Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Článek byl připraven ještě před vydáním konečné verze, staví tedy na RC verzi. Ta ještě pár much nese, ale jinak je z 99 % hotová. Posuzovat systém budeme na low-endovém starém notebooku Dell D430 s 1,2GHz Core 2 Duo, 2 GB RAM, integrovanou grafikou Intel 945GM a 128GB SSD úložišti se 100MB/s PATA rozhraním v 1,8" ZIF verzi.
Instalační proces doznal minoritních změn, ale uživateli Mageia či někdejší Mandrivy bude důvěrně známý. Běžel velmi svižně (z USB 3.0 flashky valící na D4300 rychlostí čtení ~32 MB/s, na 1,8" PATA ZIF SSD s rychlostí zápisu 90 MB/s). Pro Mageiu i v rámci verze 4 platí, že instalátor není připraven sám zkonfigurovat souběžné fungování s jiným OS na jednom disku: buď použije existující oddíly (tj. tento systém přepíše), nebo smaže a použije celý disk v kuse. Jediná možnost je rozdělit si vše sám ručně.
Dobrou zprávou je, že vedle obligátních desktopů KDE a GNOME přibyly do instalace (z DVD) vedle dalších obvyklých desktopů i méně tradiční jako MATE. Něco naznačuje již sama ikona pro instalaci desktopových prostředí dle vlastní volby. Již tradičně lze hned s instalací provést aktualizaci. Je možno též nasadit Grub2, samozřejmě také LILO a Grub1, jehož textovou bootovací obrazovku používám.
První spuštění vás uvítá novou uvítací obrazovkou, či lépe řečeno uvítací aplikací. Začněme tedy s ní.
Autoři distribuce si dali hodně práce a připravili program, který umožňuje procházet základní nastavení systému, volat si jednotlivé nástroje či návody pro danou věc, instalovat programy, to vše z jednoho logicky rozděleného okna.
Přímo z tohoto okna lze instalovat nejběžnější programy jako ty pro přehrávání videa a hudby, různé pluginy a nástroje, ať již otevřené, či uzavřené. V souvislosti s aktuálním vývojem se sluší dodat: včetně Steamu, Flash Pluginu, Skypu či Opery. Je jasně zvýrazněno, pokud jde o uzavřenou aplikaci a z okna je možné vše rovnou spouštět.
Instalace je jednoduchá, žádá si pouze rootovo heslo, sama ošetří závislosti, však jen externě volá balíčkovací systém.
Vedle komerčních aplikací instaluje třeba také meta balíčky pro video a zvukové kodeky. Jen to okno instalátoru by potřebovalo ještě trochu péče.
Aplikace se pak hned objeví v hlavní nabídce mezi nedávno instalovanými. Celkově je tato uvítací obrazovka vynikající záležitostí, skoro bych si až dovolil tvrdit, že pro uživatele Windows přecházejícího na Linux (či systém jen zkoušejícího), je toto nejpřehlednější a jeho návykům nejbližší cesta. Přitom nijak nenarušuje konzistenci a dojem ze samotného vydání Mageia 4 pro typického uživatele Linuxu. Nemusíte tuto uvítací obrazovku vůbec používat, prostě ji při prvním spuštění vypněte s tím, aby se již nespouštěla.
Ale zpátky k hlavní nabídce. Mageia se drží osvědčené klasiky, žádný Kickoff či „jiné vylomeniny“ se nekonají. Screenshoty ukazují, jaké aplikace instaluje distribuce po jednoduchém odkliknutí KDE desktopu při instalaci. Na jednu stranu je toho zde moc – třeba Filezilla, Konversation, Ktorrent či Scribus jednoznačně míří na zběhlejšího uživatele, ale nevadí, hlavně že nechybí ty opravdu podstatné věci jako Firefox, GIMP, Amarok, přehrávače videí (Dragon, „Videa“, Xine – vyberte si), správa a úprava fotografií (složitý digiKam i jednoduchý GwenView, plus zpracování panoramat v Huginu) a samozřejmě LibreOffice.
Sítě se nastavují ve standardním KDE dialogu, nic překvapivého.
V tu chvíli obvykle systém „houkne“, že jsou k dispozici první aktualizace. V aktuální situaci RC verze se nejprve aktualizoval balíčkovací systém jako takový. Poté již následovala velká várka všeho možného, včetně kernelu 3.12.8. V tu chvíli následuje restart kvůli novému kernelu a dalším částem.
Zajímavé je, že výchozí instalace s dekstopem KDE nabízí jak přehrávač Dragon, tak spíše pod GNOME spadající Totem. Doinstalovat lze samozřejmě cokoli, pro fanoušky příkazové řádky je tu i MPlayer a Mencoder (ve výchozí instalaci).
Pro hudbu je tu Amarok, v Uvítací obrazovce je k dispozici i fork jeho verze 1.x, přehrávač Clementine.
Je známo, že Mageia ne vždy nabízí hned ty nejnovější verze aplikací, zejména ne ve chvíli, kdy se finišují práce na novém vydání. Asi i proto je zde zatím „jen“ GIMP 2.8.6, nikoli aktuální verze 2.8.10 z konce listopadu.
Ale zpět ještě na chvíli ke Steamu, když už jej konečně distribuce podporuje přímo ve svých repozitářích. Instalace je tedy triviální, poté dvakrát proběhne aktualizační proces (to se může v čase samozřejmě lišit) a již se lze přilogovat a začít hrát.
Dnes na tomto místě prozatím skončíme. Příště se podíváme na prostřední GNOME a další věci. V tuto chvíli si dovolím konstatovat, že na mě Mageia 4 udělala velký dojem. Na mém plesnivém notebooku běží už KDE 4 svižně, takže od GNOME (Classic) či Xfce očekávám daleko rychlejší běh. A to ve srovnání s dřívější instalací Mageia 3. A uvítací obrazovka, to je prostě paráda.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: