Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Poznámka: Tento článek je první ze série krátkých rozhovorů s představiteli/tvůrci různých méně známých, malých nebo nějak zajímavých distribucí. Sérii jsem pojmenoval "minidistra", což by fandové té které distribuce neměli brát jako pokus o urážku, i když třeba to "své" distro nepovažují za "mini".
1. Proč jsi začal používat Linux? Používal jsi ještě předtím jiné operační systémy?
Začal jsem ze zvědavosti ke konci 90. let. Předtím jsem používal hlavně Windows/DOS a ještě předtím Apple OS 6 a 7.
2. Proč jsi začal s vývojem 'alternativní' distribuce?
Než jsem začal Morphix, tak jsem si nějakou dobu hrál s Knoppixem. Tenkrát šlo hlavně o to, že Knoppix sice fungoval skvěle, ale bylo docela těžké ho přizpůsobit. Vydal jsem zeštíhlenou verzi Knoppixu, přidal pár funkcí pro usnadnění přizpůsobování a hopla: je z toho nová distribuce.
3. Co těm 'velkým' distribucím chybí (nebo čeho mají příliš)?
Jak už jsem říkal výše, tehdy bylo hlavním důvodem to, že výchozí linuxové živé CD (Knoppix) bylo monolitické. Morphix byl sestaven jako více modulární, se zaměřením na uživatele, kteří si chtějí postavit vlastní distribuci.
4. Co odpovídáš těm, kdo tvrdí, že by měl být linuxový svět více jednotný a měl by zaměřit své úsilí na spolupráci místo řešení problémů pomocí rozdělení projektů nebo začínání nových?
Neexistuje žádný jediný "linuxový svět". Místo toho je to živá komunita, v rámci které se každý stará o své zájmy. Na větvení není nic špatného, protože to ukazuje, jak evoluce posouvá komunitu kupředu zkoušením nových nápadů.
Jediná oblast, kde by jednotnost znamenala velké zlepšení, je balíčkování. Ale to už by se spíš podařilo rozsoudit, jestli je lepší vi, nebo emacs, takže nemá cenu se o to snažit.
Jo, a Emacs je lepší.
5. Je Morphix tvůj primární systém? Kolik jiných distribucí už jsi používal? A které to byly?
Na desktopech a serverech používám jako hlavní distribuci Debian. Morphix beru jako způsob, který mi umožňuje dát podmnožinu debianovských balíků na živé CD (a případně tuto podmnožinu nainstalovat). Používám však Morphix na svém notebooku a nadále pracuji na různých specializovaných distribucích založených na Morphixu.
V minulosti jsem používal hodně distribucí: první bylo SuSE, ale měl jsem i Red Hat, Slackware, Gentoo a nedávno CentOS. Debian jim to všem s přehledem natře (poperte se!)
6. Co je na Morphixu nejlepší?
Možnosti přizpůsobení.
7. Co plánuješ vylepšit? Na co se můžeme těšit v nové verzi Morphixu?
Heh, Morphix sám o sobě už nevyšel docela dlouho. Místo toho máme denní sestavení, které mohou uživatelé používat pro vlastní projekty. Sestavovací nástroje a skripty se postupně zlepšují podle potřeb a požadavků komunity.
Morphix bude i nadále poskytovat základ pro ty, kdo si chtějí postavit vlastní živé CD, ale nepředpokládám, že bychom v dohledné době vydali verzi Morphixu pro obecné použití. Takových distribucí už je dost.
8. Co považuješ za největší překážku pro masové rozšíření Linuxu na desktopu?
Uživatele. A ve společnostech a organizacích nedostatek vůle/potřeby začínat pilotní projekty, jejich cílem by bylo nasazení Linuxu na desktopu.
Můžeme dávat vinu hardwarovým firmám, že nedodávají ovladače nebo specifikace, můžeme vinit softwarové firmy, že neportují své nástroje na Linux nebo nutí uživatele zůstat na jedné platformě, ale nakonec je to stejně kvůli tomu, že uživatelé nechtějí nic nového. Linux je pro běžné uživatele připraven už roky, ale je to přesně ta skupina, která sama od sebe nezačne experimentovat. Dokud si vystačí s Windows, bude pro ně všechno ostatní neznámé a cizí.
Jsem však optimista: Firefox a OpenOffice pořád získávají nové uživatele a hodně aplikací se přesunuje na web, takže přechod je čím dál snazší.
Zdravím,
Alex
vedoucí vývojář Morphixu
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
to je dobry
Ten člověk je mi sympatický, jak přítupem k zakládání nových projektů tak tím, že správně odhadnul povahu uživatelů PC. A hlavně tím, že ví, že Emacs je nejlepší~~~~~.
Nejvetsi slabinou linuxu je jeho roztristenost. S Linuxem ziju uz nejakych par let ( >10) a co me opravdu krka ze kazdy jouda v ramci sveho ega stvori distro ( prosel jsem snad vsechny mainstreamy , RH5,7,9,Debian,Gento uz si ani nepamatuji co vsechno ) abych skoncil u Ubutnu, zadna kompilace jader apod. Muzu vam opravdu rici ze je to chutovka na kazdem distru poustet strace jen kvuli tomu abych zjistil kam prislusna app zapisuje svuj konfig.
Dovoluji si nesouhlasit s negativním postojem k novým distribucím. Pokud totiž aplikujeme Darwinovu teorii i na linuxové distribuce, tak nám vyjde, že vzniknou nějací predátoři typu Suse či Ubuntu, kteří ale bez těch menších existovat nemohou, protože je požírají nebo aspoň ohlodávají. Nějaké mikrobické distribuce budou zanikat i vznikat a kdo ví, jednou z nich bude něco trvanlivějšího. Když se podíváme na Microsoft Windows, tak zjistíme, že ze svých vlastních nápadů by asi tak dlouho nežili.
Ať si velké distribuce svoje zákazníky loví, jen nechejme ty ostatní přiživovat, parazitovat, žít v symbióze, či najednou expandovat.
To je tvuj problem, ze musis furt zkouset nova distra. Ja jedu odjakziva na Slackware a nemam problem. Kolega je verny Debianu a taky nehlasi zadny problem. Par mladejch (co jeli driv na Windows) si zkusmo nainstalovalo dualboot s Ubuntu a taky jsou v klidu. Kazdy mame jiny styl prace, nekdo howto+konfiguraky, nekdo klikani+google, ale vsichni jsme v pohode. Kazdy jsme jiny, neco jineho od linuxu ocekavame, ale nikdo z nas nestrida distra jako ponozky.
Co te k tomu vede ? Nespokojenost ? Chut experimentovat (ale pak nechapu tve stesky) ?
Opravdu by me to zajimalo. No flame, please.
nadherny rozhovor, velmi sikovny clovek