Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Jestli chtějí IBM aspol dělat big iron věci, tak ať si laskavě najmou a zaplatí lidi na full-time
Eh. Jeden by si skoro myslel, že přesně tak to dělají… :-)
zeby skepsa? mozno tam povodne malo bytHodně věcí by třeba najednou bylo stabilních, no a za takovejch deset dvacet let bychom možná měli i fungující suspend na disk.Nebudeš tomu věřit, ale jsou mezi námi tací, kterým suspend funguje.
V takové situaci bylo čím dál více neudržitelné hrát si na "stabilní" a "vývojovou" řadu. Aspoň tak to vidím já.No a proto se na to už nehraje... Proto existují distribuční jádra enterprise linuxů, — zaplať si za stabilitu — a samotný vývoj je na druhou stranu méně obchodně závislý na exponenciálním nárůstu složitosti HW. (Kdo slyšel o 1.2 řadě na mobilních telefonech?) Kdo chce extrapolovat, ať si užije. Kdo to chce ovlivnit, ať se dá do psaní kódu :)
/usr/src/linux/Documentation/stable_api_nonsense.txt...
upřímně, kdo z vás má v serveru zvukovou kartu a používá ji?Jááá... server slouží jako fileserver, router a přehrávač mp3
tak článek si přečetlo 2315 čtenářů a Vy jste zatím jediný, kdo to tak používá. i z toho se dá soudit, že podpora zvukovek je v linuxu hlavně z jiného důvodu
.
nicméně ty zvukovky stejně byly jen příklad, to samé lze tvrdit třeba o bluetooth, tv kartách, atd. (jasně, video lze streamovat do sítě, BT lze použít pro síťovou konektivitu, ...)
tak článek si přečetlo 2315 čtenářů a Vy jste zatím jediný, kdo to tak používá
Přestože v zásadě máte pravdu, přeci jen mi to nedá: nevíte, že je jediný, kdo ji používá. Víte jen to, že je jediný, kdo to o sobě napsal. Nebo se snad všech těch zbylých 2314 vyjádřilo do diskuse, že oni to nepoužívají? Já sice zrovna ano, ale jak tak koukám jsem jediný. Takže kdybych chtěl uvažovat podobně zkratkovitě jako vy, mohl bych prohlásit, že polovina systémáků používá zvukovou kartu v serverech… :-)
kdo z vás má v serveru zvukovou kartu a používá ji?
Já sice ne, ale někde jsem viděl zmínku o driveru, který vstup z mikrofonu používal jako zdroj entropie pro generátor náhodných čísel.
Pokud je co k čemu, driver napíše pořádně, aby se mohl stát součástí jádra... tak pravi teorie, ale co si budem povidat, ve skutecnosti je to jinak. Binarni ovladace tu jsou a nejspis jeste nejakou dobu budou. Hlavne pro hardware ktery je svym zpusobem jedinecny, takze si jeho vyrobce muze dovolit prudit s binarnima driverama. A lidi ten hw stejne budou kupovat protoze proste za to stoji. Viz nVidia grafiky nebo nektere RAID karty. A neni jen otazka jestli vendor ten driver napsat umi nebo neumi - dost casto ho proste otevrit nechce, at uz ma duvody jakekoliv. Do debaty jestli na to ma pravo nebo ne se tu nehodlam poustet. Vyrobce proste situace casem omrzi, na linux se vykasle a bude mu to fuk, protoze tech par lidi co si kvuli chybejici linuxove podpore jeho produkt nekoupi ho nepolozi. A kernelovi vyvojari se akorat budou prsit jak s nim zametli. Fakt je, ze nakonec to bude koncovy uzivatel kdo trati, protoze jeho super duper grafika v linuxu nebude nefungovat. BTW I kdyz to tak nemusi na prvni pohled vypadat taky nemam binarni ovladace rad a pokud to jde kupuju hardware ktery je nepotrebuje. Ovsem nejsem ani jejich nekompromistnim bijcem, snazim se veci videt i z jinych pohledu nez jako OSS fanatik.
Vyrobce proste situace casem omrzi, na linux se vykasle a bude mu to fuk, protoze tech par lidi co si kvuli chybejici linuxove podpore jeho produkt nekoupi ho nepolozi.Výrobce si to nemůže dovolit, pokud je nějaká konkurence, která vyrábí obdobný výrobek a ovladače dodává. Viz nVidia vs. ATI na Linuxu - když tady někdo položí dotaz, víc lidí doporučuje nVidii. Málokterá společnost si může dovolit risknout, že najednou Linuxu vzroste počet uživatelů a oni přijdou o zákazníky prostě proto, že nebudou vědět, jak ten ovladač udělat (narozdíl od konkurence, která má zkušenosti)
Výrobce si to nemůže dovolit, pokud je nějaká konkurence, která vyrábí obdobný výrobek a ovladače dodává. Viz nVidia vs. ATI na Linuxu - když tady někdo položí dotaz, víc lidí doporučuje nVidii.
Což je ale dáno spíš jejich osobními preferencemi než nějakými racionálními důvody. Co se týká novějších karet, jsou jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. U starších karet je na tom o něco lépe ATi.
vanilkové jádro z kernel.orgTo je schválně? Nikde jsem se tím nesetkal, ale jinak se mi to líbí. Když budeme říkat, že má Linux vanilkové jádro, třeba se bude víc líbit dívkám a ženám, vanilkové jádro ve Windows nemají
"Vanilla" (alebo tiež "plain vanilla") je bežne používaný anglický výraz, ktorý znamená niečo ako "obyčajná verzia daného substantíva bez príkras a vylepšení"; môže sa to okrem jadra vzťahovať naozaj na všeličo, ale uznávam, že "vanilkové jadro" znie milo.
Tiskni
Sdílej: