Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 6.0.0 s více než 130 změnami: "Většina změn vznikla s asistencí Claude Opus 5. Někteří lidi se bojí, že AI asistence může kód zamořit technickým dluhem. To je jistě pravda, pokud vývojář všechny změny bezduše odbouchne Enterem. Ale pokud si pořádně projde plán, vyjedná v něm změny a pak totéž udělá i s vygenerovaným kódem, kvalita kódu stoupne a technický dluh naopak klesne. Je to jako párové programování s
… více »Sam Aaron vydal novou major verzi 5.0.0 aplikace Sonic Pi (Wikipedie) určené také pro výuku programování pomocí skládání hudby. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
U příležitosti 30. výročí vydání počítačové hry Quake byla vydána nová epizoda s názvem Dawn of the Machine (Steam).
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na sérii bezpečnostních záplat (CVSS 9.9) v produktech Cisco řešících kritické zranitelnosti umožňující obejití autentizace, eskalaci oprávnění, vzdálené spuštění kódu a odepření služby. Úspěšné zneužití může útočníkům umožnit získat neoprávněný přístup k dotčeným systémům, kompromitovat zařízení Cisco Catalyst SD-WAN a Cisco IOS XE, spustit libovolný kód, zpřístupnit citlivé informace nebo narušit dostupnost postižených systémů.
Soud v americkém státě Nové Mexiko ve čtvrtek nařídil internetové společnosti Meta Platforms zaplatit 567 milionů dolarů (téměř 12 miliard Kč) za újmy, které její platformy působí mladým lidem. S přihlédnutím k dřívějšímu verdiktu tak má společnost celkem zaplatit 942 milionů dolarů, což je malý zlomek jejího ročního výnosu, který loni činil 60 miliard dolarů. Čtvrteční verdikt firmě také nařizuje, aby změnila způsob, jakým její
… více »Mark Russinovich (CTO v Microsoft Azure) se na LinkedIn pochlubil svým projektem MS Paint Doom napsaným pomocí Claude. Hru Doom umožňuje hrát v programu Malování (Microsoft Paint). Malování funguje jako monitor. Herní engine (ViZDoom) běží na pozadí a každý vykreslený snímek hry vkládá automaticky přes schránku (clipboard) do Malování.
Platformy ChatGPT i Roblox by mohly být zařazeny na seznam mimořádně velkých on-line platforem nebo internetových vyhledávačů, na něž se vztahují zvláštní podmínky podle nařízení o digitálních službách (DSA). Vzhledem k tomu, že ChatGPT i Roblox oznámily počet uživatelů nad prahovou hodnotou DSA, je toto označení „rozhodně možné“ a mohlo by „přijít dříve či později“. On-line platformy a vyhledávače zařazené na seznamy DSA musejí
… více »Společnost Cloudflare představila Cloudflare OS (GitHub), tj. open source platformu navrženou pro integraci umělé inteligence (agentů) přímo do pracovních procesů organizací.
Byla vydána nová verze 5.13 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi a zpracování digitálních fotografií primárně ve formátů RAW RawTherapee (Wikipedie). Vedle zdrojových kódů je k dispozici také balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Jean-Baptiste Kempf na svém blogu představil novou verzi 9.0 "Lei" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie).
Mnoho lidí nevidí žádný významový rozdíl mezi pojmy web a internet. Kromě bezpečnosti je možná z tohoto důvodu internetová konektivita v mnoha firemních a jiných sítích omezena jen na protokol HTTP[S], a to ještě pouze přes proxy server. V prostředí s omezenou konektivitou si tak mnohé nadějné protokoly a aplikace najdou své uživatele bohužel jen těžko. Tři studenti z Technologického institutu v Atlantě - Moshe Jacobson, Ola Nordström a Russel J. Clark - se s tím nechtěli smířit, a proto navrhli a implementovali program HTun, který umožňuje protáhnout IP tunel přes HTTP proxy server.
Pro začátek předpokládejme následující modelovou situaci: Máme lokální síť, která není směrovatelná do internetu a používá privátní IP adresy (tedy běžná situace). Uvnitř této sítě běží počítač (říkejme mu pro lepší orientaci např. Kryton), který má jediné spojení do internetu přes HTTP proxy server (např. Queeg). Ten povoluje spojení většinou pouze na porty 80, 8080 a 443. A nyní přichází na řadu HTun. Tato služba se skládá ze dvou částí: z klienta, který běží na počítači uvnitř omezené sítě, a ze serveru bežícího mimo - někde na internetu. Tento server (pojmenujeme si ho Holly) umožňuje klientovi připojit se na jeho porty 80, 8080 nebo 443 a pro proxy se tváří jako obyčejný webový server.
Veškerá spojení do internetu na Krytonovi přesměrujeme na virtuální síťové rozhraní, kde poslouchá HTun klient, program, jenž balí pakety do HTTP požadavků typu POST a odesílá je přes Queega Hollymu. Ten požadavky rozbalí a jako pakety je směruje do internetu. Co ale, když server bude mít příchozí pakety pro klienta? Podle protokolu HTTP se server přeci nemůže připojit sám ke klientovi. Na tento důležitý problém vývojáři také narazili a vypracovali postupně dvě řešení ve dvou verzích protokolu.
První, tzv. Half Duplex verze, využívá metody zvané polling -
klient se po určité době nečinnosti pravidelně "vyptává" serveru, zda-li
nemá pro něj nějaký paket ve frontě. Pokud bychom ale pro každý paket
vytvářeli nový HTTP požadavek a tudíž nové síťové spojení, bylo by to
velice neefektivní. Z toho důvodu se využívá trvalých (persistentních)
spojení pomocí HTTP hlavičky: Proxy-Connection: Keep-Alive.
Tím pádem lze do jednoho HTTP požadavku vložit neomezený počet tunelovaných
paketů, aby se tak lépe využila kapacita paketů fyzických.
Pokud jde o výkonnost tohoto protokolu, vývojáři prováděli mnoho testů, z nichž vyplývá, že průchodnost tunelu může být důsledkem nákladů na přenos (HTTP hlavičky, rozdělení do více paketů čekání při dalším zpracování, apod.) nižší až o 30-40% vůči přímému spojení po stejné trase. Zároveň zjistili, že čas potřebný k "pingnutí" se na druhý konec tunelu (neboli odezva) velice kolísá a u takového SSH provozu je to už celkem znát. Bylo nutné vymyslet jiný mechanismus.
Hlavní inovací ve druhé verzi protokolu HTun je rozdělení provozu do 2 oddělených kanálů - jeden pro odesílání dat a druhý pro příjem. Kromě portu 80 se zde pro další kanál využívá i port 8080. Toto rozdělení do 2 kanálů citelně stabilizuje odezvu a trochu i zlepšuje propustnost. Do této verze protokolu měla být původně zařazena i podpora tzv. Chunked Transfer-Encoding, přenosu mnoha oddělených bloků dat, u nichž neznáme dopředu jejich velikost, v rámci jednoho HTTP požadavku. Tuto vymoženost protokolu HTTP verze 1.1, jež by o trochu snížila náklady na přenos, ale zatím bohužel podporuje pouze málo rozšířený proxy server Jigsaw od W3C - a stejně pro HTun nevhodným způsobem. Tak snad někdy v budoucnu.
Co se bude dít v případě nějaké poruchy? Je-li chyba na straně klienta nebo kvůli síťovému výpadku, klient se jednoduše znovu připojí. A pokud nebyl výpadek příliš dlouhý, naváže se na původní paketovou frontu a spojení může nerušeně běžet dál. Pokud ovšem spadne proxy nebo HTun server, na původní frontu dat se nelze navázat, a tak se spojení musí navázat úplně od začátku.
Protokol HTun je koncipován tak, aby umožnil připojit se k HTun serveru
více klientům zároveň. To znamená zajistit identifikaci jednotlivých
požadavků - zatím podle MAC adresy síťové karty - a za druhé vytvořit pro
každého klienta vlastní virtuální privátní síťové rozhraní. Automaticky se
proto vybere jeden pár volných IP adres z privátních rozsahů k tomu
určených: 10.*.*.* a 192.168.*.* tak, aby
vyhovoval oběma stranám. Pokud by se totiž vybrala adresa, kterou už
používá nějaký počítač na naší síti, nastal by konflikt a nešlo by se
připojit ani na jedno místo. Přijatelné rozsahy tak lze nastavit v
konfiguračním souboru.
Má-li běžet na stejné adrese a portu jako HTun server i webový server, není to pro HTun žádný problém. Všechny požadavky, jimž nerozumí, může přeposílat na předem nastavený webový server. Sice to bude znamenat určité snížení výkonu pro tuto webovou službu, ale při menším provozu to zas tak vadit nebude.
Za zmínku stojí i snaha vývojářů o co největší kompatibilitu, aby HTTP požadavky prošly přes co největší počet různých proxy serverů - bez jakýchkoliv změn v jejich konfiguraci.
Pro svá virtuální síťová zařízení vyžívá HTun služeb univerzálního
ovladače TUN/TAP, který je
součástí linuxového jádra. Jelikož v Linuxu se snad cokoliv může tvářit
jako soubor, spravuje si tento modul soubor /dev/net/tun.
Kdykoliv nějaký program tento soubor otevře, vytvoří se nové síťové
zařízení, např. tun0. Všechna data zapsaná do tohoto souboru
se objeví na zařízení tun0 - jakoby přišla ze sítě. Stejně tak
všechny pakety poslané na tun0 lze přečíst z onoho souboru.
Jednotlivé instance se určují podle tzv. file descriptoru. Kromě zařízení
tun existují i zařízení tap. Rozdíl mezi nimi je,
že tun je pro IP rámce (v praxi pro spojení mezi dvěma
adresami), kdežto tap je pro ethernetové rámce (nižší vrstva,
pro více protokolů - např. TCP/IP, IPX). Uživatelské rozhraní k ovladači
TUN/TAP poskytuje například program VTun.
Budeme předpokládat modelovou situaci zmíněnou v úvodní části článku. Máme místní síť s konektivitou omezenou čistě na proxy server a máme HTun server někde na internetu:
10.0.0.1 Queeg - proxy server
|
Naším cílem je vytvořit tunel z Krytona na Hollyho a všechen síťový provoz, který nebude do místní sítě, nasměrovat do tunelu:
192.168.0.1 Holly
|
Stáhneme si
nejnovější verzi HTunu a rozbalíme, zkompilujeme, nainstalujeme... Pokud
chceme podporu pro ladění, místo make all dáme
make debug a htund po nastavení spustíme s
parametrem -d.
# cd /usr/local/src
|
Nyní zjistíme, zda-li máme jaderný modul tun.o pro TUN/TAP.
Např.:
ls /lib/modules/`uname -r`/kernel/drivers/net/tun.o
|
Pokud ne, je nutné si jádro překompilovat s podporou TUN/TAP. V
konfiguraci jádra zašrktneme Network device support --> Universal
TUN/TAP device driver support jako
modul nebo v konfiguračním souboru jádra (.config) zadáme
CONFIG_TUN=m.
Přesvědčíme se rovněž o přítomnosti souboru /dev/net/tun.
Používá-li naše distribuce devfs, udev, skript MAKEDEV nebo jiný prostředek
k automatickému vytváření /dev souborů, je pravděpodobné, že bude vše v
pořádku. Jinak si tento soubor vytvoříme sami:
# mknod /dev/net/tun c 10 200
|
To znamená vytvořit znakové zařízení ("c") s čísly: major 10 a minor
200. Aby se modul tun.o natáhl, kdy ho potřebujeme, přidáme do
/etc/modules.conf nebo jiného konfiguračního souboru pro
moduly řádku:
alias char-major-10-200 tun
|
Nakonec na to pro urovnání závislostí pustíme
depmod -a.
Celé nastavení programu HTun se provádí v souboru
/etc/htund.conf, který nastavíme přibližně následovně (tak
nějak to píšou v README). Jednotlivé volby jsou detailně popsány v dokumentaci.
# htund.conf na serveru Holly
options {
daemonize no
logfile /var/log/htund.log
tunfile /dev/net/tun
}
server {
iprange 192.168.0.0/24 # prijatelny IP rozsah
server_port 80
secondary_port 8080
max_clients 10
max_pending 40
idle_disconnect 1800
clidata_timeout 20
min_nack_delay 150
packet_count_threshold 10
packet_max_interval 10
max_response_delay 200
}
|
# htund.conf na klientu Kryton
options {
daemonize no
logfile /var/log/htund.log
tunfile /dev/net/tun
}
client {
do_routing no
protocol 2 # Protokol v2 - Full Duplex
proxy_ip 10.0.0.1 # Queeg
proxy_port 3128 # vychozi port pro Squid
# odkomentovat, pouze je-li proxy pod heslem
# proxy_user jenicek
# proxy_pass m4R3nk4
server_ip 1.2.3.4 # Holly
server_port 80 # odesilaci kanal
secondary_server_port 8080 # prijimaci kanal
if_name eth0 # sitovka pro MAC adresu - identifikace
iprange 192.168.0.0/24
connect_tries 2
reconnect_tries 4
reconnect_sleep_sec 30
channel_2_idle_allow 30
min_poll_interval_msec 200
max_poll_interval 30
poll_backoff_rate 3
ack_wait 10
}
|
Pak stačí spustit (nejdřív server, pak klient) příkazem:
# htund
|
Podíváme se ještě, zda-li bylo zařízení úspěšně vytvořeno a linka nahozena.
holly# ifconfig tun0
tun0 Link encap:Point-to-Point Protocol
inet addr:192.168.0.1 P-t-P:192.168.0.2 Mask:255.255.255.255
UP POINTOPOINT RUNNING NOARP MULTICAST MTU:1500 Metric:1
RX packets:21 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0
TX packets:21 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0
collisions:0 txqueuelen:10
RX bytes:1764 (1.7 KiB) TX bytes:1764 (1.7 KiB)
|
Nakonec si ještě na Krytonovi manuálně nastavíme směrování (prý to jde i nějak automaticky):
kryton# route add default gw 192.168.0.1
|
Zkusíme, jestli vše funguje:
kryton# netstat -rn Kernel IP routing table Destination Gateway Genmask Flags MSS Window irtt Iface 10.0.0.0 0.0.0.0 255.255.255.0 U 0 0 0 eth0 192.168.0.0 0.0.0.0 255.255.255.0 U 0 0 0 tun0 0.0.0.0 192.168.0.1 0.0.0.0 UG 0 0 0 tun0 kryton# ping 192.168.0.1 PING 192.168.0.1 (192.168.0.1): 56 data bytes 64 bytes from 192.168.0.1: icmp_seq=0 ttl=128 time=81 ms holly# ping 192.168.0.2 PING 192.168.0.2 (192.168.0.2): 56 data bytes 64 bytes from 192.168.0.2: icmp_seq=0 ttl=128 time=79 ms |
Program HTun vypneme pomocí následujících příkazů. Číslo procesu (PID) bude přirozeně jiné než v příkladu.
# ps -A |grep htund
|
Program Httptunnel dokáže protáhnout proxy serverem pouze datový tunel, nikoliv přímo VPN. Je tak možno přes tento tunel provozovat telnet, SSH, apod. IP tunel by možná šel udělat s pomocí PPP. Nevím. Poslední vývojové vydání: březen 2004. OS: GNU/Linux, Windows
Desproxy umožňuje TCP spojení přes HTTP proxy pouze pomocí metody CONNECT - ve stylu SSH port forwardingu. Vývoj v srpnu 2004 ukončen. OS: GNU/Linux, BSD, Windows, Solaris, jiné OS podle standardu POSIX.
HTTPort spojuje funkčnost programů HTun a Desproxy do jednoho balíku. Může běžet ve dvou režimech:
Vývoj: celkem stabilní. OS: Windows, případně emulace pod GNU/Linuxem či Unixem.
HTTP-Tunnel je komerční řešení podobné nejspíše HTTPortu s tím, že lze využít jen volných (pomalých) nebo předplacených (rychlejších) služeb hostovaného serveru (jako HTTHost). OS: pouze Windows.
Uvedené řešení pomocí HTun předpokládá, že máme v rámci sítě s omezenou konektivitou k dispozici počítač, na němž běží GNU/Linux (případně FreeBSD). Máme-li ale tak zlého, paranoidního (nebo neschopného) správce sítě či vedoucího IT oddělení, asi těžko nám povolí i ten Linux. Přesto je HTun zajímavým řešením.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Connection > Proxy > 1. proxy hostname a port 2. Telnet type 3. Proxy command: connect %host:%port HTTP/1.0\n\nPak Putty uz funguje jako normalne. WinSCP lze nastavit podobne. V clanku je uvazovan take vlastni server a tohle mi prijde jako nejjednoduzsi reseni problemu. PS Admin proxy pak v logu muze videt prenosy pres CONNECT 70MB a podobne
)
), je sice metoda connect klasicky povolena na https port. Ale - ta proxy (resp. některá z nich, mají jich víc v kaskádě) dělá kontrolu formátu aplikačního protokolu, takže když jsem přes metodu connect zkoušel tlačit ssh, prostě mě to uřízlo.
Takže co se týče uvedeného nejmenovaného "bezpečnostního" řešení a https, sice se nejedná o antivirovou kontrolu, nicméně Queeg zůstává Queegem.
. Při zmínkách o aplikační protokolu jsem měl namysli aplikační protokol ve smyslu TCP/IP (ne OSI), proto možná to nedorozumění.
Každopádně tím povídáním o CONNECTu jsem hlavně chtěl říct, že ač je povolen, není pro tunelování o moc přívětivější než klasické HTTP metody.
- mám tam wokna). A já bych se chtěl připojit na ten druhý komp tak, abych zadal http://213.191.107.131:8080 (nebo jakýkoliv jiný port). Náš admin mi poradil, že se mám ptát po ip tunelu. Co mám udělat (nejsem žádnej profík!)?
Díky za nakopnutí, Tomáš