Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Google Chrome 149 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 149.0.7827.53 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pluto.jl, reaktivní notebook pro programovací jazyk Julia, dospěl do verze 1.0.
Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Nejnovější X.Org X server 21.1.23 a Xwayland 24.1.12 řeší 9 bezpečnostních chyb.
npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
S každým dalším poklesem nanometrů ve výrobě GPU vždy přišel razantní skok v maximálním množství tranzistorů na největším čipu, který si buď AMD, nebo Nvidia troufli u TSMC vyrábět. Dnes, kdy stále setrváváme na 28nm výrobě, jsme s počtem tranzistorů pod 10 miliardami, ale první obrovské GPU vyráběné 16nm FinFET technologií, Nvidia GP100, má nésti rovnou 17 miliard tranzistorů. A díky FinFET výrobě nebude nijak zásadněji větší než dosavadní obři z předchozích generací, právě naopak.
Počet tranzistorů GPU GP100 tak bude přibližně dvojnásobný jako u největších 28nm GPU obou výrobců, tedy AMD Fiji (8,9 miliard) na kartách Radeon Fury a Nvidia GM200 (8 miliard) na kartách GeForce GTX 980 Ti a Titan X.
GPU podporuje 4096bitové paměti typu HBM2, a to v konfiguracích až po 32 GB. Lze předpokládat, že v první vlně bude tato generace uplatněna nejprve v profi výpočetních kartách řady Tesla, tedy mimo jiné v superpočítačích, tak jako tomu bylo s generacemi předchozími. Až se tento trh nasytí, podle situace na trhu může Nvidia dříve či později uvést na trh příslušné karty GeForce. Dále lze předpokládat, že první verze GPU GP100 nebude plně aktivní, tedy že část čipu bude deaktivovaná, což zlepší použitelnost čipů při nižší počáteční výtěžnosti výroby.
Aktuální generace karet GeForce postavená kolem GPU GM200 je schopna slušně konkurovat i novým Radeonům řady Fury, takže lze jistě i s ohledem na omezené výrobní kapacity 16nm FinFET procesu u TSMC předpokládat, že dokud AMD nedonutí Nvidii něčím k aktualizaci top modelů pro běžné spotřebitele, nestane se tak.
LG, tedy přesněji LG Display, je známým tahounem vývoje OLED technologie. Sama do ní sype nemalé peníze, dostává též dotace od jihokorejské vlády, a to zejména proto, že v OLED je obecně spatřován nástupce LCD technologie, minimálně pro nadcházející roky. Firma se již nějakou dobu věnuje technologii displejů s prohnutou konstrukcí, můžeme si od ní koupit - když trochu odbočím od OLED současně též k IPS LCD - jak prohnutou OLED TV, tak smartphony řady Flex se zakřiveným displejem a stejně tak i monitory (například ty s rozlišením 3440×1440). Jenže je čas nakročit o kousek dál a vyvinout a vyrábět OLED displeje, které budou ještě více ohebné samotným uživatelem zařízení.
Cílem ohebných OLED displejů je nabídnout nové a upravené typy současných zařízení, přičemž masovějšímu rozšíření ohebných displejů brání především vysoká cena. Zde LG spoléhá na to, že při skutečně velkoobjemové výrobě zlevní cena jednotlivých kusů displejů, takže neváhá do celé věci nově investovat dalších 908 miliónů dolarů. Nová továrna s touto cenovkou, za níž by se dala postavit poměrně slušná „pekárna“ na procesory, je tedy na spadnutí.
U OLED TV aktuálně LG používá pouze White OLED displeje, kde jsou barvy tvořeny překrytím masky filtrem (tedy podobně jako bayerova maska dělá barvu u jinak v principu černobílých snímačů ve fotoaparátech. Pro malé displeje by ale měla být nasazena plnohodnotná varianta OLED, kdy jednotlivé pixely svítí svojí skutečnou barvou. Vše je ale spíše záležitostí nadcházejících let a otázkou toho, kdo další (kromě samotné LG) projeví o takovéto displeje zájem a v jakých objemech. Jistě lze říci, že s ohledem na „iPhone 6 bendgate“ by toto mohlo zajímat minimálně Apple.
Na polovinu srpna odsouvá Nvidia dostupnost očekávaného nižšího mainstreamu, úsporné karty GeForce GTX 950. O té víme, že ponese 768 CUDA jader, což je výrazně okleštěná konfigurace grafického jádra, které celkově obsahuje 1024 CUDA jader. Ale nevadí, Nvidia toto kompenzuje mimo jiné poměrně vysokými takty, kdy základní frekvence GPU má být přibližně v rozmezí 1,15 až 1,25 GHz a GPU Boost takt mezi 1,35 až 1,45 GHz. Jestli se tyto hodnoty potvrdí, se ukáže za dva až tři týdny, kdy se karty objeví v nabídce výrobců. Je možné, že uvedený rozptyl pokrývá jak základní modely, tak OC verze, případně se v překladu ztratilo rozlišení základní GeForce GTX 950 a prozatím hypotetické GeForce GTX 950 Ti.
TDP by se mělo vejít do 90 W, což je na jednu stranu skvělé, na druhou stranu to ale neumožňuje navázat na ultra-úspornou GeForce GTX 750 / 750 Ti, které si ve všech verzích vystačí se 75W limitem napájení přímo z PCI Express slotu. K uvedení karty má dojít 17. srpna ve 2GB základní variantě s tím, že cenové rozpětí bude 129 až 149 dolarů.
Ruku v ruce s touto nabídkou se pak logicky stávají zastaralými všechny GeForce GTX 750 a GTX 750 Ti, které nesou 512, resp. 640 CUDA jader starší architektury Maxwell 1.0. Ty mají již nyní zlevňovat a do budoucna se s nimi příliš nepočítá. Na druhou stranu to ale je dobrá příležitost pořídit si vysoce úspornou grafiku vhodnou pro hraní i náročných her v 1920×1080, která nemá problém fungovat v malých IT skříních apod.
Po všech těch odkladech a po prvotní omezené výrobě pro některé partnery hlásí TSMC, že dokonáno jest. Firma nabízí sériovou výrobu 16nm FinFET procesem, kterým již nyní vyrábí mimo jiné malá ARM SoC Apple A9 pro chystané iPhony, stejně jako určitá množství waferů s obrovskými GPU Nvidia GP100 (viz výše). Nic tak nebrání fabless výrobcům, aby si u TSMC zarezervovali výrobní kapacity, tedy pokud jsou nějaké volné k dispozici (to bývá u TSMC poměrně častý problém, nicméně dost jejímu přetlaku odlehčil odsun některých výrobců ke konkurenční technologii 14nm FinFET od dua Samsung-Globalfoundries). TSMC očekává, že již za letošek bude 16nm FinFET generovat určitou slušnou část příjmů společnosti a tento podíl nadále poroste. Uvidíme, kdy se po Nvidii připojí též AMD, ale možná jen o něčem nevíme.
Na příští rok chystá TSMC vzorky 10nm čipů ve větší míře, na rok 2017 pak dokonce první zkušební vzorky vyrobené 7nm FinFET technologií. No, optimismus šéfům firmy již tradičně nechybí.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: