Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
1. Proč jsi začal používat Linux? Používal jsi ještě předtím jiné operační systémy?
Opravdu nevím. Prostě jsem se zamiloval proto, že jsem vždycky prahl po technologiích. Jako většina z nás jsem byl zvyklý na Windows a občas používal i MacOS 9; to ale mluvíme o hodně dávných časech.
2. Proč jsi začal s vývojem ,alternativní‘ distribuce?
Viděl jsem, že žádné distro, které jsem zkoušel, neřešilo správně většinu nejběžnějších linuxových problémů, tedy rozpoznávání a automatickou konfiguraci hardwaru a správu balíčků.
Kromě toho jsem měl rád Gentoo (na kterém je Sabayon založen) a chtěl jsem do něj protlačit komponentu z Project Utopia (HAL/D-BUS).
3. Co těm ,velkým‘ distribucím chybí (nebo čeho mají příliš)?
Nejsou na uživatelově straně. Často jsem byl svědkem toho, že většina vývojářů uživatele prostě ignorovala. To neděláme. My nasloucháme a snažíme se porozumět tomu, co chtějí.
4. Co odpovídáš těm, kdo tvrdí, že by měl být linuxový svět více jednotný a měl by zaměřit své úsilí na spolupráci místo řešení problémů pomocí rozdělení projektů nebo začínání nových?
No, obecně s nimi souhlasím, ale občas je těžké dosáhnout spolupráce, protože jsme lidské bytosti a řídíme se podivnými vzorci chování. Chci říct, že se někdy nenávidíme jen kvůli jinému úhlu pohledu. To obyčejně vyústí ve fork.
5. Je Sabayon tvůj primární systém? Kolik jiných distribucí už jsi používal? A které to byly?
Rozhodně ano. Kdybych ho dokázal narvat do svého kávovaru, udělal bych to! Mám pocit, že jsem používal snad všechna existující distra - vyzkoušet distro konkurence je povinnost! (Totiž, to je jedno z mých malých tajemství.)
6. Co je na Sabayonu nejlepší?
Hned připraven [out of the box]. Nikdy nemáme dost hardwaru. Rádi naše distro testujeme na nejroztodivnějších systémech a snažíme se zařídit, aby uživatelům všechno fungovalo bez potíží. Další skvělá vlastnost bude náš správce binárních balíčků nazývaný Entropy. Poprvé byl k dispozici ve verzi 3.5 beta (s dostatkem funkcí na to, abychom o něm mohli říct, že funguje).
7. Co plánuješ vylepšit? Na co se můžeme těšit v nové verzi Sabayonu?
Správu balíčků. Tím se budeme zabývat přibližně rok. Už máme v repozitářích 7500 binárních balíčků jak pro architekturu amd64, tak pro i686. Ale nebude to jen o instalaci binárek, chceme dát uživatele do středu dění, přičemž některé nápady jsou importovány z „revoluce“ Web 2.0.
8. Co považuješ za největší překážku pro masové rozšíření Linuxu na desktopu?
Výrobci hardwaru. Společně s nedostatkem integrace a někdy nižší kvalitou aplikací kvůli nedostatku investic. Slavná tvrdá pravda...
Díky za tvůj čas.
Díky vám :)
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Nevíte někdo jestli umí nativně (stejně jako gentoo) používat zdroje SW z gentoo ???
Díky
Jestli myslíš emerge xxx, tak to kdysi, když jsem to zkoušl fungovalo.
Díky za odpověď 
Calculating dependencies... done!
emerge: there are no ebuilds to satisfy "xxx".
:(