Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Najděte si prosím velkou pastelku a na čelo si napište „když opravuji chybu, tak vždy musím popsat dopad této chyby na uživatele“.Zkoušel sis kreslit pastelkou po kůži? http://en.wikipedia.org/wiki/Crayon
8k stacky jsou na x86-64 příliš malé při stále složitějších úložných vrstvách a hloubkách volání o více než 100 funkcích.
To myslia vazne? Ja si nedokazem udrzat "globalny pohlad" uz pri necelych 20 neprazdnych vrstvach v Jave, takze zo mna asi kernel developer nebude :-/.
a ak už musia, tak aby radšej posielali jednu veľkú správu, ako 100 malýchTak tě odpojíme od Internetu a na konci měsíce nám vždy dáš soupis toho, co chceš za data. Abys to měl jako jeden velký download místo X malých.
Dřív jsem to považoval za zbytečné bobtnání jádra, protože jsem uvažoval d-bus jenom za jakousi ptákovinu, která mi umožňuje volat nějaké funkce různých programů. Když jsem si neuvědomil, že to vlastně není nic jiného než nástroj pro meziprocesovou komunikaci, tak jsem svůj názor rychle změnil.+1 Stejným vývojem bude procházet množství jaderných vývojářů. Ale podle mě je dobře, že AF_BUS nechtějí, protože to vytváří tlak na revizi AF_BUS vzhledem k ostatním IPC službám. A tím, že budou vývojáři potřebovat podporu vývojářů jiných IPC, se zajistí univerzalita a kvalita této implementace.
A za bloat se to moc považovat nedá, uvažujeme-li, že prostředky pro meziprocesovou komunikaci jsou základním kamenem mikrokernelů.D-bus je prostě do určité míry neoblíbený. Má to svoje důvody, i validní, o tom bych se mohl rozpovídat, ale to radši udělám, až budu mít v ruce nějakou možnost nápravy. Ale v tuhle chvíli nevím o žádné smysluplné náhradě a spíš mi přijde, že by mělo smysl zapracovat na tom dbusu.
Stejným vývojem bude procházet množství jaderných vývojářů. Ale podle mě je dobře, že AF_BUS nechtějí, protože to vytváří tlak na revizi AF_BUS vzhledem k ostatním IPC službám. A tím, že budou vývojáři potřebovat podporu vývojářů jiných IPC, se zajistí univerzalita a kvalita této implementace.Rozhodně souhlasím. Krom toho, špatně navržené API je skoro horší než žádné, protože takového API se člověk těžko zbaví.
1) Je otazka, zda zavadet novou AF, kdyz mame AF_UNIX pro streamove IPC, mozna by plne stacilo ji rozsirit o (unicastovou a multicastovou) datagramovou komunikaci.Pokud si pamatuji, tak AF_UNIX byl zavržen správci jádra kvůli příliš komplexnímu kódu.
2) Pristup AF_BUS k reliable multicastum (pokud nejaky prijemce nema misto v prijimacim bufferu, selze send) je IMHO dost podivny. IMHO je daleko rozumnejsi se na reliable multicasty vykaslat, zavest pouze ordered multicasty (se zajistenim usporadani mezi unicasty a multicasty na stejnem socketu) s tim, ze pri 'vypadku' se nahodi flag a receiver se o nem tedy dozvi.Souhlasím - kdo by chtěl systém, jehož IPC je možné tak triviálně zablokovat.
Pokud si pamatuji, tak AF_UNIX byl zavržen správci jádra kvůli příliš komplexnímu kódu.No právě – a teď se ty nejsložitější věci (jako předávání file-descriptorů) kopírují i do AF_BUS :( DBUS přeci nepotřebuje tak často předávat FD, aby to nešlo vyřešit pomocným socketem v AF_UNIX.
Něco takového mělo být v jádře už dávno. Potřeba komunikace mezi procesy je vcelku častá věc.Ano, ale v jádře to dost dobře nemůže být tímhle způsobem... Ta nutnost bežícího démona je imho nějvětší nevýhoda D-Busu. Mnohem lepší by bylo, aby jádro poskytovalo dostatek použitelných IPC primitiv a nad nimi se může postavit userspace implmentace, třeba kniovna, pomocí které by aplikace komunikovaly P2P bez nutnosti centrálního bodu (mimo jádro, samozřejmě). Je dokonce otázka, jak moc na tohle současná IPC/synchronizační primitiva poskytovaná Linuxovým jádrem stačí / nestačí. Imho by klidně mohla. Viz např. jak to řeší Chromium. Neříkám, že to má řešeno ideálně, jen se mi ta filosofie zamlouvá mnohem víc než D-Bus. Je to taky lepší z hlediska multiplatformnosti - D-Bus zrovna dvakrát přenositelný není.
A cetrální bod je třeba – někdo musí garantovat identitu komunikujících stran a zajistit synchronizaci.To mi nepřijde dostatečné odůvodnění. Na to, aby mi přehrávač nesmazal systém, taky nepotřebuju démona, kterej to bude hlídat.
bezny a leta overeny pristup je ten, ze kdo poskytuje nejakou sluzbu, ten si proste vytvori vlastni unix socket, a kdo ji chce vyuzit, tak ten socket proste otevre a preda pozadavek.Jasný, při client-server architektuře to celkem není problém. Horší je, když potřebuješ komunikovat mezi N aplikacemi, z nichž žádná není server a u žádné není známo, jestli bude ukončena dříve nebo později než kterákoli jiná. Jako příklad viz Oxygen (Qt Styl). Ve chvíli, kdy v nastavení systému změníš barevné schéma (nebo prostě nějaký nastavení Oxygenu), tak ta aplikace, která to nastavení změnila, pošle po D-Busu zprávu všem ostatním Qt aplikacím, že si mají nastavení aktualizovat a projevit změny navenek. Jak by se tohle řešilo bez centrálního bodu? Napadá mě akorát nějaká kombinace signálů a shmem, ale fakt nevim, jestli by to takhle šlo udělat použitelně a efektivně...
Kdysi jsem na jednom sytemu zalozenem na zpravach delal. Na prvni pohled to bylo hezky a rychle se v tom vyvijelo. Vsechno bylo pekne izolovany. Kdyz ale nastaly nejaky problemy tak se to neskutecne blbe ladilo. I kdyz mate core dump, tak stejne nezjistite kdo komu poslal jakou zpravu a v hlavne v jakym poradi. Taky nebylo uplne jednoduchy dodrzet jednotny format zprav napric celym systemem.Souhlasim, taky bych do toho radši nešel, ne tam, kde se dá použít jiný mechanismus. Komplexnost D-Busu se mi vůbec nelíbí. Ale někdy prostě nějaké to IPC potřebuješ.
Uz treba jen to spousteni sluzeb podle potreby - kdo to potrebuje?Třeba já
Tiskni
Sdílej: