Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
a co by v základu distra nebylo tak si ostatní dodavatelé zkompilujou staticky a FUCK OFF! jednoduchý jako facka... mohl by se dodávat také i bez balíčkovacího systému nějaký binární základ linux+ programy a kdo by chtěl tak by jsi to ztáhnul a nadstavěl by jsi na to vlastní desktopový distro. Jo a ještě jedno řešení vidím: přejdeme na redhat, suse a nebo rovnou na SOLARIS páč tyhle komerční věci jsou jednoduše komerčnímy společnostmi podporovány a kam se hrabe ubuntu pánové (samozřejmě komu stačí firefox tak nekomerční distro kolikrát stačí). )
27.3.2007 01:42
Sešívaný | skóre: 23
| Brno
A na to seti každá firmy víš co, vysere...
27.3.2007 02:14
Sešívaný | skóre: 23
| Brno
27.3.2007 08:45
hwsoft | skóre: 19
27.3.2007 08:46
hwsoft | skóre: 19
PS tedka jsme se koukal na stránky dodavatele a podporuje pouze Solaris a RedHAt. A linuxová verze je jenom na 32 bit s tím že po verzi 3.0 končejí z podporou linuxu a zustane jenom windows a solaris vole! SW podpora
Jinak samozřejmě konkrétně vím o rozjetým Pro/Ečku na SUSE, DEBIANU, Gentoo,.....
27.3.2007 22:10
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Vladimíre, prosím tě, piš své příspěvky až po přihlášení. Mám tě blokovaného, takže se mi tvé výplody nezobrazují. Když už chceš psát nechutně, buď alespoň ohleduplný k těm, kdo to nemají chuť číst.
PS: Možná by byla dobrá možnost volit blokování i podle IP adresy.
28.3.2007 03:16
Prcek | skóre: 43
| Jindřichův Hradec / Brno
. Pred dvema dny jsem si Vladimira zablokoval (a to jsem si myslel, ze tuhle funkci nikdy nevyuziju) a on jako na potvoru zacal psat neprihlaseny - no to by mi z toho jeblo, Ivanku .
Navic podpora se nabizi pro ty distribuce kde to ma smysl (velky podil na trhu). Pokud se nejaka firma rozhodne vyvijet a nebo portovat svoji aplikaci na Linux tak vetsinou se setkate s podporou RHEL, mozna jeste SUSE.Až někdo vymyslí, jak by bylo možné, aby nebyla každá distribuce více či méně samostatným operačním systémem, tj. aby byly všechny distribuce totožné a lišily se snad pouze výchozím nastavením wallpaperu a barvami, tak to dejte těm firmám vědět. Budou jistě nadšené tím, že SUSE bude totéž co Red Hat což bude totéž co Mandriva. Skvěle se na to bude dělat reklama a skvěle se to bude prodávat. Měli bychom si konečně zvyknout na to, že linuxové distribuce jsou prostě svébytné operační systémy podobného typu a přestat se tomu divit a stěžovat si na to. Monokultura, ač má jistě své finanční výhody, má také degenerativní nevýhody (např. Windows Vista
).
kdžytak kdyby něco nechtělo jet tak mě pošli výpis z příkazovky na muj mail vzima at centrum.cz a já se ti pokusím poradit pokud budu vedět. Pro/E komunita na linuxu je zatí dost malá no...
27.3.2007 09:09
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Je jen otazkou casu kdy Ubuntu Shuttleworthovi zacne vydelavat...pokud uz tomu tak neni ted. Jen tak lejt do distra prachy, ktery neutratil na vylete po vesmiru, to by byla neudrzitelna kravina a Mark to vi.
27.3.2007 10:10
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Spis vam nedochazeji nektere souvislosti, treba ze na software se da vydelavat aniz by se primo prodaval...
27.3.2007 21:24
LFCIB | skóre: 19
| blog: LFCIB
| /home/lfcib
Jenoduše jendou za rok se vydá nějaká papírovaá kravina jak má linux + programy vypadat jaká má bejt verze programů a to jak si to distributoři namíchat, adresářově je už jejich věc.To by měla dělat právě LSB, ovšem skutečně netuším, jak moc se distributoři snaží něco takového dodržet. Já mám takový pocit, že od distributorů se nějakého sjednocení nedočkáme, ten popud spíš musí vyjít od uživatelů a vývojářů. Ovšem nezdá se mi, že by byla vůle toto řešit.
27.3.2007 03:28
Josef Kufner | skóre: 70
Maximalne jsou uzivatele zvykli doinstalovat nove DirectX. Tento bordel ovsem nechceme, ze. Reseni je treba jeden centralni repozitar proti kteremu by se kompilovalo a potrebne zavislosti se dohravali k aplikaci ci do systemu odtamtud. Ovsem to zni jako zmena distribuce )
28.3.2007 07:09
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
. Výsledky stručne:
- xml (nechce sa mi písať entity, tak [])
- dedičnosť balíčkov / verzií (inšpirácia WURFL)
[version version="8.0" major-version="8.0" extends="7.4"/] [version version="8.0" extends="8.0"/] [version version="8.1" major-version="8.1" extends="8.0"/] ...- optional depenedencies
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
[configure type="autoconf"]
[option name="with-jpeg" default="no"]
[requires package="lib-jpeg" min-version="..."/]
[/option]
...
- bundle balíčky (aj bundle balíčkov)
[package name="my-slackware"]
[use package="slackware" version="10.0"]
[without package="mysql"/]
[with package="kernel" version="2.6.20"/]
[with package="php"]
[option name="with-pgsql"/]
[/use]
[use package="postgresql" version="8.2.3"/]
...
- predefinované nastavenie (napr balíček vyžaduje špeciálne uid/gid)[require resource="shm-max" min-value="200000000"/] [require resource="user" value="postgresql"/] [require resource="group" value="dbmaster"/]Finálna inštalácia je len ďaľší bundle.
momentálny stav: zamrzol som
linkujte staticky a vsechen ten bordel s balicky dependencema na libech a cojavimcojeste odpadne. Navic se vam nestane ze "upgradem" nejaky knihovny rozsypete system. Dynamicke linkovani je prezitok z dob kdy sme meli 16MB RAM tak se setrilo kde se dalo, ted kdyz je standard 1-2GB muze byt klidne vsechno zlinkovano staticky a "jedna binarka bude vladnout vsem" :) (dobra, dve binarky, jedna pro i386 a jedna pro x86_64 :)Takže když se najde (bezpečnostní) chyba v nějaké často používané knihovně (třeba zlib), musí všichni autoři vydat nové verze svých programů, které jen slinkují s novou knihovnou? Jak dlouho bude trvat, než tak opravdu všichni učiní? Jak dlouho bude trvat, než všechny ty programy všichni nainstalují?
Ano, ssouhlas. Mám Mandrivu, ta je dobrá, ale dneska jsem zkoušel Ubuntu, zkusmo instaloval blbý program, chtělo to pár lib... Výsledek? Přestal jít Adept, styl oken ten nejhnusnější hnus... Ubuntu letí z disku. Kdyby se byly knihovny instalovaly někam k programu a ne do systému, by se to nestalo.Asi by bylo zábavné, kdybyste sem popsal podrobnosti. Tohle vypadá spíš na klasickou fušeřinu při instalaci "blbého programu" ještě blbějším frikulínem
. V linuxu se dost orientuji. Baví mně skripty, kommandlajna mi není cizí. Ale mám rád hotový základ - proto Mandriva. Jen jsem chtěl po roce vyzkoušet, jestli už je tolik vychvalované Ubuntu dobré. Není. Je pravdou, že jsem blbnul i s Alienem a tak..
27.3.2007 21:54
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
Tak jo, admine. Dám Vám 3k jako za Win a Vy budete po dobu 5 let jezdit 2x denně mi domů adminovat počítač. Platí?Snad 3k za instalaci a optimální nastavení kompletního desktopu (automatizované aktualizace pouze jako bezpečnostní záplaty). I tak za ty peníze dostanete x-krát víc než "jako za Win"
Ano? A proč mi do ICQ účtu chodí od pěti lidí nějake hlášky na porno weby, mají zavirované windows, přitom se jednomu aktualizuje, i má zaplý firewall a sám si nainstaloval antivir a stejně se mu tam nějaký šmejd dostal (toho už bych ohodnotil jako pokročilého uživatele, možná že si tak ceníte uklízečky, netuším), atd..
Nezdá se mi že by obyčejní uživatelé nějak administraci zvládali. Spíše jsou rádi že jim to nějak funguje a pokud něco nejde, tak to nepoužívají, vyhýbají se tomu a obcházejí to (například v jednom diskusním fóru dotyčný na konec každého příspěvku napsal, že pokud tam uvidí link, ať na něho neklikají, že má zavirovaný pc).Proto nakonfigurování, nainstalování OS (a základních aplikací) a poučení o bezpečnosti uživatele administrátorem je docela nezbytné k bezproblémovému chodu stanice a to jak u windows, tak u linuxu.
Samozřejmě že si uživatel může občas doinstalovat program pokud ví jak (napsat apt-get jmeno_baliku po instruktáži či poklikat na důvěryhodný setup koupené aplikace, atd...). Ale těžko si vaše uklízečka nastaví firewall či antivir a bez toho to pak vypadá jak to vypadá.
Všetko, čo popisujete, už zvládnu existujúce balíčkovacie systémy. Problém je napr v pomenovaní, čo balíček žiada. Knižnica môže byť kdekoľvek (/lib, /usr/lib, /usr/local/lib, /opt/*/lib, ...), balíček sa môže rôzne názvy (jpeglib, lib-jpeg, ...).Centralizovať imho treba, názvoslovie, postupy (čo iného vlastne sú vaše návrhy, ako centralizovanie postupov?)
imho sa treba pozerať nie na používanie balíčkov, ale na ich tvorbu, tam sú rezervy.
)? Zavislost se vam zjisti jeste pred instalaci binarky (dokonce pred stazenim potrebneho balicku, na kterem to zavisi) a stazeni a doinstalovani binarky(dalsiho balicku) vam to navrhne a event. provede. Tedy pokud k dispozici je. A pokud neni, tak jste stejne v identicke situaci.
Pokud něco důležitého chybí, dá se to bez problémů nainstalovat (NeoOfficeJ, Firefox aj.), nikdo nemá problém.Ano, nemá problém. Pokud však existuje port pro Mac OS X U linuxových aplikací má každý možnost přiohnout je k obrazu svému.
Linux je jedna velká hromada. Všechno je pohromadě v jednom adresářovém systému (v MacOSX je podobný, ale ne pro uživatelské aplikace) a nainstalovat něco bez rootovských práv a/nebo odděleně od všeho ostatního je nadlidský úkol, snad jen s výjimkou Java aplikací. Navíc toho software jsou pro Linux oceány a oceány...No právě, každý má jiné gusto. Jenže existuje ta drobná nuance mezi administrací a užíváním systému. I v linuxu je možný vámi oblíbený postup. Nicméně Linux je z principu víceuživatelský systém. Tzn. uživatelské aplikace se instalují z jedné vody pro všechny co k nim mají mít přístup. Cpát je do každého uživatelského adresáře extra je z principu špatná volba.
Přiblížit tyhle dva systémy nejde, právě kvůli tomu rozdílnému přístupu uživatelů. Linuxákům většinou nevadí, když se musí rochnit s výběrem distribucí, alternativních desktopů, programů atd... baví je to. O tu svobodu nechtějí přijít, takže tu vždycky bude roztříštěnost a nějaká LSB to nespraví. Jabkáři používají počítač jako vrtačku, nepotřebují vědět, jestli náhodou někde není lepší rukojeť, vypínač, nebo kolečko, ani o tom nechtějí přesvědčovat ostatní. Prostě vyvrtají a šlus:) Zde bych si dovolil přirovnání k Windowsákům, kteří za své peníze místo vrtačky dostali nebozízek, takže jim nezbývá než poohlédnout se po náhradních dílech:DNení to jen o tom že se linuxáci v systému rádi rochní. Spíš naopak. Je to o tom, že Mac OS X je orientovaný především na desktop a jako takový spoustu problémů neřeší, nebo je řeší jinak. Linux má zase dispozice pro to být skutečně masově používaným systémem. I když tomu česká realita zatím nenasvědčuje.
Prečo väčšina aplikácii pod Linux je napísaná neunixovo? Žeby preto, aby sa ľahšie portovali? Prečo napr neexistuje jedno (abstraktné) GUI, s implementáciou gtk+, qt, motif, ... podľa vkusu usera. Prečo napr pre správu mailov neexistuje jeden lokálny unix-socket daemon, vymeniteľný bez nutnosti zmeny aplikácie?
preferred file open dialog = file-open-gtk preferred widget set = qtvýsledok? funkcionalita file-open-gtk (ktorý by nevyužíval priamo gtk_* widgety, ale tie abstraktné) s qt widget setom, vo všetkých aplikáciach.
a ak vravíme "zrovna" o mail klientoch, tak osobne by som ich rozdelil na tri časti: retrieve (napr fetchmail), local-storage(-daemon) a klient. Napríklad.
27.3.2007 19:09
MaT | skóre: 28
predstavte si usera, NFS /home, non-root prístup k stroju, presúvajúceho sa medzi rôznymi strojmi
Ano, nemá problém. Pokud však existuje port pro Mac OS X U linuxových aplikací má každý možnost přiohnout je k obrazu svému.
Nechápu na co reaguješ, tak se zdržím komentáře. Snad jen na vysvětlenou - psal jsem o snadnosti instalace těch portů, ne o tom, zda existují, nebo jak snadno jsou dostupné.
No právě, každý má jiné gusto. Jenže existuje ta drobná nuance mezi administrací a užíváním systému. I v linuxu je možný vámi oblíbený postup. Nicméně Linux je z principu víceuživatelský systém. Tzn. uživatelské aplikace se instalují z jedné vody pro všechny co k nim mají mít přístup. Cpát je do každého uživatelského adresáře extra je z principu špatná volba.
OsX je taky z principu víceuživatelský. Střídám se na Macu s jiným grafikem a práva instalovat programy má jenom ajťák. Dohromady používáme jednu sadu grafických aplikací a každý má na svém účtu svoje dodatečné programy (MacAmp, ICQ...), které si nainstaloval sám. Opět nechápu, s čím bych měl být nespokojený
Není to jen o tom že se linuxáci v systému rádi rochní. Spíš naopak. Je to o tom, že Mac OS X je orientovaný především na desktop a jako takový spoustu problémů neřeší, nebo je řeší jinak. Linux má zase dispozice pro to být skutečně masově používaným systémem. I když tomu česká realita zatím nenasvědčuje.
Opět nechápu, pro co/proti čemu je tahle reakce... Nepsal jsem o rochnění v systému, ale o někdy křečovitému vybírání té jediné správné distribuce, aplikace apod. a také o lpění na tom výběru a jeho fundamentalistickém obhajování. Omlouvám se, jestli jsem se nevyjádřil jasně.
My se vlastně vůbec v ničem nerozcházíme, článek i moje reakce byly o instalaci balíčků, já jen přidal svoje subjektivní porovnání s Macem. Nepsal jsem to proto, abych říkal, že Linux je na hovno:)
Mimochodem, doma používám téměř výhradně Linux už nějakých 8 let, jen abych někoho nemátl, že snad za něco válčím...
27.3.2007 18:28
Prcek | skóre: 43
| Jindřichův Hradec / Brno
).
27.3.2007 20:53
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
+1
Naprostý souhlas, i když Gentoo nepoužívám. Používám Arch. A ABS systém je tomu Gentoovskému velmi podobný. Na Arch se dívám jako na distribuci, kde je možno si balíčky, u kterých mi nezáleží na optimalizaci, stáhnout zkompilované (i když je asi servírována spíš opačně - že je možno si některé balíčky zkompilovat). Je velmi sympatické, že k mamutům, jako xorg, kde, openoffice, někdo šikovnější vymyslí postup, jak je optimálně zkompilovat, a zveřejní ho. A u ostatního softwaru mne vůbec, ale opravdu vůbec, netrápí, jestli jsou, nebo nejsou, v repozitáři. Prostě si napíšu PKGBUILD a udělám si svůj balíček, takže celá problematika kompatibility a závislostí balíčkovacích systémů/balíčků odpadá.
Predem se omlouvam za to, ze nemam cas cist vsechny prispevky v diskuzi, takze nevim, jestli uz nekdo neco podobneho nerikal, ale zkusim nastinit muj nazor na vec z pohledu developera programu pro windows a linux.
Podle me je soucasna situaci hodne nevyhovujici. Vemte si, ze chce clovek vytvaret program s nejnovejsi knihovnou X, ktera ma verzi pro windows i linux. V repozitarich vetsiny distribuci je knihovna X ve starsi verzi, kterou nelze pouzit kvuli chybam (nebo nedostacujicim vlastnostem). Nezbyva tedy nic jineho nez staticky linkovat aplikaci s nejnovejsi knihovnou, cimz ale napriklad prijdeme o specificke nastaveni systemu (co se tyce QT4 tak prijdeme o prebirani temat z KDE atd.), nebo dodat knihovnu jako balicek do distribuce (s cimz je spojeno vytvoreni vlastniho repository + extra prace + moznost kolize knihoven mezi sebou atd)
Proste kdyz chce clovek delat program pomoci nejnovejsich prostredku, tak je to z hlediska pouzitelnosti programu zbytecne, protoze nepujde spustit rozumne nikde...
Naproti tomu na windows (vim, ze je to dano "systemem" "spravy" aplikaci, ale to srovnani si neodpustim), jednoduse pribalime knihovnu k programu a vytvorime instalator, ktery ji pak i odinstaluje. Vim, ze z hlediska spravy SW to je oproti linuxu o nicem, ale pro uzivatele to je Just Works. A tahle vec mi na linuxu chybi.
Jestli vi nekdo o rozumne ceste, jak vytvaret SW pro linux s pouzitim novejsich verzi knihoven, nez jsou v repozitarich, tak se rad priucim :).
27.3.2007 22:13
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
27.3.2007 22:17
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
27.3.2007 23:06
Mintaka | skóre: 13
Já ten linuch moc nechápu. Když ve Windows vyšla nová verze nějakého programu, stáhl jsem setup.exe a nainstaloval. A bylo to. Když vyjde nová verze linuxového programu, jsem s mým Ubuntu v koncích. Musím počkat, až se distributorovi uráčí tu novou verzi nacpat do distribuce místo té staré a až na to dojde, musím aktualizovat všechno a doufat, že se nic nepokazí. Tohle má být nějak lepší způsob? Nechápu.Opominu, že je to evidentní flamebait a že se jeho stvořitel samozřejmě nehodlá přihlásit, protože se mi zrovna odpovědět chce. 1) Především musí člověk sám hlídat, kdy vyjde nějaká verze programu (a nikoliv ve Windows, ale pro Windows). U jednoho či dvou to ještě může být zábavné, ale u všech, co má člověk nainstalovány? Uživatel linuxové distribuce toto zjistí zpravidla několika povely: nemusí ani hledat, ani stahovat, prostě jen vydá příkaz: aktualizuj systém včetně programů. 2) Distributorovi se uráčí nacpat novou verzi do distribuce zpravidla poté, co ji někdo vyzkoušel a zbavil základních bugů. To také stojí za to, že máte některé programy k dispozici o pár dní či týdnů později: že už je někdo jiný vyzkoušel. 3) Pokud ale tu trpělivost nemáte anebo novou verzi skutečně nutně potřebujete (anebo se chcete podílet na testování), mají solidní distribuce něco jako experimentální větev, kam se zařazují ty nejnovější programy velmi aktuálně, a kromě toho nabízejí postup, jak si vytvořit ze zdrojových kódů balíček pro vlastní distribuci. Shrnuto: instalace programů pro Windows je z hlediska jejich aktualizace předpotopní a velmi nepohodlná záležitost, protože viděno komplexně nevyváží pohodlí uživatelů linuxových správců balíčků ani možnost instalovat jeden program stylem next next finish.
nevyváží [...] možnost instalovat jeden program stylem next next finish.Nehledě na to, že většina distribucí nabízí možnost instalace i aktualizace ještě přímočařejší než "next next finish".
29.3.2007 03:09
Prcek | skóre: 43
| Jindřichův Hradec / Brno
.
ovšem něco jako sloty imo nemá ...
Osobne, keď potrebujem, to riešim post-install skriptom, ktorý presunie obsah balíčku do (napr)/usr/Linux/{package}/{version}/. Pre hlavnú verziu urobí
ln -s {version} current
cp -Rs /usr/Linux/{package}/current/* /
/usr/lib/jvm/java-1.5.0-sun a verze 1.6 je v /usr/lib/jvm/java-6-sun. Ovšem java je v Debianu výjimka, protože to technicky jsou dva různé balíky sun-java5-xxx a sun-java6-xxx.
Tiskni
Sdílej:
