Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Za použití externího generátoru hodinového taktu na základních deskách dokáže ASRock obcházet omezení, které Intel nově vložil procesorům Skylake, které mají zamčenou změnu násobiče a jsou tak v případném přetaktování plně odkázány na frekvenci, kdy tu základní jim dává integrovaný generátor hodinového taktu. Tento generátor umí ASRock obejít, přičemž na deskách má osazen vlastní, typ IDT 6V41542NLG/1508L, s nímž lze měnit hodnotu frekvence s krokem 0,0625 MHz. Čip známe kupříkladu již ze starší desky ASRock Z170 OC Formula, nově se ale objevuje i na levnějších deskách jako Fatal1ty H170 Gaming K4 HYPER a Fatal1ty B150 Gaming K4 HYPER.
Právě to je asi největší bolístkou Intelu, tedy poskytování možnosti overclockingu i na kombinaci levné desky s levným čipsetem a levnějšího procesoru s uzamčeným násobičem. Ano, ASRock tím elegantně ukazuje, že vysoké možnosti přetaktování CPU by klidně mohl Intel nabízet i u nejlevnějších procesorů a základních čipsetů a že veškerá omezení či adorace K-čkových procesorů s odemčeným násobičem jsou vlastně jen marketing, protože danými schopnostmi oplývají jen díky tomu, že do nich není vloženo umělé omezení. Ale taková je zkrátka realita trhu, kdy Intel na své platformě vládne. Otázkou je, jaký další krok může podniknout, aby snahám ASRocku zamezil.
Neoficiálně zvaná druhá generace HBM pamětí, která zejména navyšuje kapacitu (takže už by nás neměly čekat hi-endové Radeony s pouze 4GB grafické paměti) se v podání Hynixu objeví až ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Hynix, který byl prvním výrobcem HBM tak s novou verzí s více vrstvami v rámci velkoobjemové sériové výroby přijde až několik měsíců po Samsungu, který „HBM2“ vyrábí už od ledna, byť také v omezeném množství.
HBM paměti jsou klíčovou technologií pro příští generaci grafických karet, neboť klasickým GDDR5 již dávno došel dech a ani de facto přetaktované varianty s efektivní frekvencí 8 GHz neposkytují dostatek výkonu pro chystané grafické procesory. Momentálně lze předběžně doufat, že první z obou výrobců rozjede velkoobjemovou výrobu už v létě, aby na podzimní sezónu mohly jít na trh první grafiky. Druhou – byť horší – alternativou, která bude nasazena, jsou paměťové čipy typu GDDR5X.
Pod názvem LeMaker Cello je možné si objednat vývojářskou základní desku nesoucí nejméně výkonnou variantu Opteronu A1100 od AMD, tedy konkrétně Opteron A1120. Zatímco celá řada počítá s osmi jádry typu ARM Cortex-A57, tato deska nese pouze čtyřjádrovou variantu, nicméně odpovídá form factoru 96Boards EE, což může být lákadlo. K dispozici má dva SO-DIMM sloty typu DDR3, dva SATA porty a USB 3.0 porty, microUSB pro konzoli, gigabitovou síťovku, jeden slot typu PCI Express 3.0 velikosti ×16, 10pin header JTAG a rozšiřující slot Linaro 96Boards Expansion. To vše na desce o rozměrech 120×120 mm. Cena odpovídá ~7,5 tisícům korun s dodáním v průběhu druhého čtvrtletí tohoto roku.
O Pascalu, tedy nástupnické GPU architektuře od Nvidie, která přijde s podporou pamětí typu HBM a rozhraním NVlink, se toho již napovídalo hodně. Nejnovější informace hovoří o tom, co je poměrně logické: jako první se objeví mobilní čipy. Vždyť už mobilní GeForce GTX 980M, která je obdobou desktopové, ukázala, že s vylepšenými výrobními procesy se dají nejvýkonnější čipy provozovat i v notebooku (tak trochu tento trend naznačuje i AMD s Radeonem Fury Nano) a 16nm FinFET výroba u TSMC to jedině umocní. A mobilní čipy – tedy ne ten nejvyšší hi-end s 10mld.+ tranzistorů mířící nejprve do superpočítačů – se vyrábějí lépe než obrovská GPU. Očekává se tedy, že Nvidia ukáže Pascal v červnu na tchajwanském Computexu, přičemž rozjezd Pascalu čekejme o prázdninách či těsně po nich.
Když už jsme u toho, tak jeden z těch zajímavějších posledních záchvěvů 28nm výroby GPU jsou nové GeForce GTX 950. Tato karta ve standardním provedení totiž vyžaduje přídavné napájení, neboť její TDP je 90 W (což je hodně ve srovnání s oblíbenou GeForce GTX 750 Ti, která si vystačila s TDP 60 W). Přesto ale už kupříkladu Asustek a MSI uvedli své varianty, které nejenže mají vyšší takty než referenční, ale spotřebou se vejdou do 75W limitu PCI Express ×16 slotu, a tedy nevyžadují přídavné napájení.
Pokud vás zajímá, jak je to možné, tak oba výrobci to zdůvodňují silně modifikovanou částí napájecích obvodů, díky kterým dosáhli značného snížení spotřeby oproti referenční verzi. No, to je informace zajímavá, na druhou stranu jsou jejich karty navíc mírně přetaktované, takže ta optimalizace musela být zatraceně velká, nebo za běhu jsou agresivněji řízeny provozní parametry, a tedy výkon nebude odpovídat. To bych ale spekuloval, tak vyčkejme testů. V případě zájmu se každopádně můžete poohlížet po kartách jako Asus GTX950-2G (1026/1190MHz GPU, 6,6GHZ GDDR5) či MSI (jednoventilátorová GTX950 2GD5 OCV2 a dvouventilátorová GTX950 2GD5 OCV3, obě bežící na 1076/1253MHz GPU a 6,6GHz GDDR5).
Velké IT firmy stále hledají cesty, jak udělat ty statisíce svých serverů ještě rychlejšími a flexibilnějšími. Budoucnost v rychlosti přístupu k velkým datům nemusí nutně spočívat v obrovských polích pevných disků, ale v efektivně navržené SSD architektuře, kterou vyvíjí jistě všechny firmy, ale Seagate dle svých vlastních slov nyní vede. Jeho existující SSD má poskytovat rychlost 10 GB/s a být kompatibilní s definicí Open Compute Project, což je organizace pracující na next-gen datových centrech, jejímiž členy jsou Facebook, Intel, Apple, Microsoft, Rackspace, Cisco, Juniper Networks, Goldman Sachs, Fidelity, Lenovo a Bank of America. Dané SSD má své datové propustnosti dosahovat na rozhraní PCI Express o 16 linkách. Více zatím známo není, snad jedině přítomnost NVM Express komunikace a NAND flash čipů (na 3D XPoint je asi opravdu ještě brzy). Kromě nejvyšší varianty vyvíjí Seagate též menší, která na 8 PCI Express linkách dává datovou propustnost 6,7 GB/s. Vše bylo k vidění na Open Compute Project Summit 2016 v kalifornském San Jose, SSD se na trhu objeví v létě.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: