Komiks xkcd 1232: Realistické požadavky

5. 9. 2013 | Redakce | Různé | 8286×

XKCD česky.

Realistické požadavky

← Kvantová mechanika | originál: http://xkcd.com/1232/

Překlady xkcd vycházejí se svolením původního autora. © Randall Munroe.
Překlad: Luboš Doležel, písmo: Tereza Sýkorová

Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 2.5

       

Komentáře

[kabakov]

Je tomu asi 3 týdny kdy jsem vedl téměř vášnivou diskuzi s kámošem, kde on zastával názor, že vesmírný výzkum jsou vyhozené peníze, které by se daly lépe využít pro výzkum pozemských věcí a já se snažil vesmírný výzkum hájit ... Ani jeden jsme však toho druhého přesvědčit nedovedli

[Zopper]

No, platí tu to stejné, co u armádních technologií - neobvyklé a extrémní podmínky ve spojení s hromadou peněz vedou k hledání nových řešení a tedy novým technologiím, které časem přejdou do běžního užívání.

Takže pár příkladů pro budoucí diskuze: Brýlové čočky odolné proti poškrábání, paměťpová pěna (ta v matracích), všechny ty akuvrtačky a akušroubováky, ...

Z armádních vynálezů zase počítače, GPS, WD40, ...

Řada věcí sice nebyla objevena přímo v NASA, ale bez hlubšího výzkumu a použití z jejich strany by upadla v zapomnění.

[ovoce]

Ale nevíš, jestli by se ty věci nevyvinuly i tak - za míň. Když je něco žádané, tak by to měl časem porodit i civilní sektor. Ale pochopitelně těžko říct, svět je složitej systém.

[jehovista]

Problem je v nakladech na vyvoj. Dat desitky milionu do vyvoje s nejistym vysledkem muze jenom vladni organizace, nebo bohaty mecenas.

[kolemjdoucí]

Mnoho vynálezů prošlo civilním sektorem bez povšimnutí a teprve později, když byly využity v armádním či vesmírném výzkumu, si civilní sektor uvědomil užitečnost. U dalších je zase na začátku extrémně drahé vyladit provoz, ale užitečnost se pak později projeví.

Podívejte se na to třeba takhle: ITER, který je velmi potřeba jako výzkumné/testovací zařízení pro řízenou fúzi (ověření funkčnosti, ověření materiálů atd.), je momentálně největší nevesmírný vědecký projekt. Náklady výrazně převýší i CERN, proti kterému byla obrovská vlna kritiky. ITER bude postaven cca za 20 mld eur (CERN cca 8 mld). Je to ryze vědecký projekt, který nevyrobí do sítě žádnou energii, výsledky se využijí až v projektu DEMO, který bude také tak drahý. Na jeho stavbu se musí složit celá řada států, stavba se kvůli tomu zpomaluje atd. Na druhé straně armádní výdaje jen USA na válku v Iráku a Afghánistánu (hrozně nerad tím argumentuju, ale je to výmluvné měřítko) přesáhly 1 bilion dolarů (tedy 1000 miliard, aneb 1000 amerických bilionů) a to nebyly výdaje jediné. ITER je přitom velmi rizikový projekt, protože se stále ještě nakonec může ukázat, že to je slepá ulička.

Přesto se ale už nyní, v rámci přípravy stavby ITERu, obrovsky posunulo materiálové inženýrství, byla nalezena celá řada materiálů výrazně odolnější proti toku neutronů, což se druhotně může obrovsky hodit do již prověřených jaderných reaktorů, které by mohly mít řádově delší životnost (momentálně maximálně 40-50 let, protože dochází ke křehnutí materiálů v důsledku ozáření) a dovolily by bezúdržbový a bezpečný provoz na delší dobu. Jenže bez ITERu by se do toho civilní sektro nepustil, protože stávající řešení je v současné době dostatečně dobré.

Celkově je ta multiplikace efektů při výzkumu velice zajímavá. Civilní sektor není příliš ochoten uvolňovat velké rizikové finance, ale přitom druhotně velmi rychle nachází využití pro výsledky (i nepřímé) takových výzkumů.

Bohužel se také nedá říct, že by výzkum byl levnější, kdyby nebyl v rámci vojenských programů, jak už zaznělo v diskusi také.

[j]

Jenze drtiva vetsina vydaju nejde ani v armade do vyvoje a vyzkumu, ale do takovych obycejnych veci jako sou mundury, munice, skladovani, doprava ... a to vse jsou vyhozeny prachy.

A ciste fakticky .... rekni mi, kam se CR technologicky posune tim, ze si za 20G pronajme gripeny. Podivej se na vybaveni trebas hasycu ... pak si uvedom, ze rozpocet armady je cca 20x vyssi, nez rozpocet na vsechny slozky zachranyho systemu dohromady. Mluvim samo o nasi armade.

Navic tak jako tak, drtiva vetsina opravdu prevratnych objevu byla dilem nahody.

[egg]

Podivej se na vybaveni trebas hasycu ...

Jauvajs!

[Ferdinand]

No co, syčí a dělají u toho "ha!" Syčáci.

[David Jaša]

rekni mi, kam se CR technologicky posune tim, ze si za 20G pronajme gripeny.

Pronájem gripenů bych řadil spíš do těch obyčejných věcí co zmiňuješ výš, než do výzkumu.

Navic tak jako tak, drtiva vetsina opravdu prevratnych objevu byla dilem nahody.

Mezi převratným objevem a věcí použitelnou v praxi je spousta nenáhodné dřiny.

[Jendа]

OTOH, Iter zase těží z primárního výzkumu prováděného armádou při vývoji jaderné a později termojaderné bomby. Myslím, že bez akcelerace za 2.sv.v. by to bylo minimálně o dost pozadu.

Taky by mě zajímalo (ne, že bych nevěřil), z čeho se ten 1T na válku skládá - co tam je a není započítané.

[Atom321]

No, ono je dost těžké pochopit, že:

1. Některé pozemské věci nelze řešit. Nijak.
2. Některé pozemské věci nemá smysl řešit.
3. Některé pozemské věci lze řešit vesmírným výzkumem. Nebo dokonce, některé pozemské věci lze řešit jedině vesmírným výzkumem.

[VM]

Samozřejmě kromě degenerovaných řešení. Například vyvražděním všeho živého na planetě zmizí i všechny související životní problémy.

[Jan33]

... a potom rozhádaní kamarádi na sebe natáhli Gore-Texové bundy a vydali se každý na opačnou stranu do lijáku ...

Takové tmáře mám rád. Taky v okolí jednoho takového mám. Prý je digitalizace k ničemu, analog je lepší.

[deafboy]

Pokiaľ hovoríme o digitalizácií TV vysielania, tak v Čechách aj na Slovensku zatiaľ prinieslo viac problémov ako vyriešilo :D Rád sa utešujem tým že sme len výnimkou z pravidla.

[Jendа]

zatiaľ prinieslo viac problémov ako vyriešilo

Jaké třeba? Já vidím hlavně mnohem vyšší spektrální účinnost.

OTOH, alespoň jednu AM MW radiostanici bych si zase nechal, při SHTF se hodí mít kanál pro distribuci informací, který se dá chytit na rezavý hřebík.

[PepaSFI]

jenže ono to nebude moc platný protože to nebude na čem přijímat. Až dožijou rádia nás pamětníků tak nebude nic na čem by to hrálo. Šumící AM co navíc vysílá leda nějaký divný kecy nikoho nezajímá. Mladí poslouchají na mobilech, tam je jen FM anebo rovnou z internetu. Už se mluví o tom že během pár let FM zanikne a budou jen digitály.

[j]

Pokud mluvis o TV tak misto 4-5ti kanalu plnych sracek jich mame 5x vic ... a pokud se budem bavit o "kvalite" obrazu, tak je velmi vyrazne horsi.

Pokud se pak budem bavit trebas o uchovani informaci, tak digitalni data stara 20let dnes nikdo neumi precist. Analogova data stara tisice let umi precist kdokoli.

[Michal Kubeček]

pokud se budem bavit o "kvalite" obrazu, tak je velmi vyrazne horsi

Mé zkušenosti jsou přesně opačné.

digitalni data stara 20let dnes nikdo neumi precist

Ale no tak…

Analogova data stara tisice let umi precist kdokoli.

Jednak to není obecně pravda, jednak si zkuste porovnat hustotu záznamu těch technologií.

[Jendа]

A nebo bychom mohli mít stejně kanálů a zbytek spektra využít na použitelný Internet nebo tak něco.

Technická kvalita - ty tam vidíš kompresi, nebo o co jde?

Pokud se pak budem bavit trebas o uchovani informaci, tak digitalni data stara 20let dnes nikdo neumi precist. Analogova data stara tisice let umi precist kdokoli.

To se mi nějak nezdá.

Archivace digitálu mi přijde jednodušší než analogových nosičů - protože digitál můžeš zduplikovat na novější (generačně nebo datem) nosič. Film ti zplesniví/shoří/rozloží se a nemáš nic.

[klok]

no film ti zplesniví, tak odendáš plíseň a máš poškozený, ale prohlížitelný film. poškrábeš ho, máš poškrábaný, ale prohlížitelný film. shoří ti v promítačce jedno okýnko, vystřihneš ho a máš film s jedním chybějícím okýnkem. když poškrábeš plotnu z disku, běžnou technologií si z něj film neprohlídneš.

zkroucenej, poloplesnivej a rozmáčenej knihtisk na papíře ještě pořád nějak přečteš. analog do sebe něco má. na archivační účely se klasickej film používá i dneska v době DCP. udělat v případě potřeby zařízení, na kterým prosvítíš okýnka filmu v rychlým sledu, je možná někdy jednodušší, než převést video z nějakýho starýho obskurního a dávno zapomenutýho kodeku (a zvládla by to i civilizace, která nezná binární kód a ascii a kdo ví, co všechno -- nezkoušel náhodou někdo analyzovat patterny zrn keramiky z kultury s kanelovanou keramikou, jestli to náhodou nejsou sofistikované datové nosiče?).

ne, že bych obhajoval výhradně analogovou cestu, ale nemusí bejt vždycky marná. vím, že fajnšmekři bojují za gramofonový desky a míchání zvukových stop na analogových pásech a používání lampových efektů, čemuž pramálo rozumím, ale argumenty pro to mají.

[PepaSFI]

tak pokud mluvíme o TV tak my jsme tady měli přesně 3,5 programu, čt1, čt2, Nova a někdy, většinou špatně Prima. Teď na menší anténu 3 multiplexy, čtvrtý jde z jiného směru a tak na něj zatím kašlu, bez toho dokážu žít. Kvalita obrazu mnohem lepší, kvalita pořadů někdy diskutabilní ale dyť nemusím čumět na největší pitomosti abych měl důvod nadávat. Uchování informací? Mám sem dát snímek klínového písma? Nebo možná by stačilo i něco z gotiky. Vlastně proč tak daleko, některé německé písmo užívané ještě za války by asi pro většinu lidí bylo překvapením. Fonografový váleček nepřehraje skoro nikdo. Klasický gramofon taky už nemá kdokoli. Kotoučový magnetofon nebo kazeťák má už taky málokdo, o kazetových a drátových diktafonech ze 40 a 50 let asi netřeba pochybovat. Magnetické záznamy stárnou, magnetická stopa slábne a nosný materiál se rozpadá. Mechanický záznam, tedy gramodeska, je náchylný na poškození, poškozuje se i vlastním provozem, přehráváním. Asi nejtrvalejší je záznam obrazu, fotografie. U filmu to už je horší, zas se opotřebovává provozem. A pro všecky analog záznamy platí že se velice obtížně duplikují a zálohují.

[Bystroushaak]

Fonografový váleček nepřehraje skoro nikdo.

Naopak, to mi přijde, jako jedna z technologií, kterou přehrají i za tisíc let. Na rozdíl od většiny ostatních jmenovaných je totiž technologie na jeho přehrávání tak primitivní, že jednodušší už být ani nemůže. Je to jako pastička na myši - nejde nic odebrat, aby by to stále ještě fungovalo.

[Gilhad]

Gramodesku prehrajes pomoci jehly nalepene na membranu v drzaku - deskou muzes tocit i prstek - kvalita bude kolisat, ale zaznam bude srozumitelny - experimentalne overeno kdysi davno v ABC mlady techniku - spousta deti si tak prehravala pisnicku

"Prislusnici VB
zjistovali kradez
casopisu ABeCe
pro deti a mladez
..."

[PepaSFI]

v příspěvku na který jsem reagoval bylo řečeno že "kdokoliv". Jenže kdokoliv to nedokáže. Ano, papírový gramofon jsem měl taky, podobná improvizace by určitě fungovala i na ten fonografový váleček. Jenže to vyžaduje mít jakousi technologii a hlavně mít vědomosti o principu a funkci původní techniky. Gramodesky jsou pryč pár let (já vím že se pořád dělají, dokonce jejich obliba vzrůstá ale to nic nemění na tom že běžný uživatel už se s tím nesetká) A troufám si nepochybovat že většina lidí už má jen velice mlhavou představu jak to fungovalo a nejspíš by vůbec netušili jakou rychlostí a kterým směrem by se to mělo točit. Co na té nahrávce vlastně je? Je to pomalá relaxační hudba, huhlání rapera nebo smršť metalových kytar? To poznáme jen když máme vědomosti. Jenže je nemáme. netušíme jak se hrála hudba ve středověku a i z dob poměrně nedávných to není žádná sláva. Jak poznám že reprodukuju správně? Ne, nemí pravda že může každý. Už po pár letech je primitivní analogový mechanický záznam zvuku čitelný jen pro experty kteří mají techniku a vědomosti.

[Gilhad]

Ano, ale jak uroven "expertstvi", tak uroven potrebne "techniky" je podstatne nizsi nez u digitalnich informaci.

(srovnej naroky na gramofon - kraticky clanek, jehla a kelimek od jogurtu - s naroky na treba jen starou petactvrtku disketu - sestavit neco, co by ji precetlo je dost netrivialni a popsat/vychytat rychlosti a posuny je taky velice slozite - a pak muzes zacit louskat, co je vlastne v tech *.mod souborech (pokud uhodnes jak funguje FAT a pokud tato disketa FAT skutecne pouzivala - pouzivaly se i jine formaty))

Co se rychlosti prehravani tyce - jednak to tam je napsane (pocet otacek - vetsinou 33 nebo 45 pokud se nepletu), druhak pokud projdes pravdepodobne rozsahy, tak z charakteru lidskeho hlasu napriklad poznas, jestli jsi priblizne ve spravne rychlosti nebo ne.

Takze ano, poterbujes urcitou uroven techniky a znalosti, ale typicky podstatne nizsi, nez u digitalni techniky.

[PepaSFI]

jo je to jiná úroveň techniky a znalostí. Ale pořád platí že běžný uživatel, když nebude mít originální zařízení, nenadělá nic. Gramodesku nepřehraje a ještě ji pokusama se špendlíkem zničí. Magnetofonovou pásku nepřehraje, celuloidový film taky ne a je úplně jedno jak je to technicky složitý. Máš desky, pásky, diskety? Jsou ti na prd když nemáš originální zařízení. nebo aspoň vědomosti a některé klíčové, nenahraditelné komponenty.

[klok]

nepřehraje, celuloidový film taky ne

naopak, to je intuitivnější, než windows. odmotáš kousek, podíváš se proti světlu a vidíš pouhým okem, že to je jeden a ten samej obrázek, kterej se v každým okýnku o trochu změní. i na kopiích s dolby DTS je pořád optická zvuková stopa kompatibilní s tou používanou v počátcích zvukového filmu ve třicátých letech.

[Semo]

Argumentovat vedeckym pokrokom je mimo, pretoze vacsina z neho by sla vyvinut aj priamo a nie iba ako side-efekt a este by to asi vyslo lacnejsie.

Ale na YT niekde visi par minutove video (dost popularne) s americkym fyzikom a legendarnym popularizatorom vedy a kozmickeho vyskumu Carl Saganom, ktory vymenuvava asi 5-6 vyslekdov, ktore sme ziskali kozmickym vyskumom a nesli by ziskat inak. Vacina (mozno vsetky) ale boli vysledkom satelitov a vyskumu okolo zeme, a ani priezkumom vzdialenych hviezd a planet.

Vybavujem si satelitne snimkovanie (pocasie, sucho, uroda, mapy). Satelitnu komnunikaciu a tym pokrytie odlahlych miest Zeme. A jeden bol zaujimavy a to obycajne fotky Zeme ako modrej gule v pustom velkom studenom vesmire - co je silny motivator sa snazit udrzat Zem obyvatelnu, bez snimok "zhora" je totiz lahsie sa k Zemi spravat ako k niecomu velkemu, vecnemu a nevidiet devastovanie.

[j]

Tak trebas lidsky vysadek na mesici neprines vubec nic, totozna data lze ziskat zcela automaticky bezpilotne a vyrazne levneji - slo jen o politikum.

Totez plati o planech letu na Mars...

Co by asi smysl melo, je nejaka stala zakladna na Mesici/Marsu - samozrejme smysl z hlediska daleke budoucnosti = naucit se prezit mimo planetu Zemi.

Tak jako tak dokud(pokud vubec) neobjevime nejaky zcela zasadni zpusob, jak cestovat velmi rychle na vdalenosti odpovidajici alespon rozmerum nasi planetarni soustavy, tak je vesmir za obeznou drahou mesice defakto nezajimavy - mineno z hlediska nejakeho praktickeho vyuziti.

[Jakub Lucký]

Nerostné suroviny?

[Bystroushaak]

Jmenuj alespoň jednu, kterou by se ekonomicky vyplatilo dovážet z měsíce spíš, než těžit či nějak separovat na zemi.

[w4rr10r]

Zdroje jsou omezené.

[Bystroushaak]

No, to je vskutku šalamounská odpověď.

Dejme tomu, že se jedno stanu Velkým diktátorem, který vládne planetě zemi. Zavolám si tě, jako rádce pro omezené zdroje a zeptám se, co se nám teda vyplatí těžit ve vesmíru, tak co mi odpovíš?

[Atom321]

Zvláštní je, že bys chtěl vládnout zrovna planetě Zemi. Proč ne jen Čechám, Moravě a Slezku? Nebo jen Evropě? Nebo Evropě a Asii? Ne, rovnou celé Zemi. Dobře, a když už Zemi, proč už ne Měsíci a Marsu? Proč ne celé galaxii, celému vesmíru? Nestačí ti jeden kontinent, ale stačí jedna planeta?

No, Kryštofa Kolumba se taky ptali, co se vyplatí vozit z Indie.

[Bystroushaak]

Zvláštní je, že bys chtěl vládnout zrovna planetě Zemi. Proč ne jen Čechám, Moravě a Slezku? Nebo jen Evropě? Nebo Evropě a Asii? Ne, rovnou celé Zemi.

Protože to neuspokojuje mé megalomanské choutky.

Ne, rovnou celé Zemi. Dobře, a když už Zemi, proč už ne Měsíci a Marsu? Proč ne celé galaxii, celému vesmíru?

To by se blbě koordinovalo a v podstatě by to mělo do vlády daleko.

Nestačí ti jeden kontinent, ale stačí jedna planeta?

Jo.

[Jakub Lucký]

Dnes... Ale co tak za 20, 40 nebo 100 let?

[Bystroushaak]

To tak nějak předpokládá buďto že lety na měsíc (resp. stavba základny a doprava z měsíce na zem) budou absurdně levné, nebo že ta surovina bude absurdně drahá. Taky to předpokládá, že na měsíci je tolik něčeho vzácného, co na zemi moc není, že se to dá těžit.

[Jakub Lucký]

Ano, předpokládám, že lety do vesmíru se zjednoduší a zlevní... A taky předpokládám, že

• na zemi se snižuje celkový objem těžitelného materiálu
• bude se díky zvyšujícímu osídlení bojovat proti těžbě

[j.]

No, vzhledem k tomu, ze realne mame zmapovanou zemskou kuru jen par stovek metru pod povrch (v ucitych specialnich pripadech, jako napr. velke pozemni dutiny vyplnene cimkoli radove kilometru), si porad neumim predstavit, ze by opravdu doslo k prakticky badatelnemu snizovani tezitelneho materialu na Zemi - naklady na pruzkum a tezbu ve vetsich hloubkach sice rostou, je tezce predstavitelne, ze by prekonali naklady na dopravu z Mesice.

Asteroidy jsou ale jina kapitola, jakmile je ve vesmiru tezici zarizeni, nemusi material opakovane prekonavat gravitaci velkeho telesa, abychom ho dostali na Zem, tam je energeticka bilance daleko priznivejsi.

[xkucf03]

na zemi se snižuje celkový objem těžitelného materiálu

A co recyklace? Železné stroje můžeš roztavit a vyrobit z nich něco nového → těžba není potřeba. Hodně elektroniky se dá recyklovat ve smyslu znovupoužít (stačí změna softwaru/firmwaru) a ten zbytek se dá rozebrat na součástky a poskládat z nich nové přístroje. Plasty se taky dají tavit a dělat z nich nové, totéž platí pro sklo.

Problém může být spíš s energiemi – uhlí, ropa… – ale na druhou stranu do nás den co den praží slunce a posílá sem úplně novou energii. Možnosti jejího zužitkování budou lepší než dnes, efektivita bude vyšší (ať už přímá slunečné energie, nebo transformovaná na vítr nebo proudění vody).

Dovoz z vesmíru by byl IMHO zajímavý jen kvůli nějakým úplně novým materiálům, které nikde na Zemi nejsou.

[PepaSFI]

spousta materiálu se dá recyklovat, konkrétně u těch strojů je to letitá praxe ale je to složitější. Nestačí to jen znovu roztavit a zas odlít a zpracovat. To by možná fungovalo u nějaké běžné konstrukční oceli bez větších nároků. na kvalitní oceli je potřeba celá řada dalších prvků, nikl, chrom, vanad, mangan a kdoví co ještě a to už jde z recyklátu špatně. A právě takovéhle materiály by se asi daly v budoucnu tahat z vesmíru. Recyklace elektroniky, když nepočítám složité získávání vzácných materiálů ze šrotu, je nesmysl. To by se musel změnit způsob výroby protože dnes má všechno pečlivě vypočítanou životnost na dobu záruka + 3 dny. Rozebírání na součástky by znamenalo další poškození už tak nepříliš spolehlivých komponentů a taky by asi bylo několikanásobně nákladnější než výroba nových. Recyklace změnou firmware funguje jen ve velice krátkém časovém rozpětí. Přístroj zastará hardwarově, zkrátka ze starého Palma s černobílým 120x120 pix displayem Ipad neuděláš žádným programem.

[martin knocik]

izotop He3. Pokial viem , na Zemi sa prirodzene nevyskytuje.

[Bystroushaak]

No a potřebujeme ho (či budeme potřebovat) k něčemu praktickému?

[Gilhad]

Pro tu zakladnu je potreba mit moznost dopravit lidi (a material) tam i zpatky. Cili to pristani na Mesici byl prvni krok, kterym se ukazalo ze to jde (a jake jsou u toho problemy, at uz ocekavane, ci necekane).

Kdyz si vezmes, s jakym vybavenim se tam tehdy dostali, tak je to polovicni zazrak - a nebylo az tak jiste, ze to zvladnou uspesne a ze se taky uspesne vrati zpatky - takze prvni vysadek par lidi na par chvil byl mnohem rozumnejsi volbou, nez tam zkusit dostat vse pro dlouhodobou stanici s tim, ze to mozna taky proste nevyjde. Skoda je, ze se potom uz dal nepokracovalo, ale data o tom prvnim kroku mame porad, az se rozhodnem udelat ten druhy ...

[Ryan Chappelle]

Kámoš asi nerad sleduje satelitní televizi a nebo mu přijde velmi zbytečný (prostě vyhozené peníze, kdo by něco takového využil) systém GPS. Já osobně se však nepřikláním ani k jednomu z uvedených názorů, podle mě by se ty peníze měly investovat do robotiky, nesouhlasíte?

[Zopper]

Samozřejmě že nesouhlasím, podle mě bychom se měli vrátit k páře. Jedině pára vytvářená v kotlích na uhlí je ta pravá budoucnost pro naše děti!

[BoB]

Víte ale, že "bodoucnost patří aluminiu"? Já jsem za prohloubení výzkumu aluminia...nebo hliníku...

[phr]

Je sakramentský rozdíl mezi hliníkem a aluminiem

[Michal Kubeček]

Jistě.

[phr]

Blbost, hliník je tady

[Hugo]

Kdepak, ten je tady.

[xkucf03]

podle mě by se ty peníze měly investovat do robotiky, nesouhlasíte?

Tady záleží na způsobu, jakým to uděláš. Můžou to být uzavřené drony, které má jen vláda/armáda a používá je k terorizování vlastního i cizího obyvatelstva. Nebo to můžou být otevřené technologie – svobodný software a hardware – které můžou používat všichni občané (ostatně oni ten vývoj platí svými daněmi) a postavit si takového robota i sami doma, aby jim pomáhal.

[Petr Tomášek]

Spíš to budou uzavřené drony užívané k osvobození cizího i vlastního obyvatelstva od terorizujících pošuků...

[mankind_boost]

Naivko

[xkucf03]

I když to vezmu z čistě ekonomického hlediska: pokud jako občan platím skrze daně vývoj nějakého SW a HW, tak od toho SW chci mít zdrojáky pod rozumnou licencí a od toho HW chci plány.

[Radovan]

Chystáš se dronovat Obamu?

[j]

Nedavno sem zahlid clanecek na tema, ze v US nekde vydavaji povoleni na odstrel ... a ze za kazdy vladni bezpilotni stroj budou vyplacet odmenu. Ze to schvalilo mistni zastupitelstvo.

[egg]

Paráda, budeme se tedy sledovat a terorizovat všichni navzájem.

[traktorista]

jenze nejvetsim nositelem vyzkumu robotiky je prave vyzkum vesmiru, popr. realita ve vesmiru - oprava komercnich satelitu, atp.

[wtf]

ano a ze vseho nejdulezitejsi je nejprve postavit hvezdu smrti.

[Bystroushaak]

Snaha byla, jenže jak už někdo poznamenal v diskuzi nahoře, u civilních projektů není na pořádné projekty dost vůle.

[Bystroushaak]

civilních projektů

*v civilním sektoru

[Anino]

Death star sa zatiaľ odkladá

https://petitions.whitehouse.gov/response/isnt-petition-response-youre-looking

[Jendа]

1, 2 Death Star se odkládá až do vynálezu nových fyzikálních zákonů.

TL;DR: Energie potřebná ke zničení planety řádově odpovídá energii, která by byla potřeba k urychlení veškeré hmoty planety na únikovou rychlost (ve skutečnosti je to trochu méně, protože na konci už bude hmotnost zbytků planety nižší a tedy nižší u úniková rychlost, ale řádově to odpovídá; přesnější výpočet vyžaduje zvládnutí integrálního počtu :). Tato energie je řádově 1e32 J, což je m = E/c^2 ~ 1 teratuna.

[Michal Kubeček]

…za předpokladu, že budeme muset veškerou potřebnou energii dodat zvenku. :-)

[egg]

Výrazně jednodušší by bylo bombardování planety asteroidy.

[asdfasfasfasf]

paralelizace. je treba jit vsema cestama najednou, otazka je jaky pomer financi/pozornosti jednotlivym vlaknum priradit?!

[kolemjdoucí]

Pomyslel jsem si to samé.