Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Pak se v rámci KDE začalo uvažovat o nahrazení KHTML WebKitem, respektive o sjednocení projektů, k čemuž de facto v roce 2007 po úplném otevření WebKitu došlo.Ale to vubec neni pravda, KHTML a WebKit pokracuji jako dva oddelene produkty, viz napr. nejaky ten blogisek na PlanetKDE ([1], [2], [3],...)
...KHTML a WebKit pokracuji jako dva oddelene produkty...
To je pravda, nicméně tehdy došlo ke sjednocení vychytávek z obou do WebKitu.
BTW ten druhý odkaz nefunguje...
Webkit je taky na Nokia tabletech v Maemu mozny, viz. http://www.palmlinux.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=35 a dle meho soudu je take lepsi.
WebKit a MathML tak to mě rozesmálo. Napište do Gůglu třeba "mathml test page" a zírejte, pak zírejte třeba ve firefoxu a řekněte mi 10 rozdílů.
Kolibáč zjevně často rád píše o věcech, kterým vůbec nerozumí. WebKit MathML vůbec nepodporuje, píše se to dokonce přímo na jejich oficiálním webu.
Můžu otázku?
Ne.
Stejně se zeptám: Si za to placen a nebo to děláš zcela dobrovolně a ve svém volném čase?
Jak se chová Kolibáč ke mně, tak se chovám já k němu. Nevidím na tom nic nepochopitelného.
Aha, takže navážení se do prohlížečů jiných než je Firefox(i když jsou stejně dostupné a otevřené či dokonce používají stejné vykreslovací jádro) a vykreslovacích jader, které nepoužívá Firefox a urážení se pokud se i kapánek propagují je pomsta Kolibáčovi? Probůh, radši ani nechci vědět co ti ten Kolíbáč musel udělat tak příšerného.
Probůh, radši ani nechci vědět co ti ten Kolíbáč musel udělat tak příšerného.
Dělal jsem si z něj (pro někoho celkem nepěkným způsobem) srandu v jisté diskuzi o homosexuálech.
Kde?
Ty případy, které píšeš, spolu vůbec nesouvisí v této souvislosti. To píšu zcela jasně. Mě vadilo přílišné informování, jakkoliv chápu argumenty protistrany, svůj názor jsem vyjádřil v diskusi a to je asi tak všechno. Někomu trochu vadila zprávička, někomu jinému komentář v diskusi. Myslím, že to druhé nemusí vadit vůbec.
Don't feed da trollz.
Webkit vyzerá dobre navonok, ale videli ste jeho zdrojáky? To je jeden neskutočný humus. Všetka česť ľuďom, ktorí sa v ňom vyznajú a pracujú na ňom.
Musím se přidat. 200MB binárních ladících symbolů a šedesátý pátý stack frame…buď je to neskutečně geniální, neskutečná prasárna a nebo je to neskutečný hack(což bych řekl, že je nejpravděpodobnější). A Chromium a 10GB volného místa aby se vůbec přeložil na tom nebude lépe.
Webkit neznam, ale pred dvema lety jsem nelal neco v XULu(XPCOMu, CHROME). A taky nic moc. Pokud muzu shrnout jak je to napsany tak:
- slaba/zadna typova kontrola. void ** je nejcasteji pouzivany datovy typ
- 6 ruznych trid po stringy mezi kterymy nejde castovat
- prisernej threading model, ruzny metody smeji/nesmeji vykonavat operace v zavislosti na tom, ze ktereho vlakna jsou volany
- coding style z roku 1990. Vetsina vlastnosti C++ je zakazana pouzivat, prevazne kvuli chybam v kompilatorech ktere uz dneska neexistuji(nejen ty chyby ale ani ty kompilatory). Vsechno se resi pres makra preprocesoru.
Viz napriklad:
potomek.h
------------------------------------------------------------------------------------------
N_CLASS("potomek", A, B, C): public jina_trida {
#ifdef X
int i;
#endif
//constructor
N_CLASS("potomek", A, B, C) (void *neco)
#ifdef A
;
#else
{
//initialize
}
#endif
private:
... dalsi prvky
};
------------------------------------------------------------------------------------------
potomek.cpp
------------------------------------------------------------------------------------------
include "potomek.h"
#ifdef A
N_CLASS("potomek", A, B, C)::N_CLASS("potomek", A, B, C) (void *)
{
// konstruktor, ktery dela neco uplne jineho
}
------------------------------------------------------------------------------------------
Kdyz nad timhle stravite cca 8 hodin tak zjistite ze:
- v zavisloti na hodnote maker A, B, C dostanete dve ruzne tridy "potomek", "p_potomek"
- kazda trida je v jine knihovne
- Kazdy zdrokak ma vlastni -D makra
- V zavislosti na hodnote makra A muze byt konstruktor inline
- V zavislosti na hodnote makra X zabira trida potomek 16B nebo 20B
- Kontruktor a destruktor maji ruzne nazory na to, kolik mista trida potomek zabira
- Ruzne kusy kodu pouzavaji ruzne kontruktory se stejnou maskou - viz marko A.
- Pokud vytvorite instanci tridy potomek na heapu tak vse vice-mene funguje, maximalne si obcas prepisete kus pameti.
- Pokud vytvorite tridu potomek lokance na stacku, zacnou se dit straslive veci a vas program bude prepredvidatelne padat
- Pri vhodne kombinaci hodnot maker A, B, C, X a pri alignu na 8 bajtu to nepada.
Takze nejakych 200MB ladiciho bordelu na stacku bych nevidel jako velkej problem, zvlast jesti jsou k tomu nastroje jak je analyzovat. Uz jenom ta myslenka ze si hned na zacatku nekdo uvedomil, ze ten SW bude obsahovat chyby, ze ty chyby bude potreba nejak reportovat a dohledavat, je velice sympaticka.
Webkit temer neznam, ale o gecku jsem pred par lety od jednoho kamrada c++kare slysel docela stavnatej monolog.
Nainstaloval jsem "Midori" a po 5-ti minut jsem napsal: apt-get remove --purge midori
Webovy prohlizec kery neumi https je tak na dve veci .... Dale mi neotervel ani odkaz target="_blank" , nedostal jsem se ani na postu "squirrelmail" .....
Zlata Mozilla.
mam dojem ze on si nainstaloval verziu co je ofko v repoziatroch.. a tam je este starucka 0.0.8 ktora je extremne nestabilna a nevie ani stvrtku toho to dnesna 0,1,7 verzia..
1. Midori je snad jádro? Pán psal o Midori.
4. A psal snad, že je jediný, nebo dělal, že je jediný?
Nechcem nikomu vkladať slová do úst, ale pod správičkou o Webkite mi znie jeho príspevok dosť ako kritika Webkitu a nie len Midori.
Jasně, ale prohlížeč sám nic o sobě nedělá. Ten využívá k zobrazování stránek jádro a to zas využívá služeb nižších vrstev, atd. Nakonec může být chyba v nějaké Linuxové knihovně. Takže prostě obviňovat prohlížeč nějaký konkrétní prohlížeč mi nepřijde moc košer. To je jako obviňovat Flock za chybu, která leží ve Firefoxu.
A psal snad, že je jediný, nebo dělal, že je jediný?
Proto na to upozorňuju. Netýká se to jen prokletého Midori. Týká se to všech GtkWebKit-based prohlížečů. Dokonce i Epiphany-webkit. (To zas bude voda na tvoje mlýny, co?)
Ne, proč? Předsudkáři.
WebKit byl dlouho používán v podstatě jen v Safari a to bylo dlouho dostupné jen na Mac OS X, jeho podíl mezi používanými prohlížeči tedy kopíroval používanost Mac OS X.A taky v prohlížečích Shiira, OmniWeb… a prakticky ve veškerém software na Mac OS X, který chtěl vykreslovat nějaké HTML+CSS (Adium, Sparkle atd. atd.), protože byl dostupný jako systémová knihovna (resp. WebKit.framework).
Podobně zanedbatelný jako cokoliv kromě IE, Firefoxu, Safari, Chrome a možná Opery?
Tiskni
Sdílej: