Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
V diskusi ke článku o budoucnosti AbcPalírny se objevil velice zajímavý a podnětný příspěvek Ivana Bíbra. S jeho svolením jej tady (téměř kompletní) přetiskuji:
Nemam rad kdyz mne nekdo opiji rohlikem. Doslo to tak daleko, ze jsem dnes venoval nekolik hodin tomu, abych si znovu prolezl cele GNU.org a nasel tam to, cim jste se tady tak pekne ohanel, totiz vztahem GNU a ceny. Nevim, co jste cetl, kdyz jste psal ten puvodni prispevek ve kterem pisete, ze podle GPL je striktne nutny nulovy zisk. Ja ctu asi toto (jde o presny "opis: pres clipboard) :
Mnoho lidí věří, že je proti duchu GNU inkasovat peníze za šíření softwaru, případně že by poplatky měly být co nejnižší, jen na pokrytí nákladů.
My však naopak povzbuzujeme všechny distributory, aby si za svobodný software účtovali kolik chtějí či mohou. Zdá-li se vám to překvapující, uvědomte si prosím, že slovo ,,free'' má dva obecné významy ve dvou rovinách -- buď v právní nebo v ekonomické. Říkáme-li ,,svobodný software'', mluvíme o svobodném nakládání s programem, nikoliv o ceně. Znamená to, že uživatel smí svobodně používat program, měnit jej a rozšiřovat se změnami či bez nich.
Svobodné programy jsou někdy rozšiřovány zdarma, jindy za peníze. Často je totožný program dostupný oběma způsoby ze dvou míst. Tento program je však vždy svobodný nezávisle na ceně, protože uživatel má svobodu v jeho použití.
Vlastnické programy jsou většinou prodávány za vysokou cenu, ale někdy vám dá prodejce kopii zdarma. Neznamená to však, že jde o svobodný software. Ať byl placený či nikoliv, nemáte právo s ním svobodně naložit.
Svobodný software není věcí ceny -- nízká cena ještě právně neznamená, že je software svobodný. Pokud tedy redistribujete kopie svobodného softwaru, můžete vybírat podstatný poplatek a vydělat nějaké peníze. Rozšiřování svobodného software je dobrá a legitimní činnost a pokud ji provozujete, můžete z ní samozřejmě také mít zisk.
Svobodný software je projekt komunity a každý, kdo na něm nějak závisí, by měl hledat způsob, jak napomoci toto společenství budovat. Tento způsob je pro distributory odevzdávání části zisku Nadaci pro svobodný software nebo nějakému jinému projektu pro tvorbu svobodného software. Financováním vývoje pomůžete pokroku ve světě svobodného softwaru.
A ve finale dokumentu pak ctu i toto:
Vyšší či nižší poplatky a GNU GPL
Vyjma jediné speciální situace nemá GNU GPL (20kb) žádné požadavky na to, kolik máte účtovat za distribuci kopie svobodného softwaru -- nemusíte účtovat nic, penny, euro, dolar či miliardu dolarů. Je to na vás a na trhu, takže si nám nestěžujte, že nikdo nechce platit miliardu dolarů za kopii. ... atd.
Takze suma sumarum, kdokoliv si muze sirit svobodny software jak chce a za kolik chce - to je jeho svoboda. Vy jej nemusite kupovat - to je vase svoboda. Muze se Vam to nelibit, muzete o tom i mluvim ale povazuji za nefer osocovat lidi za to, ze jsou tak troufali brat si za paleni nejake penize a argumentovat tim, ze podle GPL je nutny nulovy zisk. Toto uz neni obycejna dezinformace ale totalni blud.
Original dokumentu najdete na adrese http://www.gnu.org/philosophy/selling.cs.html (POZN: ta specialni situace se tyka zdrojaku). Doporucuji Vam, prectete si cely dokument, mozna z nej vyctete vyctete veci jako ze sireni svobodneho software za uplatu nejen ze je v poradku ale je dokonce potrebne a zadane!
V dalsim kroku doporucuji zakoupit palirnu a zacit palit CDcka za 5Kc, to je asi tak cena nakladu. Muzete i za 5ha, coz je 1/100 ceny. Pokud to budete delat i za rok, rad si jich od Vas koupim treba tisic a vylepim si je na zed, abych videl, ze jsem se hluboce mylil a ze je v dnesni dobe mozne zivit se tim, ze prodavam neco za 1/100 nakladu. Muzete mi potom napsat, kde si je mam objednat.
Zaverem si myslim, ze podcenovat RMS z neceho, co "ze zacatku nevidel" je neprozretelne. RMS je velmi chytry clovek, dlouho si delal jasno o tom co chce, proc a jak. Premyslel. Vsechny zasadni dokumenty GNU jsou psany s nadhledem a s takovou urovni abstrakce, ze by se az jeden divil. GPL licence je opravdu velmi kvalitni dokument zarucujici kazdemu jeho prava a svobody, od 1987 nebyla nutna ani jeho dalsi revize. V tomto kontextu mne vas vyrok pripadne sam trochu kratkozraky...
Timto koncim s touto neplodnou debatou a jdu se venovat nejakym uzitecnejsim vecem. Omlouvam se vsem, kterych se dotkl muj ostrejsi ton ale nemam rad, kdyz se veci nazyvaji nepravymi jmeny.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
. Rozhodli jsme se zvysit cenu a zvolili jsme tu, kterou preferuje v tuto chvili 47% hlasu v ankete - 50 kc ze medium.
Diky tomuto narustu jsme mohli udelat dve veci: objednat si media s vlastnim potiskem
a prispivat ze zisku na Open Source. Takze z kazdeho nami vypaleneho CD s distribuci prodaneho za tuto cenu pujde 10 Kc na podporu Open Source projektu.
Technicky to bude tak, ze si budu vest zvlastni seznam prodanych medii a vzdy, kdyz se tam nahromadi dostatecna suma, napiseme clanek a ve spolupraci s vami vybereme projekt, na ktery prispejeme. Primarne bychom chteli poskytovat granty na vytvoreni ci vylepseni existujicich Open Source projektu.
Priklad: dame 5000 kc tomu, kdo napise a uvolni pod GPL reseni pro kancelar postavene na HylaFaxu.
Pokud zadny takovy projekt nebude nalezen, tak ty penize zasleme na FSF nebo pro Debian Foundation apod.
Hlavni myslenkou ale je, ze na te volbe se budete vyznamne podilet i vy v ankete. Uz jste to zazili, napriklad pri volbe designu AbcLinuxu pred rokem.
Verim, ze toto reseni je dobrym kompromisem. Nase ceny zustanou prijatelne i pro studenty, nebudou ruinovat konkurenci, budou podporovat Open Source a dokonce z toho neco zustane i nam
ale nemusi