Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »
Jestli chtějí IBM aspol dělat big iron věci, tak ať si laskavě najmou a zaplatí lidi na full-time
Eh. Jeden by si skoro myslel, že přesně tak to dělají… :-)
zeby skepsa? mozno tam povodne malo bytHodně věcí by třeba najednou bylo stabilních, no a za takovejch deset dvacet let bychom možná měli i fungující suspend na disk.Nebudeš tomu věřit, ale jsou mezi námi tací, kterým suspend funguje.
V takové situaci bylo čím dál více neudržitelné hrát si na "stabilní" a "vývojovou" řadu. Aspoň tak to vidím já.No a proto se na to už nehraje... Proto existují distribuční jádra enterprise linuxů, — zaplať si za stabilitu — a samotný vývoj je na druhou stranu méně obchodně závislý na exponenciálním nárůstu složitosti HW. (Kdo slyšel o 1.2 řadě na mobilních telefonech?) Kdo chce extrapolovat, ať si užije. Kdo to chce ovlivnit, ať se dá do psaní kódu :)
/usr/src/linux/Documentation/stable_api_nonsense.txt...
upřímně, kdo z vás má v serveru zvukovou kartu a používá ji?Jááá... server slouží jako fileserver, router a přehrávač mp3
tak článek si přečetlo 2315 čtenářů a Vy jste zatím jediný, kdo to tak používá. i z toho se dá soudit, že podpora zvukovek je v linuxu hlavně z jiného důvodu
.
nicméně ty zvukovky stejně byly jen příklad, to samé lze tvrdit třeba o bluetooth, tv kartách, atd. (jasně, video lze streamovat do sítě, BT lze použít pro síťovou konektivitu, ...)
tak článek si přečetlo 2315 čtenářů a Vy jste zatím jediný, kdo to tak používá
Přestože v zásadě máte pravdu, přeci jen mi to nedá: nevíte, že je jediný, kdo ji používá. Víte jen to, že je jediný, kdo to o sobě napsal. Nebo se snad všech těch zbylých 2314 vyjádřilo do diskuse, že oni to nepoužívají? Já sice zrovna ano, ale jak tak koukám jsem jediný. Takže kdybych chtěl uvažovat podobně zkratkovitě jako vy, mohl bych prohlásit, že polovina systémáků používá zvukovou kartu v serverech… :-)
kdo z vás má v serveru zvukovou kartu a používá ji?
Já sice ne, ale někde jsem viděl zmínku o driveru, který vstup z mikrofonu používal jako zdroj entropie pro generátor náhodných čísel.
Pokud je co k čemu, driver napíše pořádně, aby se mohl stát součástí jádra... tak pravi teorie, ale co si budem povidat, ve skutecnosti je to jinak. Binarni ovladace tu jsou a nejspis jeste nejakou dobu budou. Hlavne pro hardware ktery je svym zpusobem jedinecny, takze si jeho vyrobce muze dovolit prudit s binarnima driverama. A lidi ten hw stejne budou kupovat protoze proste za to stoji. Viz nVidia grafiky nebo nektere RAID karty. A neni jen otazka jestli vendor ten driver napsat umi nebo neumi - dost casto ho proste otevrit nechce, at uz ma duvody jakekoliv. Do debaty jestli na to ma pravo nebo ne se tu nehodlam poustet. Vyrobce proste situace casem omrzi, na linux se vykasle a bude mu to fuk, protoze tech par lidi co si kvuli chybejici linuxove podpore jeho produkt nekoupi ho nepolozi. A kernelovi vyvojari se akorat budou prsit jak s nim zametli. Fakt je, ze nakonec to bude koncovy uzivatel kdo trati, protoze jeho super duper grafika v linuxu nebude nefungovat. BTW I kdyz to tak nemusi na prvni pohled vypadat taky nemam binarni ovladace rad a pokud to jde kupuju hardware ktery je nepotrebuje. Ovsem nejsem ani jejich nekompromistnim bijcem, snazim se veci videt i z jinych pohledu nez jako OSS fanatik.
Vyrobce proste situace casem omrzi, na linux se vykasle a bude mu to fuk, protoze tech par lidi co si kvuli chybejici linuxove podpore jeho produkt nekoupi ho nepolozi.Výrobce si to nemůže dovolit, pokud je nějaká konkurence, která vyrábí obdobný výrobek a ovladače dodává. Viz nVidia vs. ATI na Linuxu - když tady někdo položí dotaz, víc lidí doporučuje nVidii. Málokterá společnost si může dovolit risknout, že najednou Linuxu vzroste počet uživatelů a oni přijdou o zákazníky prostě proto, že nebudou vědět, jak ten ovladač udělat (narozdíl od konkurence, která má zkušenosti)
Výrobce si to nemůže dovolit, pokud je nějaká konkurence, která vyrábí obdobný výrobek a ovladače dodává. Viz nVidia vs. ATI na Linuxu - když tady někdo položí dotaz, víc lidí doporučuje nVidii.
Což je ale dáno spíš jejich osobními preferencemi než nějakými racionálními důvody. Co se týká novějších karet, jsou jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. U starších karet je na tom o něco lépe ATi.
vanilkové jádro z kernel.orgTo je schválně? Nikde jsem se tím nesetkal, ale jinak se mi to líbí. Když budeme říkat, že má Linux vanilkové jádro, třeba se bude víc líbit dívkám a ženám, vanilkové jádro ve Windows nemají
"Vanilla" (alebo tiež "plain vanilla") je bežne používaný anglický výraz, ktorý znamená niečo ako "obyčajná verzia daného substantíva bez príkras a vylepšení"; môže sa to okrem jadra vzťahovať naozaj na všeličo, ale uznávam, že "vanilkové jadro" znie milo.
Tiskni
Sdílej: