plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Oracle OpenWorld 2015 neznamenal jen nové procesory SPARC M7, ale také prezentaci Intelu, kde se tato křemíková světová jednička pochlubila 3D XPoint úložišti v provedeních M.2, U.2, PCI Express a DDR4 DIMM. Intel se svou prezentací snažil ukázat, že i u - ve srovnání s 6,0Gbit/s SATA - ultrarychlých rozhraních nabízí už první zkušební produkty na bázi 3D XPoint několikanásobně vyšší výkon. V tomto kontextu rovnou připomínám, že 3D XPoint jsou nejen rychlejší v přístupové době i přenosových rychlostech, ale hlavně mají řádově vyšší životnost ve srovnání s NAND flash.
Produkty ukázané na oraclí akci byly vzorky z řady Optane a samozřejmě využívaly komunikační protokol NVM Express (NVMe). Dle vlastních měření Intelu jsou jednotlivé varianty násobně rychlejší oproti NAND flash, plný potenciál ale mají šanci v budoucnu ukázat spíše varianty sedící na nejrychlejších rozhraních, tedy na těch nejrychlejších linkách vyvedených přímo z CPU, ať již jde o první PCI Express 3.0 ×16 slot desek, typicky živený přímo z CPU, nebo již zmíněné DIMM sloty živené paměťovým řadičem CPU. Intel ukázal obojí a speciálně DIMM varianta dává šanci na zcela novou třídu serverů, kde jak operační paměť, tak úložiště bude „v RAM“ a současně také neskutečně rychlé. S Oracle to souvisí třeba skrze „in-memory“ databáze.
Mnozí namítají, že 3D XPoint není nic tak úžasně nového, že s podobnými koncepty se koketovalo již dříve a Intel tak nepřináší vlastní revoluci. Menší skupinka v tomto kontextu obvykle vytáhne i memristory, se kterými třeba Hewlett-Packard koketuje již řadu let. Ale bez ohledu na to vše je Intelu potřeba přičíst k dobru, že dokázal rychle po oznámení ukázat reálné produkty a lze opravdu předpokládat, že když ne příští, tak přespříští rok se začnou dít velké věci. Vždyť kdo by nechtěl násobně rychlejší SSD a – ve srovnání s NAND flash – prakticky neomezenou životností paměťových buněk. Rozhodnou ale pochopitelně ceny a to, na které segmenty bude Intel v prvních měsících či letech cílit. Spousta technologicky nadřazených věcí v letech minulých neuspěla proto, že nebyla obecně k dispozici za nízké ceny, zatímco papírově horší věci se prodávaly „jako housky na krámě“. Za všechny připomenu třeba USB vs. FireWire/Thunderbolt či letitější VHS vs. Betacam.
No a když už jsem zmínil to USB, tak si také povězme o nových adaptérech od Club3D, které jsou krásnou ukázkou toho, že z USB 3.1, mj. v provedení typu C, se stává budoucí univerzální rozhraní. Firma totiž představila čtyři různé adaptéry, které z USB 3.1 konektoru typu C umí vyrobit VGA výstup, HDMI výstup či gigabitový Ethernet. Mají různá označení, kupříkladu ethernetový adaptér se jmenuje USB 3.1 Type-C to Gigabit Ethernet Adapter CAC-1500 a poskytuje gigabitovou síť. Model CAC-1501 nabízí HDMI 1.4a výstup, tedy maximálně 4k / 30 Hz, jeho lepší bratr CAC-1504 už nabízí HDMI 2.0 a konečně VGA adaptér s označením CAC-1502 poskytuje rozlišení až 1920×1200. V případě všech tří obrazových adaptérů je použito vnitřně DisplayPort Alternate Mode.
28nm pre-HBM produktovou řadu již velmi brzy obohatí (staro)nový Radeon R9 380X, který nese GPU, jež jsme poprvé viděli u Radeonu R9 285. Tedy technologicky/architektonicky to nejlepší z pre-Fury éry, jenže tentokrát podle dostupných informací plně aktivní s 2048 stream procesory a taktem někde kolem 1 GHz (nemá smysl řešit konkrétní takt, lze předpokládat, že většina výrobců uvede i OC modely). Přitom TDP se nemá zásadně lišit, což znamená, že tahle verze GPU je sice už známá mnoho měsíců, ale jeho výroba se daří lépe a lépe. V kontextu nových Radeonů se nyní sluší připomínat, že AMD připravuje novou generaci ovladačů Radeon Software, kdy za své vezmou klasické Catalysty. Na Linuxu je součástí firemní strategie vývoj nového ovladače AMDGPU, nicméně nečekejme zázraky, podpora R9 285 se rodila a rodí dlouho a v bolestech a tento proces se tak přenese i na nový model s víceméně stejným GPU.
Velmi pikantní zpráva vyplývá z otevřených pracovních pozic u Googlu. Firma hledá inženýry, kteří budou vyvíjet procesory, resp. kompletní čipy pro použití v produktech, na kterých běží software Googlu. To znamená mimo jiné chromebooky a vývoj ARM SoC, ať již CPU jader, GPU jader, nebo prostě čipu jako celku. Google nabírá lidi, kteří toto umějí a chce tak postavit tým co nejrychleji. Jde tedy po stejné cestě jako třeba Huawei, Samsung, Nvidia a ostatně i ten Qualcomm, který také generická ARM jádra využívá jen v určité části svého portfolia. Za vším má stát nespokojenost s Qualcommem, který má poslední měsíce jisté problémy (sluší se připomenout přehřívající se SnapDragon 810, zpožděný a též ne-až-tak-úžasný-jak-jsme-u-
Z dat organizace CIPA [pdf] vyplývá, že boom i vrchol prodejů digitálních fotoaparátů je za námi a všechny segmenty jsou pod průběžným poklesem či přímo pádem prodejů. Stavu let 2007 až 2011, kdy se prodávaly spousty foťáků všech tříd se už nedosáhne, všechny segmenty drtí nástup smartphonů, kdy zejména posledních pár generací má mnohdy fotoaparáty už natolik kvalitní, že lidé nejen nevidí důvod proč kupovat nový kompakt, oni často opouštějí i lepší přístroje. A nejde jen o zrcadlovky, klesají i prodeje bezzrcadlovek.
