GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
V tomto článku vás seznámím se správcem oken, který se jmenuje BlackBox. Nepochybuji o tom, že mnozí z vás ho už znají, mnozí z vás ho zkusili a mnozí z vás ho také používají. Já jsem ho také nejdříve jen znal, potom jsem ho vyzkoušel a nakonec jsem u něj zůstal. BlackBox je určen v první řadě pro pomalé počítače, ale nejen pro ně. Na rozdíl od grafických desktopů KDE a GNOME je BlackBox "pouze" správce oken, a tedy neposkytuje žádné grafické prostředí v tomto smyslu. Na ploše nenajdeme žádné ikony, BlackBox neposkytuje žádné programy, které by měly sjednocený design a tvořily tedy vizuálně semknutý celek (což je nazýváno "prostředím"). Těch několik programů, které pracují pro BlackBox, má většinou charakter konzolových utilit.
Na otázku, která vám právě projela hlavou ("Co tedy nabízí?"),
odpovídám, že BlackBox je jednoduchý a rychlý správce oken, jehož největší
devíza je právě jeho jednoduchost, rychlost, transparentnost nastavení a z
toho plynoucí uživatelská přítulnost. Samozřejmé je, že BlackBox neosloví
každého uživatele; někdo se může cítit před černou obrazovkou s malým
panýlkem "bezmocný". Troufám si tvrdit, že tato bezmoc se po chvíli změní v
euforii z rychlé a efektivní práce (kvůli práci ty počítače přece máme, ne?
).
Program lze stáhnout z domovské stránky nejlépe ve formě zdrojových souborů, které si sami zkompilujete. Tento postup je obecně vzato nejvýhodnější, na druhou stranu mnohdy přináší různé (často obtížně řešitelné) problémy závislostí. U BlackBoxu by kompilace neměla být problémem, pokud máte nainstalované standardní součásti charakteru "Development" (Vývoj programů nebo Programování, které vybíráte při instalaci nebo postinstalaci). BlackBox nemá podle mých zkušeností zvláštní požadavky, což naopak platí i pro knihovny, které máte nainstalované nadstandardně - prostě je nepotřebuje a nijak nevyužije. Poslední verze je 0.65.0; je pravděpodobné, že je pro váš systém již připraven nativní balíček.
Výsledkem instalace je nainstalovaný BlackBox: dokumentace v
/usr/doc/blackbox, programy (blackbox plus dvě utility) v
/usr/X11R6/bin/, katalogy zpráv v různých jazycích vyjma
češtiny 
, ukázkové styly a ukázkové menu v adresáři
/usr/X11R6/share/blackbox/ a manuálová stránka. Toť vše. Po
prvním spuštění se v adresáři uživatele vytvoří soubor
.blackboxrc, adresář .blackbox, který obsahuje
dva adresáře (backgrounds a styles) je nutné
zkopírovat, stejně jako soubor menu. Soubor menu,
jak vyplývá z názvu, obsahuje uživatelské menu, hlavní prvek, který je
určen pro uživatelské volby. Proč se o tom tak rozepisuji? Protože tohle
minimum poskytuje maximální uživatelský komfort. Nakonec zjistíte, že
ikonové menu například v KDE, které se (obvykle) nachází v levém dolním
rohu (Start!), je strašně nepraktické, protože je daleko.
Menu BlackBoxu se na pozici kurzoru myši objeví pokaždé, když stisknete pravé tlačítko myši. Ne že by totéž nezvládalo také KDE, ale blackboxí menu je malé, bez ikon, maximálně rychlé a lze jej pohodlně přizpůsobit (o tom níže). Celé prostředí ještě tvoří jednoduchý panel aplikací, který lze umístit na horní, nebo dolní okraj obrazovky. Standardně zabírá 66 procent šířky plochy (možno změnit), a lze jej tedy centrovat, nebo umístit doprava, nebo doleva. Obsahuje název plochy, jméno aktuálního okna a hodiny. Kromě toho také šipky přepínající plochy (ploch můžete přidávat tolik, kolik chcete) a neminimalizované programy. Další menu získáte po stisku prostředního tlačítka: najdete zde příkaz pro vytvoření další plochy, pro odstranění plochy poslední, aktuální plochu (a programy, které "vlastní") a položku Icons. Pod ní se skrývají programy minimalizované. Tyto programy nemají žádné ikony na ploše (nic takového tady nenajdete).
Zato tady ale můžete najít jiné objekty. Jsou to (v různé terminologii) dockable applications, docks, windocks, zde se jim říká slits. Slit je utilita, která provádí pouze jednu činnost, nejčastěji informační, a je umisťována do rámu spolu s jinými slits. Tento rám lze "zachytit" po okrajích obrazovky. Genialitu tohoto nápadu lze vyjádřit několika body:
Ukázka slitů v mém Minimal stylu, totéž vertikálně.
Ukázka týchž slitů ve stylu Amelie, totéž vertikálně.
Ukázka celé pracovní plochy ve stylu Amelie (113 kB), v i-stylu (74 kB) nebo ve věčně živém a aktuálním stylu (116 kB). Slity můžete stahovat například z těchto dvou adres, na další vás přivede ten, který se vyzná.
"Povinnou" výbavou jsou bbtools. Je to základní sada slit-programů, které poskytují autoři BlackBoxu. Patří mezi ně také životně důležitý program jménem bbkeys. Stará se o klávesové zkratky, resp. jejich zpracování. Můžete si tedy nakonfigurovat množství osobitých klávesohmatů pro jakoukoliv činnost. Nechte se inspirovat. Každý z nástrojů má svůj konfigurační soubor, jejichž struktura je principiálně totožná. Je v něm zajištěno, že daný slit převezme barevnou strukturu celého prostředí; ale lze to pochopitelně změnit. Krátký přehled různých "bbtools":
Jak už jsem zmínil, hlavní menu se objevuje po stisku pravého tlačítka myši a je velice rychlé. Ostatně celý správce startuje na Pentiu 200 MHz/32 MB RAM cca jednu sekundu. 8-D Položka menu je některým z těchto typů:
| Příkaz | Vysvětlení a popis |
[begin] |
Příkaz otevírající celou nabídku. |
[end] |
Příkaz ukončující nabídku [begin] nebo podnabídku [submenu] |
[exec] (název položky) {příkaz} |
Příkaz k vykonání. |
[nop] (název položky) |
Oddělovač v menu, prázdná položka. |
[submenu] (název položky} {název podmenu} |
Vytvoření podnabídky. |
[include] (název souboru) |
Vloží soubor ve tvaru BlackBox menu (možnost dynamicky obměňovaných podnabídek). |
[stylesdir] (cesta) |
Seznam souborů se styly, které BlackBox nalezl v zadané cestě. |
[stylesmenu] (popis) {cesta} |
Vytvoří podmenu s názvem "popis" a umístí do něj styly nalezené ve specifikované cestě. Vhodné pro kategorizaci stylů (podle jednotlivých cest). |
[workspaces] (popis) |
Vytvoří odkaz na menu spravující plochy. Stejnou nabídku lze vyvolat stiskem středního tlačítka na ploše. |
[config] (popis) |
Konfigurační nabídka upravující chování oken. |
[reconfig] (popis) {příkaz} |
Znovu načte konfigurační soubory, s výjimkou
.blackboxrc. Pokud je zadán příkaz, provede se před
načtením souborů; vhodné pro přepínání mezi jednotlivými
konfiguracemi. |
[restart] (popis) {příkaz} |
Restartuj BlackBox a znovu načti inicializační soubor
.blackboxrc. Pokud je zadán příkaz, lze jím změnit správce
oken. Pokud provádíte změnu konfigurace, je nutné BlackBox restartovat
tímto příkazem, jinak se vaše změny neuloží. |
[exit] (label) |
Tomuto příkazu nerozumím, v dokumentaci není vysvětlen. |
Příklad mého nastavení si můžete stáhnout.
Základní parametry BlackBoxu se nastavují v resource-souboru
.blackboxrc. Existuje množství parametrů, které lze měnit.
Jejich seznam najdete v manuálové stránce. Zde uvádím pouze některé.
(Ukázka.)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
session.screen0.strftimeFormat [řetězec]session.screen0.strftimeFormat %H:%M/%d.%m.20%ysession.screen0.edgeSnapThreshold [číslo]session.screen0.edgeSnapThreshold 6session.menuFile [cesta]session.menuFile .blackbox/menusession.styleFile [cesta]session.styleFile .blackbox/styles/mujstylsession.cacheMax [číslo]session.cacheMax 10000Pokud na vás množství parametrů působí demotivačně, nepropadejte
panice. Nejste sami, proto existuje několik utilit, které tohle všechno
umožňují nastavit klikáním. Jejich nevýhoda spočívá v tom, že k běhu
potřebují buď knihovnu Qt (KDE), nebo Gtk (GNOME). Čili pokud chcete
resuscitovat starou 486, budete na ni muset nainstalovat i tyto
knihovny, nebo psát konfiguraci přímo. Není to tak složité; existuje
mnoho ukázkových souborů, které jsou bohatě komentovány (totéž už ale
nelze říct o standardní dokumentaci, ta se omezuje na man
blackbox). Povedenou utilitou je whiteBox
nebo ještě lepší bbconf, se
kterým pohodlně nastavíte barvy svého nového stylu. Jediná nevýhoda, a
na ni pozor!, je, že neumí ukládat text v kódování ISO8859-2;
"nežádoucí" znaky vynechá. Nejlepší možnost, jak si zničit vyladěné
menu.
Pro začátek je vhodný program genmenu, který vyhledá známé programy na vašem disku a vytvoří hlavní nabídku. Stejně jako jiné utility podporuje i další správce oken (Fluxbox, Windowmaker, Waimea, AfterStep atd.), pokud je máte nainstalované.
Pro správný běh celého BlackBoxu je vhodné, aby se slit-programy
spouštěly před samotným BlackBoxem. Není na škodu je
spouštět až z BlackBoxu, ale kdo by to pokaždé dělal, že? Proto upravte
svůj soubor .xinitrc třeba následovně. Parametr -w spustí program v režimu
"dockapp" -- Blackbox si ho "odchytí" a umístí do panelu. Jenom mi
zůstává záhadou, proč některé programy (např. wmcpuload) používají
tentýž parametr pro naprosto opačnou akci -- zobrazení v okně.
Objektivní nedostatky, které přiznávají i autoři, jsou následující:
bsetbg nebo bsetroot, což
je opět potencionální bezpečnostní riziko.Další článek by mohl vzniknout na téma "Konfigurace bbtools".
Vzhledem k tomu, že jich je ohromné množství a jsou relativně dobře
dokumentovány, je to skvělá zábava na deštivé letní podvečery. Další
téma je vytváření stylů, taktéž zábava pro ty, kdo se nudí. Doufám
ale, že z tohoto článku vyplynulo vše potřebné a že vám nastavení a
používání BlackBoxu nebude činit potíže, ale radost z vlastní
kreativity. Welcome to MiB!
Všechny konfigurační soubory v jednom archívu si můžete stáhnout.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
?
jj, BlackBox pouzivam uz dlouho a musim rict, ze oproti vsemu, co jsem zatim zkousel me oslovil nejvice (jeste jsem nevidel FlushBox a ...Box).
Snad jen doplnim, ze pozadi se da nastavit i prikazem xsetbg soubor.
Dik za clanecek.
Zdenda
.
BTW zajimalo by me jestli v BlackBoxu/Fluxboxu jde nejak nastavit aby po spusteni tohoto WM na (treba) workspace 1, 3 az 5 spustil xterm? A na plose 2 browser? Proste aby se mi okamzite spustili programy, kery na ty ktery plose potrebuju mit 99,9999% casu co sem v systemu...
Děkuji za pěkný článek.
Inspirován článkem jsem si blackbox stáhnul a vyzkoušel. Po dvou dnech jsem jej ovšem dal pryč,
svůj twm jsem si příliš zamiloval, než bych se vzdal
Mimochodem v diskusi pod Tvou recenzí Slackware 9.0 zazněl dotaz, na seriál o window managerech. Má snad být tohle první díl? Jestli ano, už se těším na další
To mě nenapadlo. Výše je dotaz na Waimeu. Tu jsem taky vyzkoušel, ale nevím, co si mám myslet. Ovšem článek o ní plánuju. A další windowmanagery? Toť otázka...
--vo