HW novinky: Samsung Galaxy Note 8 přichází spravit firemní reputaci

12. 9. 2017 | David Ježek | Hardware | 10890×

V době, kdy faktický šéf Samsungu vyslechl rozsudek 5 let vězení za rozsáhlou korupci zahrnující jihokorejskou presidentku, přichází jihokorejský obr s novým špičkovým modelem mezi smartphony, kterým se pokusí definitivně smést pachuť Note 7 a jeho problémových akumulátorů. Dále se podíváme, co plánuje Qualcomm z hlediska výroby, jaká je nová zrcadlovka Nikon D850 a jak to vidí s Nikonem americká NASA.

Samsung uvedl Galaxy Note 8

Nástupce doufejme dá zapomenout na pravděpodobně nejprůšvihovější smartphone historie Note 7. Samsung do jeho tělíčka „našťouchal“ to nejlepší, co má buď ve vlastních továrnách (např. Super AMOLED, UFS flash), nebo kupuje od dodavatelů (Gorilla Glass, ARM SoC atd.). Displej každopádně stojí za to, jde o 6,3" Super AMOLED s rozlišením 1440×2960 a podporou HDR10.

Srdcem nového phabletu je buď 10nm FinFET Samsung Exynos 8895 Octa (to se týká našeho evropského trhu), nebo 10nm FinFET Snapdragon 835 (americký trh). Doprovází jej 6 GB LPDDR4 paměti a 64 / 128 / 256GB UFS úložiště, které lze rozšířit až 256GB microSDXC kartičkou.

Pozitivní zprávou je, že se Samsung nehoní za zbytečně mnoha megapixely. Nový duální fotoaparát (optická stabilizace, fázový autofokus) používá 12Mpix snímače velikosti 1/2,55", resp. 1/3,6" – ten větší má před sebou širokoúhlý objektiv se světelností f/1,7, ten druhý pak „tele“ objektiv se světelností f/2,4, dohromady to dává 2× zoom. Video je podporováno v kvalitách 2160/30p, 1080/60p, 720/240p, nechybí HDR či průběžné ukládání 9Mpix fotek. Sekundární fotoaparát nese 8Mpix 1/3,6" snímač, plus objektiv se světelností f/1.7. Též podporuje HDR a dále 1440/30p.

Další prvky zahrnují podporu zvuku v kvalitě až 32bit/384kHz, čtečku otisků prstů, snímač oční duhovky, samozřejmě dotykové pero zvané S Pen a rozhraní USB 3.1 Gen1 (tj. 5Gbit/s) v podobě konektoru typu C. Note 8 je poměrně macek, jeho rozměry jsou 162,5 × 74,8 × 8,6 mm a hmotnost 195 g. Poradí si díky krytí IP68 a vodotěsnosti s ponořením do 1,5 metru po dobu 30 minut.

Na závěr to nejdůležitější: Galaxy Note 7 měl původně 3500mAh akumulátor. Ano, ten akumulátor, se kterým byly obrovské problémy a jehož náhradní verze, kterou Samsung zákazníkům dával místo té původní, byla také nekvalitní. Nyní je v Jižní Koreji na trhu upravený Note 7, který pod názvem Note FE obsahuje menší 3200mAh akumulátor. To vše bylo v přístroji s 5,7palcovým displejem.

Nový Note 8 nese 3300mAh akumulátor ve větším těle s hmotností větší o 26 gramů. Lze předpokládat, že energetická hustota nového akumulátoru, resp. tloušťka jeho vnitřních stěn je taková, že se průšvih Note 7 nebude opakovat. Ostatně Samsung po celou dobu prošetřování Note 7 uváděl, že se z toho poučí a kontrola bude daleko kvalitnější. Jinak nechybí podpora Quick Charge 2.0.

Cena se pohybuje kolem 27 tisíc korun, tedy nad úrovní nejdražšího iPhonu v prodeji.

Qualcomm zvažuje návrat k výrobě čipů u TSMC

Americký Qualcomm se v minulosti u TSMC nehezky spálil. Možná si vzpomenete na kauzu s ARM SoC Snapdragon 810, jehož 20nm planární výroba u TSMC byla tak nedobrá, že se telefony jím vybavené ve většině případů přehřívaly. Qualcomm tak celkem logicky pro nadcházející období zamířil ke konkurenci, jihokorejskému gigantu Samsung, který byl ostatně s 14nm FinFET výrobou rychlejší než TSMC s 16nm FinFET (sluší se ale připomenout, že ono číslo není až tak podstatné, třeba Apple na bázi obou procesů vyráběl jednu generaci stejných APU, které se v provozu nijak zásadně nelišily.

TSMC se poučila, 16nm FinFET výroba se povedla (a na rozdíl od Samsungu je TSMC schopna s touto generací vyrábět i obří GPU pro Nvidii, což platí i pro nástupce v podobě vylepšeného 12nm FinFET procesu). Qualcomm se tak pod křídla TSMC možná opět vrátí.

Nejnovější souboj o zákazníka mezi oběma firmami se odehrává na 7nm poli, kde má testovací výroba u TSMC prý zajímavé vlastnosti, a tak Qualcomm zvažuje, co bude pro jeho čipy lepší. Nutno podotknout, že oproti 20nm době už přešel od návrhu vlastních CPU jader na generické cortexy a aktuálně má na trhu až 8jádrové ARM SoC.

Nikon uvedl 46Mpix zrcadlovku D850

Na nástupce Nikonu D810 se čekalo poměrně dlouho. Ono upřímně ani nebylo kam spěchat, D810 je povedený stroj navazující na též 36Mpix předchůdce D800/D800E. A Canon se svojí 50Mpix řadou 5DS/5DSR nedokázal předvést takový odskok, aby to stálo za řeč, resp. za pozornost plánovačů Nikonu. Nicméně model D850 je tu, s novým snímačem i procesorem (Expeed 4 → Expeed 5) a s AF modulem převzatým z top modelu D5.

Snímač je pochopitelně typu BSI CMOS a velikosti ~36×24mm, tedy „full-frame“. Efektivně je z tohoto 247Mpix typu využíváno rozlišení 8256×5504. Zachován je široký rozsah citlivostí od nízkých ISO 64 po 25600 s tím, že je možné využít též Lo a Hi režimy od ISO 32 až po ISO 102400. AF bodů je 151, RAWy jsou 14bitové (plus TIFF a JPEG), 3,2palcový displej s 2359k body je výklopný a dotykový. Hledáček je samozřejmě s pětibokým hranolem se 100% pokrytím a pěkným 0,75× zvětšením. Závěrka končí na obligátním času 1/8000. Rychlost snímání v plném rozlišení dosahuje až 7 fps (9 fps bez AE / AF).

Výbornou novinkou je podpora MOV videa až 3840×2160/30p H.264 snímaného z celé plochy snímače a také 8k intervalové video. Nechybí zebra, bohužel focus peaking z nějakého důvodu funguje jen do 1080p (třeba to vyřeší nějaký budoucí firmware). Data lze ukládat na karty typu SD s UHS-II a také XQD. Rozhraní zahrnují USB 3.0, miniHDMI (slouží také jako 4:2:2 8bit výstup), WiFi, NFC a Bluetooth 4.1 LE. Akumulátor typu Li-Ion má dle testu CIPA výdrž luxusních 1840 snímků. To vše je nová zrcadlovka Nikon D850 s rozměry 146 × 124 × 79 mm, hmotností 1,015 kg a cenovkou ~97 tisíc korun.

NASA kupuje 53 Nikonů D5

Když už jsme ten Nikon D5 zmínili, tak se sluší doplnit drobnost: americká NASA si u Nikonu objednala celkem 53 kusů této hi-end zrcadlovky s tím, že většina jich zamíří na ISS v rámci osvěžení fotografické techniky na stanici a část jich bude sloužit na zemi k výcviku posádek. Jde o pokračování letité spolupráce sahající až do dob programu Apollo, přičemž je jen logické, že se NASA drží stejného výrobce, jehož ergonomie obsluhy zrcadlovek je stejná už více než dvě desítky let, od dob kinofilmových AF modelů, resp. speciálních prvních průkopníků na digi poli, kdy NASA měla digitální zrcadlovku postavenou na kinofilmovém Nikonu doplněném o digitální část od Kodaku. V případě Nikonů D5 pak NASA neměla žádné speciální požadavky, kupuje zcela běžné modely.

       

Komentáře