávající fotografie o rozlišení 4 608×3 072. Rozsah ISO je 200 až 25600, podporován je RAW/JPEG/MPO. Čip nenese žádné AF body, takže je využíván stále „jen“ kontrastní AF (jako u kompaktů) se 49 body – dle Panasonicu ostří za 0,07 sekundy. Hledáček je OLED typu s 2 359k body, 0,67× zvětšením, pochopitelně 100% pokrytím a také kontrastem 10 000:1. Hlavní displej má 3 palce, 1 036k bodů a je výkloný do strany a otočný. Osazena je mechanická závěrka pro časy 1/8000 až 60 s, testována je na životnost 200 tisíc cyklů.
A nyní k rychlostem záznamu: fotografování je podporováno do 12 fps v plném rozlišení (40 RAWů/100 JPEGů), MPEG-4/AVCHD video se stereo zvukem je podporováno v těchto režimech: 4096×2160/24fps (až 100Mbit/s se snímky IPB), 3840×2160/25/30fps (až 100Mbps IPB), 1920×1080/50/60fps (až 100Mbps IPB a až 200Mbps all-I) a samozřejmě další nižší režimy. GH4 tedy nahrává ve více než UltraHD, ve FullHD pak až 200Mbps. Jediné, co chybí k dokonalosti, je all-I 200Mbps režim pro 4k, ale to bychom asi chtěli od této první 4k generace příliš.
Z příslušenství lze osadit obrovský externí grip s velkou baterií a XLR, SDI a TC konektory. Podporován je také tichý režim snímání, kdy fotoaparát nevydává vůbec žádné zvuky, používá se elektronická závěrka a je snížen výkon AF lampy. Z paměťových karet je podporován typ SD, SDHC, SDXC, včetně UHS-I rozhraní v nové rychlostní certifikaci U3 (o tom za chvíli jinde), dále doplním USB 2.0, microHDMI, jacky pro sluchátka/mikrofon, Wi-Fi 802.11b/g/n s WPA/WPA2, WPS, Wi-Fi Direct a NFC a rozměry 133×93×84 mm při hmotnosti 560 g a výdrži výchozího akumulátoru na 500 snímků (dle metodiky CIPA).
Je čas končit. Myslím, že z předchozích řádek je jasné, že mě GH4 svými parametry nadchl. Je to přesně ten pověstný „game changer“, který předznamenává příchod 4k videa pro masy. Levné to samozřejmě nebude, stávající Panasonic GH3 (umí maximálně FullHD video a chybí mu i další věci) stojí 30 tisíc Kč za tělo. GH4 bude nepochybně o něco dražší, jelikož je ve všech oblastech lepší. Nicméně je to cena, za kterou získáte neskutečně univerzální přístroj.
Když už nám ten Panasonic GH4 podporuje UHS-I U3 a tato specifikace garantující minimální rychlost čtení i zápisu dat na hodnotě 30 MB/s byla vytvořena, je čas na nové karty. Kingston představil v těchto dnech své karty typu SDA3/xxGB (xx = velikost v GB) v kapacitách 16, 32 a 64 GB, které disponují rozhraním UHS-I U3. Výrobce jde vysoko za tuto hranici, udává 90MB/s čtení a 80MB/s zápis. V e-shopech jsou již k dispozici za ceny přibližně 750, resp. 1 200, resp. 2 200 Kč.
Další výkonnostní skok, dokonce řádový, přináší první karty s rozhraním UHS-II U3. SanDisk nově nabízí Extreme PRO SDHC/SDXC UHS-II s rychlostí čtení 280 MB/s a zápisu 250 MB/s (ne, to není překlep). Přidává do nabídky i čtečku USB 3.0 disponující tímto rozhraním. Ceny jsou stanoveny od 120 dolarů za 16GB SDHC po 300 dolarů za 64GB SDXC (to také není překlep 
. Aktuálně je prvním fotoaparátem s podporou rozhraní UHS-II Fujifilm X-T1.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
14.2.2014 17:20
Drom | skóre: 24
| Kdyne
Doom dělal na 386 v divočejších scénách asi 2 FPS, ale ten trhaný pohyb měl i výhody: nedělalo se mi z toho pohybu špatně, což se mi stávalo později na rychlejších strojích s plynulejším renderováním...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz