Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Kamarádova firma má síť, dnes čítající 5 počítačů a linuxový server. Původně byl tento server vcelku málo výkonný, přesto utáhl Asterisk pro 4 pobočky, Sambu, zpracování pošty a samozřejmě firewall a router do internetu. Během doby se dvakrát stalo, že na stanicích odešly disky s poměrně důležitými daty (která samozřejmě měla být všechna zálohovaná, ale byla jen částečně), a tak přišlo rozhodnutí pořídit nový server s diskovým polem a vyšším výkonem, kam se budou ukládat zálohy důležitých dat ze stanic (Cobian backup).
Server má softwarové diskové pole RAID5 a poměrně slušný procesor, takže se ukázalo, že zvládne ještě nějakou další službu. A tak jsem se s kamarádem domluvil, že novou verzi Abry rozchodím tak, aby byl aplikační server na Linuxu (do té doby běžel na jedné výkonnější stanici). Sešla se tu ale ta nejhorší možná kombinace: Linux je 64bitový Ubuntu Hardy, zatímco Abra má svůj aplikační server pouze 32bitový. Sice je to na takový systém s podivem a někdy si říkám, že provést o jednu kompilaci navíc nemůže být až tak složité, ale... Můžete k tomu mít výhrady, dokonce s tím i nesouhlasit, ale to je asi tak vše (zatím). Možná dát požadavek do Aktisu :-).
Postup instalace je sice vcelku pěkně popsán v dokumentaci Abry, nicméně jsem narazil na další úskalí, která už popsaná nebyla, a tak vzniklo rozhodnutí napsat tento článek, aby už jednou prošlápnutou cestu nebylo nutné prošlapávat znovu.
Především jsem provedl zálohu dat v Abře.
Dále bylo nutné na Linux nainstalovat databázový server Firebird. Jak už jsem psal, server je 64b Ubuntu Hardy, takže bylo možné vybrat ze dvou možností: firebird2.0-super a firebird2.0-classic. Abra umí běžet i na Firebirdu 2.1, ten však v této verzi Ubuntu není k dispozici ve standardním repository. Vybral jsem si verzi super, která obsluhuje uživatelská spojení v rámci jednoho procesu více vlákny, byť je v uživatelské příručce Abry doporučen spíše jen pro jednouživatelskou konfiguraci (ale zatím to s přehledem stíhá):
apt-get install firebird2.0-super
Abra si rozšiřuje funkčnost tohoto databázového serveru o uživatelsky definované funkce, a proto je třeba knihovnu s těmito funkcemi nakopírovat tam, kde ji najde Firebird. Jsme v 64b prostředí, musíme tedy použít 64b verzi této knihovny (sdílená instalace Abry je na sambovém "disku" umístěném v /home/samba/public):
cp /home/samba/public/ABRAG2/udfs/linux64/libnxudf.so /usr/lib/firebird/2.0/UDF/
Ještě nastavit práva:
chmod +r /usr/lib/firebird/2.0/UDF/libnxudf.so
Nastavení databázového serveru máme hotové, ale protože je použita verze superserver, je třeba Firebird restartovat.
Dále se budeme věnovat aplikačnímu serveru. Dle dokumentace tento server ke svému běhu potřebuje tyto 32b knihovny:
apt-get install lib32gcc1 lib32stdc++6 libc6-i386 util-linux
(util-linux poskytuje utilitu linux32.)
Část knihoven (a to včetně 32b klientské knihovny Firebirdu) je však třeba doinstalovat na správné místo z deb balíků. Proto je třeba pohledat a stáhnout si tyto soubory (verze knihoven platí pro Hardy!!!):
Protože je struktura repository Ubuntu (stejně jako Debianu) poměrně složitá, postupoval jsem tak, že jsem si našel ekvivalenty těchto knihoven v 64b a potom jsem ve výpisu apt-cache show balík našel cestu, která je stejná jak pro 64b verzi, tak i pro verzi i386. Nejzáludnější to bylo u libuuid1, kde mi apt-cache vyplivl toto:
# apt-cache show libuuid1 Package: libuuid1 Priority: required Section: libs Installed-Size: 92 Maintainer: Ubuntu Core Developers <ubuntu-devel-discuss@lists.ubuntu.com> Original-Maintainer: Theodore Y. Ts'o <tytso@mit.edu> Architecture: amd64 Source: e2fsprogs Version: 1.40.8-2ubuntu2 Replaces: e2fsprogs (<< 1.34-1) Depends: libc6 (>= 2.7-1), passwd Recommends: uuid-runtime Filename: pool/main/e/e2fsprogs/libuuid1_1.40.8-2ubuntu2_amd64.deb Size: 41114 MD5sum: 9a21ec189368130391fe5dfe7e66c461 SHA1: e098103cbdce898a95464c2e5d5815e7b7c03321 SHA256: 5ce463473baa03ba4ce2aa819aa7eee2284dd56d2041f7df6c8a8bd0d872e32d Description: universally unique id library libuuid generates and parses 128-bit universally unique id's (UUID's). See RFC 4122 for more information. Bugs: mailto:ubuntu-users@lists.ubuntu.com Origin: Ubuntu Task: minimal
Nás samozřejmě zajímá řádek začínající na Filename:, a když si dáme dohromady celou cestu, pak výsledný soubor najdeme v adresáři s URL:
http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu/pool/main/e/e2fsprogs/
Z takto stažených balíků jsem knihovny vykopíroval pomocí Midnight Commanderu a nakopíroval jsem je buď do /lib32, nebo do /usr/lib32, podle toho, jestli se v balících byly v adresáři /lib, nebo /usr/lib.
V dokumentaci se dočtete, že aplikační server vyžaduje, aby se klientská knihovna Firebirdu jmenovala libgds.so.0, takže je třeba udělat symlink, u mě to bylo takto:
ln -s /usr/lib32/libfbclient.so.2.0.3 /usr/lib32/libgds.so.0
Pak je třeba spustit ldconfig a ve spouštěcím souboru pro aplikační server (u mě /home/samba/public/ABRAG2/appserver.sh) upravit řádku spouštění aplikačního serveru tak, aby byl spuštěn v 32bitovém prostředí, čili změnit řádku
./abramgr -start appserver
takto:
linux32 ./abramgr -start appserver
Aplikační server Abry běží pod locale cs_CZ.CP1250, takže je potřeba vygenerovat příslušné locales. Tato úprava je vcelku pěkně popsána v dokumentaci Abry, takže se omezím jen na stručný postup:
cd /usr/share/i18n/locales cp /home/samba/public/ABRAG2/cs_CZ\@abra . localedef -c -i cs_CZ@abra -f CP1250 cs_CZ.cp1250
Nyní už nám zbývá jen upravit konfigurační soubor Abry NEXUS.CFG tak, aby se databáze vytvářely v adresáři, kam do nich Firebird může, a současně je ještě třeba opravit umístění souboru Storage.STF. Ovšem je nutné mít na mysli, že při upgradech systému budeme muset vrátit změny zpět, takže já jsem si udělal dvě verze souboru: NEXUS.WIN a NEXUS.LIN a soubor NEXUS.CFG vždy přepíšu vhodnou verzí. Jak tyto soubory vypadají? Prvně nás asi bude zajímat soubor NEXUS.LIN, jehož obsah vypadá takto:
[Client] Local=0 ServerName=192.168.1.1 [Server] ProviderType=2 StorageFile=/home/samba/public/ABRAG2/Storage.STF
NEXUS.WIN obsahuje toto:
[Client] Local=0 ServerName=RYCHLIK [Server] ProviderType=0 StorageFile=z:\ABRAG2\Storage.STF
Nyní je třeba spustit aplikační server pomocí dávky /home/samba/public/appserver.sh.
Poslední úprava konfigurace spočívala v tom, že jsem ve Windows spustil nástroj DBTool a nastavil jsem správně cestu k databázím. Ta cesta v mém případě vypadá takto:
localhost:/var/lib/firebird/2.0/data/databaze.fdb
Je to proto, že je z pohledu aplikačního serveru, který běží na stejném stroji (a na Linuxu). Zde je také nutno zatrhnout, že databáze není vytvořena, a zadat cestu k souboru zálohy (konzultujte s manuálem).
Nu, a nyní už můžeme směle spustit Abru G2 z Windows, čímž se současně provede obnova dat ze zálohy a pak už jen vesele účtovat.
Podle mých kontrol vše funguje, jak má. Zkoušel jsem provést zálohu, což je asi nejnáročnější operace vzhledem k tomu, že musí windowsí klient přes aplikační server vydolovat z databázového serveru záznamy a ty (asi) zkomprimovat a nakopírovat je někam jinam. Neměřil jsem to přesně, ale doba zálohování byla podle mého odhadu stejná jako ve Windows a zátěž serveru se při zálohování pohybovala okolo 20 %. Při rutinním používání se zátěž serveru pohybuje mezi 5-10 % a odezvy jsou prakticky okamžité. Podle mého subjektivního pozorování se o něco málo zpomalil start klienta ve Windows, nicméně ty 3-4 vteřiny jsou ucházející a navíc se Abra spouští většinou ráno a vypíná navečer, takže mi to přijde přijatelné.
Z pohledu uživatelů se nic nezměnilo, snad jen se mírně zrychlil ten počítač, který sloužil jako server.
Ještě pro informaci údaje o HW serveru:
Co se týče počtu současně pracujících uživatelů s Abrou: Jsou zakoupeny licence na 3 současně pracující klienty a účtují se dvě firmy. Obvykle se pracuje ze dvou počítačů (obchod a kontrola skladu), občas přijde účetní zpracovat doklady, takže jede další klient. Zatím jsme nenarazili na žádný výkonnostní problém, ani v případě uzávěrky mezd apod.
Co je ovšem nejdůležitější: Data jsou teď uložena přímo na RAID poli, což v době, kdy sloužila jako aplikační server stanice Windows, nebylo možné (nedokázal jsem přesvědčit Firebird, aby databázi ukládal na Sambou nasdíleném diskovém prostoru), takže jak já, coby administrátor, tak můj kamarád, coby majitel firmy, jsme teď mnohem klidnější... :-). Server je také připojen na UPS.
Další výhodou je, že aplikační server běží pořád a nejsme závislí na tom, zda je spuštěn konkrétní počítač v síti. Navíc např. po restartu tohoto počítače bylo nutné nejprve spustit Abru na něm, aby byl spuštěn aplikační server, a pak teprve bylo možné spustit Abru na jiném počítači (což se dá ale nastavit tak, že je aplikační server spouštěn na daném počítači jako služba, nicméně mně to nějak nefungovalo, tak jsem šel cestou nejmenšího odporu).
Ještě snad malou poznámku: pokud píšu o dokumentaci k Abře, myslím tím soubor, který vzniká při instalaci v adresáři ABRAG2 a má název readme.txt.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Nebo udělat 32bit chroot.
Dd,
no i tak se dá... Ale server nemá teď rozběhlou podporu pro virtualizaci... Takže možná rozběhnutí nějakého virtuálního stroje by bylo hádám obtížnějsí... A na qemu/kvm to dávat by mi nepřišlo jako úplně OK...
Zdraví
Honza Marek
licence?
A proč vlastně?
Zdraví
Honza Marek
Dd,
jo a ještě: pokud mám na stávajícím serveru normální instalaci Linuxu, pak by mě čekala docela šílená pakárna: vše zazálohovat, zrušit, nainstalovat vmware, pak do něj buď převést ten server, nebo nová instalace a obnova celé konfigurace, všech dat uživatelů, odzkoušení všech služeb (pošta, vzdálený přístup přes OpenVPN, asterisk s IP telefonií)... Zkoušel jste to někdy? A proč to všechno, když to jde "nativně", byť s mírnými obtížemi. Domnívám se ale, že Vámi navrhovaný postup by byl mnohem náročnější...
Zdraví
Honza Marek
... vše zazálohovat, zrušit, nainstalovat vmware, pak do něj buď převést ten server, nebo nová instalace a obnova celé konfigurace, všech dat uživatelů, odzkoušení všech služeb (pošta, vzdálený přístup přes OpenVPN, asterisk s IP telefonií)..proc? nainstaluju vmware, nainstaluju system ktery ta aplikace podporuje a nainstaluju aplikaci. Nic jinyho bych tam nedaval ...
Hmmm... A co ten původní systém s těma službama?
Zdraví
Honza Marek
Dd,
a na jakém železe, když na to vše mám jeden stroj? S tím KVM by to snad šlo, ale s VMWare asi těžko.
Pochop: mám funkční server s RAID polem, na který chci přestěhovat aplikační server Abry. Zvolil jsem postup, který jsem popsal, další možností (v podstatě podobně pracnou) by bylo KVM/qemu. VMWare je spolu s XEN-em už pracností úplně jinde.
Nebo jsem něco nepochopil.
Zdraví
Honza Marek
VMWare je spolu s XEN-em už pracností úplně jinde.o zenu nic nevim, instalace vmwaru na zacatku roku (nevim jak ted, ale predpoklam ze ten anyany patch uz neni potreba) mi v debianu trvala pul hodinky
Normalne naistaluj Xen. S KVM bych jeste nejaky ten patek pockal.
Jestli mas Debian tak installujuj xen system. To nainstaluje novy kernel a xen tools. Machina ti zustane takovou jako mas, akorad tam bude jiny kernel.
Pak upravis networking pro xen - udelas bridge.
No a pak si jen udelas novou VM pro tu ABRu.
Nakonec udelas dalsi VM a pomalu premigrujes stavajici sluzby na novou VM . Ale to jen jestli chces.
Postup zvoleny ve tvem clanku neni vhodny a ani spravny. Radsi bych to vse oddelil. Rekl bych ze jsi nevhodne vyuzil nove zelezo. Pred tim nez nainstalujes Xen mrkni na typ procesoru a jestli podporuje VT. Jestli ne mas smulu, ale vetsina procaku to uz podporuje. Akorad to musis zapnout v BIOS.
Jestli chces muzes prejist na XenServer Enterprise od Citrixu (zadarmo ke stazeni). Jednoducha installace. Ale musel by jsi zalohovat stavajici server a pak obnovit ze zalohy, pri pouziti kernelu z xen-tools. Neni to zas tak slozite.
Postup zvoleny ve tvem clanku neni vhodny a ani spravny. Radsi bych to vse oddelil. Rekl bych ze jsi nevhodne vyuzil nove zelezo. Pred tim nez nainstalujes Xen mrkni na typ procesoru a jestli podporuje VT. Jestli ne mas smulu, ale vetsina procaku to uz podporuje. Akorad to musis zapnout v BIOS.
Buďto jsem napsal článek špatně, nebo čteš jen něco: dokonce už i tady na fóru jsem psal, že jsem migroval aplikační server Abry na již běžící server... Ale ještě pro jistotu:
Linuxový server na novém železe mi běží už cca rok. Běží na něm některé služby, jako firewall, asterisk, samba, postfix, POP3 server, openvpn apod.
Cca před měsíce jsem na tento server přemigroval aplikační server Abry a postup migrace jsem popsal zde.
Já nemám nic proti virtualizaci, zkoušel jsem Xen, v KVM provozuju Windows, VMWare máme v práci. Ale když mám funkční server s uspokojivě chodícími službami bez virtualizace, tak kvůli migraci aplikačního serveru jedné aplikace nebudu celý server rušit, předělávat na virtualizaci a rozbíhat instance jiných serverů, zvlášť když jsem měl možnost to celé prostě nechat být a vrátit vše do původního stavu, tj. nechat aplikační server běžet na té Windowsovské stanici.
Já ti nebráním, pokud se chceš vyhnout zmíněným problémům, aby sis rozběhl virtualizaci. Já jsem si to vyhodnotil tak, že by to byl pro mě zbytečný opruz. Kdybych měl už na začátku vše dělané virtualizací nebo měl k dispozici nové železo, asi bych o tom uvažoval, ale v tomto případě to nebylo na místě.Tečka. Otázce virtualizace tohoto konkrétního řešení se od této chvíle přestávám věnovat.
A co se týče vhodnosti a správnosti postupu: opravdu by mě zajímalo, co na tom nebylo vhodné a správné. Aktis to ve své příručce popisuje, vše běží, jak má... Asi už stárnu a celému IT rozumím nějak špatně, ztrácím ten jediný správný radikální pohled na svět, či co...
Zdraví
Honza Marek
Při upgradech systému není potřeba přepínat na jiný nexus.cfg a zase zpátky. Stačí si jen zazálohovat ten správný nexus.cfg a po upgradu ho vrátit zpátky. Upgrade by neměl mít potřebu se na StorageFile atd. vůbec dívat, protože veškerou práci odvede linuxový aplikační server.
A doporučuji ve Firebirdu zvýšit LockMemSize a LockHashSlots, jinak mu po nějaké době celkem rychle dojde prostor pro zámky, a třeba i taková obnova ze zálohy pak "záhadně" padá ...
K upgradům: popis, jak provádět upgrade, je součástí zmiňované instalační příručky a upgrade na data dosáhnout (občas) musí, neb se v jeho rámci čas od času konvertují struktury dat.
A děkuju za poznámku k nastavení firebirdu, dnes večer to přenastavím... Máte nějaké doporučené hodnoty?
Zdraví
Honza Marek
Ve firebird.conf mám:
LockMemSize = 2097152
LockHashSlots = 991
Vycházel jsem z hodnot které výpisuje "/opt/firebird/bin/fb_lock_print |grep 'Used:'", a které vždy po restartu Firebirdu pomalu rostly, až se cca po měsíci ustálily na hodnotě lehce přes 1M :)
Dd,
díky, zkusím se na to kdyžtak taky podívat...
Zdraví
Honza Marek
K tomu updatu ... vycházel jsem z toho, že v manuálu se píše že update/upgrade je potřeba provést metodou "backup - update - restore". A pak už mi přišlo jednodušší si při instalaci vždycky zvolit "nová instalace" (raději než "aktualizace") a následně nechat všechno na linuxovém appserveru, než řešit jestli má instalátor právo zápisu do Storage.STF a kde ho vlastně najde.
Ale taky se to dá brát tak, že mě ta metoda s alternativním nexus.cfg pro Windows prostě nenapadla :).
Jsou možné obě cesty při updatu, tedy "nová instalace" i "aktualizace". Technicky při updatu vzniká nová repozitoř (tj. soubor Storage.STF) se systémovými daty a teprve obnovou dat se naplní uživatelskými daty -- problémem je opravdu jen přístupnost tohoto souboru v jeho umístění během instalace. Spíše bych doporučil novou instalaci.
z moji zkusenosti se nexus.cfg musi pro potreby souhrnych updatu a migrace na 9.01.06 upravit a pak vratit to puvodniho stavu, jinak updaty "upadly" dost tvrde a delali jsme recovery ze zalohy.
A dá se zprovoznit Abra na stanicích v Linuxu nebo Mac OS X? Myslím tím třeba ve Wine, nepředpokládám, že mají nativní klienty pro neWindows platformy.
Dd,
toto jsem zatím nezkoušel. Je možné, že by to částečně šlo, ale některé věci v Abře se dělají pomocí OLE (kupříkladu účetní výkazy), a to by asi nebylo úplně triviální (pokud by to vůbec šlo)... Zatím do toho moc chuti nemám...
Nativní klienti pro platformy jiné než Win nejsou (zatím) a nevím o tom, že by je v Abře chystali.
Zdraví
Honza Marek
od verze 8 to je docela problém - padalo to při otevírání agend ve stejném okně - řešením bylo otevřít v novém, ale už to nebylo ono. Dal se rozchodit bez problému i tisk, doinstalací thunderbirda a acrobat readera i odesílání pomocí e-mailu. Chystal jsem i návod pro G3, ale s osmičkovou verzí mě přešla chuť a začal provozovat ve virtuálu klienta. V této době navíc už s G3 napracuji (změna firmy), takže nevím, jak jsou na tom nové verze, ale pokud se to rozhodnete zkusit, rád budu nápomocen.
Testoval jsem jednak vždy nejnovější Wine, tak i Crossovery. Ještě poznámka k OLE - jediným problémem byly tzv. OLE dokumenty, se kterými jsem se nikdy nevypořádal - poslední test ale někdy v druhé půlce loňského roku, takže se třeba situace zlepšila?
Situace s OLE dokumenty je ustálená - nestojí za nic. Sami lidé z Aktisu činní v terénu nedoporučují jejich užívání.
Dd,
bohužel, pokud chcete k daňovému příznání přiložit výsledovku a rozvahu, tak IMHO jinou možnost než OLE nemáte. Nebo víte, jak se to dá udělat bez OLE?
Zdraví
Honza Marek
to se přiznám jsem nikdy já osobně nedělal - účetní jela normálně na XP - já se pohyboval především ve skladech, fakturaci atd. Tím pádem netuším, jak to přesně probíhá - možná když bude chvíle volna zkusím mrknout, nějakou osmičku verzi doma ještě snad vyhrabu, na domácím serveru to snad taky ještě půjde nahodit
Je ale fakt, že tomu moc nedávám Bylo by to ale pěkné, kdyby to fungovalo
Jasně že to jde bez OLE. Podávám daňová přiznání už pár let elektronicky (adisdpr.mfcr.cz) a přílohy přikládám v PDF.
diky uprave kluku z abry v kodovani menu modulu (na nasi zadost) se to rozjelo, ale prvni pokus pod wine nevypadal moc nadejne. pomohl nam nakup licenci crossover verze 6 a migrace klienta na nej. do stavu, kdy mate ve skladovych kartach do 1000 polozek je to pouzitlene. u nas si klient dela klice na 39000 skladovych polozek a to v emulaci wine/crossover bylo casove neunosne. zmigrovali jsme po roce provozu na W2008 ent server a abra jede terminalove pres RDP seamless nebo full desktop. business mel prednost a nemohlo nas to zdrzovat.
kazda instalace Abry na linuxu je tezkou ranou monopolistovi z Redmondu ...
Dd,
no, kdybyste si přečetl ten článek pořádně, zjistil byste, že se na linux pouze přesouval aplikační server z jedné ze stanic na síti a klienti běží dál na Windowsech, takže žádná rána se, jaksi, nekoná...
Zdraví
Honza Marek
window, linux, mac os x, bsd, solaris, kde mate kruci ten monopol?