Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »V tomto článku vás seznámím se správcem oken, který se jmenuje BlackBox. Nepochybuji o tom, že mnozí z vás ho už znají, mnozí z vás ho zkusili a mnozí z vás ho také používají. Já jsem ho také nejdříve jen znal, potom jsem ho vyzkoušel a nakonec jsem u něj zůstal. BlackBox je určen v první řadě pro pomalé počítače, ale nejen pro ně. Na rozdíl od grafických desktopů KDE a GNOME je BlackBox "pouze" správce oken, a tedy neposkytuje žádné grafické prostředí v tomto smyslu. Na ploše nenajdeme žádné ikony, BlackBox neposkytuje žádné programy, které by měly sjednocený design a tvořily tedy vizuálně semknutý celek (což je nazýváno "prostředím"). Těch několik programů, které pracují pro BlackBox, má většinou charakter konzolových utilit.
Na otázku, která vám právě projela hlavou ("Co tedy nabízí?"),
odpovídám, že BlackBox je jednoduchý a rychlý správce oken, jehož největší
devíza je právě jeho jednoduchost, rychlost, transparentnost nastavení a z
toho plynoucí uživatelská přítulnost. Samozřejmé je, že BlackBox neosloví
každého uživatele; někdo se může cítit před černou obrazovkou s malým
panýlkem "bezmocný". Troufám si tvrdit, že tato bezmoc se po chvíli změní v
euforii z rychlé a efektivní práce (kvůli práci ty počítače přece máme, ne?
).
Program lze stáhnout z domovské stránky nejlépe ve formě zdrojových souborů, které si sami zkompilujete. Tento postup je obecně vzato nejvýhodnější, na druhou stranu mnohdy přináší různé (často obtížně řešitelné) problémy závislostí. U BlackBoxu by kompilace neměla být problémem, pokud máte nainstalované standardní součásti charakteru "Development" (Vývoj programů nebo Programování, které vybíráte při instalaci nebo postinstalaci). BlackBox nemá podle mých zkušeností zvláštní požadavky, což naopak platí i pro knihovny, které máte nainstalované nadstandardně - prostě je nepotřebuje a nijak nevyužije. Poslední verze je 0.65.0; je pravděpodobné, že je pro váš systém již připraven nativní balíček.
Výsledkem instalace je nainstalovaný BlackBox: dokumentace v
/usr/doc/blackbox, programy (blackbox plus dvě utility) v
/usr/X11R6/bin/, katalogy zpráv v různých jazycích vyjma
češtiny 
, ukázkové styly a ukázkové menu v adresáři
/usr/X11R6/share/blackbox/ a manuálová stránka. Toť vše. Po
prvním spuštění se v adresáři uživatele vytvoří soubor
.blackboxrc, adresář .blackbox, který obsahuje
dva adresáře (backgrounds a styles) je nutné
zkopírovat, stejně jako soubor menu. Soubor menu,
jak vyplývá z názvu, obsahuje uživatelské menu, hlavní prvek, který je
určen pro uživatelské volby. Proč se o tom tak rozepisuji? Protože tohle
minimum poskytuje maximální uživatelský komfort. Nakonec zjistíte, že
ikonové menu například v KDE, které se (obvykle) nachází v levém dolním
rohu (Start!), je strašně nepraktické, protože je daleko.
Menu BlackBoxu se na pozici kurzoru myši objeví pokaždé, když stisknete pravé tlačítko myši. Ne že by totéž nezvládalo také KDE, ale blackboxí menu je malé, bez ikon, maximálně rychlé a lze jej pohodlně přizpůsobit (o tom níže). Celé prostředí ještě tvoří jednoduchý panel aplikací, který lze umístit na horní, nebo dolní okraj obrazovky. Standardně zabírá 66 procent šířky plochy (možno změnit), a lze jej tedy centrovat, nebo umístit doprava, nebo doleva. Obsahuje název plochy, jméno aktuálního okna a hodiny. Kromě toho také šipky přepínající plochy (ploch můžete přidávat tolik, kolik chcete) a neminimalizované programy. Další menu získáte po stisku prostředního tlačítka: najdete zde příkaz pro vytvoření další plochy, pro odstranění plochy poslední, aktuální plochu (a programy, které "vlastní") a položku Icons. Pod ní se skrývají programy minimalizované. Tyto programy nemají žádné ikony na ploše (nic takového tady nenajdete).
Zato tady ale můžete najít jiné objekty. Jsou to (v různé terminologii) dockable applications, docks, windocks, zde se jim říká slits. Slit je utilita, která provádí pouze jednu činnost, nejčastěji informační, a je umisťována do rámu spolu s jinými slits. Tento rám lze "zachytit" po okrajích obrazovky. Genialitu tohoto nápadu lze vyjádřit několika body:
Ukázka slitů v mém Minimal stylu, totéž vertikálně.
Ukázka týchž slitů ve stylu Amelie, totéž vertikálně.
Ukázka celé pracovní plochy ve stylu Amelie (113 kB), v i-stylu (74 kB) nebo ve věčně živém a aktuálním stylu (116 kB). Slity můžete stahovat například z těchto dvou adres, na další vás přivede ten, který se vyzná.
"Povinnou" výbavou jsou bbtools. Je to základní sada slit-programů, které poskytují autoři BlackBoxu. Patří mezi ně také životně důležitý program jménem bbkeys. Stará se o klávesové zkratky, resp. jejich zpracování. Můžete si tedy nakonfigurovat množství osobitých klávesohmatů pro jakoukoliv činnost. Nechte se inspirovat. Každý z nástrojů má svůj konfigurační soubor, jejichž struktura je principiálně totožná. Je v něm zajištěno, že daný slit převezme barevnou strukturu celého prostředí; ale lze to pochopitelně změnit. Krátký přehled různých "bbtools":
Jak už jsem zmínil, hlavní menu se objevuje po stisku pravého tlačítka myši a je velice rychlé. Ostatně celý správce startuje na Pentiu 200 MHz/32 MB RAM cca jednu sekundu. 8-D Položka menu je některým z těchto typů:
| Příkaz | Vysvětlení a popis |
[begin] |
Příkaz otevírající celou nabídku. |
[end] |
Příkaz ukončující nabídku [begin] nebo podnabídku [submenu] |
[exec] (název položky) {příkaz} |
Příkaz k vykonání. |
[nop] (název položky) |
Oddělovač v menu, prázdná položka. |
[submenu] (název položky} {název podmenu} |
Vytvoření podnabídky. |
[include] (název souboru) |
Vloží soubor ve tvaru BlackBox menu (možnost dynamicky obměňovaných podnabídek). |
[stylesdir] (cesta) |
Seznam souborů se styly, které BlackBox nalezl v zadané cestě. |
[stylesmenu] (popis) {cesta} |
Vytvoří podmenu s názvem "popis" a umístí do něj styly nalezené ve specifikované cestě. Vhodné pro kategorizaci stylů (podle jednotlivých cest). |
[workspaces] (popis) |
Vytvoří odkaz na menu spravující plochy. Stejnou nabídku lze vyvolat stiskem středního tlačítka na ploše. |
[config] (popis) |
Konfigurační nabídka upravující chování oken. |
[reconfig] (popis) {příkaz} |
Znovu načte konfigurační soubory, s výjimkou
.blackboxrc. Pokud je zadán příkaz, provede se před
načtením souborů; vhodné pro přepínání mezi jednotlivými
konfiguracemi. |
[restart] (popis) {příkaz} |
Restartuj BlackBox a znovu načti inicializační soubor
.blackboxrc. Pokud je zadán příkaz, lze jím změnit správce
oken. Pokud provádíte změnu konfigurace, je nutné BlackBox restartovat
tímto příkazem, jinak se vaše změny neuloží. |
[exit] (label) |
Tomuto příkazu nerozumím, v dokumentaci není vysvětlen. |
Příklad mého nastavení si můžete stáhnout.
Základní parametry BlackBoxu se nastavují v resource-souboru
.blackboxrc. Existuje množství parametrů, které lze měnit.
Jejich seznam najdete v manuálové stránce. Zde uvádím pouze některé.
(Ukázka.)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
session.screen0.strftimeFormat [řetězec]session.screen0.strftimeFormat %H:%M/%d.%m.20%ysession.screen0.edgeSnapThreshold [číslo]session.screen0.edgeSnapThreshold 6session.menuFile [cesta]session.menuFile .blackbox/menusession.styleFile [cesta]session.styleFile .blackbox/styles/mujstylsession.cacheMax [číslo]session.cacheMax 10000Pokud na vás množství parametrů působí demotivačně, nepropadejte
panice. Nejste sami, proto existuje několik utilit, které tohle všechno
umožňují nastavit klikáním. Jejich nevýhoda spočívá v tom, že k běhu
potřebují buď knihovnu Qt (KDE), nebo Gtk (GNOME). Čili pokud chcete
resuscitovat starou 486, budete na ni muset nainstalovat i tyto
knihovny, nebo psát konfiguraci přímo. Není to tak složité; existuje
mnoho ukázkových souborů, které jsou bohatě komentovány (totéž už ale
nelze říct o standardní dokumentaci, ta se omezuje na man
blackbox). Povedenou utilitou je whiteBox
nebo ještě lepší bbconf, se
kterým pohodlně nastavíte barvy svého nového stylu. Jediná nevýhoda, a
na ni pozor!, je, že neumí ukládat text v kódování ISO8859-2;
"nežádoucí" znaky vynechá. Nejlepší možnost, jak si zničit vyladěné
menu.
Pro začátek je vhodný program genmenu, který vyhledá známé programy na vašem disku a vytvoří hlavní nabídku. Stejně jako jiné utility podporuje i další správce oken (Fluxbox, Windowmaker, Waimea, AfterStep atd.), pokud je máte nainstalované.
Pro správný běh celého BlackBoxu je vhodné, aby se slit-programy
spouštěly před samotným BlackBoxem. Není na škodu je
spouštět až z BlackBoxu, ale kdo by to pokaždé dělal, že? Proto upravte
svůj soubor .xinitrc třeba následovně. Parametr -w spustí program v režimu
"dockapp" -- Blackbox si ho "odchytí" a umístí do panelu. Jenom mi
zůstává záhadou, proč některé programy (např. wmcpuload) používají
tentýž parametr pro naprosto opačnou akci -- zobrazení v okně.
Objektivní nedostatky, které přiznávají i autoři, jsou následující:
bsetbg nebo bsetroot, což
je opět potencionální bezpečnostní riziko.Další článek by mohl vzniknout na téma "Konfigurace bbtools".
Vzhledem k tomu, že jich je ohromné množství a jsou relativně dobře
dokumentovány, je to skvělá zábava na deštivé letní podvečery. Další
téma je vytváření stylů, taktéž zábava pro ty, kdo se nudí. Doufám
ale, že z tohoto článku vyplynulo vše potřebné a že vám nastavení a
používání BlackBoxu nebude činit potíže, ale radost z vlastní
kreativity. Welcome to MiB!
Všechny konfigurační soubory v jednom archívu si můžete stáhnout.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
?
jj, BlackBox pouzivam uz dlouho a musim rict, ze oproti vsemu, co jsem zatim zkousel me oslovil nejvice (jeste jsem nevidel FlushBox a ...Box).
Snad jen doplnim, ze pozadi se da nastavit i prikazem xsetbg soubor.
Dik za clanecek.
Zdenda
.
BTW zajimalo by me jestli v BlackBoxu/Fluxboxu jde nejak nastavit aby po spusteni tohoto WM na (treba) workspace 1, 3 az 5 spustil xterm? A na plose 2 browser? Proste aby se mi okamzite spustili programy, kery na ty ktery plose potrebuju mit 99,9999% casu co sem v systemu...
Děkuji za pěkný článek.
Inspirován článkem jsem si blackbox stáhnul a vyzkoušel. Po dvou dnech jsem jej ovšem dal pryč,
svůj twm jsem si příliš zamiloval, než bych se vzdal
Mimochodem v diskusi pod Tvou recenzí Slackware 9.0 zazněl dotaz, na seriál o window managerech. Má snad být tohle první díl? Jestli ano, už se těším na další
To mě nenapadlo. Výše je dotaz na Waimeu. Tu jsem taky vyzkoušel, ale nevím, co si mám myslet. Ovšem článek o ní plánuju. A další windowmanagery? Toť otázka...
--vo