Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Asociace repair.org udělila anticeny těm nejhorším produktům představeným na veletrhu CES 2026. Oceněnými jsou například šmírující kamery Amazon Ring AI, chytrý běžecký pás od společnosti Merach, která otevřeně přiznává, že nedokáže zabezpečit osobní data uživatelů, případně jednorázové lízátko, které rozvibrovává čelisti uživatele a tak přehrává hudbu. Absolutním vítězem je lednička od Samsungu, která zobrazuje reklamy a kterou lze otevřít pouze hlasovým příkazem přes cloudovou službu.
Íránští protirežimní aktivisté si všímají 30% až 80% ztráty packetů při komunikaci se satelity služby Starlink. Mohlo by se jednat o vedlejší důsledek rušení GPS, kterou pozemní přijímače Starlinku používají k výpočtu polohy satelitů a kterou se režim rovněž snaží blokovat, podle bezpečnostního experta a iranisty Amira Rashidiho je ale pravděpodobnější příčinou terestrické rušení přímo satelitní komunikace Starlinku podobnou
… více »Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V diskusi ke článku o budoucnosti AbcPalírny se objevil velice zajímavý a podnětný příspěvek Ivana Bíbra. S jeho svolením jej tady (téměř kompletní) přetiskuji:
Nemam rad kdyz mne nekdo opiji rohlikem. Doslo to tak daleko, ze jsem dnes venoval nekolik hodin tomu, abych si znovu prolezl cele GNU.org a nasel tam to, cim jste se tady tak pekne ohanel, totiz vztahem GNU a ceny. Nevim, co jste cetl, kdyz jste psal ten puvodni prispevek ve kterem pisete, ze podle GPL je striktne nutny nulovy zisk. Ja ctu asi toto (jde o presny "opis: pres clipboard) :
Mnoho lidí věří, že je proti duchu GNU inkasovat peníze za šíření softwaru, případně že by poplatky měly být co nejnižší, jen na pokrytí nákladů.
My však naopak povzbuzujeme všechny distributory, aby si za svobodný software účtovali kolik chtějí či mohou. Zdá-li se vám to překvapující, uvědomte si prosím, že slovo ,,free'' má dva obecné významy ve dvou rovinách -- buď v právní nebo v ekonomické. Říkáme-li ,,svobodný software'', mluvíme o svobodném nakládání s programem, nikoliv o ceně. Znamená to, že uživatel smí svobodně používat program, měnit jej a rozšiřovat se změnami či bez nich.
Svobodné programy jsou někdy rozšiřovány zdarma, jindy za peníze. Často je totožný program dostupný oběma způsoby ze dvou míst. Tento program je však vždy svobodný nezávisle na ceně, protože uživatel má svobodu v jeho použití.
Vlastnické programy jsou většinou prodávány za vysokou cenu, ale někdy vám dá prodejce kopii zdarma. Neznamená to však, že jde o svobodný software. Ať byl placený či nikoliv, nemáte právo s ním svobodně naložit.
Svobodný software není věcí ceny -- nízká cena ještě právně neznamená, že je software svobodný. Pokud tedy redistribujete kopie svobodného softwaru, můžete vybírat podstatný poplatek a vydělat nějaké peníze. Rozšiřování svobodného software je dobrá a legitimní činnost a pokud ji provozujete, můžete z ní samozřejmě také mít zisk.
Svobodný software je projekt komunity a každý, kdo na něm nějak závisí, by měl hledat způsob, jak napomoci toto společenství budovat. Tento způsob je pro distributory odevzdávání části zisku Nadaci pro svobodný software nebo nějakému jinému projektu pro tvorbu svobodného software. Financováním vývoje pomůžete pokroku ve světě svobodného softwaru.
A ve finale dokumentu pak ctu i toto:
Vyšší či nižší poplatky a GNU GPL
Vyjma jediné speciální situace nemá GNU GPL (20kb) žádné požadavky na to, kolik máte účtovat za distribuci kopie svobodného softwaru -- nemusíte účtovat nic, penny, euro, dolar či miliardu dolarů. Je to na vás a na trhu, takže si nám nestěžujte, že nikdo nechce platit miliardu dolarů za kopii. ... atd.
Takze suma sumarum, kdokoliv si muze sirit svobodny software jak chce a za kolik chce - to je jeho svoboda. Vy jej nemusite kupovat - to je vase svoboda. Muze se Vam to nelibit, muzete o tom i mluvim ale povazuji za nefer osocovat lidi za to, ze jsou tak troufali brat si za paleni nejake penize a argumentovat tim, ze podle GPL je nutny nulovy zisk. Toto uz neni obycejna dezinformace ale totalni blud.
Original dokumentu najdete na adrese http://www.gnu.org/philosophy/selling.cs.html (POZN: ta specialni situace se tyka zdrojaku). Doporucuji Vam, prectete si cely dokument, mozna z nej vyctete vyctete veci jako ze sireni svobodneho software za uplatu nejen ze je v poradku ale je dokonce potrebne a zadane!
V dalsim kroku doporucuji zakoupit palirnu a zacit palit CDcka za 5Kc, to je asi tak cena nakladu. Muzete i za 5ha, coz je 1/100 ceny. Pokud to budete delat i za rok, rad si jich od Vas koupim treba tisic a vylepim si je na zed, abych videl, ze jsem se hluboce mylil a ze je v dnesni dobe mozne zivit se tim, ze prodavam neco za 1/100 nakladu. Muzete mi potom napsat, kde si je mam objednat.
Zaverem si myslim, ze podcenovat RMS z neceho, co "ze zacatku nevidel" je neprozretelne. RMS je velmi chytry clovek, dlouho si delal jasno o tom co chce, proc a jak. Premyslel. Vsechny zasadni dokumenty GNU jsou psany s nadhledem a s takovou urovni abstrakce, ze by se az jeden divil. GPL licence je opravdu velmi kvalitni dokument zarucujici kazdemu jeho prava a svobody, od 1987 nebyla nutna ani jeho dalsi revize. V tomto kontextu mne vas vyrok pripadne sam trochu kratkozraky...
Timto koncim s touto neplodnou debatou a jdu se venovat nejakym uzitecnejsim vecem. Omlouvam se vsem, kterych se dotkl muj ostrejsi ton ale nemam rad, kdyz se veci nazyvaji nepravymi jmeny.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
. Rozhodli jsme se zvysit cenu a zvolili jsme tu, kterou preferuje v tuto chvili 47% hlasu v ankete - 50 kc ze medium.
Diky tomuto narustu jsme mohli udelat dve veci: objednat si media s vlastnim potiskem
a prispivat ze zisku na Open Source. Takze z kazdeho nami vypaleneho CD s distribuci prodaneho za tuto cenu pujde 10 Kc na podporu Open Source projektu.
Technicky to bude tak, ze si budu vest zvlastni seznam prodanych medii a vzdy, kdyz se tam nahromadi dostatecna suma, napiseme clanek a ve spolupraci s vami vybereme projekt, na ktery prispejeme. Primarne bychom chteli poskytovat granty na vytvoreni ci vylepseni existujicich Open Source projektu.
Priklad: dame 5000 kc tomu, kdo napise a uvolni pod GPL reseni pro kancelar postavene na HylaFaxu.
Pokud zadny takovy projekt nebude nalezen, tak ty penize zasleme na FSF nebo pro Debian Foundation apod.
Hlavni myslenkou ale je, ze na te volbe se budete vyznamne podilet i vy v ankete. Uz jste to zazili, napriklad pri volbe designu AbcLinuxu pred rokem.
Verim, ze toto reseni je dobrym kompromisem. Nase ceny zustanou prijatelne i pro studenty, nebudou ruinovat konkurenci, budou podporovat Open Source a dokonce z toho neco zustane i nam
ale nemusi