Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Nástupnická řada SSD ADATA XPG, tedy nejvyšší spotřebitelské řady v nabídce tohoto lowendového výrobce, konečně opouští mrzký řadič SandForce SF-2281 a sází na kombinaci řadiče JMicron JMF670H s blíže nespecifikovanými synchronními „MLC Plus“ čipy, což jsou s největší pravděpodobností 19nm čipy SanDisk/Toshiba, nebo 20nm Micron.
Z hlediska parametrů, které jsou vidět, jde o celkem klasická 2,5palcová 6,0Gbps SATA SSD dávající sekvenční rychlosti čtení až do 540-560 MB/s a zápisu až do 460/420 MB/s. IOPS pro čtení/zápis náhodných 4k bloků se pohybují od 70k/45k u nejmenšího 120GB modelu po 75k/72k u největšího 480GB modelu. Z toho je mimo jiné jasně vidět, že ADATA se u téhle řady nežene do nějakých přehnaných kapacit doufaje, že do půl terabajtu si vystačí většina zákazníků (pro ty ostatní má samozřejmě 1TB SSD v jiných řadách jako SP610). XPG SX930 je pro ty, kteří ocení spíše výkony než kapacitu, což také tak trochu podtrhuje nízká udávaní spotřeba za běhu 0,33 W a v klidu 0,14 W.
SSD mimochodem využívá ADATA vlastní tzv. pSLC Cache, což je vyhrazená určitá část kapacity mimo běžnou DRAM cache pro „kešování“ nejčastěji užívaných dat. Podobnou věc implementují i nejnovější SSD od OCZ. Řadě SX930 schází k dokonalosti uvedených parametrů jedině chybějící udaje o množství zapsatelných dat či počtu přepisů. Záruka má ale délku 5 let, což je více než dostatečné. Ceny se pohybují pro 120, 240 a 480GB model kolem 1800, resp. 2900, resp. 5600 Kč.
Kdo se naopak se dvěma novými řadami SSD pouští do hodně velkých kapacit, je jihokorejský Samsung. Ten již nějakou dobu staví celou řadu svých flashových produktů nikoli na nejnovějších nanometrech por hranicí 20, ale naopak na 40nm výrobě, ale s vrstvenými čipy, kdy aktuálně umí do jednoho pouzdra čipu dát až 32 NAND flash die.
Díky tomu tak řada SSD Samsung PM863 s blíže nespecifikovaným řadičem Samsung Mercury může kapacitně začínat na běžných 120 GB, ale končit na 3,84 TB, resp. 3840 GB. Tato SSD jsou pochopitelně dražší, cenově jsou odstupňována od 125 dolarů za 120GB model po 2200 dolarů za 3,84TB model, ale to je daň za použité technologie. Typově jde stále o 2,5" SATA SSD, takže rychlosti jsou omezeny na 540 MB/s, ale liší se model od modelu, 120GB tvořený nejméně čipy má rychlost čtení/zápisu pouze 380/125 MB/s. Na druhou stranu je zde poměrně vysoká garance zapsatelných dat, když si uvědomíme, že jde o TLC čipy. Konkrétně Samsung pro jednotlivé kapacity garantuje shodně zhruba 1450 kompletních přepisů kapacity SSD, což kupříkladu ve srovnání s nejnovějšími SSD s 15nm čipy SanDisk/Toshiba, která udávají množství zapsatelných dat i pětkrát nižší, vypadá velmi dobře. Samozřejmě v relativním slova smyslu.
Na bázi stejného řadiče a technologicky stejných čipů, však typu MLC, staví SSD řady Samsung SM863. Ta končí kapacitně na polovině, tedy 1,92 TB / 1920 GB, ale udávané rychlosti jsou logicky vyšší, stejně jako stěžejní parametr množství zapsatelných dat. V tomto případě již Samsung hovoří o možnosti ekvivalentní přepsání celého SSD až přibližně 6400krát. Za tato MLC SSD přitom nezaplatíte příliš více, 120GB model vyjde na 140 dolarů, 1,92TB na 1260 dolarů.
Poté, co do světa bezzrcadlovek vlétl Lumix GH4 se 100Mbps H.264 videem v 4096×2160, jakoby Panasonic vyčkával, až se dostatečně vyprodají nižší modely s FullHD (nápověda: GH4 stojí nyní, 1,5 roku po uvedení, zhruba 35 tisíc Kč za holé tělo, v kitech s lepšími objektivy klidně i 75 tisíc Kč). Tak se asi stalo, na trhu se totiž objevují dva nové fotoaparáty, které také 4k, tedy lépe řečeno UltraHD video dostaly. Nahrávají v 3840×2160, i nadále do H.264 / AVCHD (u GX8 je uváděn datový tok až 100Mbps), ale i to je vlastně super.
Prvním z nich je nižší bezzrcadlovka Lumix GX8, která spadá do řady GX, jež představuje jakousi vyšší profesionálnější řadu, ale zdaleka ne tak špičkovou jako GH. Na tomto modelu je zajímavé, že jde o první micro43 fotoaparát, který nabízí více než 16 megapixelů. Panasonic vsadil na 22Mpix čip, z nějž je efektivně využíváno 20 megapixelů, v tomto případě tedy v rozlišení 5184×3888. ISO rozsah včetně rozšířených nastavení zahrnuje 100 až 25600, jsou zde všechny obvyklé prvky výbavy této třídy, tedy i mechanická závěrka pro časy až do 1/8000 a elektronická zvládající i 1/16000. Rychlost je až 8 fps, s dodávaným akumulátorem přístroj nafotí ±330 snímků (dle metodiky CIPA), takže celkově je to „GH4 pro běžné spotřebitele“, kteří chtějí UltraHD video.
Nový je mimochodem ostřící systém Depth From Defocus, který zvládne zaostřit do 0,07 sekundy. Panasonic také implementuje tři různé režimy zvané „4k Photo“, kdy lze získávat 8Mpix fotografie během záznamu 4k videa. Systém je pak využit na dodatečné rozhodnutí o tom, kam se snímek zaostří, tedy tak jak to nabízí přístroje Lytro. Do budoucna bude Panasonic dodatečné ostření využívat ještě více, díky podpoře v objektivech a firmwarech, které chystá. Na Lumix GX8 si připravte 1200 dolarů.
Druhou novinkou je ultrazoom Lumix FZ300, který navazuje na oblíbený model FZ200. Ten přišel na trh s megapixelově krotkým 12Mpix 1/2,3" čipem a objektivem s konstantní světelností f/2.8 v rozsahu ohnisek ekv. 25 až 600 mm. Toto model FZ300 zachovává, ale přidává právě ono video v rozlišení 3840×2160 a také Wi-Fi / NFC a ochranu těla proti prachu a vodním částečkám. Potěší i nadále přítomná podpora RAWu, ale z hlediska detailnosti snímků nečekejte zázraky, stále je zde „kompaktový čip“ malé velikosti. Určitě ale jde o zajímavou alternativu ke všem běžným ultrazoomům, které sice nemají tak krátký zoom (25-600 = 24×; to Nikon P900 nabízí 83× zoom), ale za cenu výrazně horšího průběhu světelnosti (Nikon P900 sice začíná ne stejných f/2.8, ale končí na f/6.5 při ekv. ohnisku 2000 mm(!) a i na 600mm ekv. je výrazně horší než f/2.8). Panasonic Lumix FZ300 vyjde na 600 dolarů.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
byl to prvni digifotak co mel zoom i ostreni na krouzek
V roce 2005? To dost těžko, to třeba i Canon EOS 300D je starší.
...na nejnovějších nanometrech por hranicí 20, ale naopak na 40nm výrobě...Opravte si ten překlep, snad ho vidíte.