Zájem o digitální fotoaparáty tak rapidně klesá, nicméně je to způsobeno i nasycením trhu, kdy přes všechny snahy výrobců o co největší megapixely a co největší zoomy často už není důvod k upgradu na nový model, který vlastně není lepší. Zejména když kvalitu srovnatelnou se současným starším kompaktem už často nabídne právě smartphone. No, moc dlouho ta éra digitálních fotoaparátů netrvala. Za loňský rok jsou čísla prodaných kusů na úrovni roku 2003, jenže tehdy se průměrná cena pohybovala výrazně výše než dnes. Kam asi klesnou prodeje do roku 2020?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Pokud fotis do jpg, nema smysl kvalitu resit, to je zprasene i ze zrcadlovkyOdporucam pozriet na aktualnejsie modely napr.fuji - x-e1, x100s... kupodivu aj jpeg sa da obcas spravit dobre.
AA pri foceni dorawyy plochu samozrejme neztracis, muzes pixely zase sloucit....mozno tak v idealnom svete. V realite pixely nepokryvaju 100% plochy.
V absurdním rozlišení ten problém IMHO až tak moc nevězí, kromě toho, že fotku můžu pořád dodatečně přeškálovat, je potřeba zohlednit i fakt, že nové generace senzorů jsou prostě technicky lepší než staré. Důvod, proč starší kompakty často fotí lépe než ty nové, bych spíš viděl v tom, že když jsem si před lety (začátek 2002) koupil svůj první digitální kompakt, zaplatil jsem za něj víc než o čtyři roky později za svou první zrcadlovku. Takový kompakt si mohl výrobce dovolit udělat pořádně, ať už po mechanické nebo po optické stránce. Když má dneska kompakt stát čtyřikrát méně (a to se nebavím o té úplně nejnižší kategorii), musí se to na konstrukci někde projevit.
Ten můj kompakt měl třeba (na kompakt) slušný průhledový hledáček, rozumný rozsah zoomu 1:3 a poměrně velké čočky. Podívám-li se na dnešní kompakty (a vynechám ty, které stojí víc než low-end zrcadlovky), hledáček bude jen pro okrasu, rozsah zoomu nepůjde pod 1:10 a čočky budou mít poloviční průměr. Senzor bude sice lepší, LCD rozhodně taky, ale ten zbytek bude jeden velký problém. A senzor prostě není všechno, nejdřív se ten obraz musí na něj nějak dostat.
fotka by mela vyvolat emoce nebo proste nejaky pocit a k tomu technicka dokonalost nepomuze
Kdybyste místo "nepomůže" napsal "nestačí", tak budu naprosto souhlasit. Takhle zcela zásadně nesouhlasím. Jistě, jsou i lidé, kteří se vyžívají (např.) v černobílých fotkách plných šumu, který je ještě zdůrazněný extrémně vytaženým kontrastem. Proti gustu žádný dišputát - problém ale nastane, když někdo chce diktovat, že má-li fotka za něco stát, tak takhle nějak vypadat musí. Pro ostatní je technická kvalita jedním z faktorů k dosažení dobrého výsledku; ne jediným, ale taky ne zcela nepodstatným.
Ono zasumene orezane beatles se porad lip poslouchaji nez vondrackova na cd
Jak komu, osobní preference jsou osobní právě proto, že je každý má jiné. Ale především: tohle je uměle vykonstruovaná falešná dichotomie - proč by si člověk nemohl poslechnout kvalitní nahrávku Beatles? Přímo s Beatles tedy ještě zkušenost nemám, ale třeba starší alba Dire Straits zase o tolik mladší než pozdní Beatles nejsou a svou technickou kvalitou strčí do kapsy leckterá dnešní (rozhodně dynamickým rozsahem, ale třeba i separací nástrojů). Když půjdu do extrému, tak mám i kolekci klavírních koncertů S. Richtera, kde jsou i nahrávky z 50. let; tam už v tišších pasážích trochu šumu slyšet je, ale taky to není žádná hrůza.
Co chci říct: obsahová a technická kvalita se vůbec nevylučují a chci-li kvalitu obsahovou, není nutné okázale provozovat sebemrskačství a obětovat kvůli tomu kvalitu technickou jen proto, abych si připadal jako správný estét.
Víte, kde vídám lidi fotit mobilem nejčastěji? V místnosti při umělém osvětlení. A kdyby jen fotili, oni točí i videa. V 1080p a dnes už dokonce i 4K. Šílenství prostě nemá hranic…
Venku za jasného dne na focení památek a dalších "turistických fotek" si paradoxně mnohem spíš vezmou foťák, přestože tam by ten rozdíl až takový nebyl (proti kompaktu, zrcadlovka pořád bude úplně jinde).
jeste vtipnejsi ale je, kdyz nekdo tvrdi, ze mobil je dobra navigace...nie je to ani dobry webbrowser, zaznamik, video/mp3 player, ctecka knih, poznamkovy blok, herna konzola, dialkovy ovladac na fotak, ssh klient. So what? Vyzera ze vacsina ludi sa zhodla (podla predajov) ze mobil za 6-12k s tym vsetkym je lepsi kompromis, nez 5kg batoh zariadeni za 30-40k Kc.