Bylo vydáno OpenBSD 7.8. S předběžnou podporou Raspberry Pi 5. Opět bez písničky.
Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti v knihovně pro Rust async-tar a jejích forcích tokio-tar, krata-tokio-tar a astral-tokio-tar. Jedná se o zranitelnost CVE-2025-62518 s CVSS 8.1. Nálezci je pojmenovali TARmageddon.
AlmaLinux přinese s verzí 10.1 podporu btrfs. XFS bude stále jako výchozí filesystém, ale instalátor nabídne i btrfs. Více informací naleznete v oficiálním oznámení.
Společnost OpenAI představila svůj vlastní webový prohlížeč ChatGPT Atlas. Zatím je k dispozici pouze na macOS.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.5 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Rodina jednodeskových počítačů Orange Pi se rozrostla (𝕏) o Orange Pi 6 Plus.
Na Humble Bundle běží akce Humble Tech Book Bundle: All Things Raspberry Pi by Raspberry Pi Press. Se slevou lze koupit elektronické knihy od nakladatelství Raspberry Pi Press a podpořit Raspberry Pi Press, Raspberry Pi Foundation North America nebo Humble.
Přidaný režim autonomního řízení vozidel Tesla Mad Max je dostupný pro vybrané zákazníky v programu EAP (Early Access Program). Nový režim je na silnici agresivnější, častěji mění pruhy a ne vždy dodržuje rychlostní limity. Agentura JPP spekuluje, že v Česku by se mohl nový režim namísto Mad Max jmenovat Mad Turek...
Byla vydána nová verze 9.18 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Nově také pro NanoPi R3S, R3S LTS, R76S a M5. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Článek byl připraven ještě před vydáním konečné verze, staví tedy na RC verzi. Ta ještě pár much nese, ale jinak je z 99 % hotová. Posuzovat systém budeme na low-endovém starém notebooku Dell D430 s 1,2GHz Core 2 Duo, 2 GB RAM, integrovanou grafikou Intel 945GM a 128GB SSD úložišti se 100MB/s PATA rozhraním v 1,8" ZIF verzi.
Instalační proces doznal minoritních změn, ale uživateli Mageia či někdejší Mandrivy bude důvěrně známý. Běžel velmi svižně (z USB 3.0 flashky valící na D4300 rychlostí čtení ~32 MB/s, na 1,8" PATA ZIF SSD s rychlostí zápisu 90 MB/s). Pro Mageiu i v rámci verze 4 platí, že instalátor není připraven sám zkonfigurovat souběžné fungování s jiným OS na jednom disku: buď použije existující oddíly (tj. tento systém přepíše), nebo smaže a použije celý disk v kuse. Jediná možnost je rozdělit si vše sám ručně.
Dobrou zprávou je, že vedle obligátních desktopů KDE a GNOME přibyly do instalace (z DVD) vedle dalších obvyklých desktopů i méně tradiční jako MATE. Něco naznačuje již sama ikona pro instalaci desktopových prostředí dle vlastní volby. Již tradičně lze hned s instalací provést aktualizaci. Je možno též nasadit Grub2, samozřejmě také LILO a Grub1, jehož textovou bootovací obrazovku používám.
První spuštění vás uvítá novou uvítací obrazovkou, či lépe řečeno uvítací aplikací. Začněme tedy s ní.
Autoři distribuce si dali hodně práce a připravili program, který umožňuje procházet základní nastavení systému, volat si jednotlivé nástroje či návody pro danou věc, instalovat programy, to vše z jednoho logicky rozděleného okna.
Přímo z tohoto okna lze instalovat nejběžnější programy jako ty pro přehrávání videa a hudby, různé pluginy a nástroje, ať již otevřené, či uzavřené. V souvislosti s aktuálním vývojem se sluší dodat: včetně Steamu, Flash Pluginu, Skypu či Opery. Je jasně zvýrazněno, pokud jde o uzavřenou aplikaci a z okna je možné vše rovnou spouštět.
Instalace je jednoduchá, žádá si pouze rootovo heslo, sama ošetří závislosti, však jen externě volá balíčkovací systém.
Vedle komerčních aplikací instaluje třeba také meta balíčky pro video a zvukové kodeky. Jen to okno instalátoru by potřebovalo ještě trochu péče.
Aplikace se pak hned objeví v hlavní nabídce mezi nedávno instalovanými. Celkově je tato uvítací obrazovka vynikající záležitostí, skoro bych si až dovolil tvrdit, že pro uživatele Windows přecházejícího na Linux (či systém jen zkoušejícího), je toto nejpřehlednější a jeho návykům nejbližší cesta. Přitom nijak nenarušuje konzistenci a dojem ze samotného vydání Mageia 4 pro typického uživatele Linuxu. Nemusíte tuto uvítací obrazovku vůbec používat, prostě ji při prvním spuštění vypněte s tím, aby se již nespouštěla.
Ale zpátky k hlavní nabídce. Mageia se drží osvědčené klasiky, žádný Kickoff či „jiné vylomeniny“ se nekonají. Screenshoty ukazují, jaké aplikace instaluje distribuce po jednoduchém odkliknutí KDE desktopu při instalaci. Na jednu stranu je toho zde moc – třeba Filezilla, Konversation, Ktorrent či Scribus jednoznačně míří na zběhlejšího uživatele, ale nevadí, hlavně že nechybí ty opravdu podstatné věci jako Firefox, GIMP, Amarok, přehrávače videí (Dragon, „Videa“, Xine – vyberte si), správa a úprava fotografií (složitý digiKam i jednoduchý GwenView, plus zpracování panoramat v Huginu) a samozřejmě LibreOffice.
Sítě se nastavují ve standardním KDE dialogu, nic překvapivého.
V tu chvíli obvykle systém „houkne“, že jsou k dispozici první aktualizace. V aktuální situaci RC verze se nejprve aktualizoval balíčkovací systém jako takový. Poté již následovala velká várka všeho možného, včetně kernelu 3.12.8. V tu chvíli následuje restart kvůli novému kernelu a dalším částem.
Zajímavé je, že výchozí instalace s dekstopem KDE nabízí jak přehrávač Dragon, tak spíše pod GNOME spadající Totem. Doinstalovat lze samozřejmě cokoli, pro fanoušky příkazové řádky je tu i MPlayer a Mencoder (ve výchozí instalaci).
Pro hudbu je tu Amarok, v Uvítací obrazovce je k dispozici i fork jeho verze 1.x, přehrávač Clementine.
Je známo, že Mageia ne vždy nabízí hned ty nejnovější verze aplikací, zejména ne ve chvíli, kdy se finišují práce na novém vydání. Asi i proto je zde zatím „jen“ GIMP 2.8.6, nikoli aktuální verze 2.8.10 z konce listopadu.
Ale zpět ještě na chvíli ke Steamu, když už jej konečně distribuce podporuje přímo ve svých repozitářích. Instalace je tedy triviální, poté dvakrát proběhne aktualizační proces (to se může v čase samozřejmě lišit) a již se lze přilogovat a začít hrát.
Dnes na tomto místě prozatím skončíme. Příště se podíváme na prostřední GNOME a další věci. V tuto chvíli si dovolím konstatovat, že na mě Mageia 4 udělala velký dojem. Na mém plesnivém notebooku běží už KDE 4 svižně, takže od GNOME (Classic) či Xfce očekávám daleko rychlejší běh. A to ve srovnání s dřívější instalací Mageia 3. A uvítací obrazovka, to je prostě paráda.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: