raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Jelikož o 20 nanometrech se aktuálně říká, že s nimi nikdo moc nepočítá, podívejme se na to stěžejní, tedy na (zjednodušeně řečeno) 20nm proces TSMC využívající neplanární tranzistory, který firma označuje jako 16nm FinFET. Po různých údobích, kdy byla tato generace výroby slibována pomalu již na loňský rok s realistickým předpokladem v roce 2015, přichází samotné vedení firmy s informací, že letos v závěru roku se rozeběhne teprve riziková výroba pro odvážné. Odladěná sériová velkovýroba začne nejdříve za rok. To vše po zprávách o tom, jak je výtěžnost 16nm výroby skvělá a vše na velmi dobré cestě.
Počátek navíc bude pochopitelně ve znamení malých čipů, tedy různých ARM SoC a podobných věcí. Velká masivní GPU tak, dle tohoto nejnovějšího komentáře, letos nebudou. I velký čip Nvidia GM200 má stále stavět na 28nm technologii. TSMC tak de facto veřejně připouští, že za konkurencí zaostává, jelikož minimálně u GlobalFoundries / Samsungu je rozeběhnuta 14nm výroba FinFET (a Qualcomm tam své objednávky přesunul), nemluvě o Intelu, který též 14nm technologií FinFET již čipy vyrábí, a to dokonce v porovnání s ARMem větší a komplexnější procesory x86.
Jediná dobrá zpráva toto vyvažuje. TSMC připravila (ok, vlastně spíš připravuje či paperlaunchuje – vyberte si) již třetí variantu 16nm technologie. Ta cílí na ultra-low-power segment, zejména díky tomu, že čipy touto technologií vyrobené jsou schopné běhu s napětím pouhého 0,6 voltu.
Se zpožděním 16nm výroby se logicky zpozdí i 10nm. Tu dle současných neoficiálních informací čekejme od TSMC nejdříve v roce 2017. Ale jelikož víme, že každý nižší proces tu s námi je stále delší dobu a TSMC má stále větší problémy výrobu na další generaci vyladit, nedivil bych se, kdyby i toto bylo jen jakési optimistické hádání než výsledná realita. Tahle výroba možná přijde v roce 2017, ale maximálně jen pro vybrané zákazníky ARM. Spíše čekejme rok 2018, pesimisticky až 2019, zejména z hlediska komplexních GPU. Kdo ví, možná už s 10nm generací bude výroba supervelkých GPU u TSMC již minulostí a jak AMD, tak Nvidia budou tou dobou vyrábět někde jinde (patrně u Samsungu, GlobalFoundries či kdo ví, Intelu).
No a když už jsem to naťukl, nemohu ignorovat fotografie, které unikly opět odkudsi z Číny. Je na nich GeForce vybavená čipem GM200, který je jednoznačně tím největším, co kdy kdo na poli GPU u TSMC produkoval. Překonává dokonce legendární čip GK110 z Titanu, stejně jako legendární přímotopovou GeForce GTX 480 či GT200, čip z GeForce GTX 280. Rozměry procesoru GM200 mají přesahovat 600 mm².
Kódovým jménem tohoto čipu je „Zoufalství“. Vyrábět takové monstrum 28nanometrově na 300mm wafery musí být neskutečně drahé a jelikož snad nemá být na chystané grafice plně aktivní, výroba není pro tuto velikost zdaleka stoprocentně výtěžná. Nvidia je zoufalá, podobně jako AMD. Ráda by vyráběla čipy s 10+ miliardami tranzistorů na menších procesech, ale TSMC toho buď není schopna, nebo jen v rámci vysoce rizikové výroby, kdy si zákazník zaplatí za celé wafery obrovské sumy, bez ohledu na to, jestli mu z nich vypadne byť jediné funkční GPU. Nemluvě o tom, že stále nevíme, jak vysokých taktů budou čipy dosahovat. Musím otevřeně přiznat, že mě Nvidia překvapila. Již mnohokrát jsem v Hardwarových novinkách psal o tom, že bylo dosaženo rozumného maxima mezi 28nm GPU a nikdo výš nepůjde. To, že tak nyní Nvidia činí, je právě ukázkou zoufalství, protože ze svých stávajících čipů vytěžila modifikacemi maximum a jediná další cesta pro zvýšení výkonu vede jen zvýšením počtu výpočetních jednotek, a tedy velikosti čipu. Protože ladit na pomalu dosluhující 28nm technologii návrh next-gen GPU architektury, by byla hloupost. A Nvidia hloupá není.
Zatím není jasné, kolik tranzistorů se v novém GPU GM200 ukrývá. Lze ale předpokládat, že na něm Nvidia přežije do doby, než se podaří odladit 16nm generaci FinFET. Pokud by se dalo předpokládat, že oproti prvotní verzi bude rezerva dalších pár výpočetních bloků, které poskytne plně aktivovaná verze GPU (podobně jako tomu bylo v průběhu let u GK110), může Nvidia výkon svého top modelu nadále mírně posouvat. Cena má ale podle všeho být velmi vysoká, již první model s GM200, tedy tzv. „GeForce GTX Titan X“ má stát 1 349 dolarů. Celkově má GPU nést 3072 jader CUDA, z nichž nebudou na počátku všechny aktivní.
Tak aspoň jednu pozitivní zprávu si dejme. Nvidia totiž předevčírem představila zatím cenově nejdostupnější model generace „Maxwell 2.0“, tedy menší sestřičku GeForce GTX 980 a 970 – model GTX 960.
Zatímco GTX 980, resp. GTX 970, nabízejí 2048, resp. 1664 jader CUDA a 256bit paměti GDDR5 na efektivním taktu 7,0 GHz, GeForce GTX 960 disponuje pouze 1024 jádry CUDA a polovičním množstvím 128biutové GDDR5 paměti o stejném taktu. Karta je tak efektivně poloviční oproti GTX 980. Pro srovnání ještě doplním, že nejbližší další karta stejné generace je “Maxwell 1.0“ model GeForce GTX 750 Ti se 640 jádry CUDA a 5,4GHz 128bitovými pamětmi GDDR5.
Model GTX 960 je posazen do prázdné mezery, kterou prozatím vyplňovaly starší karty. Její TDP je 120 W a žádá si přídavné napájení 6pin PCI Express kabelem, přičemž doporučen je 400W zdroj. To je celkem slušné, uvidíme podle testů, jak si tyto karty povedou, jelikož na trh již tradičně míří i nereferenční OC modely, včetně některých s výrazným přetaktováním od výrobce. Ceny začínají někde kolem 6 tisíc Kč, podpora pro Linux či FreeBSD je u Nvidie samozřejmostí.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Je na nich GeForce vybavená čipem GM200, který je jednoznačně tím největším, co kdy kdo na poli GPU u TSMC produkoval. Překonává dokonce legendární čip GK110 z Titanu, stejně jako legendární přímotopovou GeForce GTX 480 či GT200, čip z GeForce GTX 280. Rozměry procesoru GM200 mají přesahovat 600 mm².Já vám umím dodat 74HC00 v pouzdru velkém 5x5 cm. Bude to nejspíš největší čip, co ve svém zařízení budete mít \o/