Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Článek byl připraven ještě před vydáním konečné verze, staví tedy na RC verzi. Ta ještě pár much nese, ale jinak je z 99 % hotová. Posuzovat systém budeme na low-endovém starém notebooku Dell D430 s 1,2GHz Core 2 Duo, 2 GB RAM, integrovanou grafikou Intel 945GM a 128GB SSD úložišti se 100MB/s PATA rozhraním v 1,8" ZIF verzi.
Instalační proces doznal minoritních změn, ale uživateli Mageia či někdejší Mandrivy bude důvěrně známý. Běžel velmi svižně (z USB 3.0 flashky valící na D4300 rychlostí čtení ~32 MB/s, na 1,8" PATA ZIF SSD s rychlostí zápisu 90 MB/s). Pro Mageiu i v rámci verze 4 platí, že instalátor není připraven sám zkonfigurovat souběžné fungování s jiným OS na jednom disku: buď použije existující oddíly (tj. tento systém přepíše), nebo smaže a použije celý disk v kuse. Jediná možnost je rozdělit si vše sám ručně.
Dobrou zprávou je, že vedle obligátních desktopů KDE a GNOME přibyly do instalace (z DVD) vedle dalších obvyklých desktopů i méně tradiční jako MATE. Něco naznačuje již sama ikona pro instalaci desktopových prostředí dle vlastní volby. Již tradičně lze hned s instalací provést aktualizaci. Je možno též nasadit Grub2, samozřejmě také LILO a Grub1, jehož textovou bootovací obrazovku používám.
První spuštění vás uvítá novou uvítací obrazovkou, či lépe řečeno uvítací aplikací. Začněme tedy s ní.
Autoři distribuce si dali hodně práce a připravili program, který umožňuje procházet základní nastavení systému, volat si jednotlivé nástroje či návody pro danou věc, instalovat programy, to vše z jednoho logicky rozděleného okna.
Přímo z tohoto okna lze instalovat nejběžnější programy jako ty pro přehrávání videa a hudby, různé pluginy a nástroje, ať již otevřené, či uzavřené. V souvislosti s aktuálním vývojem se sluší dodat: včetně Steamu, Flash Pluginu, Skypu či Opery. Je jasně zvýrazněno, pokud jde o uzavřenou aplikaci a z okna je možné vše rovnou spouštět.
Instalace je jednoduchá, žádá si pouze rootovo heslo, sama ošetří závislosti, však jen externě volá balíčkovací systém.
Vedle komerčních aplikací instaluje třeba také meta balíčky pro video a zvukové kodeky. Jen to okno instalátoru by potřebovalo ještě trochu péče.
Aplikace se pak hned objeví v hlavní nabídce mezi nedávno instalovanými. Celkově je tato uvítací obrazovka vynikající záležitostí, skoro bych si až dovolil tvrdit, že pro uživatele Windows přecházejícího na Linux (či systém jen zkoušejícího), je toto nejpřehlednější a jeho návykům nejbližší cesta. Přitom nijak nenarušuje konzistenci a dojem ze samotného vydání Mageia 4 pro typického uživatele Linuxu. Nemusíte tuto uvítací obrazovku vůbec používat, prostě ji při prvním spuštění vypněte s tím, aby se již nespouštěla.
Ale zpátky k hlavní nabídce. Mageia se drží osvědčené klasiky, žádný Kickoff či „jiné vylomeniny“ se nekonají. Screenshoty ukazují, jaké aplikace instaluje distribuce po jednoduchém odkliknutí KDE desktopu při instalaci. Na jednu stranu je toho zde moc – třeba Filezilla, Konversation, Ktorrent či Scribus jednoznačně míří na zběhlejšího uživatele, ale nevadí, hlavně že nechybí ty opravdu podstatné věci jako Firefox, GIMP, Amarok, přehrávače videí (Dragon, „Videa“, Xine – vyberte si), správa a úprava fotografií (složitý digiKam i jednoduchý GwenView, plus zpracování panoramat v Huginu) a samozřejmě LibreOffice.
Sítě se nastavují ve standardním KDE dialogu, nic překvapivého.
V tu chvíli obvykle systém „houkne“, že jsou k dispozici první aktualizace. V aktuální situaci RC verze se nejprve aktualizoval balíčkovací systém jako takový. Poté již následovala velká várka všeho možného, včetně kernelu 3.12.8. V tu chvíli následuje restart kvůli novému kernelu a dalším částem.
Zajímavé je, že výchozí instalace s dekstopem KDE nabízí jak přehrávač Dragon, tak spíše pod GNOME spadající Totem. Doinstalovat lze samozřejmě cokoli, pro fanoušky příkazové řádky je tu i MPlayer a Mencoder (ve výchozí instalaci).
Pro hudbu je tu Amarok, v Uvítací obrazovce je k dispozici i fork jeho verze 1.x, přehrávač Clementine.
Je známo, že Mageia ne vždy nabízí hned ty nejnovější verze aplikací, zejména ne ve chvíli, kdy se finišují práce na novém vydání. Asi i proto je zde zatím „jen“ GIMP 2.8.6, nikoli aktuální verze 2.8.10 z konce listopadu.
Ale zpět ještě na chvíli ke Steamu, když už jej konečně distribuce podporuje přímo ve svých repozitářích. Instalace je tedy triviální, poté dvakrát proběhne aktualizační proces (to se může v čase samozřejmě lišit) a již se lze přilogovat a začít hrát.
Dnes na tomto místě prozatím skončíme. Příště se podíváme na prostřední GNOME a další věci. V tuto chvíli si dovolím konstatovat, že na mě Mageia 4 udělala velký dojem. Na mém plesnivém notebooku běží už KDE 4 svižně, takže od GNOME (Classic) či Xfce očekávám daleko rychlejší běh. A to ve srovnání s dřívější instalací Mageia 3. A uvítací obrazovka, to je prostě paráda.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: