Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
V tomto článku vás seznámím se správcem oken, který se jmenuje BlackBox. Nepochybuji o tom, že mnozí z vás ho už znají, mnozí z vás ho zkusili a mnozí z vás ho také používají. Já jsem ho také nejdříve jen znal, potom jsem ho vyzkoušel a nakonec jsem u něj zůstal. BlackBox je určen v první řadě pro pomalé počítače, ale nejen pro ně. Na rozdíl od grafických desktopů KDE a GNOME je BlackBox "pouze" správce oken, a tedy neposkytuje žádné grafické prostředí v tomto smyslu. Na ploše nenajdeme žádné ikony, BlackBox neposkytuje žádné programy, které by měly sjednocený design a tvořily tedy vizuálně semknutý celek (což je nazýváno "prostředím"). Těch několik programů, které pracují pro BlackBox, má většinou charakter konzolových utilit.
Na otázku, která vám právě projela hlavou ("Co tedy nabízí?"),
odpovídám, že BlackBox je jednoduchý a rychlý správce oken, jehož největší
devíza je právě jeho jednoduchost, rychlost, transparentnost nastavení a z
toho plynoucí uživatelská přítulnost. Samozřejmé je, že BlackBox neosloví
každého uživatele; někdo se může cítit před černou obrazovkou s malým
panýlkem "bezmocný". Troufám si tvrdit, že tato bezmoc se po chvíli změní v
euforii z rychlé a efektivní práce (kvůli práci ty počítače přece máme, ne?
).
Program lze stáhnout z domovské stránky nejlépe ve formě zdrojových souborů, které si sami zkompilujete. Tento postup je obecně vzato nejvýhodnější, na druhou stranu mnohdy přináší různé (často obtížně řešitelné) problémy závislostí. U BlackBoxu by kompilace neměla být problémem, pokud máte nainstalované standardní součásti charakteru "Development" (Vývoj programů nebo Programování, které vybíráte při instalaci nebo postinstalaci). BlackBox nemá podle mých zkušeností zvláštní požadavky, což naopak platí i pro knihovny, které máte nainstalované nadstandardně - prostě je nepotřebuje a nijak nevyužije. Poslední verze je 0.65.0; je pravděpodobné, že je pro váš systém již připraven nativní balíček.
Výsledkem instalace je nainstalovaný BlackBox: dokumentace v
/usr/doc/blackbox, programy (blackbox plus dvě utility) v
/usr/X11R6/bin/, katalogy zpráv v různých jazycích vyjma
češtiny
, ukázkové styly a ukázkové menu v adresáři
/usr/X11R6/share/blackbox/ a manuálová stránka. Toť vše. Po
prvním spuštění se v adresáři uživatele vytvoří soubor
.blackboxrc, adresář .blackbox, který obsahuje
dva adresáře (backgrounds a styles) je nutné
zkopírovat, stejně jako soubor menu. Soubor menu,
jak vyplývá z názvu, obsahuje uživatelské menu, hlavní prvek, který je
určen pro uživatelské volby. Proč se o tom tak rozepisuji? Protože tohle
minimum poskytuje maximální uživatelský komfort. Nakonec zjistíte, že
ikonové menu například v KDE, které se (obvykle) nachází v levém dolním
rohu (Start!), je strašně nepraktické, protože je daleko.
Menu BlackBoxu se na pozici kurzoru myši objeví pokaždé, když stisknete pravé tlačítko myši. Ne že by totéž nezvládalo také KDE, ale blackboxí menu je malé, bez ikon, maximálně rychlé a lze jej pohodlně přizpůsobit (o tom níže). Celé prostředí ještě tvoří jednoduchý panel aplikací, který lze umístit na horní, nebo dolní okraj obrazovky. Standardně zabírá 66 procent šířky plochy (možno změnit), a lze jej tedy centrovat, nebo umístit doprava, nebo doleva. Obsahuje název plochy, jméno aktuálního okna a hodiny. Kromě toho také šipky přepínající plochy (ploch můžete přidávat tolik, kolik chcete) a neminimalizované programy. Další menu získáte po stisku prostředního tlačítka: najdete zde příkaz pro vytvoření další plochy, pro odstranění plochy poslední, aktuální plochu (a programy, které "vlastní") a položku Icons. Pod ní se skrývají programy minimalizované. Tyto programy nemají žádné ikony na ploše (nic takového tady nenajdete).
Zato tady ale můžete najít jiné objekty. Jsou to (v různé terminologii) dockable applications, docks, windocks, zde se jim říká slits. Slit je utilita, která provádí pouze jednu činnost, nejčastěji informační, a je umisťována do rámu spolu s jinými slits. Tento rám lze "zachytit" po okrajích obrazovky. Genialitu tohoto nápadu lze vyjádřit několika body:

Ukázka slitů v mém Minimal stylu, totéž vertikálně.

Ukázka týchž slitů ve stylu Amelie, totéž vertikálně.
Ukázka celé pracovní plochy ve stylu Amelie (113 kB), v i-stylu (74 kB) nebo ve věčně živém a aktuálním stylu (116 kB). Slity můžete stahovat například z těchto dvou adres, na další vás přivede ten, který se vyzná.
"Povinnou" výbavou jsou bbtools. Je to základní sada slit-programů, které poskytují autoři BlackBoxu. Patří mezi ně také životně důležitý program jménem bbkeys. Stará se o klávesové zkratky, resp. jejich zpracování. Můžete si tedy nakonfigurovat množství osobitých klávesohmatů pro jakoukoliv činnost. Nechte se inspirovat. Každý z nástrojů má svůj konfigurační soubor, jejichž struktura je principiálně totožná. Je v něm zajištěno, že daný slit převezme barevnou strukturu celého prostředí; ale lze to pochopitelně změnit. Krátký přehled různých "bbtools":

Jak už jsem zmínil, hlavní menu se objevuje po stisku pravého tlačítka myši a je velice rychlé. Ostatně celý správce startuje na Pentiu 200 MHz/32 MB RAM cca jednu sekundu. 8-D Položka menu je některým z těchto typů:
| Příkaz | Vysvětlení a popis |
[begin] |
Příkaz otevírající celou nabídku. |
[end] |
Příkaz ukončující nabídku [begin] nebo podnabídku [submenu] |
[exec] (název položky) {příkaz} |
Příkaz k vykonání. |
[nop] (název položky) |
Oddělovač v menu, prázdná položka. |
[submenu] (název položky} {název podmenu} |
Vytvoření podnabídky. |
[include] (název souboru) |
Vloží soubor ve tvaru BlackBox menu (možnost dynamicky obměňovaných podnabídek). |
[stylesdir] (cesta) |
Seznam souborů se styly, které BlackBox nalezl v zadané cestě. |
[stylesmenu] (popis) {cesta} |
Vytvoří podmenu s názvem "popis" a umístí do něj styly nalezené ve specifikované cestě. Vhodné pro kategorizaci stylů (podle jednotlivých cest). |
[workspaces] (popis) |
Vytvoří odkaz na menu spravující plochy. Stejnou nabídku lze vyvolat stiskem středního tlačítka na ploše. |
[config] (popis) |
Konfigurační nabídka upravující chování oken. |
[reconfig] (popis) {příkaz} |
Znovu načte konfigurační soubory, s výjimkou
.blackboxrc. Pokud je zadán příkaz, provede se před
načtením souborů; vhodné pro přepínání mezi jednotlivými
konfiguracemi. |
[restart] (popis) {příkaz} |
Restartuj BlackBox a znovu načti inicializační soubor
.blackboxrc. Pokud je zadán příkaz, lze jím změnit správce
oken. Pokud provádíte změnu konfigurace, je nutné BlackBox restartovat
tímto příkazem, jinak se vaše změny neuloží. |
[exit] (label) |
Tomuto příkazu nerozumím, v dokumentaci není vysvětlen. |
Příklad mého nastavení si můžete stáhnout.
Základní parametry BlackBoxu se nastavují v resource-souboru
.blackboxrc. Existuje množství parametrů, které lze měnit.
Jejich seznam najdete v manuálové stránce. Zde uvádím pouze některé.
(Ukázka.)
session.screen0.strftimeFormat [řetězec]session.screen0.strftimeFormat %H:%M/%d.%m.20%ysession.screen0.edgeSnapThreshold [číslo]session.screen0.edgeSnapThreshold 6session.menuFile [cesta]session.menuFile .blackbox/menusession.styleFile [cesta]session.styleFile .blackbox/styles/mujstylsession.cacheMax [číslo]session.cacheMax 10000Pokud na vás množství parametrů působí demotivačně, nepropadejte
panice. Nejste sami, proto existuje několik utilit, které tohle všechno
umožňují nastavit klikáním. Jejich nevýhoda spočívá v tom, že k běhu
potřebují buď knihovnu Qt (KDE), nebo Gtk (GNOME). Čili pokud chcete
resuscitovat starou 486, budete na ni muset nainstalovat i tyto
knihovny, nebo psát konfiguraci přímo. Není to tak složité; existuje
mnoho ukázkových souborů, které jsou bohatě komentovány (totéž už ale
nelze říct o standardní dokumentaci, ta se omezuje na man
blackbox). Povedenou utilitou je whiteBox
nebo ještě lepší bbconf, se
kterým pohodlně nastavíte barvy svého nového stylu. Jediná nevýhoda, a
na ni pozor!, je, že neumí ukládat text v kódování ISO8859-2;
"nežádoucí" znaky vynechá. Nejlepší možnost, jak si zničit vyladěné
menu. 
Pro začátek je vhodný program genmenu, který vyhledá známé programy na vašem disku a vytvoří hlavní nabídku. Stejně jako jiné utility podporuje i další správce oken (Fluxbox, Windowmaker, Waimea, AfterStep atd.), pokud je máte nainstalované.
Pro správný běh celého BlackBoxu je vhodné, aby se slit-programy
spouštěly před samotným BlackBoxem. Není na škodu je
spouštět až z BlackBoxu, ale kdo by to pokaždé dělal, že? Proto upravte
svůj soubor .xinitrc třeba následovně. Parametr -w spustí program v režimu
"dockapp" -- Blackbox si ho "odchytí" a umístí do panelu. Jenom mi
zůstává záhadou, proč některé programy (např. wmcpuload) používají
tentýž parametr pro naprosto opačnou akci -- zobrazení v okně.
Objektivní nedostatky, které přiznávají i autoři, jsou následující:
bsetbg nebo bsetroot, což
je opět potencionální bezpečnostní riziko.Další článek by mohl vzniknout na téma "Konfigurace bbtools".
Vzhledem k tomu, že jich je ohromné množství a jsou relativně dobře
dokumentovány, je to skvělá zábava na deštivé letní podvečery. Další
téma je vytváření stylů, taktéž zábava pro ty, kdo se nudí.
Doufám
ale, že z tohoto článku vyplynulo vše potřebné a že vám nastavení a
používání BlackBoxu nebude činit potíže, ale radost z vlastní
kreativity. Welcome to MiB!
Všechny konfigurační soubory v jednom archívu si můžete stáhnout.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
?
jj, BlackBox pouzivam uz dlouho a musim rict, ze oproti vsemu, co jsem zatim zkousel me oslovil nejvice (jeste jsem nevidel FlushBox a ...Box).
Snad jen doplnim, ze pozadi se da nastavit i prikazem xsetbg soubor.
Dik za clanecek.
Zdenda
.
BTW zajimalo by me jestli v BlackBoxu/Fluxboxu jde nejak nastavit aby po spusteni tohoto WM na (treba) workspace 1, 3 az 5 spustil xterm? A na plose 2 browser? Proste aby se mi okamzite spustili programy, kery na ty ktery plose potrebuju mit 99,9999% casu co sem v systemu...
Děkuji za pěkný článek.
Inspirován článkem jsem si blackbox stáhnul a vyzkoušel. Po dvou dnech jsem jej ovšem dal pryč,
svůj twm jsem si příliš zamiloval, než bych se vzdal 
Mimochodem v diskusi pod Tvou recenzí Slackware 9.0 zazněl dotaz, na seriál o window managerech. Má snad být tohle první díl? Jestli ano, už se těším na další
To mě nenapadlo. Výše je dotaz na Waimeu. Tu jsem taky vyzkoušel, ale nevím, co si mám myslet. Ovšem článek o ní plánuju. A další windowmanagery? Toť otázka...
--vo