Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
S každým dalším poklesem nanometrů ve výrobě GPU vždy přišel razantní skok v maximálním množství tranzistorů na největším čipu, který si buď AMD, nebo Nvidia troufli u TSMC vyrábět. Dnes, kdy stále setrváváme na 28nm výrobě, jsme s počtem tranzistorů pod 10 miliardami, ale první obrovské GPU vyráběné 16nm FinFET technologií, Nvidia GP100, má nésti rovnou 17 miliard tranzistorů. A díky FinFET výrobě nebude nijak zásadněji větší než dosavadní obři z předchozích generací, právě naopak.
Počet tranzistorů GPU GP100 tak bude přibližně dvojnásobný jako u největších 28nm GPU obou výrobců, tedy AMD Fiji (8,9 miliard) na kartách Radeon Fury a Nvidia GM200 (8 miliard) na kartách GeForce GTX 980 Ti a Titan X.
GPU podporuje 4096bitové paměti typu HBM2, a to v konfiguracích až po 32 GB. Lze předpokládat, že v první vlně bude tato generace uplatněna nejprve v profi výpočetních kartách řady Tesla, tedy mimo jiné v superpočítačích, tak jako tomu bylo s generacemi předchozími. Až se tento trh nasytí, podle situace na trhu může Nvidia dříve či později uvést na trh příslušné karty GeForce. Dále lze předpokládat, že první verze GPU GP100 nebude plně aktivní, tedy že část čipu bude deaktivovaná, což zlepší použitelnost čipů při nižší počáteční výtěžnosti výroby.
Aktuální generace karet GeForce postavená kolem GPU GM200 je schopna slušně konkurovat i novým Radeonům řady Fury, takže lze jistě i s ohledem na omezené výrobní kapacity 16nm FinFET procesu u TSMC předpokládat, že dokud AMD nedonutí Nvidii něčím k aktualizaci top modelů pro běžné spotřebitele, nestane se tak.
LG, tedy přesněji LG Display, je známým tahounem vývoje OLED technologie. Sama do ní sype nemalé peníze, dostává též dotace od jihokorejské vlády, a to zejména proto, že v OLED je obecně spatřován nástupce LCD technologie, minimálně pro nadcházející roky. Firma se již nějakou dobu věnuje technologii displejů s prohnutou konstrukcí, můžeme si od ní koupit - když trochu odbočím od OLED současně též k IPS LCD - jak prohnutou OLED TV, tak smartphony řady Flex se zakřiveným displejem a stejně tak i monitory (například ty s rozlišením 3440×1440). Jenže je čas nakročit o kousek dál a vyvinout a vyrábět OLED displeje, které budou ještě více ohebné samotným uživatelem zařízení.
Cílem ohebných OLED displejů je nabídnout nové a upravené typy současných zařízení, přičemž masovějšímu rozšíření ohebných displejů brání především vysoká cena. Zde LG spoléhá na to, že při skutečně velkoobjemové výrobě zlevní cena jednotlivých kusů displejů, takže neváhá do celé věci nově investovat dalších 908 miliónů dolarů. Nová továrna s touto cenovkou, za níž by se dala postavit poměrně slušná „pekárna“ na procesory, je tedy na spadnutí.
U OLED TV aktuálně LG používá pouze White OLED displeje, kde jsou barvy tvořeny překrytím masky filtrem (tedy podobně jako bayerova maska dělá barvu u jinak v principu černobílých snímačů ve fotoaparátech. Pro malé displeje by ale měla být nasazena plnohodnotná varianta OLED, kdy jednotlivé pixely svítí svojí skutečnou barvou. Vše je ale spíše záležitostí nadcházejících let a otázkou toho, kdo další (kromě samotné LG) projeví o takovéto displeje zájem a v jakých objemech. Jistě lze říci, že s ohledem na „iPhone 6 bendgate“ by toto mohlo zajímat minimálně Apple.
Na polovinu srpna odsouvá Nvidia dostupnost očekávaného nižšího mainstreamu, úsporné karty GeForce GTX 950. O té víme, že ponese 768 CUDA jader, což je výrazně okleštěná konfigurace grafického jádra, které celkově obsahuje 1024 CUDA jader. Ale nevadí, Nvidia toto kompenzuje mimo jiné poměrně vysokými takty, kdy základní frekvence GPU má být přibližně v rozmezí 1,15 až 1,25 GHz a GPU Boost takt mezi 1,35 až 1,45 GHz. Jestli se tyto hodnoty potvrdí, se ukáže za dva až tři týdny, kdy se karty objeví v nabídce výrobců. Je možné, že uvedený rozptyl pokrývá jak základní modely, tak OC verze, případně se v překladu ztratilo rozlišení základní GeForce GTX 950 a prozatím hypotetické GeForce GTX 950 Ti.
TDP by se mělo vejít do 90 W, což je na jednu stranu skvělé, na druhou stranu to ale neumožňuje navázat na ultra-úspornou GeForce GTX 750 / 750 Ti, které si ve všech verzích vystačí se 75W limitem napájení přímo z PCI Express slotu. K uvedení karty má dojít 17. srpna ve 2GB základní variantě s tím, že cenové rozpětí bude 129 až 149 dolarů.
Ruku v ruce s touto nabídkou se pak logicky stávají zastaralými všechny GeForce GTX 750 a GTX 750 Ti, které nesou 512, resp. 640 CUDA jader starší architektury Maxwell 1.0. Ty mají již nyní zlevňovat a do budoucna se s nimi příliš nepočítá. Na druhou stranu to ale je dobrá příležitost pořídit si vysoce úspornou grafiku vhodnou pro hraní i náročných her v 1920×1080, která nemá problém fungovat v malých IT skříních apod.
Po všech těch odkladech a po prvotní omezené výrobě pro některé partnery hlásí TSMC, že dokonáno jest. Firma nabízí sériovou výrobu 16nm FinFET procesem, kterým již nyní vyrábí mimo jiné malá ARM SoC Apple A9 pro chystané iPhony, stejně jako určitá množství waferů s obrovskými GPU Nvidia GP100 (viz výše). Nic tak nebrání fabless výrobcům, aby si u TSMC zarezervovali výrobní kapacity, tedy pokud jsou nějaké volné k dispozici (to bývá u TSMC poměrně častý problém, nicméně dost jejímu přetlaku odlehčil odsun některých výrobců ke konkurenční technologii 14nm FinFET od dua Samsung-Globalfoundries). TSMC očekává, že již za letošek bude 16nm FinFET generovat určitou slušnou část příjmů společnosti a tento podíl nadále poroste. Uvidíme, kdy se po Nvidii připojí též AMD, ale možná jen o něčem nevíme.
Na příští rok chystá TSMC vzorky 10nm čipů ve větší míře, na rok 2017 pak dokonce první zkušební vzorky vyrobené 7nm FinFET technologií. No, optimismus šéfům firmy již tradičně nechybí.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: