Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na produkty typu dvou běžných SandForcových SSD na jedné PCI Express kartě (jako předloňský Asus Raidr) snad konečně zapomeňme. Maličký slot M.2 se pomalu zabydluje na základních deskách i v mobilních strojích a vhodná SSD, včetně next-gen řadičů, už také na trhu jsou delší dobu. Nyní na CESu předváděli výrobci novou generaci, která slibuje rychlosti téměř dvojnásobné oproti té předchozí.
Plextor má delší dobu na trhu celkem populární řadu M.2 SSD M6e, která prodává jak ve formě samostatných M.2 kartiček, tak s přídavným adaptérem do PCI Express ×4 slotu. Za tuto variantu si sice zaplatíte víc, ale máte jistotu, že se to obejde bez patřičně slotem M.2 vybavené základní desky, a že SSD dostane své plnohodnotné PCI Express 2.0 linky v počtu čtyř. Nová verze M7e využívá řadič Marvell 88SS9293, díky kterému (a díky novějším čipům NAND flash, konkrétně druhé generaci 19nm NAND flash SanDisk-Toshiba) dosahuje rychlostí sekvenčního čtení více než 1,4 GB/s a zápisu více než 1 GB/s. Na trhu se objeví v průběhu tohoto roku.
Stejnou cestou se vydal i Kingston. Opět jde v případě HyperX Predator o SSD vybavené řadičem Marvell 88SS9293 a 19nm čipy flash NAND. A opět jsme rychlostně nad 1,4GB/s metou. A opět platí, že cenu zatím neznáme, ale SSD snad přijdou na trh někdy letos.
Oba výrobci nabídnou kapacity 240, 480 a 960 GB. Je ale zjevné, že PCI Express 2.0 je pouze dočasné řešení.
Budoucnost ale nespočívá pouze v přechodu řadičů SSD na PCI Express 3.0, ale také v podpoře protokolu NVMe, který je oproti AHCI obrovským skokem vpřed. Takové řešení (není první, NVMe je demonstrováno již pár let, ale zde je to patrně poprvé v kombinaci s PCI Express 3.0) ukázala společnost OCZ, která tak mimo jiné dává signál, že to s jejími finančními problémy a hrozícím bankrotem už není tak žhavé a vývoj dále pokračuje.
Kartička M.2 projektu JetExpress předvedla v akci NVMe i PCI Express 3.0 a dosahovalo se rychlostí téměř trojnásobných oproti výše uvedeným SSD, která půjdou na trh. OCZ JetExpress je zatím zkušební vzorek.
Řadič byl vyvinut přímo v OCZ a disponuje 10 kanály pro čipy flash NAND. Kartička M.2 jich využívá obligátních osm, takže v případě menších pouzder čipů flash NAND by SSD mohlo dosahovat i 5GB/s výkonu. Navíc je řadič opět modulární, OCZ zvažuje duální variantu se dvěma řadiči, kdy by celkový výkon mohl sahat až k 8, resp. 10 GB/s. Na rozdíl od výše uvedených SSD je ale tohle koncept vyvíjený pro datová centra, která si žádají pokud možno brutální hodnoty GB/s a IOPS. Sériová výroba by snad mohla naběhnout na podzim s tím, že pokud „budou elementálové nakloněni“, dojde i na patřičně „scale-downutou“ spotřebitelskou variantu.
A v čem, je rozhraní NVMe (NVM Express) taková pecka? Inu, oproti AHCI je brutálně více paralelizovatelné, takže více vyhovuje potřebám NAND flash, na rozdíl od AHCI vyvinutého pro rotující plotny a magnetické hlavičky pevných disků:
| AHCI | NVMe | |
|---|---|---|
| Maximum queue depth | 1 command queue; 32 commands per queue |
65536 queues; 65536 commands per queue |
| Uncacheable register accesses (2000 cycles each) |
6 per non-queued command; 9 per queued command |
2 per command |
| Message Signaled Interrupts and interrupt steering |
single interrupt; no steering |
2048 MSI-X interrupts |
| Parallelism and multiple threads |
requires synchronization lock to issue a command |
no locking |
| Efficiency for 4 KB commands |
command parameters require two serialized host DRAM fetches |
gets command parameters in one 64 Bytes fetch |
Tchajwanský MediaTek na CESu nechyběl a u jeho stánku byla k vidění zajímavost, ve které leží další možná větev vývoje displejů mobilních telefonů či tabletů. Displej dostatečně rychlý na zobrazení 120Hz, podpořený pochopitelně patřičně navrženou elektronikou. Podle dostupných informací je obraz na takové smartphonu plynulejší co se týče animací či scrollování textů a fotografií, na videu to pochopitelně může být tak dobře viditelné.
Vedle toho zástupci firmy hovořili o 10 a 12jádrových ARMech, spíše formou náhledu na budoucí vývoj, než že by měli na stánku reálné produkty. Nakolik něco takového trh dokáže zužitkovat, to nyní těžko říci. Faktem je, že jsme zde měli v minulosti i vícejádrové ARMy (kupříkladu 16jádrové), ale ty byly připravovány spíše pro specifická použití než ultramobilní segment a běžné spotřebitele. Ale co vlastně MediaTek konkrétně chystá, to se dozvíme až v budoucnu.
Chlubení na linked-inu má další zajímavé vyústění. Dva zaměstnanci nezávisle potvrdili díky popisu toho, na čem pracovali či pracují, že Radeony řady R9 3000 opravdu přijdou na svět s pamětmi typu HBM. Lépe řečeno jedna inženýrka potvrdila HBM a druhá Radoen R9 380X. Osobně si nejsem zcela jistý, jestli model 380X bude zrovna TO, na co se čeká (spíše to může být přeznačený a vylepšený dosavadní hi-end R9 290X, stejně jako tuto roli sehrál model 280X pro někdejší Radeon HD 7970, spíše bych využití HBM viděl na očekávaném next-gen hi-endu, který bývá označován jako R9 390X.
Bezbrýlové 3D je evergreeen CESu. Je to minimálně stejně tak stará myšlenka, jako uvedení brýlového 3D jako takového (ať již aktivního se střídavým zatmíváním očí, nebo pasivního s rozdílnou polarizací řádků obrazu). Měli jsme tu pár takových produktů, včetně bizarního mobilu HTC EVO 3D, který tak „krásně“ tahal za oči, až se prakticky nedal používat. A přesně totéž zkoušejí i výrobci televizorů.
Když pomineme loňský Sharp, který to předváděl na CESu 2014 a z jehož prezentace bylo lidem často až blivno, letos si krátkou slánku, vedle jednoho méně podstatného čínského výrobce, jehož technologii adaptují další nepodstatní výrobci TV, vytáhl jihokorejský Samsung. Ten prezentoval bezbrýlové 3D na gigantické 110palcové 8k televizi. A opět zde byly ty staré dobré neduhy: pocity závratě, rychlá únava očí a bolesti hlavy. A navíc „tečení“ obrazu v dolních rozích. Bezbrýlové 3D funguje zatím snad ještě hůře než brýlové varianty, což FlatPanelsHD okořeňují povídáním o tom, jak úžasné bylo sledovat tu téměř třímetrovou 8k televizi, když se na ní 3D vypnulo a ona nabídla 2D obraz v rozlišení 7680×4320.
Byl jsem a vždy budu vůči 3D skeptický. Dokud se radikálně nezmění technologie (ano, třeba holografie by byla super), nebude to fungovat dobře. A i kdybychom tomu nakrásně odpustili bolesti hlavy až pocity na zvracení, tak zde stále bude nemalá část lidstva, která prostě 3D skládané dvěma nezávislými obrazy pro jednotlivé oči, ale z jednoho zdroje obrazu, neuvidí (například tupozrakost je v tomto silnou překážkou.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: