Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Pak se v rámci KDE začalo uvažovat o nahrazení KHTML WebKitem, respektive o sjednocení projektů, k čemuž de facto v roce 2007 po úplném otevření WebKitu došlo.Ale to vubec neni pravda, KHTML a WebKit pokracuji jako dva oddelene produkty, viz napr. nejaky ten blogisek na PlanetKDE ([1], [2], [3],...)
...KHTML a WebKit pokracuji jako dva oddelene produkty...
To je pravda, nicméně tehdy došlo ke sjednocení vychytávek z obou do WebKitu.
BTW ten druhý odkaz nefunguje...
Webkit je taky na Nokia tabletech v Maemu mozny, viz. http://www.palmlinux.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=35 a dle meho soudu je take lepsi.
WebKit a MathML tak to mě rozesmálo. Napište do Gůglu třeba "mathml test page" a zírejte, pak zírejte třeba ve firefoxu a řekněte mi 10 rozdílů.
Kolibáč zjevně často rád píše o věcech, kterým vůbec nerozumí. WebKit MathML vůbec nepodporuje, píše se to dokonce přímo na jejich oficiálním webu.
Můžu otázku?
Ne.
Stejně se zeptám: Si za to placen a nebo to děláš zcela dobrovolně a ve svém volném čase?
Jak se chová Kolibáč ke mně, tak se chovám já k němu. Nevidím na tom nic nepochopitelného.
Aha, takže navážení se do prohlížečů jiných než je Firefox(i když jsou stejně dostupné a otevřené či dokonce používají stejné vykreslovací jádro) a vykreslovacích jader, které nepoužívá Firefox a urážení se pokud se i kapánek propagují je pomsta Kolibáčovi? Probůh, radši ani nechci vědět co ti ten Kolíbáč musel udělat tak příšerného.
Probůh, radši ani nechci vědět co ti ten Kolíbáč musel udělat tak příšerného.
Dělal jsem si z něj (pro někoho celkem nepěkným způsobem) srandu v jisté diskuzi o homosexuálech.
Kde?
Ty případy, které píšeš, spolu vůbec nesouvisí v této souvislosti. To píšu zcela jasně. Mě vadilo přílišné informování, jakkoliv chápu argumenty protistrany, svůj názor jsem vyjádřil v diskusi a to je asi tak všechno. Někomu trochu vadila zprávička, někomu jinému komentář v diskusi. Myslím, že to druhé nemusí vadit vůbec.
Don't feed da trollz.
Webkit vyzerá dobre navonok, ale videli ste jeho zdrojáky? To je jeden neskutočný humus. Všetka česť ľuďom, ktorí sa v ňom vyznajú a pracujú na ňom.
Musím se přidat. 200MB binárních ladících symbolů a šedesátý pátý stack frame…buď je to neskutečně geniální, neskutečná prasárna a nebo je to neskutečný hack(což bych řekl, že je nejpravděpodobnější). A Chromium a 10GB volného místa aby se vůbec přeložil na tom nebude lépe.
Webkit neznam, ale pred dvema lety jsem nelal neco v XULu(XPCOMu, CHROME). A taky nic moc. Pokud muzu shrnout jak je to napsany tak:
- slaba/zadna typova kontrola. void ** je nejcasteji pouzivany datovy typ
- 6 ruznych trid po stringy mezi kterymy nejde castovat
- prisernej threading model, ruzny metody smeji/nesmeji vykonavat operace v zavislosti na tom, ze ktereho vlakna jsou volany
- coding style z roku 1990. Vetsina vlastnosti C++ je zakazana pouzivat, prevazne kvuli chybam v kompilatorech ktere uz dneska neexistuji(nejen ty chyby ale ani ty kompilatory). Vsechno se resi pres makra preprocesoru.
Viz napriklad:
potomek.h
------------------------------------------------------------------------------------------
N_CLASS("potomek", A, B, C): public jina_trida {
#ifdef X
int i;
#endif
//constructor
N_CLASS("potomek", A, B, C) (void *neco)
#ifdef A
;
#else
{
//initialize
}
#endif
private:
... dalsi prvky
};
------------------------------------------------------------------------------------------
potomek.cpp
------------------------------------------------------------------------------------------
include "potomek.h"
#ifdef A
N_CLASS("potomek", A, B, C)::N_CLASS("potomek", A, B, C) (void *)
{
// konstruktor, ktery dela neco uplne jineho
}
------------------------------------------------------------------------------------------
Kdyz nad timhle stravite cca 8 hodin tak zjistite ze:
- v zavisloti na hodnote maker A, B, C dostanete dve ruzne tridy "potomek", "p_potomek"
- kazda trida je v jine knihovne
- Kazdy zdrokak ma vlastni -D makra
- V zavislosti na hodnote makra A muze byt konstruktor inline
- V zavislosti na hodnote makra X zabira trida potomek 16B nebo 20B
- Kontruktor a destruktor maji ruzne nazory na to, kolik mista trida potomek zabira
- Ruzne kusy kodu pouzavaji ruzne kontruktory se stejnou maskou - viz marko A.
- Pokud vytvorite instanci tridy potomek na heapu tak vse vice-mene funguje, maximalne si obcas prepisete kus pameti.
- Pokud vytvorite tridu potomek lokance na stacku, zacnou se dit straslive veci a vas program bude prepredvidatelne padat
- Pri vhodne kombinaci hodnot maker A, B, C, X a pri alignu na 8 bajtu to nepada.
Takze nejakych 200MB ladiciho bordelu na stacku bych nevidel jako velkej problem, zvlast jesti jsou k tomu nastroje jak je analyzovat. Uz jenom ta myslenka ze si hned na zacatku nekdo uvedomil, ze ten SW bude obsahovat chyby, ze ty chyby bude potreba nejak reportovat a dohledavat, je velice sympaticka.
Webkit temer neznam, ale o gecku jsem pred par lety od jednoho kamrada c++kare slysel docela stavnatej monolog.
Nainstaloval jsem "Midori" a po 5-ti minut jsem napsal: apt-get remove --purge midori
Webovy prohlizec kery neumi https je tak na dve veci .... Dale mi neotervel ani odkaz target="_blank" , nedostal jsem se ani na postu "squirrelmail" .....
Zlata Mozilla.
mam dojem ze on si nainstaloval verziu co je ofko v repoziatroch.. a tam je este starucka 0.0.8 ktora je extremne nestabilna a nevie ani stvrtku toho to dnesna 0,1,7 verzia..
1. Midori je snad jádro? Pán psal o Midori.
4. A psal snad, že je jediný, nebo dělal, že je jediný?
Nechcem nikomu vkladať slová do úst, ale pod správičkou o Webkite mi znie jeho príspevok dosť ako kritika Webkitu a nie len Midori.
Jasně, ale prohlížeč sám nic o sobě nedělá. Ten využívá k zobrazování stránek jádro a to zas využívá služeb nižších vrstev, atd. Nakonec může být chyba v nějaké Linuxové knihovně. Takže prostě obviňovat prohlížeč nějaký konkrétní prohlížeč mi nepřijde moc košer. To je jako obviňovat Flock za chybu, která leží ve Firefoxu.
A psal snad, že je jediný, nebo dělal, že je jediný?
Proto na to upozorňuju. Netýká se to jen prokletého Midori. Týká se to všech GtkWebKit-based prohlížečů. Dokonce i Epiphany-webkit. (To zas bude voda na tvoje mlýny, co?)
Ne, proč? Předsudkáři.
WebKit byl dlouho používán v podstatě jen v Safari a to bylo dlouho dostupné jen na Mac OS X, jeho podíl mezi používanými prohlížeči tedy kopíroval používanost Mac OS X.A taky v prohlížečích Shiira, OmniWeb… a prakticky ve veškerém software na Mac OS X, který chtěl vykreslovat nějaké HTML+CSS (Adium, Sparkle atd. atd.), protože byl dostupný jako systémová knihovna (resp. WebKit.framework).
Podobně zanedbatelný jako cokoliv kromě IE, Firefoxu, Safari, Chrome a možná Opery?
Tiskni
Sdílej: