Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
V minulých článcích na toto téma už jsem zmínil většinu dnes běžných OEM klávesnic — od HP, Lenova a vlastně i Dellu — přesto o jedné poměrně významné řeč nebyla. Je to Dell QuietKey. Starší generace (vyrobené v minulém století mimo Čínu) těchto klávesnic se zapsaly do historie jako velice kvalitní a jedna z nich si zahrála např. ve filmu The Social Network. Podařilo se navázat na slavnou historii? Stručná odpověď zní ne.
Na první pohled je vše v naprostém pořádku. Klávesnice vypadá velmi decentně. Je z velmi solidního matného plastu černé barvy, tvar je minimalistický, modré diody (NumLock apod.) v žádném případě neoslňují. Potěší také zcela standardní rozložení kláves — ať už 104klávesové ANSI nebo 105klávesové ISO (u nás se prodávají obě varianty). Gumičky na spodní straně poměrně spolehlivě brání klávesnici v cestování po stole; packy pro mírné zvýšení zadní hrany se jen tak neulomí.
Zatím bylo vše v pořádku. Nevyhnu se ale srovnání se slavným předkem. Ten měl v prvé řadě uvnitř kovový plát — ten v dnešní quietkey, jak naznačuje hmotnost 0,7 kg, nehledejte. Co je ještě podstatnější, změnila se konstrukce membrány a kláves. V důsledku tak stisk kláves dnes není zdaleka tak přesný a hladký. Na druhou stranu je (než se klávesnice „vychodí“) tišší. Někoho může potěšit také nižší zdvih kláves. Možná proto ji mezi současnými levnými membránovými klávesnicemi preferuji.
Ještě dvě výtky: klávesnice nefunguje s redukcí USB na PS/2 a má pouze 2KRO (problémy jsou i s kurzorovými šipkami/WASD), což ji činí prakticky nepoužitelnou pro hráče.
Za krkolomným názvem Lenovo ThinkPad USB Keyboard with TrackPoint se ukrývá další takřka legenda — klávesnice známá z notebooků IBM/Lenovo ThinkPad (především řady T) v externím provedení pro připojení pomocí USB. Můžeme tedy očekávat poměrně kvalitní nůžkový mechanismus (scissor switch) a trackpoint (oproti starším generacím chybí touchpad).
V tom, že je tato klávesnice prakticky identická se svou notebookovou předlohou, můžeme vidět určitou analogii s výrobky firmy Apple, totiž klávesnicí macbooků a Apple Aluminium Mini Keyboard. Myslím, že v určitých ohledech je na místě srovnání. Jak už padlo, obě klávesnice používají scissor switch. U Apple mi přijde lépe zpracovaný, což se projevuje příjemnějším stiskem kláves, stejně jako celá klávesnice — přeci jen hliníkový plát je něco jiného než kus plastu. Na druhou stranu klávesnici thinkpadu považuji celkově za pohodlnější, především se po ní snáze orientuji po hmatu (díky profilovaným klávesám) a nebolí mě z ní prsty, protože nemusím bušit do kusu hliníku. Ačkoliv je klávesnice plastová, velmi lehká (430 g), po stole neklouže — díky dobře provedeným gumovým špalíčkům i na nožkách pro zvednutí zadní hrany.
Rozložení kláves je klasické, důkladně promyšlené. Snad jen někoho nenavyklého na klávesnice thinkpadů může zarazit Fn vlevo od levé klávesy Ctrl, příp. dvojice kláves zpět/vpřed (ve skutečnosti posílají kódy stejné jako kombinace Alt + šipka vlevo/vpravo) vedle kurzorových šipek. Oproti minulým generacím jsou klávesy Esc a Delete zvětšené (Insert se musel přesunout). Stojí mimochodem za zmínku, že funkční klávesy jsou jinak profilovány než klávesy ostatní, totiž nijak, a mají tužší stisk — přitom obecně stisk kláves působí poměrně tuze, ačkoliv měření ukazují, že není odlišný od většiny jiných membránových klávesnic (cca 65 cN).
Pozornost si samozřejmě zaslouží trackpoint. Má klasickou kulatou čepičku (pokud preferujete v nových thinkpadech používanou širokou, musíte si ji ručně vyměnit) a tři tlačítka. Doporučuji na softwarové úrovni zvýšit citlivost, protože jinak se tento trackpoint k ovládání počítače s Full HD monitorem prakticky nehodí.
Bohužel musím zmínit také jednu zásadní vadu, kterou ale naštěstí trpěla pouze starší revize R00, která se vyráběla do roku 2011. Uvolnění klávesy Shift bylo registrováno se zpožděním, z čehož při rychlém psaní (nad cca 40 wpm) pramenily tzv. „DOuble CAps“.
Ani tuto klávesnici nemohu doporučit hráčům: opět nefunguje s redukcí na PS/2 a má pouze 2KRO. Navíc plast klávesnice je na dotek zpocenou rukou nepříjemný (ruce se mi obvykle potí právě při hraní).
Následující dvě představené klávesnice jsou herní mechanické — jedny z mála mechanických klávesnic na českém trhu. Není zde prostor pro rozebírání všech podstatných parametrů mechanických klávesnic, proto se omezím na několik relevantních odkazů (v angličtině) a stručné představení mikrospínačů Cherry MX Black.
Cherry MX Black se vyznačují lineárním průběhem stisku, tzn. „aktivace klávesy“ není po hmatu rozpoznatelná, stisk je velice hladký (plynulý, chcete-li), přitom je ale poměrně tuhý (60 cN pro aktivaci) oproti jiným spínačům Cherry MX. To je výhodné pro hráče, když potřebují opakovaně mačkat jednu klávesu („double tapping“), naopak to není příjemné pro většinu pisatelů, protože tuhý stisk může vést k únavě (až namožení) prstů a absence hmatové odezvy často způsobuje překlepy, resp. „nedoklepy“ (u valné většiny mechanických klávesnic není nutné mačkat klávesy nadoraz, stisk se registruje po zhruba první třetině maximálního stisknutí). Spínače Cherry MX Black by měly vydržet kolem 50 milionů stisků — pro srovnání u membránových klávesnic je to v nejlepším případě 10 milionů stisků na klávesu.
Lineární spínače jsou obecně poměrně tiché (oproti „klikacím“ spínačům např. Cherry MX Blue). Vlastně jediným významným zdrojem hluku jsou nárazy kláves do těla spínače nebo na podklad (samozřejmě pouze při stisku nadoraz). Tomu jde zabránit umístěním podložek mezi klávesu a spínač, tzv. „soft-landing pads“ nebo „o-rings“ (také se jimi jakoby zkracuje zdvih kláves).
U větších kláves se pro rovnoměrný stisk po povrchu klávesy používají tzv. stabilizátory. V případě klávesnic se spínači Cherry MX jsou dvou typů — Cherry a Costar, příp. jejich klony. První jmenované oproti druhým umožňují snazší výměnu kláves, ale na druhou stranu působí negativně na další vlastnosti klávesy, ta je v důsledku tužší nebo se více viklá.
První herní mechanickou klávesnicí, na kterou se podíváme, je levnější ze dvou modelů firmy SteelSeries, totiž 6Gv2. Od dražší 7G se liší pouze jiným umístěním klávesy se zpětným lomítkem a absencí opěrky rukou, prodlužky na audio kabel a USB rozbočovače.
Tyto klávesnice vyrábí tchajwanská společnost Datacomp, používá přitom spínače Cherry MX Black přimontované ke kovovému plátu a stabilizátory Cherry. Zpracování je velmi dobré, klávesnice je docela solidní. Rozložení kláves je téměř standardní — jediné dvě odchylky jsou
Klávesy mají poměrně vysoký profil, což mi příliš nevyhovuje (pro každodenní používání jsem je nahradil klávesami Cherry s nižším profilem), aspoň v mém případě to zvyšuje četnost překlepů. Popisky jsou do kláves vyryty laserem a následně vyplněny bílou barvou, která se ovšem vcelku rychle ošoupá. ABS plast je v tomto případě naopak kupodivu docela odolný. Jak už jsem zmínil, rozložení kláves není zcela standardní, čímž se nabídka alternativních kláves značně omezuje.
Nenápadným překvapením pro mě bylo, že klávesnice nemá nožičky pro zvýšení sklonu, ale současně není plochá. SS 6Gv2 je vůbec na herní klávesnici velmi nenápadná. Jedním z mála vizuálně patrných rysů jsou decentní bílé diody přepínačů jako Caps Lock apod.
