Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Jihokorejský gigant se už pár let snaží vyvinout vlastní pořádná GPU, ale jak víme z příkladu jiného gigantu jménem Intel (a projektu Larrabee), ono to tak snadné není a know-how, hromada specialistů a patentová portfolia jsou věc, která se dost těžko překonává. Objevily se tak zvěsti, že Samsung to vyřeší podobně jako s CPU a odpíchne se nejprve od licencované technologie jednoho ze dvou existujících GPU borců. Až dosud platilo, že Samsung má licencované technologie ARM pro CPU i GPU a vylepšuje svoji pozici použitím vlastním špičkových výrobních procesů. Ne zas tak dávno ale firma začala vyrábět také vlastní modifikované části CPU a logicky chce do celku připojit i GPU.
Ostatně, Samsung už se dostal i do soudního sporu právě s Nvidií, která jej žalovala pro neoprávněné užití jí patentovaných GPU technologií, byť je Samsung měl licencované od ARMu. Nedalo se tehdy vyloučit, že to není jen jednoduchá (byť intelektuálně tupá) strategie, jak dostat Samsung rychle k jednacímu stolu a získat tohoto velkého zákazníka dříve než AMD – vždyť Nvidia své GPU architektury nabízí k licencování už nějakou dobu. Jenže Samsung si něco takového zatím nenechal líbit a přesunul svoji pozornost na generické architektury ARM GPU Mali s vlastním souběžným vývojem pod pokličkou.
Budeme-li vycházet z teoretického předpokladu, že Samsung umí udělat kvalitní GPU architekturu (byť tomu tak nemusí být v reálu), pak jistě nyní narazil na moment, kdy se prostě ve vývoji neobejde bez technologií, které mají oba velcí hráči patentované. V takovou chvíli buď zvažuje jen jejich čisté licencování s tím, že se pokusí vyvinout ještě lepší GPU, než je řekněme Nvidia Pascal či AMD Polaris, nebo to celé skrečuje a „outsourcuje“ na jednoho z velkých hráčů. Oba hráči už dokázali, že umí solidní GPU pro ultramobilní svět a jiné specifické využití, Nvidia třeba ve svých produktech řady Tegra, AMD to zase dokazuje v herních konzolích. Pro AMD by hovořilo to, že svá GPU nyní vyrábí 14nm FinFET procesem GlobalFoundries, který je shodný s 14nm FinFET procesem Samsungu; u Nvidie se zase šušká, že vedle velkých GPU vyráběných 16nm FinFET procesem u TSMC se také chystá k výrobě u Samsungu/GlobalFoundries a ostatně Apple se svými ARM SoC dokazuje, že v této třídě čipů nemusí být souběžný vývoj a výroba pro oba tyto hlavní FinFET procesy problémem. Ale uvidíme, kam případná jednání dospějí, je ostatně možné, či přímo pravděpodobné, že Samsung v tomto cílí až na další generaci, tedy 10nm čipy.
Jedno z nejčastějších USB 3.1 řešení (nejen) na základních deskách, tedy dvouportový přídavný řadič ASMedia ASM1142, má svého nástupce. Firma představila čip ASM2242, který se vyznačuje tím, že pro stejný počet USB 3.1 portů využívá až dvojnásobně rychlé připojení k systému. Zatímco ASMedia ASM1142 spoléhal na jednu linku PCI Express 3.0 (s propustností 8,0 Gbit/s), případně dvě linky PCI Express 2.0 (s propustností 10 Gbit/s), ASM2242 se dvěma linkami PCI Express 3.0 umí připojeným zařízením nabídnout až 16 Gbit/s. První základní deskou s tímto čipem je MSI Z170A Gaming M6 pro platformu Intel Skylake.
Zatímco vývoj ultramobilních čipů má u Samsungu velkou budoucnost, s tiskárnami je to horší a firma vyjednala prodej své divize společnosti Hewlett-Packard. Ten naopak hodlá svoji pozici v tiskárnách a také kopírkách velmi posílit a zavést do oboru nové úspornější a flexibilnější technologie, neb svět kopírek do značné míry stále žije na technologiích let devadesátých. Dohoda mezi firmami už je hotová, včetně výše uvedené ceny, nyní již vše čeká jen na schválení všemožné úřední mašinérie, včetně antimonopolních úřadů.
V Samsung Printer Business Unit získá Hewlett-Packard plný 100% podíl a také kompletní portfolio ~6500 patentů a ~1300 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Celkově tato divize nyní zaměstnává zhruba šest tisíc lidí po celém světě a Samsungu do kasičky přispívá ~1,8 miliardou dolarů. Samsung v rámci této divize vyvíjel a nabízel multifunkční tiskové a kopírovací stroje až do velikosti A3. HP hodlá jeho technologie propojit se svým PageWide, takže se nechme překvapit, jak rychlé a úsporné tiskárny a kopírky nás v nadcházejících měsících a letech od HP čekají.
Připomeňme, o co šlo. GeForce GTX 970 byla grafická karta, která byla parametrově osekanou variantou plnohodnotné GeForce GTX 980. Oproti ní měla ale tak nižší počet jednotek a velikosti paměťového řadiče, že de facto její nativní velikostí paměti mělo být 3,5 GB. To ale není číslo marketingově vhodné, takže Nvidia i této kartě osadila 4GB paměť, a to takovou formou, že 3,5 GB paměti bylo připojeno plnohodnotně 224bitovou sběrnicí, ale zbývající půlgigabajt byl připojen odděleně skrze 32bitovou sběrnici. Byl tedy výrazně pomalejší a ve chvíli, kdy aplikace (typicky hra) překročila využití paměti 3,5 GB, šel výkon hodně dolů. Na celou věc se přišlo různými experimenty, Nvidia sama nic z tohoto neuvedla a dokonce se snažila mlžit a problém zastírat. Dokonce se ani neštítila inzerovat, že má karta 64 ROP jednotek, ač jich reálně měla aktivních jen 56 – a podobné to bylo s velikostí cache.
Celkem logicky se tak mnoho zákazníků naštvalo a Nvidia se ocitla u soudu. Ten je nyní u konce a Nvidia se zavázala, že uhradí veškeré soudní poplatky a majitelům zmíněné karty pak 30dolarové odškodné. Nemá moc smyslu teď po dlouhé době polemizovat, jestli je to odškodnění dostatečné, či nikoli, snad jen poznamenat, že podvádět se nemá. Ostatně se odškodné vztahuje jen na USA, tedy přesněji na občany USA a karty koupené v USA. Odškodnění je tak určeno jen k tomu, aby uchlácholilo tamní trh, na zbytek světa, zdá se, Nvidia „hází bobek“. Ale nejde o nic překvapivého, každý Čech či Slovák může zavzpomínat, v kolika případech cenových kartelů mezi výrobci DRAM modulů či ve starším nelegálním kartelu mezi ATi a Nvidií byl odškodněn. Jsme příliš malý trh a jak Nvidia nyní opět dokazuje, Američana odškodní (protože by ji to jinak mohlo u tamních soudů stát daleko více), ale Čech či Slovák ostrouhá.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.
Jediny rozdil spociva v tom, ze americani si pro sebe ve svym state pripravili zakony, na jejichz zaklade mohou obcane podat hromadnou zalobu. Kdezto my, jsme si takovou paku na nefer chovani firem nepripravili, a tak je to nase smula, ze ji nemame. Ale neni to vlastnost nvidie, ale nami vytvoreneho obchodniho/obcanskeho zakonniku.