Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Ještě jim to nějakou dobu potrvá, než se objeví na trhu, ale díky přehledu parametrů si už můžeme říci, jaké budou nejlevnější desktopové procesory 14nm řady Intel Skylake. A také odhad, že cenově by měly vyjít zhruba O 6 dolarů dráž než jejich ekvivalenty v generaci Haswell Refresh.
Nejvyšším modelem bude Celeron G3920: 2,9 GHz bez Turba, dvě jádra, žádný HyperThreading, 2 MB vyrovnávací paměti, grafické jádro Intel HD 510, řadič DDR4-2133 a k tomu TDP 47 W. Stejné hodnoty včetně TDP má i nižší model Celeron G3900, který se liší tím, že jeho takt je 2,8 GHz. A tyto dva modely doprovodí také 2,6GHz Celeron G3900T s TDP 35 W.
Již chystaný SnapDragon 830 bude vyráběn 10nanometrově. To je nejnovější informace, která ještě předstihne uvedení serverových mnohojádrových ARMů od Qualcommu. Zatím není jasné, jestli u Samsungu či TSMC, pravděpodobnější je ale první varianta. Každopádně čip tak jednoho dne naváže na současný 14nm FinFET SnapDragon 820 a jeho nechvalně proslulého předchůdce, 20nm přehřívající se SnapDragon 810. Předpokládá se, že i SnapDragon 830 pojede nikoli na generických jádrech licencovaných od ARMu, ale na upravených jádrech Kryo, které si Qualcomm vyvíjí ve vlastních laboratořích.
Zatímco 10nm SnapDragon by se mohl objevit v již nepříliš vzdálené budoucnosti (pro Samsung je 14nm výroba ARMů již běžnou realitou a na 10nm technologii už má také dost věcí hotových), do vzdálenější budoucnosti míří další specialitka, kterou tahle americká společnost nyní ukázala světu ve formě experimentálního čipu.
Qualcomm v tuto chvíli již dokončuje koncept 24jádrového ARM procesoru určeného pro serverový trh. Na trhu se výsledný produkt, postavený na novější generaci ARM architektury s novější výrobní technologií, neobjeví dříve než v roce 2020. Každopádně Qualcomm si bere velké sousto, zdvihá rukavici svých soupeřů a chystá vstup na potenciálně lukrativní odbytiště mnohojádrových ARMíků pro servery. Současná zkušební verze procesoru je postavena na architektuře ARMv8-A, tedy nejnovější 64bitové. Zajímavé je, že už nyní má Qualcomm speciálně upravená jádra, protože nejde ani o generické Cortexy od ARMu, ani o jeho ultramobilní CPU jádra Kryo. Čip je v tuto chvíli vyráběn současnou generací FinFET výroby, tedy pravděpodobně 14nm u Samsungu, nebo také možná 16nm u TSMC. Firma nyní dodává testovací platformu partnerům, přičemž softwarová stránka obsahuje kernel 4.2, KVM a OpenStack.
Vedle současné varianty Qualcomm počítá i s daleko více jádry na čipu a také možností víceprocesorové konfigurace. Počet jader v systému by se tak mohl pohybovat ve stovkách. Ale uvidíme, nejdřív tak za 3-4 roky, kdy by mohly prosáknout na veřejnost první informace o chystaných reálných produktech pro serverové firmy.
Kdysi dávno dávalo, smysl, že se zavedl z čistě marketingových důvodů u paměťových karet „rychlostní index“. Ten se odvíjel od stejné hodnoty jako všechny ty „dual/tripple/quad-speed či 56× CD-ROMy, teyd od 1× CD-ROM rychlosti, tedy od 150 kB/s. Doba ale pokročila, takže nejnovější SD karta od Lexaru - tedy standard, který se rozhodně neřadí mezi ty nejrychlejší - má rychlostní index 2000×. Než si o ní povíme více, tak čistě pro zajímavost: Lexar uvedl i nové karty formátu CFast 2.0 s rychlostním indexem 3600×.
128GB karta Lexar Professional 2000x SDXC UHS-II umí sekvenční čtení rychlostí až 300 MB/s a sekvenční zápis rychlostí až 260 MB/s. To jsou hodnoty na úrovni nejrychlejších 3,0Gbps SATA SSD své doby, až na ty IOPS pochopitelně. Jen je pro jejich dosažení potřeba, aby příslušné zařízení - tedy primárně nějaký fotoaparát - mělo rozhraní UHS-II. 100% kompatibilita je samozřejmě zaručena pro UHS-I i starší rychlosti, byť samozřejmě vše značně usnadňuje skutečnost, že jde o SDXC kartu, kterou v pouze SD/SDHC zařízení (s ohledem na adresaci a souborový systém exFAT) moc neuplatníme. Karta jde na trh s cenovkou 225 liber včetně USB 3.0 / UHS-II čtečky. Záruka je doživotní.
Hned dva nové přírůstky do na trhu populární rodiny kompaktů s 1" čipem o 20 magapixelech (což zahájila konkurenční Sony s kompaktem Cyber-shot RX100), představil Canon. Již z dřívějška jsme tu měli PowerShot G7 X s objektivem o rozsahu ekvivalentním 24 až 100mm a také ultrazoom PowerShot G3 X s 28 až 600 mm, nyní oba doplňují modely PowerShot G5 X a PowerShot G9 X.
Prvně jmenovaný PowerShot G5 X je v podstatě vylepšenou verzí modelu G7 X. Představte si ten, ale obohacený o elektronický hledáček a displej výklopný nikoli nahoru, ale do strany. Tato verze vyjde na 800 dolarů.
Druhým kompaktem je naopak příjemně malý PowerShot G9 X, který sice trochu utrpěl na rozsahu - pouze ekv. 28-84 mm - a světelnosti - pouze f/2,0-4,9 - ale zato si zachoval velmi malé rozměry evokující spíše PowerShot S120, který nesl 1/1,7" snímač o 12 megapixelech.
Canon tak kompletuje nabídku a zdá se, že na těch 20 megapixelech by minimálně tyhle segmenty trhu mohly chvíli setrvat (když už víme, že Sony má pro běžnou spotřebku i smartphony 23Mpix 1/2,3" čip). 1" velikost snímače se v současné generaci BSI CMOS výroby ukazuje jako vhodný kompromis, kdy čipy dosahují velmi slušného rozlišení, expozičního rozsahu někde na úrovni možná 5 let starých zrcadlovek, ale když se tohle celé doprovodí objektivem o slušné světelnosti, může být většina zákazníků spokojená. Tedy pokud je schopna se oprostit od dogmatu, že nejlepší je full-frame (pozn.: není, je malej, na svitek či listový film nemá ) a tudíž to chce alespoň APS-C, když na ten full-frame není bakšiš.
Jinou stránkou věci, která se týká nejen Canonu a nejen těchto jeho nových kompaktů, ale i Nikonu s jeho řadou 1 a právě Sony s jejími RXněco kompakty, je cena. To, co si účtuje Canon za tyto solidnější kompakty je v „hamounství“ překonáno snad jen Nikonem a jeho mega-prémiovými cenami systému 1. Ostatně považte: jakkoli jsou tyto nov Powershoty krokem vpřed, mají stále starý procesor a tudíž nezvládají 4k video. To, které umí kdejaký dnešní výše posazený smartphone a které bude v roce 2016 už relativně běžným standardem.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: