Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Nepochybuji o tom, že velké množství čtenářů AbcLinuxu Wiki zná, používá či dokonce provozuje. S hrůzou jsem ale zjistil, že drtivá většina lidí z mého (non-cyber) okolí o Wiki nikdy neslyšela. Pokud se tedy dá situace z reálného světa alespoň přibližně přenést na komunitu čtenářů AbcLinuxu, určitě se najde někdo, pro koho bude tento článek osvětou. Ostatní předem upozorňuji, že se toho moc nového nejspíš nedozvědí.
Představte si, že čtete knížku a zničeho nic se váš zrak zastaví na do očí bijící a neodpustitelné hrubce. Nevím jak vás, ale mne to dokáže pěkně vytočit. Co s tím? Nechat to tak, jak to je, přece nejde, ale na druhou stranu, čmárat do knížky? No fuj! Nejlepší by bylo opravit přímo "zdroják" a nechat knížku znova "vyrenderovat". V materiálním světě je toto řešení z pochopitelných důvodů velmi nereálné. Co když ale čtete nějakou tu webovou stránku (třeba tuhle) a chtěli byste opravit pravopysnou chibu? Obtěžovat kvůli tomu redaktora je také řešení, ale nebylo by báječné prostě kliknout na "edit" a během několika sekund vše vyřídit? A proč zůstat jen u drobných oprav? Proč nemít přístupný rovnou celý obsah? Pokud se teď ve vaší hlavě rýsuje systém, kde každý má svobodu napsat cokoliv, můžete ho rovnou pojmenovat. Jmenuje se Wiki.
Ha! Vsadím se, že jsem uhádl, co vás právě napadlo. Co tedy stojí v cestě někomu, kdo nemá zrovna nejčistší úmysly a chtěl by třeba celou stránku smazat? Odpověď je jednoduchá a pro typického unixoidního bezpečnostního paranoika jistě šokující: NIC! Reálná situace není tak znepokojivá. Musíme si totiž uvědomit, že každá úprava je zaznamenána a během okamžiku lze vyvolat kteroukoliv historickou verzi dokumentu. Když BadGuy něco "upraví", příští GoodGuy vše prostě vrátí zpět a hotovo. Ve finále tedy víceméně záleží na poměru BadGuys vs. GoodGuy a praxe ukazuje, že temné straně Síly podlehlo jen mizivé procento populace (...zatím! Mu-ha-ha-ha! -pozn. Darth Vader).
Živoucím důkazem funkčnosti této čisté myšlenky je neuvěřitelně obsáhlá encyklopedie Wikipedia, jakási vlajková loď celé Wiki filozofie. I když je zde vandalismus na denním pořádku, vždy si můžete být na 99 procent jisti, že zde najdete správnou a objektivní informaci. Nejnázornější jsou stejně ukázky, a tak vřele doporučuji vyhledat heslo "Microsoft" (či něco podobně milovaného/nenáviděného) a prozkoumat historii. Je humorné sledovat, jak někdo nahradil slova "Bill Gates" heslem "Satan" apod., ale mnohem přínosnější pro nás bude zjištění, že korekce na sebe nenechala dlouho čekat. Náprava škod po vtipálcích je jedna věc, ale co s tématy, kde "neexistuje jediná pravda"? Dobrým příkladem je například válka v Iráku. Když totiž nastane vzájemné přepisování příspěvků zastánců a odpůrců Bushovy politiky, je na čase stránku uzamknout pro všechny a nechat oba tábory trochu vychladnout. S postupem času ubude emocí a na povrch vyplavou holá fakta, nechť si každý utvoří svůj vlastní názor. Mimochodem, ve Wikipedii mám i několik svých příspěvků, takže kdo bude škodit, toho nebudu mít rád... :-)
Možná vás ale nezajímá shromažďování vědomostí, možná máte stejný "problém" jako já. Hned vysvětlím. Jakožto webmaster několika stránek musím udržovat a poměrně často editovat desítky nebo stovky stránek. Drtivá většina editaci se ale netýká funkčnosti nebo vzhledu, ale čistě obsahu. Proč musím stále dokola vkládat zápisy z porady představenstva nebo informace o obratu za poslední kvartál? To má přece dělat nějaká sekretářka/ekonom a ne já. Znalost jazyka HTML by měla být odměnou/výhodou, ne trestem!
Zde se dostáváme k další silné stránce Wiki, a to je značně jednoduchá syntaxe, kterou pochopí snad i ochočený šimpanz. Wiki potom totiž můžeme použít jen jako CMS (content management system) pro firemní nebo osobní (viz odkazy níže) stránky. Veřejnosti prostě znemožníme cokoliv editovat a celou Wiki zredukujeme na prachsprostý on-line editor stránek. I tak se nám ale uleví, protože po prvotním vytvoření kaskádových stylů a jiné vzhledové havěti můžeme na stránky, z hlediska obsahu, prakticky zapomenout.
Vidět znamená uvěřit a proto nebudu dále plýtvat slovy. Doufám totiž, že následující stránky promluví za mne:
O Wiki jsem dnes mluvil obecně. Samotných implementací je nemalé množství. Liší se rychlostí, možnostmi, dokonce i syntaxí, ale o tom zase někdy příště. Pro tentokrát bylo účelem pouze vás nadchnout, snad se povedlo...
P.S.: Přiznávám se, že jsem se pořádně nemohl rozhodnout, že které strany celé téma uchopit, takže pokud bylo něco nejasného či působilo zmateně, neváhejte se zeptat v diskuzi...
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
WikiMatrix je rozsáhlý seznam wiki software, který umožňuje rychlé srovnané různých wiki implementací.
Sample Wiki je dobrá ukázka nasazení wiki ve firemním prostředí.
Andy, BridgeArt.net webmaster
(je?) pod heslem "linux".
(mam s tim dost slusnou zkusenost...)
problem tedy bude asi nekde jinde.... ...a vsichni vime kde...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
24.11.2004 14:51
24.11.2004 11:03
24.11.2004 12:26