Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Levnější alternativa k Nvidia G-Sync, pod hlavičkou VESA standardizovaný AMD FreeSync (pod označením Adaptive Sync), je na světě. A má se čile k životu, příslušné monitory ohlásila celá řada výrobců. Jisté je, že FreeSync se ve světě neztratí.
První ohlášené modely přišly od LG a Iiyamy. LG představila model 34UM67 disponující rozlišením 2560×1080 v poměru stran 21:9. Jeho obnovovací frekvence končí na 75Hz hranici, displej je ale typu IPS. Podobně na tom je 29palcový model 29UM67 se stejným rozlišením.
Druhý jmenovaný představil širokoúhlý monitor ProLite B2888UHSU-B1, který disponuje 28palcovým panelem TN o rozlišení 3840×2160. Vlastně je to klasické „čtyři-ká té-enko“, obohacené elektronikou a firmwarem zvládajícím FreeSync. Vertikální refresh je možný v rozmezí 24 až 76 Hz, tedy jak filmových „24 políček“, tak vyšší refresh než 60, vhodný pro hry. Další parametry jsou TN třída, tedy odezva šedá-šedá 1 ms, dynamický kontrast 12M:1, přítomen je 2× DisplayPort 1.2 i HDMI/MHL 1.4a a také pro dinosaury starý dobrý vstup dual-link DVI.
Vysloveně hráčským modelem je BenQ XL2730Z, 27palcový IPS monitor s rozlišením 2560×1440 a frekvencí až 144 Hz. Též 144Hz monitor představil Viewsonic, jeho VX2701mh ale nabízí jen rozlišení FullHD, tedy 1920×1080. Většinu pozornosti si ale asi uzme Samsung, který nabídne hned pět FreeSync monitorů řad UE590 a UE850 s úhlopříčkami od 23,6 po 31,5 palce, všechny s rozlišením 3840×2160 a 60Hz refreshem. V jeho případě ale zatím není známa technologie jednotlivých panelů, půjde ale podle všeho o kombinaci TN u levnějších modelů a PLS u nejvyššího (31,5" UE850).
Kalifornská Nvidia svůj G-Sync již uvedla, takže na CES věnuje úsilí jiným oblastem. Jednou z hlavních, kterou chce penetrovat na další trhy, je nová generace ARM SoC Tegra X1. Ta podporuje video ve formátech VP9 i H.265, až do 4k. Srdcem je kombinace 4+4 ARM 64bit CPU jader Coretx-A53 a Cortex-A57 a GPU architektury Maxwell s 256 jádry CUDA. Výkon oproti dosavadní generaci Tegra K1 má být až dvojnásobný, čipy navíc dostaly do vínku nový paměťový řadič a lepší kompresí. Nvidia posiluje schopnosti cílené na automobilový průmysl, což jistě ocení nejen příznivci značky Tesla.
Pokud se Nvidii bude dařit vše, co si v této oblasti naplánovala, bude letošek hodně zajímavý na vývoj v oblasti podpory řidiče i autonomních systémů řízení. Finální produkty na bázi nové Tegry bychom měli spatřit v roce příštím. Otázkou samozřejmě stále zůstává, co na tohle řeknou legislativy jednotlivých států.
Srdcem nové mobilní GeForce je stejný čip GM204 jako v případě GeForce GTX 960, 970 i 980. Jenže zatímco v GeForce GTX 980 využívá 2048 CUDA jader, v případě GTX 965M je to jen 1024. Tedy polovina. Stejný poměr platí i pro texturovací a renderovací jednotky, takže výkon čipu nemůže být vyšší než poloviční. Spíše méně, jelikož frekvence GPU je u GTX 965M 944 MHz, zatímco GTX 980 tepe na 1,126 GHz (o 20 % rychleji), navíc patrně s vyšším Boost taktem (všechny detaily ještě nejsou známy, navíc Nvidia má tendenci mít pod jedním označením i více různých grafik). I pamětí je polovina (4→2 GB) s poloviční šířkou sběrnice (256→128bit).
Ale i tak bude GeForce GTX 965M dobrou volbou pro herní notebook, pokud tento „slovní paskvil“ preferujete. Technologicky je to nejnovější GPU od Nvidie, disponuje vším potřebným a je energeticky nejefektivnější. Každopádně s použitím vadných čipů (politicky korektní eufemismus: z poloviny deaktivovaných) GM204 zatím padá varianta GeForce GTX 965M postavené na očekávaném superúsporném čipu GM206, ta ale jednoho dne skutečně může přijít.
Každý výrobce jednoho dne doplnil nabídku SLC NAND flash SSD o modely MLC. Je to levnější, pro běžné uživatele přijatelně spolehlivé i z dlouhodobého hlediska a navíc se s každou další generací zlepšují řadiče a rozkládání zápisové zátěže na flash čipy NAND. Stejný proces nyní probíhá s čipy TLC, skladujícími tři bity informace v jedné paměťové buňce, namísto dosavadních dvou (jedné).
Všichni výrobci tak postupně přijdou s SSD s čipy TLC. ADATA na jejich bázi představí novou levnou řadu SP320, která využije řadič Silicon Motion SM2256, který se taktéž řadí mezi jednodušší a levnější. Proč také zkoušet více, když jsme stále limitování nízkou datovou propustností pomalého rozhraní SATA 6,0 Gb/s (SATA Express i M.2 se teprve rozjíždějí). ADATA SP320 přijde v kapacitách 120, 240, 480 a 960 GB, bude tedy pokrývat všechny segmenty, o které je zájem. Jaké budou reálné ceny na trhu, to se ukáže až v průběhu tohoto roku (i v souvislosti s tím, co nabídne konkurence).
Mimochodem, ADATA chystá PCI Express SSD na bázi řadiče SandForce SF3700 a také další firemní modely SR1020NP.
Vedle toho, že Hewlett-Packard představil své monitory 5k (s rozlišením 5120×2880, neboli „4×2560×1440“), svoji slávu si užil i specialista na video po USB. Firma DisplayLink prezentovala funkční prototyp krabičky, která umí dostat rozlišení 5k do monitoru i po USB 3.0 rozhraní. Finta v tom pochopitelně musí být, neboť propustnost USB 3 rozhraní ne několikanásobně nižší než potřebná propustnost Pro 5k (tj. ta, kterou disponuje chystaný DisaplyPort 1.3), ale napadá mě, že vedle toho, že obraz může být komprimován, DisplayLink nikde nezmiňuje, jaká obnovovací frekvence mu po USB ve skutečnosti teče. Obecně se totiž vždy předpokládá 60 Hz, ale nikde není psáno, že to nemůže být i méně (30 Hz či dokonce 24/25 Hz).
Prezentace probíhala za použití tabletu Microsoft Surface Pro III s rozhraním USB 3.0 a monitoru Dell UltraSharp UP2715K, který rozlišení 5k získává pomocí dvojice DisplayPortů 1.2 (na ně USB signál převáděla ona krabička od DisplayLinku).
Rozlišení 5120×2880 je zajímavá věc, osobně se mi libí víc než 3840×2160 (zhruba stejně jako se mi líbilo 2560×něco oproti 1920×něco), ale budu se spíš těšit na ekvivalent UltraHD 2560×1600, tedy 5120×3200. To už bude rozlišení vhodné na použití s RawTherapee, jelikož se na obrazovku v rozlišení 1:1 vejde minimálně 12megapixelová fotografie v poměru stran 4:3 …
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Finta v tom pochopitelně musí být, neboť propustnost USB 3 rozhraní ne několikanásobně nižší než potřebná propustnost Pro 5k (tj. ta, kterou disponuje chystaný DisaplyPort 1.3), ale napadá mě, že vedle toho, že obraz může být komprimován, DisplayLink nikde nezmiňuje, jaká obnovovací frekvence mu po USB ve skutečnosti teče. Obecně se totiž vždy předpokládá 60 Hz, ale nikde není psáno, že to nemůže být i méně (30 Hz či dokonce 24/25 Hz).
Pokud nepoužívají kompresi, tak přes USB 3.0 dostanou maximálně necelých 10 fps při 24 bpp:
(3,2 * 2^30) / (5120 * 2880 * 24) = 9,709 fps
Reálnou propustnost počítám někde kolem 3,2 Gbps. Kdyby přenášeli barvy třeba jako 16b 4:2:2 podvzorkované YCbCr, tak se dostanou na nějakých 14,6 fps.