Pro hráče bude zajímavá podpora NKRO přes PS/2 a 6KRO přes USB. Tak to má být. Troufám si tvrdit, že 6Gv2 je právě pro hráče asi nejlepší volba v dané cenové hladině — alespoň na českém trhu, situace mimo něj je poněkud odlišná. Pro nehráče toto doporučení tak docela neplatí, především vzhledem k specifikům spínačů Cherry MX Black a pak také rozložení kláves.
eSports Meka je řada mechanických herních klávesnic od firmy Thermaltake. Zahrnuje nejen velmi dobré modely G1 nebo G-Unit, ale také jednu levnější klávesnici, nazvanou jednoduše Meka (bez přízviska) — na tu se zde podíváme a vězte, že chvály moc nezazní.
Zatímco např. Meka G1 je produkována společností Costar, což je do značné míry zárukou kvality, Meka vychází z výrobní linky vcelku neznámé firmy I-Rocks, konkrétně jde o variantu klávesnice KR-6230, z čehož mohou plynout komplikace. Na potíže s kvalitou jsem nenarazil, ovšem zaznamenal jsem v podstatě konstrukční chybu. Jako kdyby spínače Cherry MX Black nebyly už tak tuhé, výrobci se podařilo způsobit, že klávesy se stabilizátory (Cherry) jsou ještě o poznání tužší, zvláště veliký Enter. Při hraní her, k čemuž má být tato klávesnice určena, je to velmi nepříjemné, už po několika desítkách minut mě bolí prsty. Klávesnice řady eSports Meka používají klávesy s vysokým profilem — díky tomu klávesy působí lehčeji, ale u mě to vedlo při psaní buď k větší únavě prstů (když jsem bušil nadoraz), nebo k velkému množství překlepů (protože aktivační bod není rozeznatelný po& nbsp;hmatu a často jsem klávesu stiskl příliš lehce). Nepředpokládám, že tištěné popisky na ABS plastu budou mít dlouhou životnost.
Kontroverzním bodem bude bez nejmenších pochyb rozložení kláves. Meka nemá mezi hlavním alfanumerickým a numerickým blokem tradiční klávesy pro ovládání kurzoru. Myšlenka je to bezpochyby zajímavá, jelikož se tím klávesnice zmenšuje (pravá ruka se nemusí vyklánět tolik do strany pro myš) a současně zůstává zachován numerický blok, který jde ostatně pro ovládání kurzoru použít také, pokud vypnete NumLock. Jenže výrobce se uchýlil k polovičatému řešení. Delete a Insert jsou v řadě s funkčními klávesami, což by ještě nevadilo, ale šipky se posunuly na místo pravého Shiftu, tím se musel posunout jednak Shift doleva a jednak klávesa s otazníkem doprava (!) — tím se zcela degraduje psaní na této klávesnici. Oproti tomu je obrovský Enter a naopak maličký Backspace, příp. širší levý Ctrl a chybějící klávesa Win/Meta maličkost, ačkoliv se tím znesnadňuje např. výběr alternativních sad kláves.
Aby té kritiky nebylo málo, červené diody v klávesách NumLock apod. jsou při přímém pohledu oslňující; tlustý, opletený USB kabel také nepovažuji za vítězství; a konečně Meka podporuje pouze USB 2.0 (a novější, tedy zapomeňte na nenapájené USB rozbočovače, USB 1.1 či staré dobré PS/2) — to zřejmě kvůli USB HUBu a 16KRO, který se mi ale v GNU/Linuxu nepodařilo ověřit, zaručeně funguje pouze 6KRO. Ovšem abych nebyl jen negativní… Meka se mi (na poměry herních klávesnic) vzhledově docela zamlouvá, především díky vycentrovaným potiskům kláves, zpracování rozhodně není špatné a možnost vyvedení USB kabelu nejen středem zadní strany, ale také bokem.
Jinými slovy: této klávesnici se vyhněte. Ostatní klávesnice z řady Tt eSports Meka uvedenými vadami netrpí.
A teď něco úplně jiného… Pedály jsou mezi automobilisty, hudebníky či hráči simulátorů běžná věc, ale pedály jako doplněk ke klávesnici při psaní? Jako příslušenství např. k ergonomickým klávesnicím Kinesis to není nic extrémně nezvyklého. Jenže kolik z nás je ochotno dát za takovou pomůcku přes sto dolarů? V tento moment přichází na scénu jako na zavolanou čínská produkce a levné výrobky mj. na eBay. Jeden pedál za osm dolarů nebo trojice za pětadvacet. Já zvolil variantu “tři v jednom”…
Výsledek není špatný, ale tak trochu odpovídá ceně. Pedály jsou plastové a sice se neviklají, ovšem při šikmém stisku drhnou. Používat se však dají. S programováním jejich funkce je to také všelijaké. Dodávaný software je pro MS Windows, závisí na .NET Frameworku 4.0 a ve Wine se mi ho nepodařilo rozchodit. Takže buď si budete muset pedály naprogramovat v MS Windows, nebo celou záležitost obejdete pomocí např. aplikace Pystromo.
A konkrétní využití pedálů? Extrémem je nedávný tip na ovládání editoru Vim. Já jsem zvolil mírnější variantu — pedály používám jako modifikátory Win/Meta (pro zkratky pro ovládání správce oken), AltGr (pro diakritiku a speciální symboly při psaní) a Shift (obecně při psaní) nebo Ctrl (v Emacsu). Další možné využití je ve hrách nebo vlastně v libovolné aplikaci pro klávesové zkratky…
Na úplný závěr jsem si nechal jednu ergonomickou drobnost, totiž opěrky zápěstí. Možná jste si všimli, že spousta kvalitních, drahých klávesnic jimi nedisponuje, ačkoliv mezi levnými výrobky je to poměrně běžná věc. Inu, ne každému vyhovuje opírat se o kus plastu. Proto existují např. dřevěné či kožené opěrky (za adekvátní cenu), jež jsou příjemnější na dotek a vypadají reprezentativněji. Kromě nich najdeme na trhu za rozumné ceny kolem několika málo stovek korun opěrky gelové, viz fotografii. Některé z nich jsou tužší, jiné spíše měkké a tvárné. Doporučuji spíše tvrdé, oblé a potažené látkou.
Význam opěrek zápěstí spočívá v tom, že jednak se ruce při dlouhodobějším psaní tak rychle neunaví, jednak by měly bránit nezdravému zalomení zápěstí. Spíše se ale doporučuje opírat si pouze dlaně, nikoliv celá zápěstí — výzkumy se výrazně rozcházejí v tom, zda opření zápěstí může působit proti CTS, nebo naopak může vést k jeho vyvinutí či zhoršení…
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jinak GeekHack už je zpět v provozu, ačkoliv prochází reorganizací, a k těm pedálům: při psaní rychlostí nad 40 wpm jsou těžko použitelné (aspoň v mém případě), protože mají blbý tvar a lineární průběh stisku — přebastlit je asi nebude úplně jednoduché (ale asi se nad tím ještě zamyslím).
Hracsky bude ale asi nezajimava: THEQUIKROWFOJUPSOERTHELAZYDOG
Ono je mnohem podstatnější, jak se chovají šipky/WASD a okolní modifikátory. Vyzkoušet se dá např. na webu M$. Ale pochybuju, že by na to u staré klávesnice mysleli.
Pedály se mi líbí, jen bych si to musel přidělat na zeď - nohy mám doma vodorovně (chodidla na židličce pod stolem) a s kladickýma pedálama to není ono.
Zní to divně, ale takový „myší“ spínač Omron na palci (stiskl by se ťuknutím palce o zem) by nemusel být špatný nápad.Finger mouse? Zatím to řeším tak, že kde nejde rozbalit myš, prostě grafiku/Wireshark/ostatní klikací věci neprovozuju.
Přesně to mě napadlo, i když možná by stačila i optická závora těsně u zdi
Kazdy jen kouka, aby mys i klavesnice stala co nejmene, protoze je to vlastne k nicemu.
Jsem protipříklad.
Pod pojmem CTS si každý normální člověk představí Cadillac CTS.Já si pod CTS představím Clear To Send (HW flowcontrol). Cadillac CTS vůbec nevím, že existuje, asi je to nějaké auto, že?