V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Za použití externího generátoru hodinového taktu na základních deskách dokáže ASRock obcházet omezení, které Intel nově vložil procesorům Skylake, které mají zamčenou změnu násobiče a jsou tak v případném přetaktování plně odkázány na frekvenci, kdy tu základní jim dává integrovaný generátor hodinového taktu. Tento generátor umí ASRock obejít, přičemž na deskách má osazen vlastní, typ IDT 6V41542NLG/1508L, s nímž lze měnit hodnotu frekvence s krokem 0,0625 MHz. Čip známe kupříkladu již ze starší desky ASRock Z170 OC Formula, nově se ale objevuje i na levnějších deskách jako Fatal1ty H170 Gaming K4 HYPER a Fatal1ty B150 Gaming K4 HYPER.
Právě to je asi největší bolístkou Intelu, tedy poskytování možnosti overclockingu i na kombinaci levné desky s levným čipsetem a levnějšího procesoru s uzamčeným násobičem. Ano, ASRock tím elegantně ukazuje, že vysoké možnosti přetaktování CPU by klidně mohl Intel nabízet i u nejlevnějších procesorů a základních čipsetů a že veškerá omezení či adorace K-čkových procesorů s odemčeným násobičem jsou vlastně jen marketing, protože danými schopnostmi oplývají jen díky tomu, že do nich není vloženo umělé omezení. Ale taková je zkrátka realita trhu, kdy Intel na své platformě vládne. Otázkou je, jaký další krok může podniknout, aby snahám ASRocku zamezil.
Neoficiálně zvaná druhá generace HBM pamětí, která zejména navyšuje kapacitu (takže už by nás neměly čekat hi-endové Radeony s pouze 4GB grafické paměti) se v podání Hynixu objeví až ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Hynix, který byl prvním výrobcem HBM tak s novou verzí s více vrstvami v rámci velkoobjemové sériové výroby přijde až několik měsíců po Samsungu, který „HBM2“ vyrábí už od ledna, byť také v omezeném množství.
HBM paměti jsou klíčovou technologií pro příští generaci grafických karet, neboť klasickým GDDR5 již dávno došel dech a ani de facto přetaktované varianty s efektivní frekvencí 8 GHz neposkytují dostatek výkonu pro chystané grafické procesory. Momentálně lze předběžně doufat, že první z obou výrobců rozjede velkoobjemovou výrobu už v létě, aby na podzimní sezónu mohly jít na trh první grafiky. Druhou – byť horší – alternativou, která bude nasazena, jsou paměťové čipy typu GDDR5X.
Pod názvem LeMaker Cello je možné si objednat vývojářskou základní desku nesoucí nejméně výkonnou variantu Opteronu A1100 od AMD, tedy konkrétně Opteron A1120. Zatímco celá řada počítá s osmi jádry typu ARM Cortex-A57, tato deska nese pouze čtyřjádrovou variantu, nicméně odpovídá form factoru 96Boards EE, což může být lákadlo. K dispozici má dva SO-DIMM sloty typu DDR3, dva SATA porty a USB 3.0 porty, microUSB pro konzoli, gigabitovou síťovku, jeden slot typu PCI Express 3.0 velikosti ×16, 10pin header JTAG a rozšiřující slot Linaro 96Boards Expansion. To vše na desce o rozměrech 120×120 mm. Cena odpovídá ~7,5 tisícům korun s dodáním v průběhu druhého čtvrtletí tohoto roku.
O Pascalu, tedy nástupnické GPU architektuře od Nvidie, která přijde s podporou pamětí typu HBM a rozhraním NVlink, se toho již napovídalo hodně. Nejnovější informace hovoří o tom, co je poměrně logické: jako první se objeví mobilní čipy. Vždyť už mobilní GeForce GTX 980M, která je obdobou desktopové, ukázala, že s vylepšenými výrobními procesy se dají nejvýkonnější čipy provozovat i v notebooku (tak trochu tento trend naznačuje i AMD s Radeonem Fury Nano) a 16nm FinFET výroba u TSMC to jedině umocní. A mobilní čipy – tedy ne ten nejvyšší hi-end s 10mld.+ tranzistorů mířící nejprve do superpočítačů – se vyrábějí lépe než obrovská GPU. Očekává se tedy, že Nvidia ukáže Pascal v červnu na tchajwanském Computexu, přičemž rozjezd Pascalu čekejme o prázdninách či těsně po nich.
Když už jsme u toho, tak jeden z těch zajímavějších posledních záchvěvů 28nm výroby GPU jsou nové GeForce GTX 950. Tato karta ve standardním provedení totiž vyžaduje přídavné napájení, neboť její TDP je 90 W (což je hodně ve srovnání s oblíbenou GeForce GTX 750 Ti, která si vystačila s TDP 60 W). Přesto ale už kupříkladu Asustek a MSI uvedli své varianty, které nejenže mají vyšší takty než referenční, ale spotřebou se vejdou do 75W limitu PCI Express ×16 slotu, a tedy nevyžadují přídavné napájení.
Pokud vás zajímá, jak je to možné, tak oba výrobci to zdůvodňují silně modifikovanou částí napájecích obvodů, díky kterým dosáhli značného snížení spotřeby oproti referenční verzi. No, to je informace zajímavá, na druhou stranu jsou jejich karty navíc mírně přetaktované, takže ta optimalizace musela být zatraceně velká, nebo za běhu jsou agresivněji řízeny provozní parametry, a tedy výkon nebude odpovídat. To bych ale spekuloval, tak vyčkejme testů. V případě zájmu se každopádně můžete poohlížet po kartách jako Asus GTX950-2G (1026/1190MHz GPU, 6,6GHZ GDDR5) či MSI (jednoventilátorová GTX950 2GD5 OCV2 a dvouventilátorová GTX950 2GD5 OCV3, obě bežící na 1076/1253MHz GPU a 6,6GHz GDDR5).
Velké IT firmy stále hledají cesty, jak udělat ty statisíce svých serverů ještě rychlejšími a flexibilnějšími. Budoucnost v rychlosti přístupu k velkým datům nemusí nutně spočívat v obrovských polích pevných disků, ale v efektivně navržené SSD architektuře, kterou vyvíjí jistě všechny firmy, ale Seagate dle svých vlastních slov nyní vede. Jeho existující SSD má poskytovat rychlost 10 GB/s a být kompatibilní s definicí Open Compute Project, což je organizace pracující na next-gen datových centrech, jejímiž členy jsou Facebook, Intel, Apple, Microsoft, Rackspace, Cisco, Juniper Networks, Goldman Sachs, Fidelity, Lenovo a Bank of America. Dané SSD má své datové propustnosti dosahovat na rozhraní PCI Express o 16 linkách. Více zatím známo není, snad jedině přítomnost NVM Express komunikace a NAND flash čipů (na 3D XPoint je asi opravdu ještě brzy). Kromě nejvyšší varianty vyvíjí Seagate též menší, která na 8 PCI Express linkách dává datovou propustnost 6,7 GB/s. Vše bylo k vidění na Open Compute Project Summit 2016 v kalifornském San Jose, SSD se na trhu objeví v létě.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: