Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Společnost OpenAI oznámila [𝕏], že ukončí aplikaci Sora pro generování krátkých videí pomocí umělé inteligence. Podrobné informace a harmonogram pro aplikaci a API budou brzy zveřejněny.
Evropská směrnice NIS2 přináší nové požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti, které se promítají také do správy doménových jmen. Do českého právního řádu je směrnice implementována prostřednictvím nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedním z praktických důsledků této legislativní změny je posílení požadavků na dostupnost a správnost kontaktních údajů držitelů domén. Správce registru domény .cz, sdružení CZ.NIC, je v
… více »Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »
Překlady xkcd vycházejí se svolením původního autora. © Randall Munroe.
Překlad: Robert Krátký, písmo: Martin Stiborský
![]()
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 2.5
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Nicméně se to dá kompenzovat postupným vydechováním při výstupu.Přesně takhle jsem to myslel, nečekal jsem, že by někoho snad napadlo nevydechovat. Spíš bych se bál problémů s Eustachovou trubicí, taková prudká změna tlaku může mít nehezké následky.
nečekal jsem, že by někoho snad napadlo nevydechovatNo, to by ses divil, co začínající potápeči/šnorchlaři všechno dovedou
(teda spíš asi
)To samé platí o té eustachově trubici - pořád mě fascinují "rekordmani", kteří se vynořují s tím, že je ten "tlak je strašný", ale na to dno v těch čtyřech metrech se prostě dostat musí. Nenechají si vysvětlit vůbec nic.
OT:
Kdyz uz jsme u tech ponorek, tak chudak kuchar: http://www.youtube.com/watch?v=Ha4X-lQlwNA&feature=related
Nejsem potápěč takže přesné údaje neznám, do kolika metrů se tak běžně potápí ale rozhodně víc než by se podle dnešních zvyklostí s takovýma hodinkama mohlo. Každopádně je v dobovém návodu k použití napsáno že se s nima mohlo do 60 m.Ani ne, většinou se tak hluboko nechodí. Nejzajímavější je to zhruba do těch 10m. Kolem 20-30m už jak není čistá voda je docela tma a skoro žádný život - jedině vraky a podobně, ale ty zase bývají hloub. Navíc ve hloubce se rychleji spotřebovává vzduch z lahve (dýchá se o stejném tlaku jako okolní prostředí a láhev se většinou tlakuje na 200atm). Kolem 20-30m je už parciální tlak dusíku na kritické hranici kdy člověk začíná "blbnout" - a může to skončit až závratěmi nebo bezvědomím. Kolem 50-60m se k tomu navíc přidává otrava kyslíkem. A když k tomu přidáme nutnost dekompresních zastávek, které klidně můžou trvat déle jak zbytek ponoru, tak je vidět že hloubky skutečně stojí za prd (hloubkový rekord v potápění je tuším 700m. 14 dní sestup, 3 dny na dně, 23 dní výstup). P.S.: potápěč taky nejsem
Kolem 20-30m už jak není čistá voda je docela tma a skoro žádný životŽe ve 20-30 metrech není čistá voda platí možná ve středoevropských přehradách a lomech, ale určitě ne v tropickém moři, kde byvá viditelnost bez problémů 25 metrů. Ve studené vodě někde v Norsku nebo Rusku může být viditelnost 40 m i více a života je tam tolik, že nevíš, kam se dívat dřív.
Navíc ve hloubce se rychleji spotřebovává vzduch z lahve (dýchá se o stejném tlaku jako okolní prostředí a láhev se většinou tlakuje na 200atm).Jo, ale záleží na tom, jak kdo "funí". Kde někdo vydýchá flašku na 30 barů má druhý klidně ještě 100 barů k dispozici.
Kolem 20-30m je už parciální tlak dusíku na kritické hranici kdy člověk začíná "blbnout" - a může to skončit až závratěmi nebo bezvědomím.Tolerance dusíkové narkózy je velmi subjektivní. Pro někoho může začít ve 20 metrech i dříve, někdo je i v 45 m v pohodě (já ne), navíc od určité hloubky (někde od 50 metrů) dusíkové opojení mizí. Problém řeší alternativní dýchací směsi či rebreather.
Kolem 50-60m se k tomu navíc přidává otrava kyslíkem.Tento limit je samozřejmě bezpečnostní, aby bylo zajištěno, že problém nenastane. Skutečně nebezpečný je kyslík až tak kolem 80 m, smrtící je kolem 100 m (tam je pravděpodobnost přežití ponoru asi 10%). Ponor se vzduchem do větších hloubek se ale někdy využívá proto, že na rozdíl od ponorů se směsmi je poměrně bez problémů řešitelný nouzový výstup v případě krizové situace i z (relativně) velké hloubky. Oficálně je nejhlubší ponor na otevřené vodě s otevřeným okruhem někde kolem 320 m. Ty úplně nejhlubší sestupy byly buď simulovány v dekompresních komorách na povrchu nebo prováděny za využití ponorných tlakových komor, ze kterých potápěč v dané hloubce na chvíli vystoupil do otevřené vody. S ohledem na převážně vojenské využití těchto pokusů k tomu moc nejsou dostupné ověřitelné informace (něco málo např. zde).
Že ve 20-30 metrech není čistá voda platí možná ve středoevropských přehradách a lomechAbych řekl pravdu, v žádném tropickém moři jsem nebyl, v Norsku ani Rusku taky ne. A Balt mi přišel docela špinavý. Takže soudím jen podle toho co znám.
Jo, ale záleží na tom, jak kdo "funí". Kde někdo vydýchá flašku na 30 barů má druhý klidně ještě 100 barů k dispozici.Jasně. Ale pořád platí že s rostoucí hloubkou roste spotřeba. A k ostatnímu - snad jen, díky za rozšíření obzorů :)
Poskládat totiž zpátky správně těsnění a celé to pořádně utáhnout je dost prý velký problém.Zajímavé v tom případě je, že při výrobě to zvládnou.
Pravda baterku jsem v nich nikdy neměnil, protože jsou solární