Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
S každým dalším poklesem nanometrů ve výrobě GPU vždy přišel razantní skok v maximálním množství tranzistorů na největším čipu, který si buď AMD, nebo Nvidia troufli u TSMC vyrábět. Dnes, kdy stále setrváváme na 28nm výrobě, jsme s počtem tranzistorů pod 10 miliardami, ale první obrovské GPU vyráběné 16nm FinFET technologií, Nvidia GP100, má nésti rovnou 17 miliard tranzistorů. A díky FinFET výrobě nebude nijak zásadněji větší než dosavadní obři z předchozích generací, právě naopak.
Počet tranzistorů GPU GP100 tak bude přibližně dvojnásobný jako u největších 28nm GPU obou výrobců, tedy AMD Fiji (8,9 miliard) na kartách Radeon Fury a Nvidia GM200 (8 miliard) na kartách GeForce GTX 980 Ti a Titan X.
GPU podporuje 4096bitové paměti typu HBM2, a to v konfiguracích až po 32 GB. Lze předpokládat, že v první vlně bude tato generace uplatněna nejprve v profi výpočetních kartách řady Tesla, tedy mimo jiné v superpočítačích, tak jako tomu bylo s generacemi předchozími. Až se tento trh nasytí, podle situace na trhu může Nvidia dříve či později uvést na trh příslušné karty GeForce. Dále lze předpokládat, že první verze GPU GP100 nebude plně aktivní, tedy že část čipu bude deaktivovaná, což zlepší použitelnost čipů při nižší počáteční výtěžnosti výroby.
Aktuální generace karet GeForce postavená kolem GPU GM200 je schopna slušně konkurovat i novým Radeonům řady Fury, takže lze jistě i s ohledem na omezené výrobní kapacity 16nm FinFET procesu u TSMC předpokládat, že dokud AMD nedonutí Nvidii něčím k aktualizaci top modelů pro běžné spotřebitele, nestane se tak.
LG, tedy přesněji LG Display, je známým tahounem vývoje OLED technologie. Sama do ní sype nemalé peníze, dostává též dotace od jihokorejské vlády, a to zejména proto, že v OLED je obecně spatřován nástupce LCD technologie, minimálně pro nadcházející roky. Firma se již nějakou dobu věnuje technologii displejů s prohnutou konstrukcí, můžeme si od ní koupit - když trochu odbočím od OLED současně též k IPS LCD - jak prohnutou OLED TV, tak smartphony řady Flex se zakřiveným displejem a stejně tak i monitory (například ty s rozlišením 3440×1440). Jenže je čas nakročit o kousek dál a vyvinout a vyrábět OLED displeje, které budou ještě více ohebné samotným uživatelem zařízení.
Cílem ohebných OLED displejů je nabídnout nové a upravené typy současných zařízení, přičemž masovějšímu rozšíření ohebných displejů brání především vysoká cena. Zde LG spoléhá na to, že při skutečně velkoobjemové výrobě zlevní cena jednotlivých kusů displejů, takže neváhá do celé věci nově investovat dalších 908 miliónů dolarů. Nová továrna s touto cenovkou, za níž by se dala postavit poměrně slušná „pekárna“ na procesory, je tedy na spadnutí.
U OLED TV aktuálně LG používá pouze White OLED displeje, kde jsou barvy tvořeny překrytím masky filtrem (tedy podobně jako bayerova maska dělá barvu u jinak v principu černobílých snímačů ve fotoaparátech. Pro malé displeje by ale měla být nasazena plnohodnotná varianta OLED, kdy jednotlivé pixely svítí svojí skutečnou barvou. Vše je ale spíše záležitostí nadcházejících let a otázkou toho, kdo další (kromě samotné LG) projeví o takovéto displeje zájem a v jakých objemech. Jistě lze říci, že s ohledem na „iPhone 6 bendgate“ by toto mohlo zajímat minimálně Apple.
Na polovinu srpna odsouvá Nvidia dostupnost očekávaného nižšího mainstreamu, úsporné karty GeForce GTX 950. O té víme, že ponese 768 CUDA jader, což je výrazně okleštěná konfigurace grafického jádra, které celkově obsahuje 1024 CUDA jader. Ale nevadí, Nvidia toto kompenzuje mimo jiné poměrně vysokými takty, kdy základní frekvence GPU má být přibližně v rozmezí 1,15 až 1,25 GHz a GPU Boost takt mezi 1,35 až 1,45 GHz. Jestli se tyto hodnoty potvrdí, se ukáže za dva až tři týdny, kdy se karty objeví v nabídce výrobců. Je možné, že uvedený rozptyl pokrývá jak základní modely, tak OC verze, případně se v překladu ztratilo rozlišení základní GeForce GTX 950 a prozatím hypotetické GeForce GTX 950 Ti.
TDP by se mělo vejít do 90 W, což je na jednu stranu skvělé, na druhou stranu to ale neumožňuje navázat na ultra-úspornou GeForce GTX 750 / 750 Ti, které si ve všech verzích vystačí se 75W limitem napájení přímo z PCI Express slotu. K uvedení karty má dojít 17. srpna ve 2GB základní variantě s tím, že cenové rozpětí bude 129 až 149 dolarů.
Ruku v ruce s touto nabídkou se pak logicky stávají zastaralými všechny GeForce GTX 750 a GTX 750 Ti, které nesou 512, resp. 640 CUDA jader starší architektury Maxwell 1.0. Ty mají již nyní zlevňovat a do budoucna se s nimi příliš nepočítá. Na druhou stranu to ale je dobrá příležitost pořídit si vysoce úspornou grafiku vhodnou pro hraní i náročných her v 1920×1080, která nemá problém fungovat v malých IT skříních apod.
Po všech těch odkladech a po prvotní omezené výrobě pro některé partnery hlásí TSMC, že dokonáno jest. Firma nabízí sériovou výrobu 16nm FinFET procesem, kterým již nyní vyrábí mimo jiné malá ARM SoC Apple A9 pro chystané iPhony, stejně jako určitá množství waferů s obrovskými GPU Nvidia GP100 (viz výše). Nic tak nebrání fabless výrobcům, aby si u TSMC zarezervovali výrobní kapacity, tedy pokud jsou nějaké volné k dispozici (to bývá u TSMC poměrně častý problém, nicméně dost jejímu přetlaku odlehčil odsun některých výrobců ke konkurenční technologii 14nm FinFET od dua Samsung-Globalfoundries). TSMC očekává, že již za letošek bude 16nm FinFET generovat určitou slušnou část příjmů společnosti a tento podíl nadále poroste. Uvidíme, kdy se po Nvidii připojí též AMD, ale možná jen o něčem nevíme.
Na příští rok chystá TSMC vzorky 10nm čipů ve větší míře, na rok 2017 pak dokonce první zkušební vzorky vyrobené 7nm FinFET technologií. No, optimismus šéfům firmy již tradičně nechybí.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: