Portál AbcLinuxu, 8. května 2025 13:31
FSF žádá odmítání Windows Vista. FSF: Microsoft se z GNU GPLv3 nemůže vymanit. Hewlett-Packard uvádí svůj linuxový desktop. Co nabídne X.Org 7.3. Absolute Linux 12.0.3. Ubuntu 7.10 Alpha 5. ALT Linux 4.0 "Personal Desktop". Distribuční rada: příkaz watch.
Na světě je Elive 0.9 Beta 9 "MacBook" - má nyní funkční instalátor, dobře funguje s MadWifi ovladačem, podporuje infračervené dálkové ovládání a další novinky. Byl připraven Linux From Scratch 6.3 - k dispozici je nová verze knihy a živé CD použitelné jako prostředí pro instalaci. Vyšla vývojová verze ClarkConnect Gateway/Server 4.2 Alpha 1 - přináší řadu nových funkcí. m0n0wall 1.3 Beta 4 řeší různé problémy a přináší i další změny. SimplyMEPIS 7.0 Beta 2 obsahuje poslední aktualizace balíčků a také nějaké bezpečnostní opravy. Vyšla druhá betaverze připravovaného Mandriva Linuxu 2008.0.
Free Software Foundation spolu s několika dalšími organizacemi podepsalo prohlášení na freesoftwaresociety.org žádající další aktivisty a progresivní organizace o podporu při odmítání Windows Vista ve prospěch nasazování svobodného softwaru. Mezi prvními organizacemi jsou Green Party (Zelení), New Internationalist, Friends of the Earth International a People and Planet. Derek Wall (Zelení) řekl: „Svobodný software nabízí společenským aktivistům alternativu k tomu, co představuje Vista. Používání svobodného softwaru může posunout dále spravedlnost společenskou i spravedlnost související se životním prostředím bez podpory růstu založeného na odpadu, nadvládě a krátkodobém zisku. Žádám společenská hnutí, aby vytvořila plán přechodu zahrnující rozhodnutí nepřecházet na Vistu.“ Derek Wall tímto dal najevo odpor k mentalitě počítače na jedno použití, která je obsažená v přehnaných hardwarových nárocích Microsoft Windows Vista. Zvýšené hardwarové nároky jsou často odůvodnitelné novými softwarovými funkcemi, ale v tomto případě se jedná o to, aby operační systém mohl omezovat uživatele, a to podle přání hudebních/filmových vydavatelství zabránit uživatelům kopírovat zvukové a video nahrávky. Toto představuje problém nejen pro životní prostředí, ale také pro zmiňované aktivisty, kteří by zůstávali závislí na softwaru plně řízeném firmami, které mají přesně opačné zájmy. Pokud si myslíte, že zde FSF podporuje dobrou věc, můžete připojit svůj podpis (jako jednotlivec či skupina).
Free Software Foundation pokračuje v řešení situace, kdy smlouva mezi Novellem a Microsoftem představuje nebezpečí pro svobodný software v podobě přistupování na další patentové dohody v obavě před soudními spory. Po vydání licence GNU GPLv3 vydal Microsoft prohlášení, podle kterého ruší diskriminující sliby o patentovém bezpečí, které dříve dal jistým zákazníkům Novellu. FSF toto s radostí přijalo, avšak nesouhlasí s popisem situace okolo GPLv3. Microsoft se prý nemůže žádným odmítnutím vymanit z povinnosti respektovat autorská práva ostatních. Pokud Microsoft distribuuje práci licencovanou pod GPLv3 nebo platí jiným, aby tak činili jeho jménem, je vázán podmínkami této licence. Microsoft řekl, že od ostatních očekává respektování takzvaného „intelektuálního vlastnictví“ - propagandistického pojmu určeného ke zmatení patentového práva s autorských právem a jinými zákony a k zamlžení souvisejících problémů. Postaráme se o to - a v rámci našich prostředků pomůžeme těm, kteří GPLv3 použijí, v zajištění toho - že Microsoft bude respektovat naše autorská práva a bude se řídit našimi licencemi.
Doba neověřených fám skončila, Hewlett-Packard opravdu začal nabízet i desktopy s předinstalovaným Linuxem. Tato nabídka se objevila v Austrálii - desktop HP dx2250 určený především jako pracovní stanice pro firmy má předinstalovaný Red Hat Enterprise Linux 5. Tento desktop může být poháněn procesory AMD - od Sempronu 3000+ až po Athlon 64 X2 Dual-Core 5600+. Paměť RAM může dosahovat až 2 GB, diskové úložiště až 250 GB. K tomu navrch klasická nabídka optických mechanik. Tento desktop byl dříve nabízen s FreeDOSem a s Windows Vista Business a ve variantě s Linuxem začíná cena na 600 australských dolarech (přibližně 489 amerických dolarů). Rob Kingston z australského HP k tomu řekl: „HP je potěšeno možností spolupráce s Red Hatem na vytvoření nového výkonného linuxového desktopového řešení pro SMB (malé a střední firmy) v Austrálii, místní firmy neustále požadují vylepšení poměru mezi cenou a výkonem. Díky spolupráci s Red Hatem nyní HP nabízí technologii ve firemní kvalitě v podobě HP dx2250 kombinovaného s otevřeným a nízkonákladovým systémem pro komerční zájmy malých a středních firem.“
Podle původního plánu mělo X.Org 7.3 vyjít už 29. srpna - zatím se tak nestalo, tak se alespoň podíváme na chystané novinky. První zajímavostí je rozšíření RandR 1.2, které především přináší nové možnosti pro dynamické ovládání externích monitorů. Aby tato věc mohla fungovat, potřebujete ovladač s patřičnou podporou - tím bude například poslední ovladač radeon, ale nVidia slibuje, že také nezůstane pozadu. K ovládání RandR 1.2 můžete použít konzolový příkaz xrandr
nebo některý z GUI nástrojů - na Ubuntu jím bude displayconfig-gtk. Vylepšení se dočkal i KDrive - lépe zvládá více vstupních zařízení. X.Org má nyní lepší podporu přidávání dotykových obrazovek a tabletů za běhu, přičemž je napojen na HAL a D-Bus. EXA - rozšířená architektura pro akceleraci XRender - se dočkala vylepšení, přičemž EXA je v současnosti podporována ovladači Intel a Radeon. Do X.Org 7.3 by se dále měla dostat různá vylepšení ovladačů grafických karet: xf86-video-ati bude zvládat TV-Out výstup a xf86-video-nv bude podporovat grafické čipy GeForce 8. Další podrobnosti přinesl Phoronix.com.
Absolute Linux je upravený Slackware Linux. Nesnaží se nějak značně ulehčovat práci a snaží se systém udržovat odlehčený - v systému neběží žádné velké množství služeb a přítomno zde není kompletní KDE ani GNOME. Jako prostředí zde slouží IceWM v kombinaci s ROX-Filer. Svým principem jednoduchých konfiguračních souborů zůstává věrný Slackwaru. Při instalaci nenabízí možnost výběru balíčků - instaluje vše, přičemž na disku zabírá 1,8 GB. Více předností a vlastností najdete na stránkách distribuce. Poslední verze aktualizuje slapt-get, gslapt a další balíčky, opravuje označení verzí zdrojových kódů jádra (takže projde kompilace ovladače nvidia), opravuje problém DevTray s automatickým připojením datových DVD a nabízí další novinky.
Vyšly distribuce Ubuntu, Kubuntu, Edubuntu a Xubuntu 7.10 Alpha 5 ("Gutsy Gibbon"). Přinášejí GNOME 2.19.90 (2.20 Beta 1) a grafický konfigurační nástroj pro X, se kterým můžete snadno nakonfigurovat vícemonitorový systém či změnit obnovovací frekvence. Mozilla Firefox byl rozšířen o vyhledávač pluginů s podporou APT - můžete si například vybrat, zda chcete Flash přehrávač od Adobe nebo open source přehrávač Gnash a příslušný balíček bude nainstalován. Také byla zajištěna integrace se správcem rozšíření. Velkých změn se dočkala tisková podpora - ve výchozí instalaci Ubuntu nabízí virtuální PDF tiskárnu a původní zastaralý konfigurační nástroj nahradil system-config-printer pocházející z Fedory. Kubuntu nabízí nový vzhled KDM a splash screenu (KSplash), dále KDE Sudo nahrazující kdesu (umí si pamatovat hesla) a desktopový vyhledávací software Strigi se dočkal integrace do prostředí. Vývojáři vyvinuli úsilí i v oblasti KDE PIM: došlo k přechodu na Enterprise vývojovou větev a byl integrován OpenSync.
ALT Linux je tým vývojářů, který vydává různé varianty své distribuce - ty jsou určené především pro rusky mluvící uživatele. ALT Linux se také chlubí seznamem projektů, který autoři distribuce udržují, nebo spolupracují na vývoji. Edice Personal Desktop je určená pro domácí a kancelářské použití - nabízí ALTerator (intuitivní konfigurační nástroj), kancelářský software, emulátor Wine, multimediální software a další užitečné balíčky. Velkou výhodou ALT Linuxu 4.0 je dobrá podpora aktuálního hardwaru včetně WiFi karet. ALT Linux je (bude) k dispozici i v následujících variantách - Desktop Live CD, Small Business Desktop, Corporate Desktop, Desktop Lite nebo Junior (pro začátečníky).
Příkaz watch
je něco, co vás zbaví zbytečné práce, kterou by vám dalo opakované spouštění nějakého příkazu, a navíc přidává několik užitečných funkcí. Dá se očekávat, že watch
už možná máte nainstalovaný, pokud ne, instalujte balíček nazvaný procps. Například tedy spusťte
apt-get install procps
Zkusíme si něco jednoduchého - necháme si pomocí watch
každých pět sekund (výchozí hodnota jsou dvě sekundy) spustit příkaz uptime
.
watch --interval=5 uptime
Na obrazovce se nám začne ukazovat aktuální výstup zvoleného programu. Pokud by překážel nadpis, který vidíte na screenshotu v prvním řádku, zbavíme se jej dodatečným argumentem -t
. Další schopností programu je zvýrazňovat změny ve výstupu programu oproti jeho předchozímu spuštění.
watch -d uptime
Poslední věcí, kterou si ukážeme, je kumulativní zvýrazňování změn. To znamená, že se budou postupně zvýrazňovat všechna místa, kde od počátku došlo k nějaké změně.
watch --differences=cumulative uptime
co to je za fud, ze vista je narocna na hw proto - aby mohla lidi omezovat? fsf a zeleni uz fakt zmagorili...Obmedzovanim mali na mysli vsetky tie ochrany, ked sa ti obycajna mp3ka dobre ze nie 5x zasifruje a rozsifruje, kym sa ti dostane do reprakov.
Proč zpomalovat SÍŤ při přehrávání hudby a videa?Já jsem z toho pochopil, že síť nebyla zpomalena, ale že na ni prostě nezbyl výpočetní výkon právě kvůli tomu neustálému testování hardwaru.
kdyz se vypnou fce "narocne na novy hw", jako je aero atp., tak vista jede bez problemu na pet let starem kompuLinux mi může fungovat bez problémů na pět starém compu i s těmi (3D) funkcemi. Co jsem Vistu testoval, tak mi zpomalená přišla i bez Area.
co ma spolecenska spravedlnost (co to vubec je?) spolecneho s nejakym softem?U těchto vět jsem strávil mnoho minut díváním se do slovníku, protože jsem je také nechápal
Mozna narazka na to, ze clovek MUSI vlastnit Win (mozna Mac) aby mohl zkouknout BBCChtěl jste jistě napsat "musí mít zakoupeno povolení užívat". Protože ten software nevlastníte ani náhodou.
taky ne, musim se chovat dle omezujici (napr.) gpl licence
Ani GPL, jakožto jedna z těch restriktivnějších open source licencí, vás v používání software naprosto nijak neomezuje. Omezuje vás pouze v jeho dalším šíření - a i tam podstatně méně než MS EULA, která vám nějaké šíření nepovoluje vůbec.
Velmi zvláštní je, že se aktivně zabýváte Linuxem, a tohle vám nedochází. Vám nevadí, že vás úřady (a školy) jako svobodného občana v podstatě nutí komunikovat prostřednictvím proprietárních formátů (tj. de facto používat komerční software)? Že svými daněmi přispíváte na nákup licencí (tj. povolení používat) proprietárního software, které jako uživatel ani vy ani státní správa nevlastníte a tudíž jste odkázáni na milost a nemilost soukromým subjektům (lépe řečeno jednoho jediného)? Vám nepřipadá, že používání otevřených formátů a open source software přispívá ke svobodnější občanské společnosti? A že je to tedy společensky spravedlivější? Tak to je ten překlad.kdyz se vypnou fce "narocne na novy hw", jako je aero atp., tak vista jede bez problemu na pet let starem kompuLinux mi může fungovat bez problémů na pět starém compu i s těmi (3D) funkcemi. Co jsem Vistu testoval, tak mi zpomalená přišla i bez Area.co ma spolecenska spravedlnost (co to vubec je?) spolecneho s nejakym softem?U těchto vět jsem strávil mnoho minut díváním se do slovníku, protože jsem je také nechápalPokud někdo najde překlad, který by dával smysl bez považování FSF/Zelené za blázny, sem s ním.
rsync
nijak nebrání tomu, abyste si za něj řekl o 50000 dolarů, pokud se díky tomu zákazník bude cítit lépe… :-)
1.) Grafické rozhraní v Kernel-space je největší blbost,co mohla kdy windows potkat,prostě kernel a gui má být (a je u každého normálního os) oddělené - když se ve windows sekne gui,pomůže jen restart,když se gui sekne v linuxu,stačí ctrl + alt + del ,tohle byla hlavní věc,proč jsem přešel na Linux
2.) Windows byl od jakživa jednouživatelský OS,a proto se na něm virům daří líp než na kterémkoliv jiném OS... - další věc,proč jsem přešel na Linux
3.) Windows je tak jednoduchý operační systém,až je to na škodu,vývojáří ve win xp,a vistě (win 2k na tom byli o moc líp) omezili,co se dalo,takže neobsahuje defaultně žádné složitější utility,ani lepší cli programy,a ty programy,které má jsou omezené (viz. rdp server ve win xp...),linux mě ničím neomezuje,neptá se mě 5x "jestli chci opravdu vyhodit soubor do koše",nezobrazuje mě otravné tray ikony typu "windows je ohrožen,máte vyplý firewall" - další bod pro linux
4.) Mám rád unix like systémy,a na platformu ibm pc je jediný použitelný systém právě Linux... (na BSD nejdou některé propriteární aplikace a hry) - další bod pro linux
5.) nejspíše jste "Pane Anonyme" linux ani neskoušel,protože jinak by jste věděl,že linux nemá konfiguráky v .txt ale v .conf a,že Ubuntu a Mandriva má gui na skoro vše - i na věci,které na windows buď nejdou,nebo jdou,ale složitě
takže asi tak :)
IMHO buď myslel Ctrl-Alt-Backspace nebo myslel skutečně Ctrl-Alt-Del, ale proti tomu ne restart, ale tlačítko "reset" na skříni (takové to, které tam velmi často není).
Mimochodem, když už je řeč o Minesweeperu, tohle mne dostalo…
ad3.) linux používám dost dlouho,ale ten bod 5 byl spíš takové rýpnutí ;) no jo,vím,že na linuxu se na přípony souborů zas tak nehledí ;)
btw. nemusíš mi vykat ;)
když se ve windows sekne gui,pomůže jen restart,když se gui sekne v linuxu,stačí ctrl + alt + delKdyž se sekne GUI, ještě nikdy mi nezafungovalo Ctrl+Alt+Backspace, to funguje jenom, když GUI normálně běží.
Zelenym jsem nikdy neveril a dobre delam. Uz jen cekam, kdy vytahnou Kapital od Marxe. S temi svymi kecy delaji linuxu/FOSS antireklamu.Proč je žádost aktivistům a "progresivním organizacím"FOSS je o svobode, ne o boji proti komercnim firmam. Ale to ten zeleny pan asi nechape
o podporu při odmítání Windows Vista ve prospěch nasazování svobodného softwaruboj proti komerčním firmám? Proč by neměl mít FOSS stejné šance jako ony komerční firmy? Angažuje-li se komerční firma v odmítání svobodného softwaru ve prospěch nasazování Windows Vista, proč to není možné taky obráceným směrem?
„Svobodný software nabízí společenským aktivistům alternativu k tomu, co představuje Vista. Používání svobodného softwaru může posunout dále spravedlnost společenskou i spravedlnost související se životním prostředím bez podpory růstu založeného na odpadu, nadvládě a krátkodobém zisku. Žádám společenská hnutí, aby vytvořila plán přechodu zahrnující rozhodnutí nepřecházet na Vistu.“Co na z téhle věty není pravdivé (resp. co je na ní závadné z hlediska svobody)? Zrovna od zakladatele tohoto portálu bych čekal, že podobné aktivity spíše podpoří než bude shazovat. Když chápete svobodu takto, proč tedy bojujete jako portál proti komerční firmě produkující jistý operační systém tím, že nepřijímáte na portále její reklamu? Proč by taky neměly mít společenská hnutí (nota bene!) právo na svobodu odmítnout Windows Vista ve prospěch FOSS?
Používání svobodného softwaru může posunout dále spravedlnost společenskou i spravedlnost související se životním prostředím bez podpory růstu založeného na odpadu, nadvládě a krátkodobém zisku. Posunout dale spolecenskou spravedlnost .. Z toho se mi jezi vlasy hruzou. Kam ji chteji posunout dale? Historie nam ukazala, kam tyhle kecy o socialni spravedlnosti vedou (ke gulagum atd).Hm, tak jestli se vlasy ježí z toho překladu, tak za to ale původní výrok, který spravedlnost chce pouze "prosazovat" či "podporovat" (further) moc nemůže. A pokud by snad vadilo i to, tak já osobně se nehodlám pojmu spravedlnost vzdávat jen kvůli tomu, že ho někdo v historii zneužíval ve svůj prospěch (to bych si musel vymyslet kompletně nový jazyk). Nejdřív přestaneme o spravedlnosti a svobodě mluvit, a pak ji vůbec rozlišovat od nespravedlnosti a nesvobody.
Když chápete svobodu takto, proč tedy bojujete jako portál proti komerční firmě produkující jistý operační systém tím, že nepřijímáte na portále její reklamu? Ja jsem zakladal portal ne proto, abych proti nekomu bojoval, ale abych lidem pomahal. Linux je pro mne svoboda volby, ne nabozenstvi prikazujici svatou valku proti Microsoftu.Výše zmíněné lze taky chápat jako požadavek svobody volby: totiž svobody volby svobodného software namísto automaticky mnohdy bezmyšlenkovitě nasazovaného produktu jedné jediné firmy (a ještě ke všemu se obrací na neziskové organizace, které jsou vesměs financovány z veřejných prostředků nebo darů). Tenhle požadavek má taky lidem pomáhat - být svobodnější i co se týče softwarových řešení.
A vase poznamka o reklame je naprosto irelevantni. Sice by reklamy od Microsoftu prinesly dost penez (provoz abicka fakt neni zadarmo), ale byla by to podpora (de facto) naseho konkurenta. Takze my proti Microsoftu nebojujeme, jen jej nepodporujeme zobrazovanim jeho reklam.O žádné válce proti Microsoftu není nikde ani slovo, jde o "rejecting Microsoft's Vista operating system, and to encourage instead the adoption and use of free software" - což je totéž, co jste udělali tady na tom portálu. Vista podle těchto aktivistů svými nároky vede ke zhoršování situace (lidské svobody a životního prostředí) a konkuruje svobodnému softwaru. Proto vyzývají k "nepodpoře" tím, že se nebudou instalovat jeho operační systémy. Kde je zásadní rozdíl?
Co na z téhle věty není pravdivé (resp. co je na ní závadné z hlediska svobody)? Muj dojem pri cteni toho odstavce je: Zakazte Vistu. Viz plán přechodu zahrnující rozhodnutí nepřecházet na VistuHm, tak to mají např. na mnichovské radnici tyhle bojovné nálady (dokonce dovedené do praxe) už pár let... Můj dojem naopak je, že jde o výzvu: Nasaďte namísto Visty svobodný software. Na tom udělat to nikoliv živelně a emotivně, ale podle plánu (např. v rámci obnovy systémů), není přece vůbec nic odsouzeníhodného, spíš naopak.
Přesně - jestli budou Linux a svobodný software propagovat takoví magoři, jako jsou (většinou) zelení, tak potěš koště... (Disclaimer: mám rád přírodu a chápu důležitost její ochrany. Ale spousta z toho, co říkají zelení, prostě nedává smysl.)No, myslim, ze za zelene si muzes dosadit jakoukoliv stranu a tvrzeni zustane v platnosti. Nemyslim, ze zeleni rikaji vetsi/vice blbosti, nez jine strany, oni pouze rikaji jine blbosti, na ktere jsme si jeste nezvykli.
watch
je super…a já se vždycky otravoval s while true; do date; echo; <prikaz>; echo; sleep 5; done
while true; do <prikaz>; sleep 5; clear; done
... no, toto je koniec dobrych casov :o))
while true; do něco
jde taky zapsat jako while :; do něco
.
mensi naroky na zobrazovaci plochu
Co tím myslíte?
podpora jednodussiho hw (sw drivers, winmodems, winprinters, ...)
Jednodušším hardwarem myslíte hardware, kde práci místo nenáročných zákaznických obvodů vykonává podstatně "žravější" hlavní procesor počítače? To vám připadá ekologické?
Jeste nedavno slo rici, ze Linux bezi i na starem HW a ze lze stary HW ozivit nahranim Linuxu; ale toto take jiz moc neplati, moderni Linuxove distribuce jsou lacne po vykonu HW vaseho PC.
Pořád IMHO platí, že běžná linuxová distribuce je méně hardwarově náročná než stejně staré Windows, ať už vezmete kterýkoli "rok výroby".
Stary pocitac, treba Pentium x586, dnes jiz nestaci prakticky ani na maly router;
Stačil-li na něj dříve, nevidím důvod, proč by měl najednou přestat stačit.
Dalsi kapitolou je zatez generovana na sitove servery, kolik GB uzivatele Linuxu stahnou behem neustaleho stahovni updatu, patchu, zkouseni novych distribuci, atd.
Proti objemu stahovaného porna, hudby a filmů IMHO naprosto marginální záležitost.
Stary pocitac, treba Pentium x586, dnes jiz nestaci prakticky ani na maly routerA sakra. Mam maly router postaveny na Linuxu a 200MHz procesoru MIPS. Ted abych si koupil nejmene dvojjadrový ci ctyrjadrovy procesor aby mi to stihlal. Nebo ze bych si dal na MIPS Windows? Ajtakrajta ono to pro tu architekturu neexistuje. Podle toho co píšete, tak nevite nic, ale nevíte to, tak o tom píšete. Takže si běž něco nastudovat a neplacej tady zřejmé nesmysly. Dodnes pouzivam linux na PII 233 MHz. Pravda nic moc, ale ještě mě to nedonutilo koupit si lepší.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.