V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Specifikace grafického rozhraní DisplayPort povýšila na verzi 1.4, která tak navazuje na zhruba rok starou specifikaci embedded DisplayPort 1.4a. Spojovacím prvkem je zde zejména podpora 8k rozlišení, v tomto konkrétním případě tedy DisplayPort 1.4 umí 7680×4320 při 60 Hz a současně také 4k rozlišení včetně HDR a ve 120 Hz. Pokud bychom se drželi striktně vydaných specifikací a ne jejich reálné dostupnosti na trhu, tak by DisplayPort válcoval HDMI už zcela jednoznačně.
Z dalších novinek je tu SuperSpeed USB 3.0, Forward Error Correction a podpora ztrátové komprese Display Stream Compression 1.2, o které VESA tvrdí, že při redukci datového objemu na 1/3 není pozorovatelná kvalita obrazu nižší. Nově je také zaveden sekundární datový kanál pro HDR meta transport v souladu s normou CTA 861.3 (totéž umí HDMI 2.0a) a z hlediska zvukového umí DisplayPort 1.4 až 32 kanálů a vzorkovací frekvenci až 1536 kHz.
Jediný „drobný“ problém je v tom, že reálná implementace nových verzí rozhraní DisplayPort stále více a více pokulhává. Nové grafické karty se na DisplayPort 1.3 vlastně teprve chystají, totéž platí pro monitory a o dostupnosti kvalitních kabelů pro nové verze ani nemluvě. Doufejme, že se situace zlepší.
Poměrně krátce po druhé generaci přichází Raspberry Pi 3. Novinkou je 64bitový ARM, konkrétně jde o SoC Broadcom BCM2837 vybavený čtveřicí CPU jader Cortex-A53 doprovázených GPU částí VideoCore IV 3D s takty 400 MHz, resp. 350 MHz ve 3D. Z dalších rozhraní nechybí obligátní GPIO, 4× USB 2.0, HDMI (pro rozlišení až 1920×1200), 100Mbit/s LAN či slot pro microSDHC a konečně také integrované WiFi či Bluetooth 4.1. Paměti je nadále 1GB, což je jedna z těch větších výtek vůči novému modelu. Další se týkají omezených možností připojení úložišť, na druhou stranu je to hodně solidní upgrade při zachování ceny 35 dolarů. Nicméně s ohledem na množství paměti lze celkem chápat, že zatím tvůrci nespěchají s 64bitovou verzí NOOBS. Vedle vlastního Raspberry Pi 3 se také chystá generačně příslušný Compute Module. Jiní výrobci však nejenže nabízejí rychlejší 64bit ARM čtyřjádro, ale také třeba 2 GB osazené paměti a více rozhraní.
Další zastávka související s 8k videem je u SD karet. SD Association vydala specifikaci verze 5.0, která zavádí (viz pdf) nové rychlostní indexy garantovaných rychlostí a z nich plynoucí podporu 8k videa, 360° či VR videa. Nový systém je zase jiný než ty předchozí a doplňuje je, takže v tom asi zanedlouho bude hodně slušný guláš. Každopádně nová specifikace nic nemění na tom, že již jsou na trhu i daleko rychlejší SD i microSD karty, které 8k video utáhnou s přehledem.
Malý čip s podporou rozhraní Universal Flash Storage (UFS) 2.0 a kapacitou 256 GB je u Samsungu nejnovějším hitem dne. Jeho výkony dosahují v sekvenčních rychlostech čtení a zápisu na 850 MB/s, resp. 260 MB/s, i IOPS jsou slušných 45k/40k pro čtení/zápis a celkově tak nový mnohovrstevný čip představuje ideální řešení pro next-gen „chytrou“ elektroniku v čele s telefony a tablety. Lze předpokládat, že kupříkladu generace iPhone 8 už běžně 256GB variantu nabídne a kdo ví, třeba už je tento čip již osazován v iPhonech 7. O vlastních smartphonech Samsungu ani nemluvě.
Velkým skokem vpřed, či spíše do šířky, je jeden z nových kompaktů Nikonu v rámci nové řady DL. Model DL18-5 totiž disponuje 1" 21Mpix snímačem, nad kterým sedí objektiv s ohniskovým rozsahem v přepočtu na kinofilm 18-50mm. Až dosud byla hranice na 20 mm, první s tím přišel ultrazoom od Panasonicu, Nikon tedy posouvá hranici o další významný kus vpřed. I snímač je pak poměrně zajímavý, jeho celkové rozlišení je 23 Mpix, z nějž je efektivně využíváno ~21 Mpix, konkrétně 5584×3712. Rozsah ISO je 100 až 12800, světelnost ultra-širokoúhlého objektivu f/1,8-2,8, nechybí výklopný a dotykový displej, ani podpora 4k videa, konkrétně 3840×2160/30p/25p a také slowmotion režimů 1080/120p, 720/240p, 296/400p a 144/1200p. To vše v relativně kompaktním těle o rozměrech 106×63×58 mm a hmotnosti 365 g. Velmi pěkné.
Sigma, zdá se, končí se zrcadlovkami, na trh míří první bezzrcadlovky s elektronickým hledáčkem a hlavně ještě větším čipem typu Foveon Quattro. Bajonet je stále stejný zrcadlovkový Sigma odvozený od Pentax K, ale čip s 1,3× cropem pokrývá už 55 % velikosti kinofilmového políčka. Snímače Quattro nefungují jako původní plnohodnotné Foveony, Quattro v tomto novém provedení je takové, že první vrstva má 26Mpix a další dvě vrstvy vždy 6,4 Mpix (jeden velký pixel pod čtveřicí z první vrstvy). Složitými algoritmy z toho Sigma doluje fullRGB snímky v 39 megapixelech, resp. překopává získaný signál na „bayerovských“ 51 Mpix. Nově je také podporováno snímání Super-Fine Detail, které realizuje 7 dílčích expozic pro co největší expoziční rozsah, což vše táhne nový procesor. Uvidíme, jak se Sigmě bude dařit, vypadá to po technické stránce hodně slibně.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jiní výrobci však nejenže nabízejí rychlejší 64bit ARM čtyřjádro, ale také třeba 2 GB osazené paměti a více rozhraní.O tom se hodně píše a často se navrch přidává, že ODROID C2 a PINE64 má ARM MALI MP3, resp MP2. RPI3 jenom Broadcom VideoCore IV. K MALI není open source ovladač (tj. kernel i user space; LIMA je docela mrtvá), takže je člověk omezený na výrobcem dodaný SW (u ODROIDu je to Ubuntu a Android), který má akcelerované uzavřené ovladače, nebo na framebuffer (ale to pak asi bude rychlejší i VideoCore). Je to tak?
Jediný „drobný“ problém je v tom, že reálná implementace nových verzí rozhraní DisplayPort stále více a více pokulhává. Nové grafické karty se na DisplayPort 1.3 vlastně teprve chystají, totéž platí pro monitory a o dostupnosti kvalitních kabelů pro nové verze ani nemluvě. Doufejme, že se situace zlepší.Rekl bych, ze DP 1.3 je soucasny standard a vyrobci se pripravuji na DP 1.4, nebo ne?