Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
USB 2.0 jakž-takž funguje, použitelné to je. Nevím přesně, co "jsou funkční" znamená, takže řeknu jen, že třeba
-device usb-ehci -device usb-host,vendorid=...,productid=...funguje stejně, jako virtualboxí pojetí připojení USB zařízení. Místo vendor/product lze pochopitelně použít i bus/addr, vizte
-device usb-host,? .
Měl jsem dojem, že lze přidělit/nastavit qemu přímý přístup na pci sběrnici, aby například virtualizovaný stroj dostal přístup na kartu ve slotu. Tj. že bych měl win2k, k tomu něco, co svého času běželo a takhle bych to rozchodil. V manu o tom zmínu nevidim, takže se pletu a přímo zpřístupnit takový speciální hardware nejde? Tj. když mam ovladače pro win2k, qemu, stroj s pci sbrnicí a kartu do pci, tak v qemu tohle nerozchodim?
Z hlediska I/O jsem dělal nedávno benchmark, celkově vzato se qemu spíše hodí pro čistý výkon a/nebo velkou konfigurovatelnost emulovaného hardware (s novou -device syntaxí). Qemu (spolu s akcelerací přes KVM) je tedy třeba ideální pro virtuální serverové instalace (web, sql, mail, ...), zatímco virtualbox těží daleko více na desktopu (2D video akcelerace, 3D akcelerace, podpora více monitorů, roztahování okna s VM, velká rychlost i bez vmx/svm, multiplatformnost (linux/win/mac/?), skrývání myši ve VM, ...).
Takže na "trvalé" systémy na desktopu určitě doporučuji virtualbox, na jednorázovky typu "pusť system rescue cd na kamarádův USB HDD" je pak daleko jednodušší použít qemu (starou syntaxi).
Co se týče grafiky / grafického výkonu, tak tam jednoznačně vede virtualbox.
Na IRC jsem někdy v prosinci slíbil tento benchmark jednomu z vývojářů, protože jsme se trochu neshodli ve způsobech použití obou virtualizačních nástrojů (kvm/vbox), takže jsem v lednu dodržel své slovo a benchmark udělal. Na žádost dotyčného vývojáře se to pak objevilo i na mailing listu, ale nikdo se neozval. Popravdě se ani nedivím - priority virtualboxu jsou někde jinde, maximálně se budou vývojáři zabývat tou regresí při zápisu na "SATA".
jde o to, co chcete akcelerovat.No, měl jsem na mysli hlavně grafiku. Třeba když nainstaluji ve VirtualBoxu něco graficky náročného (např. KDE) a vedle to nainstaluji do KVM nebo XENu s pci-passthrough pro grafiku, čekal bych, že to v KVM/XEN poběží mnohem lépe.
No - a pokud chcete akcelerovanou grafiku - dejte si do case dvě fošny, jednu na windoze a druhou na linux. :DA to mi bude jako k čemu? „windoze“ nepotřebuju
Koukám, že tu vzniklo několik nedorozumnění.
Předně jde o 3D akceleraci - virtualbox používá pro 3D renderování v hostiteli OpenGL (pokud je mi známo), což je univerzální způsob natolik, aby fungoval s různými graf. kartami na různých platformách. Kluci z KVM myslím něco podobného připravují, ale za pomoci KMS jaderného driveru (když nepočítám redhatí QXL). O vmware nemám ponětí, ale tuším, že nějaký driver v kernelu už taky je. Přestože metody jsou různé, pokaždé jde víceméně o renderování na hostitelově aktivní grafické kartě za použití driveru hostitele.
Druhá možnost je tzv. "pci-passthrough", který umožňuje přímo "propojit" virtualizovaný systém s jakýmkoli PCI(e) zařízením bez znatelného zvýšení latence, díky IOMMU. Tento postup v našem případě má ale pár nevýhod:
Z vlastní zkušenosti mohu říct, že restart je sice otravná operace, ale pokud se zkombinuje s hibernací, ruší daleko méně.
Tiskni
Sdílej: